Vědci z NASA představili nový způsob, jakým lidé mohou vnímat vesmír. Prostřednictvím ozvučených snímků kosmických jevů, které pořídily Webbův či Hubbleův vesmírný dalekohled a rentgenová observatoř Chandra, nyní lze slyšet dosud skryté prostředí mimo planetu Zemi.
Experti zanalyzovali a popsali podivné úlomky meteoritu, který 21. ledna letošního roku explodoval nad Berlínem. Zjistili, že se jedná se o vzácný typ meteoritu známý jako aubrit. Na světě existuje jen pár dalších exemplářů.
Sonda amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) letos proletí kolem Slunce. Cíle dosáhne po šesti letech od vypuštění do vesmíru, kde při extrémně vysokých teplotách má získat první vzorek z atmosféry centrální hvězdy Sluneční soustavy. Podle vědců se bude jednat o historický okamžik, který přirovnávají k prvnímu přistání na Měsíci.
Vědci možná našli na Venuši známky mimozemského života. Nejnovější poznatky naznačují, že plynný fosfan, tedy látka spojená s biologickou aktivitou na Zemi, by se mohl nacházet hluboko v mracích.
Záhadné dunění a podivné zvuky, které vědci nedokážou přiřadit k žádnému zdroji, zachytily nedávno v zemské atmosféře obří solární balony. Mohlo by se jednat o silnou bouři, či turbulenci, jistě to však odborníci neví.
Mladý symfonický orchestr z Nového Města nad Metují se po čtyři večery stane strážci galaxie a rytíři Jedi. Doslova a do písmene hvězdný program láká na cestu po Planetách Gustava Holsta. Kapitán téhle vesmírné posádky Marek Klimeš vás vezme na Mars, Venuši a Jupiter.
Jedinečnou podívanou mohou lidé pozorovat na obloze ve čtvrtek po setmění. Z pozice pozorovatele se totiž k Venuši přiblíží Uran. Konjunkci budou moci spatřit i lidé v České republice - úkaz uvidí, pokud budou mít alespoň malý dalekohled.
Britští vědci mají za to, že se k Zemi obrátila supermasivní černá díra. Hvězdnou soustavu PBC J2333.9-2343 nejdříve považovali za rádiovou galaxii, nyní však odhalili, že se v jejím středu nachází nebezpečná černá díra.
Vědci získali první přímý důkaz nedávné sopečné činnosti na Venuši. Informace, jak často jsou aktivní sopky na planetě, které se přezdívá dvojče Země, přineslo přezkoumání třicet let starých fotografií.
Blízké setkání dvou planet, Venuše a Jupitera, na večerní obloze pozorovala také naše čtenářka Pavla Olšerová z Ostravy. A nezůstalo jen u pozorování. Za koláž tímto děkujeme. V přiložené fotogalerii se můžete podívat také na další záběry konjunkce.
Blízké setkání dvou planet, Venuše a Jupitera, na večerní obloze pozorovala také naše čtenářka Pavla Olšerová z Ostravy. A nezůstalo jen u pozorování. Za koláž tímto děkujeme. V přiložené fotogalerii se můžete podívat také na další záběry konjunkce.
Na severu Čech lidé pozorovali blízké setkání Venuše a Jupitera. Ve středu 1. a ve čtvrtek 2. března mohou lidé na večerní obloze sledovat blízké setkání právě těchto planet. Obě tělesa bude na pohled dělit vzdálenost půl úhlového stupně, což odpovídá velikosti Měsíce v úplňku. Úkaz pozorovali také lidé v Chomutově.
Na severu Čech lidé pozorovali blízké setkání Venuše a Jupitera. Ve středu 1. a ve čtvrtek 2. března mohou lidé na večerní obloze sledovat blízké setkání právě těchto planet. Obě tělesa bude na pohled dělit vzdálenost půl úhlového stupně, což odpovídá velikosti Měsíce v úplňku.
Lidé si užijí jeden z letošních nejzajímavějších nebeských úkazů. Ve středu a ve čtvrtek totiž nastane takzvaná konjunkce Venuše a Jupiteru. Z pozice pozorovatele se k sobě planety přiblíží na vzdálenost půl úhlového stupně. Pozoruhodnou podívanou spatří zájemci v Česku dokonce i pouhým okem.
Další z řady mimořádných pozorování připravuje Muzeum regionu Valašsko na Hvězdárně Vsetín. Ve středu 1. a čtvrtek 2. března vždy od 18.30 do 19.30 budou moci zájemci prostřednictvím zdejších dalekohledů sledovat těsné přiblížení Venuše s Jupiterem.
Venuše a Jupiter jsou nejjasnějšími planetami na obloze. Jejich konjunkce je poměrně vzácná, lidé ji mohou pozorovat zhruba jednou či dvakrát ročně. Při aktuálním blízkém setkání 22. února se mezi ně promítnul Měsíc v téměř rovnoramenném trojúhelníku, úzký srpek Měsíce, přičemž nad ním byl Jupiter a pod ním Venuše.
Venuše a Jupiter jsou nejjasnějšími planetami na obloze. Jejich konjunkce je poměrně vzácná, lidé ji mohou pozorovat zhruba jednou či dvakrát ročně. Při aktuálním blízkém setkání 22. února se mezi ně promítnul Měsíc v téměř rovnoramenném trojúhelníku, úzký srpek Měsíce, přičemž nad ním byl Jupiter a pod ním Venuše.
Ve středu se k sobě na večerní obloze přiblíží planety Venuše a Jupiter s Měsícem. Takzvaná konjunkce nastává v momentě, kdy se k sobě objekty na obloze přiblíží z pozice pozorovatele. Středeční trojitá konjunkce bude viditelná už za soumraku po 17:00 nízko nad západo-jihozápadním obzorem, uvedl v tiskové zprávě Fyzikální ústav v Opavě.
Na tři nejjasnější planety únorové noční oblohy Venuši, Mars a Jupiter zaostří mimořádná astronomická pozorování nazvaná Rande s planetami v Hvězdárně Vsetín. Navštívit je lze po celý tento týden – od pondělí 13. února do pátku 17. února – vždy od 17.30 do 18.30 hodin.
Přemýšlíte o změně kariéry? Nebo je vaším letošním cílem zvýšení zůstatku na bankovním účtu? S rozhodováním a navedením na správnou cestu vám může pomoci britská astroložka Mystic Meg. Ta se poradila s hvězdami a zjistila, co jednotlivá znamení čeká v roce 2023 v oblasti kariéry a finančních záležitostí.
Máme tu první úplněk roku 2023. Ve sobotu 7. ledna 2023 byl krásně pozorovatelný také v Krnově. Říká se mu Vlčí úplněk či také Vlčí měsíc. S tímto pojmenováním přišli indiáni, protože v lednové noci za úplňku slyšeli výt vlky opravdu hodně hlasitě.
Zatímco naši předkové se od nepaměti dívali vzhůru a pozorovali hvězdnou oblohu nad sebou, dnešní lidé na to zapomínají, popřípadě jim to kazí světelné znečištění. Na nebi se přitom odehrává tolik zajímavého. A nejinak tomu bude i v roce 2023. Astronom z Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy Jan Veselý provedl Deník jednotlivými úkazy na každý následující měsíc.
Vesmír. Všichni jsme jeho součástí, a přesto se zdá být tak vzdálený. Ačkoli lidi fascinuje od nepaměti, pohled na oblohu stále nabízí více otázek než odpovědí. Jen jedna věc je naprosto jistá – i kdybyste si nastudovali všechny informace, které o vesmíru lidstvo nashromáždilo, stále mu nebudete dokonale rozumět. I bez toho si však můžete naplno vychutnat pohled na oblohu. V roce 2023 tam spatříte hned několik zajímavých jevů. Ve většině případů dokonce i bez dalekohledu.
/FOTO/ Přečkalo okupaci, normalizaci i covidové lockdowny. Navzdory tomu všemu oslaví v pátek pelhřimovské kino Vesmír šedesát let od prvního promítání. Nejstarším filmovým zážitkem, který v roce 1962 nabídlo, byla Srpnová neděle od Otakara Vávry. Ještě dříve však existoval biograf v Národním domě, dnešním Divadle Lubomíra Lipského. Na rozdíl od něj umožňovalo kino Vesmír promítání širokoúhlých filmů.
Měsíc říjen už nám neumožní pohled na planetu Venuši, v první polovině noci se ale budeme moci těšit na obří planetu ozdobenou nápadnými prstenci, tedy Saturn. Také největší planeta Jupiter a náš planetární soused Mars budou pozorovatelní, v tomto případě téměř po celou noc.
Měsíc říjen už nám neumožní pohled na planetu Venuši, v první polovině noci se ale budeme moci těšit na obří planetu ozdobenou nápadnými prstenci, tedy Saturn. Také největší planeta Jupiter a náš planetární soused Mars budou pozorovatelní, v tomto případě téměř po celou noc.
Měsíc říjen už nám neumožní pohled na planetu Venuši, v první polovině noci se ale budeme moci těšit na obří planetu ozdobenou nápadnými prstenci, tedy Saturn. Také největší planeta Jupiter a náš planetární soused Mars budou pozorovatelní, v tomto případě téměř po celou noc.
Měsíc říjen už nám neumožní pohled na planetu Venuši, v první polovině noci se ale budeme moci těšit na obří planetu ozdobenou nápadnými prstenci, tedy Saturn. Také největší planeta Jupiter a náš planetární soused Mars budou pozorovatelní, v tomto případě téměř po celou noc.
Planetární divadlo, které jsme mohli dosud pozorovat, bude v září pomalu doznívat. Merkur zůstává nepozorovatelný, na ranní obloze se pak rozloučíme i s Jitřenkou – planeta Venuše totiž bude viditelná jen v první polovině měsíce. Po většinu noci se ale budou nad obzorem vyjímat Mars a Saturn.
Planetární divadlo, které jsme mohli dosud pozorovat, bude v září pomalu doznívat. Merkur zůstává nepozorovatelný, na ranní obloze se pak rozloučíme i s Jitřenkou – planeta Venuše totiž bude viditelná jen v první polovině měsíce. Po většinu noci se ale budou nad obzorem vyjímat Mars a Saturn.
Planetární divadlo, které jsme mohli dosud pozorovat, bude v září pomalu doznívat. Merkur zůstává nepozorovatelný, na ranní obloze se pak rozloučíme i s Jitřenkou – planeta Venuše totiž bude viditelná jen v první polovině měsíce. Po většinu noci se ale budou nad obzorem vyjímat Mars a Saturn.
Planetární divadlo, které jsme mohli dosud pozorovat, bude v září pomalu doznívat. Merkur zůstává nepozorovatelný, na ranní obloze se pak rozloučíme i s Jitřenkou – planeta Venuše totiž bude viditelná jen v první polovině měsíce. Po většinu noci se ale budou nad obzorem vyjímat Mars a Saturn.
Zní to trochu jako absurdní otázka, ale astronomové ji opravdu vznášejí: mohla by Země unést více Měsíců, nebo by pak jejich gravitační působení vychýlilo naši planetu z její bezpečné trajektorie? Zodpovězení této otázky může astronomům napovědět více o tom, jak Země vznikla, a také najít další jí podobné planety ve vesmíru.
Srpen nám opět nabídne zajímavou „planetární show“, a to zejména v ranních hodinách. Pozorovatelné uvidí jasné planety Venuše, Mars i Jupiter, za pomoci dalekohledu pak také oba vzdálené ledové obry Uran s Neptunem. Saturn bude vidět již v první polovině noci. V průběhu srpna se noci již znatelně prodlužují a astronomická pozorování tak slibují lepší zážitky, než jaké jsme mohli mít v době krátce po letním slunovratu. Informace o dalších zajímavých úkazech naleznete mimochodem i na www.astrohk.cz.
/FOTO/ Nerušené pohledy k tisícům hvězd. Každoroční akce Den a noc na Jizerce proběhla v sobotu 6. srpna v Muzeu Jizerských hor a jeho okolí a program odstartoval Martin Gembec z iQlandie se svojí přednáškou o aktuálním výzkumu Marsu. V roli přednášejícího ho pak vystřídal Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, který hravou formou vysvětlil dětem i dospělým problém světelného znečištění.
Sluneční soustava by se podle vědců mohla v budoucnosti zhroutit. Na vině bude prolétající hvězda, informuje list The Independent. Lidstvo by ale podle odborníků nemělo panikařit. Hvězdné průlety, které by ohrožovaly planety, se dějí velice vzácně, konkrétněji jednou za sto milionů let.
Alegorické vozy, věnconoši, krojovaná družina, sokolové, legionáři, skauti a tisíce dalších návštěvníků tvořili před sto lety, přesně 9. července 1922, velkolepou kulisu při slavnostním odhalení sousoší Babička s dětmi v Babiččině údolí. Uměleckým dílem vzdal Klub československých turistů v České Skalici hold první české spisovatelce Boženě Němcové. Toto jubileum v pátek od 15 hodin v komornějším pojetí připomene slavnostní setkání přímo u pomníku.
První prázdninový měsíc nám opět nabídne zajímavou „planetární show“. Ke Slunci nejbližší Merkur, který už se nám definitivně ztratí v záři Slunce, sice pozorovatelný nebude, po většinu noci (s výjimkou večerních hodin) ale bude dobře viditelný plynný obr Satur, jehož prstence ale bez dalekohledu nevidíme.
První prázdninový měsíc nám opět nabídne zajímavou „planetární show“. Ke Slunci nejbližší Merkur, který už se nám definitivně ztratí v záři Slunce, sice pozorovatelný nebude, po většinu noci (s výjimkou večerních hodin) ale bude dobře viditelný plynný obr Satur, jehož prstence ale bez dalekohledu nevidíme.
První prázdninový měsíc nám opět nabídne zajímavou „planetární show“. Ke Slunci nejbližší Merkur, který už se nám definitivně ztratí v záři Slunce, sice pozorovatelný nebude, po většinu noci (s výjimkou večerních hodin) ale bude dobře viditelný plynný obr Satur, jehož prstence ale bez dalekohledu nevidíme.
První prázdninový měsíc nám opět nabídne zajímavou „planetární show“. Ke Slunci nejbližší Merkur, který už se nám definitivně ztratí v záři Slunce, sice pozorovatelný nebude, po většinu noci (s výjimkou večerních hodin) ale bude dobře viditelný plynný obr Satur, jehož prstence ale bez dalekohledu nevidíme.
/FOTO/ Lunalón, Terralónu a Marsmeloun letos doplní model Slunce. Podle ředitele brněnské hvězdárny a planetária Jiřího Duška model nejdůležitějšího tělesa v celém vesmíru. Jeho název je Heliosféra. Na Kraví horu se na ni lidé mohou podívat od pondělí 11. července do neděle 17. července nebo od čtvrtka 4. srpna do čtvrtka 11. srpna. „Je téměř jisté, že Heliosféra bude posledním obřím modelem, který předvedeme lidem,” komentoval nejnovější přírůstek Dušek.
/FOTO/ Lunalón, Terralónu a Marsmeloun letos doplní model Slunce. Podle ředitele brněnské hvězdárny a planetária Jiřího Duška model nejdůležitějšího tělesa v celém vesmíru. Jeho název je Heliosféra. Na Kraví horu se na ni lidé mohou podívat od pondělí 11. července do neděle 17. července nebo od čtvrtka 4. srpna do čtvrtka 11. srpna. „Je téměř jisté, že Heliosféra bude posledním obřím modelem, který předvedeme lidem,” komentoval nejnovější přírůstek Dušek.
Teprve potřetí ve své historii vyšle americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) misi k Venuši. Nyní představil kosmickou loď a sondu, která dokonce přistane na povrchu planety.
V červnu nám ranní obloha bude ještě stále nabízet pozoruhodnou planetární show. Nízko nad východním obzorem budeme moci pozorovat Venuši, vysoko nad jihovýchodním obzorem pak Mars a Jupiter.
V červnu nám ranní obloha bude ještě stále nabízet pozoruhodnou planetární show. Nízko nad východním obzorem budeme moci pozorovat Venuši, vysoko nad jihovýchodním obzorem pak Mars a Jupiter.