Rozruch, který ve středu 28. února ráno vyvolal na Nuselském mostě 26letý muž, jenž vyhrožoval, že si vezme život skokem do hlubiny, zde byl v poslední době ojedinělý. Na rozdíl od jíž dávnější minulosti, kdy most sebevrahy přitahoval jak magnet – a jejich dokonané skutky se nepočítaly v desítkách, ale zřejmě na stovky.
Druhý měsíc roku před 40 lety měl o hodně jiný průběh, než každý očekával. Samozřejmě se připomínal ten (pro někoho) „vítězný“ únor, „významný mezník našich dějin“ a jeho „stále živý odkaz“. Čtenáři partajního tisku dostali pod nos fotografie z rodného domku Klementa Gottwalda, kde byli prezentovaní teenageři jako zajímající se návštěvníci tamního muzea a pionýři tu skládali slib a poprvé si uvázali uzly na svých rudých šátcích a ke Gottwaldově hrobu na Vítkově se kladly věnce… Ano, tohle všechno se odehrávalo jako vždycky. Jen tohle tradičně protežované únorové téma přebily zvuky dvou umíráčků ze Sovětského svazu. A taky zpráva o pobodaném taxikáři v Praze.
Zajímavé panorama nabízí v tomto čase Ostrava. Komíny hutního gigantu z Liberty nečoudí. „Je to zvláštní pohled, pro nás místní rozhodně nový. Z balkonu, který mám směrem na Kunčice, vidím, že komíny v ‚enháčku‘ nekouří. To tady nikdo nepamatuje,“ říká před samoobsluhou v centru ostravské čtvrti Radvanice osmašedesátiletá Zofia Kubínková.
Zajímavé panorama nabízí v tomto čase Ostrava. Komíny hutního gigantu z Liberty nečoudí. „Je to zvláštní pohled, pro nás místní rozhodně nový. Z balkonu, který mám směrem na Kunčice, vidím, že komíny v ‚enháčku‘ nekouří. To tady nikdo nepamatuje,“ říká mi před samoobsluhou v centru ostravské čtvrti Radvanice osmašedesátiletá Zofia Kubínková.
Čtyři desetiletí už pacienti, jejichž srdce vypovědělo službu, mají naději, že je transplantace v Praze může nejen zachránit, ale i vrátit do běžného života. Tým kardiochirurgů Institutu klinické a experimentální medicíny právě před čtyřiceti lety, v roce 1984, provedl první úspěšnou transplantaci srdce.
/VIDEO, FOTO/ Nejvíce práce mají teď v podniku strážní, shodují se zaměstnanci největšího českého hutního komplexu Liberty Ostrava. Vrátnice jsou v provozu nonstop. Dělníci už ale třetí týden sedí doma, protože huť stojí. Ve fabrice jako by se zastavil život, což platí i pro služby.
V kunčické huti pracuje od roku 1985, od svých 18 let, a zná ji jako málokdo. Zažil podnik za socialismu i v dobách privatizace v 90. letech a jako odborář poznal i jeho oba indické majitele (Lakšmí Mittal a Sanjeev Gupta, pozn. red.). Má tedy srovnání.
Pětačtyřicet let dojížděl Jaroslav Hrabuška do největšího hutního komplexu. Zažil tu komunisty s kultem Klementa Gottwalda, přerod na akciovou společnost, částečnou privatizaci, odprodej státního podílu indickému magnátovi i převzetí dalším indicko-britským vlastníkem. Dnes sleduje boj o přežití Liberty už jen jako důchodce.
Zastupitelé města Tábora jednali jako za starých dob v budově Staré radnice, kde dnes sídlí Husitské muzeum. V pondělí 18. prosince zasedli v gotickém sále. Na pořadu téměř tříhodinového jednání byl zejména rozpočet pro příští rok. Schodek ve výši 119 milionů uhradí z vlastních uspořených finančních zdrojů.
Setkáním s dcerou Jiřího Křižana pokračoval úspěšně pro tým meziříčské Základní školy Křižná projekt Post Bellum – Přiběhy naších sousedů. Za Rebekou (Křižanovou) Bartůňkovou jsme se společně vydali do Prahy do České televize, kde dcera slavného scénaristy pracuje.
/FOTOGALERIE/ Kamery, dosazení nových stromů a keřů, přetrasování cest, prostříhání. Smetanovy sady v centru města čeká revitalizace za 440 tisíc korun. Projekt totiž s drtivou převahou vyhrál během hlasování o projektech v participativním rozpočtu. V jeho rámci město vyčlenilo dva miliony korun na nápady řadových Ústečanů, jež mají zlepšit veřejná prostranství a život kolem jejich domovů.
Přesně před čtyřiatřiceti lety odstartoval 17. listopadu tvrdý zásah bezpečnostních složek proti studentům na pražské Národní třídě změny, které vedly k sametové revoluci a pádu totalitního režimu. Jak probíhaly přelomové události v Přerově?
Protikomunistická odbojářka Blanka Čílová z Nové Paky to neměla v životě jednoduché. Jejího manžela komunisté uvěznili a ona do věznice pašovala mezi politické vězně jídlo, léky a vitamíny větrací šachtou ze záchodového okénka. „Vždy jsem doufala, že si vše spravedlivě rozdělí,“ popisuje dnes 95letá Blanka.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Ač se nachází na dohled od vlakového nádraží, kudy denně projdou tisíce lidí, za poslední desítky let do ní nahlédl málokdo. Řeč je o šumperské Robotárně. Areál před nedávnem získal Olomoucký kraj, sloužit by měl Vlastivědnému muzeu Olomouc.
/FOTOGALERIE/ Pamětní deska rudoarmějce u dobříšského zámku byla po 45 letech přemístěna na hřbitov. Přesun je podle vedení města opodstatněný. Nadporučík Alexandr Fjodorovič Saveljev totiž nezemřel při bojích, jak pamětní deska uvádí, ale po pádu z auta.
Československému prezidentu Edvardu Benešovi jeho kritici dodnes vyčítají, že podobně jako v roce 1938, ani o deset let později nečelil dostatečně rozhodně požadavkům rozpínajícího se diktátorského režimu a nakonec se mu podvolil. Je však třeba dodat, že v roce 1948 již zápolil s těžce podlomeným zdravím – a že se komunistům nakonec vzepřel.
Našli byste Partyzánku, Jamplac, Záprdelí, Myší díru, Panču nebo Horik? Nebo už tato místa definitivně zmizela v čase a ztratila se z lidové paměti?
Gottwaldovy oprátky jsou příběhy popravených z období rudého teroru. Popravy v brněnské věznici v ulici Cejl v době po únorovém převratu v roce 1948 probíhaly relativně krátkou dobu - necelých pět let, ale osudy těch, kteří tam skončili s oprátkou kolem krku, jsou mimořádně dramatické. Posledním z popravených byl Leopold Doležal, který se zapojil nejdříve do protinacistického a později pak i do protikomunistického odboje. Byl popraven 30. srpna 1952.
V Galerii Atelier Kateřiny Dostálové na Žerotínově náměstí v Olomouci se v úterý 4. dubna uskutečnila vernisáž výstavy fotografií profesora Jindřicha Štreita Okamžiky každodenního života. Za fotoreportáž velmi děkujeme.
Petr Pavel v úterý 28. března přijel do Frýdku-Místku na besedu s gymnazisty. Naposledy prezident toto město navštívil v roce 2015. Jaké významné osobnosti a státníky ve Frýdku-Místku už vítali? Jejich přehled připravil místní historik Jaromír Polášek s manželkou Jiřinou.
Je známým faktem, že Klement Gottwald, „první dělnický prezident“, zemřel na následky prasklé výdutě srdeční aorty po návratu z pohřbu Josifa Vissarionoviče Stalina, z nějž se navzdory doporučení lékařů vracel letadlem a ne vlakem. Méně známé je, že při inscenování Gottwaldova pohřbu se komunistická moc inspirovala i křesťanskými obrazy a předchozími pohřby Tomáše Garriguea Masaryka a Edvarda Beneše.
/FOTO, VIDEO/ Ve středu 25. února 1948 byl dle dobových fotografií poměrně chladný den, přesto se desítky tisíc lidí sešly na Václavském náměstí v Praze, kde byl očekáván projev předsedy vlády Klementa Gottwalda. Ten se měl vrátit od prezidenta Edvarda Beneše s návrhem nového politického uspořádání.
/FOTO, VIDEO/ Ve středu 25. února 1948 byl dle dobových fotografií poměrně chladný den, přesto se desítky tisíc lidí sešly na Václavském náměstí v Praze, kde byl očekáván projev předsedy vlády Klementa Gottwalda. Ten se měl vrátit od prezidenta Edvarda Beneše s návrhem nového politického uspořádání.
/FOTO, VIDEO/ Ve středu 25. února 1948 byl dle dobových fotografií poměrně chladný den, přesto se desítky tisíc lidí sešly na Václavském náměstí v Praze, kde byl očekáván projev předsedy vlády Klementa Gottwalda. Ten se měl vrátit od prezidenta Edvarda Beneše s návrhem nového politického uspořádání.
/FOTO, VIDEO/ Ve středu 25. února 1948 byl dle dobových fotografií poměrně chladný den, přesto se desítky tisíc lidí sešly na Václavském náměstí v Praze, kde byl očekáván projev předsedy vlády Klementa Gottwalda. Ten se měl vrátit od prezidenta Edvarda Beneše s návrhem nového politického uspořádání.
/FOTO, VIDEO/ Ve středu 25. února 1948 byl dle dobových fotografií poměrně chladný den, přesto se desítky tisíc lidí sešly na Václavském náměstí v Praze, kde byl očekáván projev předsedy vlády Klementa Gottwalda. Ten se měl vrátit od prezidenta Edvarda Beneše s návrhem nového politického uspořádání.
"Právě se vracím z Hradu,… " zazněla přesně před 75 lety památná věta z úst Klementa Gottwalda. Bylo 25. února 1948, ten den se do historie Československa zapsal černým písmem. Odstartovala éra nesvobody, pronásledování, politických procesů… Symboly této doby se staly sochy "velkých komunistů", ale náměstí třeba v Hradci, ve Vamberku nebo v Přelouči "krášlily" dokonce i tanky. Z center měst sice zmizely, ale stále tu někde jsou.
„Právě se vracím z Hradu…“ Tato slova Klementa Gottwalda ze dne 25. února 1948 znějí snad v každém filmu a seriálu ze socialistické éry, který se únorovými událostmi zabýval. Všechna tato díla ztvárňovala tento den jako vítězství „těch hodných“ nad „zlými“. Realita ale byla opačná.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Paráda to tenkrát byla náramná. V čele defilovali příslušníci tehdejších Lidových milicí se samopaly, za nimi kráčeli představitelé „strany a státu“, jak se tehdy říkalo. Pásku stříhal osobně generální tajemník Ústředního výboru komunistické strany Československa Gustáv Husák a přítomen byl i tehdejší prezident republiky Ludvík Svoboda. Slavnostně otevřeli most nad Nuselským údolím, který při svém zrodu dostal jméno po Klementu Gottwaldovi; jednom z otců domácího komunismu.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Paráda to tenkrát byla náramná. V čele defilovali příslušníci tehdejších Lidových milicí se samopaly, za nimi kráčeli představitelé „strany a státu“, jak se tehdy říkalo. Pásku stříhal osobně generální tajemník Ústředního výboru komunistické strany Československa Gustáv Husák a přítomen byl i tehdejší prezident republiky Ludvík Svoboda. Před 50 lety slavnostně otevřeli most nad Nuselským údolím, který při svém zrodu dostal jméno po Klementu Gottwaldovi; jednom z otců domácího komunismu.
V průběhu únorové krize roku 1948 to byl zlomový den. Den, který nasměroval komunisty k vítězství a Československo na více než 40 let do totality. V sobotu 21. února 1948 se na Staroměstském náměstí v Praze sešlo i přes nemalý mráz více než 100 tisíc lidí. A v továrnách po celé zemi začaly chřestit zbraněmi samozvané dělnické milice.
Kolika lidem Kolín udělil čestné občanství? Kolik je mezi nimi v novodobé historii cizinců a kteří to jsou? Patří k čestným občanům města i herec Ivan Trojan? Odejmul nakonec Kolín čestné občanství Klementu Gottwaldovi? A dal ho nově i svým animovaným medvědům?
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Tisíce lidí přišly ve středu 25. ledna na Staroměstské náměstí podpořit prezidentského kandidáta Petra Pavla. Mezi nimi i neúspěšní kandidáti z prvního kola Danuše Nerudová, Pavel Fischer a Marek Hilšer nebo herec a scénárista Zdeněk Svěrák.
Češi si letos v lednu volí nového prezidenta. Zvolený muž či žena bude v pořadí čtvrtým člověkem v čele třicetileté samostatné České republiky. Připomeňte si s Deníkem osobnosti, které se v úřadu prezidenta společného státu Čechů a Slováků či pak samostatného Česka vystřídaly. Některé si dějiny zapamatovaly pro jejich velké činy, jiní se do paměti vryli spíše sérií kontroverzí či dokonce zločinů.
Co dnes máte v plánu? Podívejte se na akce, které se v Praze tento den konají.
Dne 14. prosince 1935 oznámil první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, že se vzdává prezidentského úřadu. Odstoupení z funkce předcházel vážný prezidentův zdravotní kolaps, po němž musel ještě vybojovat zápas o prezidentské křeslo s Klementem Gottwaldem.
Až do středy sedmého prosince zůstával někdejší komunistický prezident Československa Klement Gottwald čestným občanem Břeclavi.
Klement Gottwald. Československý komunistický prezident. Člověk přímo odpovědný za smrt mnoha desítek nevinných lidí, svých odpůrců a spolupracovníků. Od roku 1946 také čestný občan Břeclavi, kde toto ocenění získal ještě jako předseda vlády.
Zahrádkářské kolonie se před adventem vylidňují. Zloději toho můžou využít. O některých krádežích se policie ani nedozví.
Šestašedesátiletá Eliška odpočívá na terase svého zahradního domečku u mosteckého Hrabáku a vychutnává si dopolední ticho. Je půlka listopadu, úroda je sklizená a v zahrádkářské kolonii začíná před prvními mrazíky nejklidnější období roku. Pohodu mohou zkazit jen zloději.
/FOTO/ Přečkalo okupaci, normalizaci i covidové lockdowny. Navzdory tomu všemu oslaví v pátek pelhřimovské kino Vesmír šedesát let od prvního promítání. Nejstarším filmovým zážitkem, který v roce 1962 nabídlo, byla Srpnová neděle od Otakara Vávry. Ještě dříve však existoval biograf v Národním domě, dnešním Divadle Lubomíra Lipského. Na rozdíl od něj umožňovalo kino Vesmír promítání širokoúhlých filmů.
Namlouváme si, že jsme byli oběťmi sovětské zvůle. Přitom jsme postavili největší sochu Stalina na světě.
Vyrazíte na koncert, do divadla, na výstavu? Někam úplně jinam? Podívejte se na akce, které se v Praze tento den konají.
Nuda tento víkend rozhodně nenudí! Od pátku do neděle se v Praze koná spousta akcí. Podívejte se na výběr těch nejzajímavějších.
/FOTOGALERIE/ Stalinův dort, Sen šíleného cukráře i nejdražší stavba v Československu své doby. To všechno je hotel International, pyšně se tyčící nad pražskými Dejvicemi. Původně měl přitom být jen skromnou ubytovnou.
Ačkoli to programový tým karlovarského festivalu neměl cíleně v plánu, řadě příběhů na plátnech dominují ženy. A téměř třetina snímků vznikla pod jejich autorskou či režijní taktovkou. Spíše tedy dílo náhody. Což je bezpochyby lepší cesta než vynucené povinné kvóty.
„Nevzdal jsem se zcela naděje, že z plánu obnovy Evropy, na kterém se ve Washingtonu usilovně pracuje, takzvaného Marshallova plánu, bude mít prospěch i Československo. Doufám, že československá vláda přehodnotí své rozhodnutí,“ prohlašoval údajně ještě začátkem roku 1948 americký velvyslanec v Praze Laurence Steinhardt. Mýlil se.
Pro předválečné Československo byla bitva u Zborova, k níž došlo právě před 105 lety, ve dnech 1. a 2. července 1917, jednou z oslavovaných státotvorných událostí. Pro historiky bitvou plnou mýtů. Dlouho se tradovalo, že v ní proti sobě bojovali dva pozdější prezidenti: na straně legionářů Ludvík Svoboda, na straně Rakouska Klement Gottwald. Gottwaldova účast se v posledních letech zpochybňovala, je to ale sporné.
Pro předválečné Československo byla bitva u Zborova, k níž došlo právě před 105 lety, ve dnech 1. a 2. července 1917, jednou z oslavovaných státotvorných událostí. Pro historiky bitvou plnou mýtů. Dlouho se tradovalo, že v ní proti sobě bojovali dva pozdější prezidenti: na straně legionářů Ludvík Svoboda, na straně Rakouska Klement Gottwald. Gottwaldova účast se v posledních letech zpochybňovala, je to ale sporné.
Komunističtí vrazi Josif Vissarionovič Stalin a Klement Gottwald už oficiálně nejsou čestnými občany Poděbrad. Na svém posledním zasedání to schválili zastupitelé.
