Praktická žena - Kreativ

Finty a pasti v obchodech

Finty a pasti v obchodech

Vydáno: 17. 10. 2012 00:00

Obchodníci si mnou ruce. Moc dobře vědí, jak vystavit zboží, aby co nejvíce přitahovalo pozornost. Mnohé jejich triky ale vůbec nepostřehnete. Vše je podřízeno tomu, aby zákazník nechal u pokladny hodně peněz.

Také před sebou tlačíte obří vozík, a pokud ho nenaplníte po okraj, tak se vám zdá, že vám pořád ještě něco chybí? Vězte, že padáte do první z pastí, které na vás číhají v super a hypermarketech.

Čím větší, tím lepší?

Nákupní vozíky obřích rozměrů mají tendenci předstírat, že jste nakoupili málo. Nápadnou disproporci mezi prázdným košíkem a přeplněnými regály chcete podvědomě vyrovnat…
Trik: Vozíky jsou tak velké, že i týdenní nákup je nenaplní. Stále tak máte dojem, že jste něco zapomněli. Vkládáte do něho další a další zboží. Kolik do košíku člověk opravdu naskládal, to si často uvědomí až u pokladny.
Co dělat: Počítáte-li s malým nákupem, vezměte si příruční košík. Většinou jsou naskládané u pokladen, i když někdy bývají jen těžko k nalezení.

Na nákup jen sytí

Nakupování se mnohdy až nápadně podobá rallye. Již sama velikost supermarketu je svým způsobem fintou. Abyste nakoupili to základní, musíte hodinu kroužit mezi regály a nachodit stovky metrů. Již po několika desítkách minut takového pobíhání, začínáte cítit hlad a žízeň.
Trik: Když vám začíná kručet v břiše, zatoužíte po nějaké laskomině. Není důležité, jestli míjíte regál se sladkostmi či s nápoji – na vše máte chuť.
Co dělat: Nikdy nechoďte nakupovat hladoví! V opačném případě vyjdete z obchodu s množstvím pochoutek, které se vám odrazí v přebytečných kilogramech a štíhlejší peněžence!

Platební kartu nechte doma

Při hledání rýže bloudíte, procházíte okolo stovek druhů jiného zboží. To vám připomíná, že ještě nemáte to i tamto… Cestou musíte často zvolnit, abyste se prodrali mezi hromadami krabic. Pomaleji jdete – více vidíte – více kupujete!
Trik: Zdánlivě neuspořádaný labyrint cestiček mezi regály je důmyslně promyšlený, stejně tak jsou záměrné změny umístění zboží. Základní potraviny jsou na nejvzdálenějším místě. Cíl je jasný: při cestě za sáčkem soli míjíte další zboží a s velkou pravděpodobností se mnohé ocitne v košíku.
Co dělat: Do supermarketu choďte s odpočítanou finanční sumou v peněžence! Jestliže máte kartu, jste ztraceni. I do velkých obchodních center se vyplatí vstupovat se seznamem. Doslova přecpané regály a pulty totiž ke zbytečnému nakupování přímo svádějí.

Oslepit a nalákat

Jak to, že až doma zjistíte, že v obchodě tak svěže vypadající ovoce vlastně není čerstvé?
Trik: Speciální osvětlení způsobí, že barvy zeleniny a ovoce vypadají sytěji. Maso bývá pod barevným světlem šťavnaté a uzenina, která má nejlepší časy za sebou, vypadá jako čerstvá. Zrcadla nad regály mají vzbuzovat dojem, že zboží je více.
Co dělat: Vyjměte vždycky zboží z regálu nebo chladicího boxu a prohlédněte si ho pečlivě mimo dosah mámivého světla zářivek.

Kde hubnutí není žádoucí

Ne každá kostka másla má čtvrt kila. Může mít jen 200 gramů, což na první pohled nemusíte poznat.
Trik: Když si zvyknete na vzhled výrobku, přestanete postupně sledovat údaje na obale a automaticky sáhnete po své oblíbené kávě, sušenkách atd. A tak stejně velký sáček či kelímek se stejným názvem i designem jednou skrývá sto, podruhé jen osmdesát gramů. A mnohdy i za stejnou cenu, aniž by si toho spotřebitel vůbec všiml.
Co dělat: Čtěte pečlivě údaje na obalech a hlídejte si ceny, to se vám rozhodně vyplatí! V supermarketech musí být uvedena jednotková cena výrobků za kilogram nebo litr, což vám usnadní porovnávání cen.

Předklon vás vyjde levněji

Nejčastěji sahají zákazníci po zboží, které je vystaveno ve výši očí. Ten samý výrobek umístěný v nejnižším patře regálu se prodává až třikrát hůře!
Trik: Výrobky, které je třeba za každou cenu prodat, se dávají na rohy regálů, aby byly vidět ze tří stran. I to, že není během dne doplňováno některé zboží má svůj význam – působí to dojmem, že je o něj obrovský zájem a měli byste si ho koupit i vy. Dražší zboží bývá po pravé ruce ve směru jízdy vozíku; zákazníci jsou většinou praváci, a proto věnují pravé straně větší pozornost.
Co dělat: Ohněte se – nejlevnější zboží bývá nejníže. A vůbec nemusí být horší kvality! Dívat se do spodních a vrchních polic se vyplatí! Tady bývá vystaveno zboží cenově výhodné pro vás, méně už pro obchodníky.

A je tu poslední pokušení…

Také si dlouhou chvíli před placením často zkracujete tím, že si prohlížíte dobroty umístěné u pokladny?
Trik: Proto tam jsou stojany se žvýkačkami, zmrzlinami atd. Především odolávat dětským prosbám není vždy snadné. Rodiče pak nezkoumají cenu a v košíku skončí i věci, které by jinak zůstaly bez povšimnutí.
Co dělat: Nechte děti doma. Jsou totiž náchylnější podlehnout svodům pěkně naaranžovaných dobrot. Využijte čas ve frontě a důkladně si prohlédněte obsah košíku. Ještě teď z něho můžete vše nepotřené vyndat!

První nákupní vozík
vyrobil americký obchodník S. Goldman v roce 1937. Všiml si, když změnil svoje hokynářství na samoobsluhu s volnými regály se zbožím, že zákazník přestane vybírat zboží, jakmile mu taška v ruce ztěžkne. Tak přišel na geniální nápad – židli na kolečkách, na kterou si nakupující mohl odložit tašku. Tak měl volné ruce, mohl se pohodlně pohybovat po prodejně a koupit si mnohem víc zboží, než kolik by se vešlo do tašky v ruce.

Autor: Redakce