Existuje tisíce variací čaje s ohledem na původ, způsob sklizně či zpracování. Nicméně veškerý čaj pochází z jedné jediné rostliny – čajovníku čínského (Camellia sinensis). Nejlépe se mu daří v polostínu, ve stále vlhké, ne však přemokřené půdě. Dorůstá do výšky

5–15 metrů, někdy i 30 metrů. Je to stále zelená rostlina s listy dlouhými 3–25 centimetrů a širokými 1–10 centimetrů. Pro výrobu kvalitního čaje se používají jen nejmladší a nejjemnější výhonky čajovníku, nejčastěji vrcholový listový pupen s jedním či dvěma lístky. Čím více je v hotovém čaji pupenů (tzv. tipsů), tím jemnější má chuť, čím více lístků, tím je čaj výraznější.

DRUHY ČAJE

Klíčový moment pro rozlišení jednotlivých druhů čaje je fermentace. Jedná se o biochemický proces, který přirozeně a samovolně probíhá ve sklizených lístcích. Výrobce může do procesu fermentace zasáhnout tím, že ji přeruší. Podle toho, zda a ve které fázi k přerušení došlo, rozeznáváme:

ČERNÝ čaj je plně fermentovaný, lístky jsou hnědé až černé, nálev žlutý až černohnědý. Černé čaje vyrobené v Číně se nazývají červené, ale jinak se od ostatních černých čajů neliší. Kromě již zmíněné Číny se čaj nevíce pěstuje v Indii, Japonsku, Nepálu, Thajsku a na Srí Lance.

• Darjeeling, čaj z úpatí Himálají se považuje za císaře černých čajů či šampaňské mezi čaji, je velmi aromatický, s příchutí čerstvého ovoce. Jeho nevtíravou, muškátovou chuť a nádhernou vůni má „na svědomí" jedinečná kombinace chladného, mlhavého podnebí, nadmořské výšky, srážek, terénu a kvality půdy i ovzduší.

• Assam, poměrně silný a kvalitní černý indický čaj se pěstuje na obou březích řeky Brahmaputry, v nejrozlehlejší oblasti produkující černý čaj na světě. Aroma assamského čaje je většinou velmi pronikavé a jeho chuť plná a silná.

• Čaj Čchi-men, jehož anglický název je Keemun, patří v zahraničí mezi nejpopulárnější čínské černé čaje. Lístky zpracované do velmi jemných podlouhlých jehliček dávají tmavě červený nálev s nezaměnitelným aroma a výraznou chutí.

• PU-ERH je vícenásobně fermentovaný čaj. Při jeho výrobě hraje významnou roli způsob a doba skladování a podobně jako u archivních vín nebo whisky se na obalu často uvádí jeho stáří. Kromě sypaných čajů se pu-erh tradičně lisuje do koláčů, cihel a podobných forem. Vyrábí se jen v Číně, tmavý hnědočerný nálev má nezaměnitelnou „zemitou" vůni.

• Earl Grey je aromatizovaný, tradiční anglický snídaňový čaj, který se pije s mlékem a cukrem. Základem je kvalitní černý čaj, nejčastěji směs čínských, cejlonských a indických čajů smísených s Darjelingem nebo Assamem a bergamotové silice – ta způsobuje, že chuť čaje je mírně nahořklá a typicky voní. Tradiční je přídavek pomerančové silice, která dodává čaji ještě výraznější nádech.

Čaj OOLONG (čti ulong) – proces fermentace byl přerušen někde v průběhu, oolongy se proto mohou mezi sebou velmi lišit od velmi nízce fermentovaných (blízkých zeleným čajům), až po vysoce fermentované, které mají blíže k čajům černým. Lístky mohou být zelené až černé, nálev žlutavý až tmavě hnědý. Kvalitní čaje typu oolong jsou nesmírně aromatické. Označení oolong je anglickým přepisem názvu Wu Lung, jména známého druhu tohoto typu čaje.

ZELENÝ čaj je nefermentovaný, lístky jsou světle až tmavě zelené, nálev světle žlutý až hnědozelený. Zelený čaj je tradičním čajem v Číně i Japonsku.

BÍLÝ – nefermentovaný či mírně fermentovaný čaj s vysokým podílem tzv. tipsů. Už z definice je zřejmé, že hranice mezi zeleným a bílým čajem je poměrně neostrá. Sypaný bílý čaj je při malé hmotnosti velmi objemný, nálev je žlutavý až žlutohnědý, velmi jemné chuti a travnaté až květinové vůně.

ŽLUTÝ – vyrábí se stejně jako čaj zelený, ale na rozdíl od něj se suší velmi pomalu, přičemž probíhá dosud neurčená chemická reakce, díky níž lístky žloutnou. Velmi vzácný čaj se vyrábí jen v Číně, původně výhradně pro císaře a jeho dvůr. Lístky jsou žlutozelené, nálev žlutavý, jemné chuti a bohaté vůně.

ČAJE NEČAJE

MATÉ je povzbuzující nápoj z listu cesmíny paraguayské, která roste v Brazílii, Paraguayi a Argentině. Maté se připravuje stejně jako černý čaj. Nápoj má světlou žlutozelenou barvu a silné povzbuzující účinky. Je oblíbeným denním nápojem Jihoameričanů. Maté se tradičně připravuje do speciální nádoby a popíjí se speciální kovovou trubičkou – brčkem, zvaným bombilla, se sítkem k odfiltrování „listí" na jeho konci, který se ponořuje do hrnku.

ROOIBOS je červený čaj připravovaný z rostliny s botanickým názvem Aspalathus linearis. Název čaje má svůj původ v afrikánštině a znamená červené křoví. Tato rostlina roste pouze v oblasti jižní

Afriky severně od Kapského města. Rooibos neobsahuje kofein, přesto má podobné povzbuzující účinky jako čaj. Má příjemně nasládlou chuť, sytě karmínově červenou barvu a pozoruhodnou vůni.

BYLINKOVÉ ČAJE jsou povětšinou směsi různých lučních bylinek a květů nebo směsi dalších léčivých rostlin. Také se vyskytují bylinkové čaje pouze z jedné rostliny – např. mátový čaj. Tyto čaje se pijí hlavně kvůli svým léčivým, uklidňujícím, či povzbuzujícím účinkům, ovšem častokrát jsou i velmi chutné.

OVOCNÉ – nejde o čaje ale o směsi ovoce, bylin či koření. Nejčastěji se skládají ze čtyř základních komponentů: ibišku, šípku, pomerančové kůry a sušeného jablka. Tyto nápoje mají většinou sladší chuť a jsou velmi oblíbené hlavně u dětí.

PŘÍPRAVA ČAJE

Na přípravu dobrého čaje není univerzální recept, který by přesně popisoval, co, kam a kdy nasypat a nalít. Záleží na individuálním vkusu a náladě, připravovaném čaji i příležitosti.

Budete-li postupovat podle našeho doporučení, které vychází z klasické čínské procedury, mírně vylepšené britskými zvyklostmi, určitě si na čaji pochutnáte. V podstatě jde o způsob přípravy čaje, který je obvyklý v Česku.
Základními prvky přípravy čaje jsou samotný čaj, voda, nádobí a čas. Každému z nich je nutné věnovat pozornost.

● Čaj, nejlépe volně sypaný, je třeba louhovat v keramické, porcelánové nebo skleněné nádobě. Rozličná sítka, vajíčka a jiná louhovátka (nemluvě o papírových pytlících) nejsou příliš vhodná, neboť lístky v nich nemají prostor k úplnému rozvinutí a kontakt jejich povrchu s vodou je omezený. Čaj tedy vložte do předehřáté konvičky (aby se voda do ní nalitá prudce nezchladila), zpravidla jednu lžičku na jeden šálek – na čtvrt litru vody by měly přijít asi 2–3 gramy suchého čaje, což ale u různých čajů představuje různý objem.

● Základem pro přípravu dobrého nápoje je kromě kvalitního čaje i voda, která by neměla být příliš tvrdá a obsahovat mnoho minerálů. Nejlepší je pramenitá, ale většinou stačí i z vodovodu. Důležitá je rovněž teplota vody. Připravujete-li černý čaj či Pu-erh, potom by měla mít 100 °C (tj. právě vroucí voda, ani o pár stupňů míň), lístky zeleného čaje zalijte vodou teplou 60–90 °C a oolongy 80–95 °C.

● Konvička a šálky na pití čaje by měly zásadně být z keramiky, skla a porcelánu. Správný čajový labužník pije výhradně z porcelánu. Nádoby by se měly používat výhradně k přípravě a konzumaci čaje. Po správném vychutnání čaje musíte nádobí umýt. To nikdy nedělejte saponátem. Při mytí si musíte vystačit s horkou vodou – chemické prostředky by při další přípravě značně poškodily chuť čaje.

● Čas – po zalití nechte čaj louhovat. Čaj by při louhování neměl přijít do styku s kovem! Většinu čajů černých 3–6 minut, čaje zelené asi 1–3 minuty (čím jemnější čaj, tím kratší čas a chladnější voda), čaj bílý 1–7 minut, oolong 2–6 minut, žlutý 1–3 minuty, pu-erh jako černý. Zelené a bílé čaje je lépe louhovat nezakryté, černé čaje a oolongy zakryté. Toto pravidlo není bez výjimek, ale většinou se podle něj můžete řídit.

Anglie – čajový symbol Evropy

Asi nejslavnější britskou tradicí je ČAJ O PÁTÉ – společenská událost, při níž se podává čaj a něco malého k zakousnutí. Rituál odpoledních poklidných čajových dýchánků má údajně na svědomí vévodkyně Anna z Bedfordu, která trpěla anglickými stravovacími návyky, tedy pouhými dvěma jídly denně, a protože v odpoledních hodinách měla hlad, rozhodla se zařadit do svého jídelníčku podvečerní svačinu. Na pátou hodinu začala zvát i své přátele a tento zvyk se brzy ujal po celé zemi. Čaj se vařil v konvicích ze stříbra a byl naléván do nejlepšího čínského porcelánu. Kromě čaje se podávaly lehké rybí sendviče, toasty s ovocnými pomazánkami a drobné čajové pečivo. V té době se objevily dva druhy servírování čaje, buď takzvaný „Low tea", který spočíval pouze v pití čaje s malým zákuskem a „High tea", kdy se k nepostradatelnému čaji podávalo i maso či zelenina.

Základem přípravy anglického čaje je dobře předehřátý čajník (teapot). Někdo jej proplachuje horkou vodou, někdo nahřívá za sucha. Je též možno vykoupat konvici v horké vodě nebo ji horkou vodou polévat tak, aby se voda nedostala dovnitř. Potom se do čajníku nasype čaj – jedna lžička na každý šálek plus jedna lžička na čajník. Zalije se vřelou vodou a nechá se 3–5 minut vylouhovat. Než se čaj vylouhuje, připraví se do vyhřátých šálků 3–4 lžíce ohřátého (ne vroucího) mléka, do kterého se posléze nalévá čaj. Zdůrazňuji: čaj se lije do mléka, nikdy naopak! Angličané tvrdí, že dolévání mléka do čaje kazí aroma i chuť nápoje.

Autor: Redakce