Noblesa ke svátkům prostě patří

Možná namítnete, že vy se u stolu přece chovat umíte. Určitě, ale i tak si některá základní pravidla nezaškodí připomenout.

• Ke svátečně prostřenému stolu přijďte čistí a upravení. Vánoce jsou tradiční rodinná záležitost, zvláště pak Štědrý večer. Pro žádné experimenty obvykle není místo. Jistá konzervativnost v oblékání má v tento den své opodstatnění. Tím, že si na štědrovečerní večeři obléknete honosnější oblečení, než které nosíte běžně, dáváte najevo, že vám na této chvíli, a především lidech kolem stolu opravdu záleží. Vyjadřujete tak důležitost okamžiku, kterým je každoroční setkání rodiny.

• Ke stolu usedněte bez hluku, ne těsně ke kraji stolu. Po celou dobu jídla nechte ruce nad stolem, nebo je lehce položte na okraj – ovšem bez loktů! Hlava je volně skloněna, sousta se donášejí k ústům, nikoli naopak.

• Mlaskání, srkání, ochlazování jídla foukáním, hlasité cinkání příborem o talíř, mluvení s plnými ústy a jakákoliv hlučnost jsou u prostřené tabule nepřípustné a neomluvitelné.

• Lžíce se drží palcem nahoru a polévka se nabírá směrem k sobě. Lžíce se nevkládá celá do úst, nýbrž jen její užší část, Větší sousta se v polévce krájejí lžící, nikdy nožem. Chléb k polévce má být umístěn na malém talířku vlevo od talíře, sousta se levou rukou odlamují a vkládají přímo do úst. Lžíce se po dojedení ukládá do talíře rukojetí vpravo.

• Nůž a vidličku držte tak, abyste v ruce svírali horní dvě třetiny rukojeti. Uchopte je jako tužku, zápěstí by se nemělo dotýkat stolu. Nůž se nemá vzdalovat od talíře, vidlička se zvedá k ústům hřbetem nahoru, pokud jí nenabíráte sypké potraviny (zeleninu, nudle). Nůž nepatří nejen do polévky, ale ani do úst. Důležité je umístění příboru při přerušení jídla – křížení a při dojedení souběžně.

• Látkový ubrousek si položte do klína, nikdy jej nezastrkávejte za límec nebo za pásek. Zlehka si jím otřete ústa před napitím a po jídle, zůstává však na klíně při všech chodech včetně zákusku. Po jídle ho položte volně na stůl. Naopak papírový ubrousek na kolena nedávejte, po jídle ho lehce zmačkejte a odložte na talíř.

• Chcete-li se v průběhu jídla napít, vždy si dobře otřete ústa ubrouskem.

• Párátko se nepoužívá u stolu vůbec. Měli byste si ho vzít a odejít. Mezi známými při méně významné příležitosti si můžete zuby opatrně vyčistit, přičemž si ústa zakryjte dlaní.

• Slavnostní přípitek s přiťuknutím – to je tradice. Sklenice držte za stopku a dívejte se přítomným do očí. Ťuká se pouze s vínem a sektem, sklenku s tvrdým alkoholem, koktejlem, aperitivem nebo pivem pouze pozvedněte. Abstinenti a děti si však mohou s nealkoholickými nápoji přiťuknout.

• Chleba neukusujte, ani si celý krajíc nepotírejte máslem, pokaždé si kousek ulomte. Pokrmy, které zvládnete bez nože (například saláty) jezte vidličkou a pomáhejte si kouskem pečiva.

Na velikosti záleží…
Květiny dotvářejí atmosféru stolování, ale nesmí překážet. Než jeden velký puget, přes který neuvidíte na babičku na protější straně stolu,  zvolte střídmé nižší květinové kreace rozdělené do menších váziček.

Vítejte na pravé středověké hostině
• Pravidla slušného chování u stolu platila již ve středověku. Už tehdy nebylo vhodné opírat se lokty o stůl, tím méně polehávat na stole. Nemělo se říhat, srkat, a bylo nepřijatelné otvírat při jídle ústa doširoka.

• Kosti se neměly házet na ubrus nebo pod stůl, a když už to bylo nutné, tedy pod své vlastní nohy, aby jiným nepřekážely. Zbytky a kosti, které zůstaly na stole, shraboval sluha čas od času dřevěným nožem nebo pohrabáčem a dával do koše.

• Před pitím bylo vhodné utřít si ubrouskem či ubrusem ústa, zvlášť když se pilo ze společného poháru nebo když někdo dostal napít z cizí číše.

• Nemělo se pít ani mluvit s plnými ústy a po pití přežvykovat…

• Maso, zelenina a ovoce se jedly až do 16. století rukama. Jídlo se bralo do tří prstů, ale ty se potom neměly olizovat, ale utřít do ubrousku nebo do ubrusu. Kaše a polévky se jedly lžící. Ta se nesměla olizovat, ale utírat spodní stranou ubrusu. Ubrusy bývaly velké, čistě bílé, řasené.

• Když se jedlo rukama, museli si stolovníci mýt ruce před jídlem i po něm. K tomu účelu nosili sloužící kolem stolu nádoby zvané medenice a ručníky. Voda se na ruce nalévala.

Jen očekávaná návštěva potěší

Jak zvládnout vánoční návštěvy je na první pohled věc naprosto samozřejmá. Ovšem i mezi blízkými by se určitá omezení měla respektovat.

• Pozvání
Na návštěvu se nechodí bez pozvání a už vůbec ne bez předchozího ohlášení. Neohlášená návštěva se toleruje pouze v rodině a mezi nejbližšími přáteli jen ve výjimečných případech. O Vánocích byste si jakoukoli „přepadávačku" měli odpustit. Vždy ale platí pravidlo, že návštěva není vhodná v době, kdy domácí obvykle usedají k jídlu a pozdě večer.

• Díky!
Na každé pozvání je třeba reagovat pozitivně a poděkovat, a to i tehdy když se vám na návštěvu ani trochu nechce.

• Jen včas
Nezapomeňte, že přijít na návštěvu o více než 5 minut dřív, je stejně nezdvořilé, jako se o stejnou dobu zpozdit – tady neplatí žádná tzv. akademická čtvrthodinka.

• Domluva
Pokud chcete vzít na návštěvu i své potomky či vnoučata, je slušné se s hostitelem předem domluvit. Optimální je to v případě, když mají sami děti nebo dětský pokoj, kde se dítě po dobu návštěvy dokáže samo zabavit. Podobné pravidlo platí i v případě domácí mazlíčka.

• Dárek
Je slušné přinést pozornost, hostitelce nejlépe květiny a hostiteli láhev kvalitního alkoholu. O Vánocích se tak trochu počítá s vkusně zabaleným malým dárkem.

• Bačkory
Nemělo by být pravidlem zouvat hosty do bačkor, není to společensky únosné, i když je to v našich krajích zvykem. Výjimkou je deštivé a blátivé počasí.

• Jíst a pít
Nezdráhejte se vzít si připravené pohoštění. Naopak se očekává, že nebudete jídlo odmítat a pochválíte jeho chuť nebo originalitu. Pokud máte zdravotní důvody, proč něco nejíte a nepijete, řekněte to hostitelce vždycky předem.

• Zábava
Hostitelé musí být „moderátory" zábavy. Neměli by proto neustále odbíhat třeba do kuchyně a nechat na sebe hosty čekat. To je nezdvořilé.

• Kdy odejít
Hovor zahajuje hostitel a téma konverzace se odvíjí s ohledem na všechny, kdo jsou v místnosti. Návštěvu tedy „rozjíždí" hostitel, ale ukončuje host. Je tak na něm, aby se včas rozloučil. Jenom v případě, kdy host s odchodem opravdu dlouho váhá, může hostitel strategicky naznačit, že by večírek měl pomalu končit. Nikdy by to však nemělo být příliš netaktní a vůči hostům nemilé.

• Loučení
Při odchodu je žádoucí vyprovodit návštěvu ke vchodových dveřím. Pokud si to situace žádá, tak až k dopravnímu prostředku.

Květiny jsou ideální pro dámu

Hostitelce darujte lichý počet řezaných kvěrů a bez obalu. Květiny v květináči můžete přinést jen příbuzným a kamarádkám. Obdarovaná květiny ihned uloží do vázy, tu dá na viditelné místo a občas se o nich pochvalně vyjádří.

Bonton stranou
K nezvaným a především nepříjemným návštěvám typu tety a strýce Vařekových z Poláčkova románu Bylo nás pět se klidně můžete chovat trochu drsně a dát jim najevo, že o jejich společnost nestojíte. Nebojte se  hájit svou vlastní vánoční pohodu – stojí to za to!