Reflexologie se mezi metodami alternativní medicíny, z nichž si můžeme v současné době vybírat, považuje celkem za novinku. Přitom jde o prastarou formu masáže – jejích léčebných účinků využívali v Číně už před pěti tisíci lety! A je známa i ze starého Egypta či Indie. Vychází z představy, že chodidla zobrazují celé lidské tělo, a to formou jakési mozaiky. Místo z kamínků je ovšem složena z větších či menších reflexních plošek, z nichž každá odpovídá některému tělesnému orgánu nebo jeho části. Střeva, srdce, mozek, žaludek, ledviny, svaly, kosti, žlázy – to vše lze cíleným působením prstů na odpovídající plošky chodidel jak stimulovat, tak také klidnit.
Nejjednodušší a nejsnáze dostupnou formou reflexní terapie je chůze naboso – ovšem po nerovném terénu s kamínky a hrboly. Zprvu to je sice méně příjemné než po koberci nebo hladce vyasfaltované cestičce, ale časem si zvyknete…

Jak to vlastně funguje

„Reflexní terapie plosky nohy, lépe řečeno celého chodidla, využívá empiricky známé souvislosti mezi vnitřními orgány a konkrétními místy na chodidle," vysvětluje MUDr. Alois Krobot, primář Kliniky rehabilitace a sportovního lékařství Fakultní nemocnice Olomouc. „Je ale nutné zdůraznit, že jde „pouze" o léčebnou empirii – nějaký exaktnější podklad tato metoda nemá. Také je potřeba správně porozumět tomu, jakým způsobem vlastně každá reflexní terapie působí. V češtině by její podstatu možná lépe vystihoval název popudová – stimuluje lidskému organismu vlastní schopnosti regenerace či reparace. Ty jsou samozřejmě omezené a u každého z nás také různé, individuálně závislé například na věku a mnoha dalších okolnostech. I když ani hranice těchto schopností současná medicína přesně nezná…"
Podobný obraz lidského těla jako na chodidlech lze vysledovat i na rukou či ušních boltcích – ty se však k reflexní terapii využívají jen výjimečně, protože jsou z tohoto hlediska méně výhodné. Už proto, že představují menší plochu, takže je složitější se na nich „trefovat" do správných bodů. A pak – plosky nohou nás přece spojují se zemí, takže pro ty, kteří chtějí v této metodě vidět něco přírodního a trošku magického, mohou představovat paralelu kořenů, jimiž se k zemi vážou rostliny…
Méně poeticky řečeno – nejpřirozenější stimulace reflexních zón na chodidle je chůze bosky. Naši předci, kteří chodívali bez bot přes hory a doly, si tedy vylaďovali fyzickou i psychickou rovnováhu skoro neustále. Zatímco my, co vůbec moc nechodíme, natož bez bot a mimo měkký koberec, to máme se zdravím horší. Připočteme-li stres a další nepříznivé vlivy současného životního stylu, je vlastně i u v zásadě zdravého člověka stále co „dolaďovat".
A právě v tomto směru může reflexologie sehrát pozitivní roli. Její výhodou je, že jde o tzv. celostní terapeutickou metodu, která se zabývá zdravím člověka jako celkem. Má kladný dopad nejen na tělo, ale i na duši, protože respektuje vzájemnou souvislost těchto sfér. Nejen díky tomu je mnohdy velmi úspěšná – ovšem jen u některých potíží či jako doplněk medicínské péče. Zkušený fyzioterapeut ji navíc může využít i k diagnostice. Dotekem na jednotlivé reflexní plošky chodidla postupně testuje zdravotní stav odpovídajících orgánů nebo částí těla. Svá zjištění potom využije k terapii. Například při bolesti hlavy – jistě je lepší reflexologicky odhalit, co je její příčinou (třeba zablokovaná páteř), a tento nepříznivý vliv zmírnit nebo odstranit, než polykat pilulku za pilulkou.
Na druhou stranu by bylo nerozumné spoléhat jenom na reflexologii, rozhodně není všemocná. „Logicky samozřejmě nelze očekávát, že reflexní masáží chodidla pozitivně ovlivníme závažnější poruchy zdraví. Ale u relativně zdravého člověka, například zatím jen s „pouze" funkční poruchou (typickým příkladem může být svalová únava), je správně provedená reflexní masáž chodidla nejen příjemná, ale přispěje k rychlejší regeneraci," říká MUDr. Krobot.
Reflexní terapie nejčastěji prospívá při bolestech hlavy, alergiích, blokacích a bolestech páteře, svalové únavě, snížené imunitě, útlumu činnosti některých orgánů aj. Kromě toho zmírňuje stres a nervozitu a přináší pocit uvolnění…

Co vás čeká u reflexologa

Fyzioterapeut využívá při reflexní masáži bříška prstů i palec – těmito „nástroji" pak plošky chodidla stlačuje, popřípadě hladí. I když tlak může být i dost silný, není bolestivý. Pocity pacienta však mohou být různé, stejně jako reakce na tuto formu terapie, které někdy bývají přechodně nepříjemné – například zvýšená teplota, podráždění kůže aj. Rozhodně však převažují dojmy příznivé – dokonce včetně pocitu jisté příjemné malátnosti. Není výjimkou, že pacient během masáže usne…
Znatelnější zlepšení zdravotního stavu nelze očekávat po jediné návštěvě reflexologa. Rozhodně je vhodné absolvovat terapii vícekrát. U zdravého člověka jako prevence a relaxace se doporučuje podstoupit reflexní masáž jednou za měsíc až za šest týdnů. V případě zdravotních potíží častěji – ne však více než dvakrát týdně po dobu dvou až tří měsíců.
Jedno „sezení" obvykle trvá hodinu, během níž se terapeut postupně věnuje všem reflexním ploškám obou chodidel. Tam, kde objeví problém (či už ví, že tam tkví zdroj potíží), se zdrží déle nebo se k této oblasti vrací. Začíná na pravé noze a přechází k levé, což má svou logiku vzhledem k cílovým orgánům a opačný postup by nebyl vhodný.
Řeč je samozřejmě o správně prováděné reflexní masáži, vedené kvalifikovaným fyzioterapeutem. Při jeho výběru je nejlepší dát na reference známých, kteří s ním mají vlastní zkušenost. Dalším kritériem je charakter a úroveň prostředí, v němž se masáž provádí. To jistě posoudí každý sám a také si individuálně zvolí, zda mu vyhovuje spíše strohý „lékařský" styl, terapie evokující orient (například s vonnými tyčinkami), nebo všestranně relaxační přístup (s vhodným hudebním doprovodem apod.).

Berte ohled na svůj zdravotní stav

Zdravý člověk se nemusí bát, že by mu reflexní terapie mohla ublížit. V nejhorším případě zjistí, že mu tato forma masáže nevyhovuje, je mu nepříjemná nebo nepřináší pocit lepší kondice. Anebo, že se mu naopak zamlouvá natolik, že by si ji nejraději dopřával neustále, což by však pro tělo dobré nebylo.
Jinak je tomu, má-li reflexologie pomoci léčit určité onemocnění, stát se součástí rehabilitace po nemoci nebo ji hodlá podstoupit pacient trpící nějakou chronickou chorobou. Tam je vždy nutné, aby vhodnost reflexní terapie probral se svým ošetřujícím lékařem, protože při některých nemocích by reflexologie působila kontraproduktivně, mohla by také ovlivňovat účinek farmak (někdy je možné v období reflexní terapie třeba pozměnit dávkování léků apod.).
Stejně nezbytné je informovat o zdravotním stavu fyzioterapeuta – a to přesně a pravdivě. Měl by vědět i o závažnějších onemocněních, která pacient prodělal (zejména záněty), operacích, úrazech, chronických potížích, užívaných lécích i o jiných metodách alternativní medicíny, jež paralelně zkouší. I když se o vás fyzioterapeut už samotnou masáží leccos dozví, není jasnovidec!
Normálně probíhající těhotenství sice není nemoc, ale přesto je nezbytné, aby se i zdravá budoucí maminka, prahnoucí po masáži chodidel, poradila s gynekologem. V prvním trimestru se reflexologie nedoporučuje vůbec. Později je možná, pokud se po ní žena cítí lépe, ale ne na všech částech chodidla – musí ji provádět výhradně kvalifikovaný odborník, který o graviditě své pacientky ví.

Hlavně v pohodě

Reflexologii si ovšem můžete vyzkoušet také sami na sobě. Okamžité zázraky ale nečekejte – žádný učený z nebe nespadl. Metodou pokus-omyl za pomoci literatury (popřípadě našeho nákresu) se však lze časem dopracovat k velmi pozitivním výsledkům. Minimálně v tom směru, že budete pociťovat úlevu, relaxaci. Podmínkou je, aby byly nohy uvolněné – svalové napětí dané například nevhodnou pozicí končetin kladným účinkům brání. Důležitá je nejen tělesná, ale i duševní pohoda. Reflexní masáž si určitě neprovádějte ve spěchu či ve chvílích nervozity a nesoustředění.

Kde se co zrcadlí - velký náhled v pdf

Autor: Hana Primusová