Kreativ

ŠTÍTEK: Německo

Jana Kopecká

Komentář: Mrtvé rodinám už nikdo nevrátí

Ttřetí pandemická vlna pomalu, ale jistě opouští Karlovarský kraj. Intenzivní lůžka zůstávají ovšem nadále obsazena a je jasné, že počet mrtvých bohužel zdaleka nekončí.

Nových případů koronaviru ubývá, nemocnice ale zůstávají přeplněné.

Primář Straka: Odpovědnost za oběti covidu nese vláda i premiér

Česká republika se sice dostává z nejhoršího, ale počty mrtvých navždy zůstanou spojeny s povánoční vlnou covidu. Ta narozdíl ve srovnání s jinými regiony doslova převálcovala zejména Karlovarský kraj. Podle primáře interního oddělení sokolovské nemocnice Martina Straky by měli za zbytečně promarněné životy nést odpovědnost konkrétní lidé. „Největším politickým viníkem je jednoznačně premiér Andrej Babiš,“ tvrdí. Nevylučuje, že se sám začne v politice více angažovat. Je členem TOP 09 a současná situace může být pro něj impulzem ke kandidatuře v nadcházejících parlamentních volbách.

Cílem vojenských náletů bylo zničit československý průmysl.

I po 76 letech se ptám: „Proč?“

V březnu 1945 bylo několik týdnů před koncem války. Spojenci v únoru 1945 se na Jaltě dohodli o poválečném uspořádání světa. Německo se na jaře 1945 hroutilo. Rudá armáda osvobozovala Československo, konec války se blížil.

Cílem vojenských náletů bylo zničit československý průmysl.

I po 76 letech se ptám: „Proč?“

V březnu 1945 bylo několik týdnů před koncem války. Spojenci v únoru 1945 se na Jaltě dohodli o poválečném uspořádání světa. Německo se na jaře 1945 hroutilo. Rudá armáda osvobozovala Československo, konec války se blížil.

Cílem vojenských náletů bylo zničit československý průmysl.

I po 76 letech se ptám: „Proč?“

V březnu 1945 bylo několik týdnů před koncem války. Spojenci v únoru 1945 se na Jaltě dohodli o poválečném uspořádání světa. Německo se na jaře 1945 hroutilo. Rudá armáda osvobozovala Československo, konec války se blížil.

Cílem vojenských náletů bylo zničit československý průmysl.

I po 76 letech se ptám: „Proč?“

V březnu 1945 bylo několik týdnů před koncem války. Spojenci v únoru 1945 se na Jaltě dohodli o poválečném uspořádání světa. Německo se na jaře 1945 hroutilo. Rudá armáda osvobozovala Československo, konec války se blížil.

Cílem vojenských náletů bylo zničit československý průmysl.

I po 76 letech se ptám: „Proč?“

V březnu 1945 bylo několik týdnů před koncem války. Spojenci v únoru 1945 se na Jaltě dohodli o poválečném uspořádání světa. Německo se na jaře 1945 hroutilo. Rudá armáda osvobozovala Československo, konec války se blížil.

Cílem vojenských náletů bylo zničit československý průmysl.

I po 76 letech se ptám: „Proč?“

V březnu 1945 bylo několik týdnů před koncem války. Spojenci v únoru 1945 se na Jaltě dohodli o poválečném uspořádání světa. Německo se na jaře 1945 hroutilo. Rudá armáda osvobozovala Československo, konec války se blížil.

Cílem vojenských náletů bylo zničit československý průmysl.

I po 76 letech se ptám: „Proč?“

V březnu 1945 bylo několik týdnů před koncem války. Spojenci v únoru 1945 se na Jaltě dohodli o poválečném uspořádání světa. Německo se na jaře 1945 hroutilo. Rudá armáda osvobozovala Československo, konec války se blížil.

Cílem vojenských náletů bylo zničit československý průmysl.

I po 76 letech se ptám: „Proč?“

V březnu 1945 bylo několik týdnů před koncem války. Spojenci v únoru 1945 se na Jaltě dohodli o poválečném uspořádání světa. Německo se na jaře 1945 hroutilo. Rudá armáda osvobozovala Československo, konec války se blížil.

Jeden ze zakladatelů společnosti Aimtec Roman Žák.

Titul podnikatel roku v kraji získala IT firma

EY Podnikatelem roku 2020 Plzeňského kraje se stala společnost Aimtec Jaroslava Follprechta a Romana Žáka z Plzně, která se čtvrt století specializuje na digitalizaci výroby a logistický postupů v průmyslu.

Ilustrační foto. Poslední rozloučení.

Už nejsou mezi námi

Ve spolupráci s pohřebními službami na Písecku každý týden informujeme o tom, kdo v uplynulých dnech v okrese zemřel. Jména zveřejňujeme každou středu v Píseckém deníku a také na našem webu.

Martin Válek ještě v dresu České Lípy.

Válek: Kolikrát jsem dělal hrozné nesmysly, ničeho ale nelituji

/SERIÁL/ Českolipský Deník si pro své čtenáře během dlouhé fotbalové pauzy připravil zajímavý seriál. Postupně budeme navštěvovat kabiny týmů z Českolipska, které hrají krajské soutěže. Tentokrát jsme se podívali do kabiny týmu Jiskra Mimoň, který hraje I.A třídu.

Klip Slabá místa od kapely Houba je pro Bělorusy, vzpírající se režimu.

Houba z Ústí: Klip Slabá místa je pro Bělorusy, vzpírající se režimu

Ve čtvrtek 25. března od 20 hodin bude mít na YouTube premiéru videoklip Slabá místa od ústecké punkové Houby. Vznikl v prosinci 2020 a v lednu 2021, kapela ho natočila na skladbu ze svého zatím posledního alba Ničeho nelitujem! (2019). „Věnujeme ho jedněm z nejdelších protestů v historii, které se loni odehrávaly v Bělorusku,“ říká Martin Martíček Nosek, baskytarista Houby.

Sběratelské kartičky byly věnované také Československé armádě

Sbírali jste také kartičky z cikorky? Nabízíme vám mimořádnou muzejní sbírku

/FOTOGALERIE/ Oblibu kávových náhražek již odvál čas, dnešní spotřebitelé je prakticky neznají, ale mezi sběrateli si udržují vysokou popularitu dózy a různé krabičky, plechové reklamní cedule, plakáty a drobné reklamní tisky jejich výrobců. Kolínská továrna na kávové náhražky s logem sokola, lidově zvaná „Kolínská cikorka“ či „Cikorka“, od počátku budovala svůj firemní image. V marketingové komunikaci oslovovala hospodyňky sdělením o českosti a originalitě svých výrobků dokonalé jakosti pod heslem „Svůj k svému“.

Chomutovský odchovanec Patrik Huňady se vrátil zpět do mateřského klubu.

Máme šanci vybudovat ten Chomutov, který tu kdysi býval, má jasno Huňady

Podílel se na třech juniorských titulech. Jenže v chomutovském áčku pak nedostal šanci. Po anabázích v Kadani a Klášterci defacto sekl s hokejem a nastoupil do armády. Chomutovský hokej ale padl do krajského přeboru. Pro Patrika Huňadyho to byl impuls k návratu. Chomutovský odchovanec si tak mohl odbýt svou premiéru v seniorském celku. Rozjetou sezonu v nižších hokejových soutěžích ale zastavil koronavirus.

Nicola Schettini ve své kuchyni ve vimperské restauraci Hamajda.

Ve Vimperku na Hamajdě peče pizzu italský mistr Nicola Schettini

Mezi třiceti druhy pizzy od italského mistra řemesla mohou vybírat Vimperáci i lidé z širokého okolí v restauraci Hamajda vedle zimního stadionu ve Vimperku. Nicola Schettini pochází z Salerno nedaleko Neapole. Před sedmi lety zakotvil se svou manželkou Michaelou ve městečku pod Boubínem. Jeho pizzu lidé označují jako nejlepší ve městě.

Polsko, země zaslíbená jako by pro Tomáše Pekharta byla. V roce 2012 si tady zahrál na Euru, teď střílí góly za Legii Varšava. A zítra tady může za národní tým nastoupit proti Estonsku.

Fotbalista Pekhart vyrovnal v Polsku legendu Legie

První fotbalové krůčky dělal Tomáš Pekhart v Sušici na stadionku u řeky Otavy, ale brzy se vydal do světa. Přes mládež pražské Slavie se dostal do slavného Tottenhamu, hrál i v Německu, Řecku, Izraeli, Španělsku a teď válí druhým rokem v polské Legii Varšava.

Marie Šupíková

Poslední rozhovor zesnulé Marie Šupíkové pro Deník: Ve světě je hodně utrpení

Marie Šupíková, jedno z „Lidických dětí“, zemřela ve věku 88 let. Když jí bylo deset let, nacisté vypálili její rodnou obec Lidice. Otce zastřelili, matku odvlekli do koncentračního tábora, patnáctiletého bratra popravili. Marie se přes polskou Lodž dostala do Německa na převýchovu. Po válce se vrátila domů. Vychovala ji teta, protože matka na následky věznění zemřela již v roce 1946. Proč je podle Marie Šupíkové důležité nezapomínat a co ji vedlo k přerušení spolupráce s Památníkem Lidice? O tom v roce 2019 hovořila s Deníkem.

Covidové oddělení nemocnice v Sokolově

Vědci varují před rozvolněním: Denní přírůstek musí nejdříve klesnout na 1400

Počet nových případů covidu-19 by měl podle vědců z iniciativy Sníh klesnout zhruba na 1400 denně, tedy 100 na sto tisíc obyvatel. Potom je podle jejích členů možné začít zmírňovat protiepidemická opatření, napsali dnes v tiskové zprávě. V další fázi by měl pokles směřovat až ke 700 případů denně, asi 50 na sto tisíc obyvatel. 

Jan Hamáček

Hamáček: Česko už nežádá o zahraniční pomoc s pacienty

Česká republika už nežádá o zahraniční pomoc v souvislosti s covidem-19. Na dnešní tiskové konferenci ČSSD to řekl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček. Aktuálně to vypadá, že by Česko mělo být schopno situaci zvládnout samo, dodal.

Morkovická košíkářka Dana Ptáčková

Pletla jsem z proutí dokonce i rakev, vzpomíná morkovická košíkářka

Její výrobky obdivoval prezident Václav Havel, krajani ve Spojených státech amerických, diváci ve Státní operě, či návštěvníci muzea kočárů v Čechách po Kosířem. Řeč je o umělecké košíkářce Daně Ptáčkové z Morkovic. Ačkoliv loni oslavila kulatých 70 let, stále plete. Byť už jen pro „zábavu“.

Jaroslav Kalný

V Jiníně letos plánují rekordních devět závodů, covid ale může být proti...

Hodně bohatý program má v letošním roce nalajnovaný MX – Enduro Park v Jiníně. Celkem je v plánu rekordních devět závodů. Otázkou je, jestli ho současná složitá pandemická situace umožní uspořádat v plném rozsahu. „Byli bychom rádi, ale něco se asi zruší,“ není úplným optimistou vedoucí areálu Jaroslav Kalný.

Richard Brhel strávil ve stolnětenisové herně tisíce hodin.

Hraje celá rodina: U Brhelů z Hodonína jasně vítězí stolní tenis

Hodonínský stolní tenis patří v Česku mezi absolutní špičku. Ženy v posledních letech sbírají jeden mistrovský titul za druhým, muži se zabydleli v extralize. Velkou zásluhu na tom má Richard Brhel, který je už šestnáct let v pozici předsedy klubu. Dříve měl stolní tenis jen jako koníček, ale to už dávno neplatí. Nyní mu věnuje většinu svého času a kouzlu celuloidového míčku podlehla i celá jeho rodina.

Kryoterapie

Mráz umí léčit i zlepšit náladu

Když televizní rosničky hlásí, že rtuť teploměru klesne na mínus patnáct, představa zmrzlého nosu a mráz štípající pod nehty nás určitě nepotěší. Přesto existuje léčebná metoda, která právě mráz s úspěchem využívá.

Horní náměstí

Snažíme se, aby byl rozvoj města pozvolný a logický, říká starosta Hrádku

/ROZHOVOR/ Deník při návštěvě Hrádku nad Nisou vyzpovídal starostu Josefa Horinku. Ten vede druhé největší město libereckého okresu od roku 2012, kdy ve funkci vystřídal Martina Půtu. V rozhovoru mimo jiné prozradil, jak se Hrádek vypořádal s pandemií koronaviru, proč padl projekt mostu spojující tři státy v Trojzemí nebo co si myslí o žalobě na Polsko kvůli dolu Turów.

Ion Butnaru.

Kdo se stane nejpopulárnějším fotbalistou okresu? Známe desítku finalistů!

Další unikátní anketa Deníku je tady. Koho si oblíbili fanoušci, kdo má respekt u soupeřů a rozhodčích, kdo střílí góly jako na běžícím páse, nebo kdo na zeleném trávníku působí jako neprostupná zeď? Deník pro jaro letošního roku přichází se speciální soutěží, v níž společně se čtenáři budeme hledat nejpopulárnějšího fotbalistu v každém okrese. Ten klatovský nevyjímaje.

Hraniční přechod za Hřenskem.

Velká část Němců covidovou katastrofu v Česku očekávala

Jako odstrašující příklad nezvládnuté epidemie? Nebo spíš soused, který je v nesnázích a kterému je potřeba pomoci? Od obojího kousek. Němečtí politici hlasitě kritizují nezvládnutí pandemie v Česku, zároveň ale poslali také vakcíny a testy do nejpostiženějších českých regionů.

Lidé na náplavce Rašínova nábřeží v Praze za slunečného počasí

Česko patří mezi TOP 20 nejšťastnějších zemí světa. První je Finsko

Nejšťastnější zemí světa se v žebříčku sestavovaném pro OSN už počtvrté za sebou stalo Finsko, Česko si oproti loňsku o jednu příčku polepšilo a skončilo osmnácté. Koronavirus přinesl rok strachu, úzkosti, nemocí, smrti, osamělosti a karanténních uzávěr, ale nová Světová zpráva o štěstí (World Happiness Report) nasvědčuje tomu, že pandemie elán lidí neudusila, píše agentura AP.