Kreativ

ŠTÍTEK: Německo

Sousední parky ke společné budoucnosti?

Pasov - PNP přinesla rozhovor s řediteli Národních parků Šumava a Bavorský les. „Pro Pavla Hubeného a Franze Leibla by bylo spojené evropské chráněné území k cíli vedoucím a smysluplným projektem budoucnosti,“ předesílá list.

Festival Šumava Litera navštíví Adam von Pezold

Adam von Pezold, celým jménem Adam Friedrich Carl Leopold Franz Severin, je prasynovec Josefa III., 11. knížete ze Schwarzenbergu a vnuk JUDr. Jindřicha Schwarzenberga, 9. posledního krumlovského vévody ze schwarzenberské primogenitury.

Patří hidžáb do ringu? Boxerka se chce probít až na olympiádu

Kdybyste procházeli kavárnami v berlínském Kreuzbergu, možná byste tuto drobnou dívku přehlédli. Ve čtvrti s početnou tureckou komunitou nijak nevyčnívá, spíš naopak: nalíčená tvář, na hlavě šátek, milý úsměv. Kdo by tipoval, že tahle rodačka z německé metropole je ve skutečnosti boxerka s náramně pádnými pěstmi.  

Technohrátky jedou na "zetešku" do Litomyšle

Technohrátky zamíří ve středu 23. října do Litomyšle. Mezi 130 vybranými žáky většinou z 9. tříd budou opravdoví šťastlivci, neboť zájem o účast na akci projevilo více než 400 školáků z 25 základních škol.

Glosa Martina Komárka: Za komoušů se žilo líp

Představme si, že Masarykova republika měla štěstí. Hitler by byl přijat na malíře, v Německu by se udál hospodářský zázrak v předstihu. V roce 1948 by se Československo těšilo prosperitě, míru a bezpečnosti. Občané by požívali úplné svobody. Neúspěšní by mohli počítat se sociální podporou. Nemocní s velice dobrým zdravotnictvím.

Méně zakázek? O práci přijdou desítky lidí

Jižní Morava – Loni rekordní obrat, letos méně zakázek a propouštění. Boskovický výrobce šicích strojů Minerva zaměstnával koncem loňského roku bezmála 750 lidí. A necelou stovku agenturních pracovníků. Z nich už většina pro podnik nepracuje. Do konce října by měla Minerva podle informací Deníku Rovnost propustit až sedmdesát lidí.  

Trolejbusy z Ostrova jezdily v zemích celého světa

Závod Škody byl vybudován na konci 50. let 20. století, od roku 1960 tam vyráběli trolejbusy pro československé trolejbusové provozy a pro další zákazníky zejména ze zemí Rady evropské hospodářské pomoci.

Řidiče v Německu ohrožuje neznámý vrhač větví. Policie vypsala odměnu

V německém příhraničí ohrožuje motoristy už několik let neznámý muž, jemuž tamní policisté přezdívají vrhač větví. Saská policie na něj vypsala odměnu 3000 eur (zhruba 77 tisíc korun) a o pomoc nyní žádá i české řidiče, kteří jezdí do německého příhraničí. ČTK o tom dnes informovala regionální mluvčí policie Ivana Baláková.

Socialistické fabriky nahlodal zub času. Z některých zbyly jen ruiny

Dříve tisíce zaměstnanců, dnes často jen ruiny. Připomeňte si společně s Deníkem osud několika socialistických závodů, pro které znamenala společenská změna po roce 1989 zánik nebo útlum výroby. Zavzpomínejte s pamětníky a zaměstnanci a zjistěte, co tyto fabriky nahradilo.

Zrádná dálnice D1: Které úseky jsou nebezpečné? Kde leží záhadný kilometr?

Rok 1939 není právě obdobím, které by se do českých dějin zapsalo čímkoli pozitivním. Československo v něm přestalo existovat, do země vstoupila německá armáda, Slovensko si pod Hitlerovou patronací založilo vlasní stát. V lednu onoho roku (tedy ještě před příchodem Hitlera) se také začala stavět dálnice D1. Čím vším si za uplynulých 80 let prošla a co ji ještě čeká?

Studenti zaznamenali vyprávění německých rodáků

V rámci 25. česko německého kulturního týdne proběhla také soutěž studentů krnovských středních škol v německém jazyce. Úkolem studentů bylo zaznamenat vzpomínky německých rodáků. Výsledky své práce prezentovali 11. října v krnovské synagoze.

Studenti zaznamenali vyprávění německých rodáků

V rámci 25. česko německého kulturního týdne proběhla také soutěž studentů krnovských středních škol v německém jazyce. Úkolem studentů bylo zaznamenat vzpomínky německých rodáků. Výsledky své práce prezentovali 11. října v krnovské synagoze.

Tip na úterý 22. října: Ušijí šaty z modrotisku

Břeclav - Výtvarná folklorní akademie Břeclav zve na pátý ročník Malovaných šatů z modrotisku. Setkání se švadlenou se uskuteční v úterý od pěti hodin odpoledne v malém sále Městské knihovny Břeclav.

Víkendové tipy pro 26. a 27. října

Poslechnout si absurdní dalog o dýni, jít na párty v kostýmu anebo si jít zabruslit. To vše a mnohem více můžete podniknout o víkendu 26. a 27. října.

Vesmírná trefa. Hubbleův dalekohled zachytil unikátní průlet asteroidu

Vypadá jako škrábanec na fotografickém snímku, ale jde o něco úplně jiného. Podivná šmouha uprostřed fotografie Krabí mlhoviny z Hubbleova vesmírného dalekohledu je ve skutečnosti asteroid. Jako první si ho všimla německá dobrovolnice Melina Thénevotová, zapojená do mezinárodního projektu občanské vědy Zooniverse.

Těžké plavecké konkurenci v Plzni nejlépe čelil Radim Švarc

Blansko, Plzeň - Jedny z největších a nejprestižnějších závodů v České republice Český pohár – Arena Cup „Plzeňské sprinty“ hostil od pátku do neděle plavecký bazén Slovany. Do západočeské metropole se sjelo téměř osm set plavců z devíti zemí, a to Rakouska, Německa, Francie, Lotyšska, Maďarska, Polska, Turecka, Slovenska, Česka.

Mučení, znásilnění, ukřižování. Z masakru v Nemmersdorfu se viní Rusové i Němci

O fenoménu falešných či účelově upravených zpráv a jejich potenciálu podněcovat v lidech nenávist se hovoří stále častěji. Není divu, že právě takové zprávy tvořily ve válečných konfliktech minulosti zásadní část propagandy. K jednomu takovému případu došlo právě před 75 lety. Podnět k němu daly tragické události ve východopruské vesnici.

Tip Deníku na pondělí 21. října: Festival filmů z německy mluvících zemí

Nejlepší filmové počiny z Německa, Rakouska a Švýcarska uvidí lidé od pondělí jednadvacátého října do páteku pětadvacátého října v brněnském kině Art. Konat se tam bude festival Das Filmfest. Lidé si vychutnají mainstreamové filmy, dokumenty, i snímky, které sklidily úspěch na mezinárodních filmových festivalech.

Renaultem projeli deset zemí. Už podruhé

Veselí nad Moravou, Portugalsko - Před pár dny se vrátili Martin Vaščešen z Veselí nad Moravou s kamarádem Pavlem Vyplerem z Kolína z okružní poznávací cesty po jihozápadní Evropě.

Ve stařičkém renaultu podnikli cestu po Evropě. Ujeli přes 8000 kilometrů

Před pár dny se vrátili Martin Vaščešen z Veselí nad Moravou s kamarádem Pavlem Vyplerem z Kolína z okružní poznávací cesty po jihozápadní Evropě. Jeli téměř padesát let starým autem, Renaultem 12, projeli deset zemí a urazili celkem 8371 kilometrů. „Pokořili jsme nejjižnější místo Evropy, Punta de Tarifa v Španělsku a nezápadnější místo kontinentu Cabo da Roca v Portugalsku,“ informoval Hodonínský Deník Rovnost Pavel Vypler.  

Výměnný pobyt žáků základních škol GESA Salzkotten

K historicky prvnímu výměnnému pobytu mezi našimi základními školami jsme přistupovali s velkým respektem a očekáváním. Jaké to je žít v cizí rodině, v cizí zemi? Domluvím se? Jak to všechno zvládnu? Takovéto myšlenky letěly našim osmákům a deváťákům hlavou. Jsme na ně moc hrdí, že udělali ten první krok, ten první krůček vedoucí k dospělosti, spolehnout se sám na sebe.

Znalec hub Petr Hampl: Pochutnám si na tom, co jiní míjejí

Prošel lesy nejen v Čechách a na Slovensku, ale také v Německu, Polsku, Rakousku či Francii. Jeho cíl byl jasný najít co nejvíce druhů hub. Petr Hampl není mykolog, ale lepší houbař, jak sám říká. Vášeň pro houbaření získal od dědečka už v dětství a vydržela mu dodnes. Radí lidem, jak rozeznat jedlé houby od jedovatých a kdy vyrazit do lesů. „Sezona hub je celoroční, každé období je vhodné pro jiný druh,“ připomíná.

Znalec hub Petr Hampl: Pochutnám si na tom, co jiní houbaři míjejí

Prošel lesy nejen v Čechách a na Slovensku, ale také v Německu, Polsku, Rakousku či Francii. Jeho cíl byl jasný najít co nejvíce druhů hub. Petr Hampl není mykolog, ale lepší houbař, jak sám říká. Vášeň pro houbaření získal od dědečka už v dětství a vydržela mu dodnes. Radí lidem, jak rozeznat jedlé houby od jedovatých a kdy vyrazit do lesů. „Sezona hub je celoroční, každé období je vhodné pro jiný druh,“ připomíná.

Znalec hub Petr Hampl: Pochutnám si na tom, co jiní houbaři míjejí

Prošel lesy nejen v Čechách a na Slovensku, ale také v Německu, Polsku, Rakousku či Francii. Jeho cíl byl jasný najít co nejvíce druhů hub. Petr Hampl není mykolog, ale lepší houbař, jak sám říká. Vášeň pro houbaření získal od dědečka už v dětství a vydržela mu dodnes. Radí lidem, jak rozeznat jedlé houby od jedovatých a kdy vyrazit do lesů. „Sezona hub je celoroční, každé období je vhodné pro jiný druh,“ připomíná.

Znalec hub Petr Hampl: Pochutnám si na tom, co jiní houbaři míjejí

Prošel lesy nejen v Čechách a na Slovensku, ale také v Německu, Polsku, Rakousku či Francii. Jeho cíl byl jasný najít co nejvíce druhů hub. Petr Hampl není mykolog, ale lepší houbař, jak sám říká. Vášeň pro houbaření získal od dědečka už v dětství a vydržela mu dodnes. Radí lidem, jak rozeznat jedlé houby od jedovatých a kdy vyrazit do lesů. „Sezona hub je celoroční, každé období je vhodné pro jiný druh,“ připomíná.

Pozlátka v době socialismu: Levisky vás posunuly výš, walkman zajistil obdiv

České země patřily na konci Rakouska Uherska a v době první republiky k ekonomicky nejrozvinutějším částem světa. Socialistické hospodaření dokázalo toto dědictví zplundrovat za několik let. Energie plánované ekonomiky se opřela do těžkého průmyslu. Spotřební skomíral, stejně jako služby. Lidé neměli z čeho vybírat.  

Zlínská Galaxie slavila kulatiny. Nechyběl ani dort

/FOTOGALERIE/ Pořádný důvod k oslavě měl o víkendu Rodinný zábavní park Galaxie ve Zlíně: slavil totiž desáté narozeniny. Připravený byl bohatý program, narozeninové dárky, tombola a samozřejmě velký narozeninový dort.

Rytec Jiří Tesař: Papežovi jsem osobně předával jedno ze svých děl

Většinu života prožil na Novoborsku, teď se ale vrátil do míst, kde studoval. Jiří Tesař se zabydlel v Železném Brodě, městě, které mu pomohlo otevřít nádherný, byť těžký svět skla. Do 24. listopadu 2019 vystavuje průřez svého díla v Galerii Detesk v Železném Brodě. Mezinárodně uznávaný umělecký rytec Jiří Tesař.

Ve zlínském klubu se strhl rockový uragán. Podívejte se

/VIDEO, FOTOGALERIE/ Plná energie, jako vichřice, řádila v pátek 18. října večer na pódiu Masters of Rock Café ve Zlíně Marta Jandová spolu se svojí německou kapelou Die Happy. Baťovo město se stalo jednou ze dvou tuzemských zastávek uprostřed jejich koncertního turné s názvem Love Suicide. 

Ve zlínském klubu se strhl rockový uragán. Podívejte se

/VIDEO, FOTOGALERIE/ Plná energie, jako vichřice, řádila v pátek 18. října večer na pódiu Masters of Rock Café ve Zlíně Marta Jandová spolu se svojí německou kapelou Die Happy. Baťovo město se stalo jednou ze dvou tuzemských zastávek uprostřed jejich koncertního turné s názvem Love Suicide. 

S větroněm uletěl přes Jeseníky jedenáct set kilometrů

Devět hodin se pohyboval s větroněm ve výškách, kde běžně létají jen dopravní či vojenská letadla. Davidu Machovi se v sobotu 12. října podařil nevídaný kousek. Na předem naplánované trati uletěl 1109 kilometrů. Tak dlouhý přelet se mu podařil v historii Česka i Československa jako vůbec prvnímu člověku.

S větroněm uletěl přes Jeseníky jedenáct set kilometrů

Devět hodin se pohyboval s větroněm ve výškách, kde běžně létají jen dopravní či vojenská letadla. Davidu Machovi se v sobotu 12. října podařil nevídaný kousek. Na předem naplánované trati uletěl 1109 kilometrů. Tak dlouhý přelet se mu podařil v historii Česka i Československa jako vůbec prvnímu člověku.

S větroněm uletěl přes Jeseníky jedenáct set kilometrů

Devět hodin se pohyboval s větroněm ve výškách, kde běžně létají jen dopravní či vojenská letadla. Davidu Machovi se v sobotu 12. října podařil nevídaný kousek. Na předem naplánované trati uletěl 1109 kilometrů. Tak dlouhý přelet se mu podařil v historii Česka i Československa jako vůbec prvnímu člověku.

S větroněm uletěl přes Jeseníky jedenáct set kilometrů

Devět hodin se pohyboval s větroněm ve výškách, kde běžně létají jen dopravní či vojenská letadla. Davidu Machovi se v sobotu 12. října podařil nevídaný kousek. Na předem naplánované trati uletěl 1109 kilometrů. Tak dlouhý přelet se mu podařil v historii Česka i Československa jako vůbec prvnímu člověku.

S větroněm uletěl přes Jeseníky jedenáct set kilometrů

Devět hodin se pohyboval s větroněm ve výškách, kde běžně létají jen dopravní či vojenská letadla. Davidu Machovi se v sobotu 12. října podařil nevídaný kousek. Na předem naplánované trati uletěl 1109 kilometrů. Tak dlouhý přelet se mu podařil v historii Česka i Československa jako vůbec prvnímu člověku.