Stovky lidí se v Děčíně přišly rozloučit s nezletilou obětí vraždy. Policie z ní podezřívá jen o málo starší mladíky. Za chlapce hoří svíčky a vlaje černá vlajka u jeho školy, místní podepisují petici za co nejpřísnější trest.
Neváhal ani chvíli. Dvacetiletý student Fakulty zdravotnických studí Technické univerzity v Liberci (TUL) Ivan Ivliev odjíždí zpátky na rodnou Ukrajinu, do Kyjeva, aby jako člen domobrany bránil svoji zemi. Ještě před odjezdem uspořádal spolu se spolužáky sbírku humanitární pomoci, do které přispěli i profesoři, zaměstnanci univerzity i třeba rodiče studentů.
Neváhal ani chvíli. Dvacetiletý student Fakulty zdravotnických studí Technické univerzity v Liberci (TUL) Ivan Ivliev odjíždí zpátky na rodnou Ukrajinu, do Kyjeva, aby jako člen domobrany bránil svoji zemi. Ještě před odjezdem uspořádal spolu se spolužáky sbírku humanitární pomoci, do které přispěli i profesoři, zaměstnanci univerzity i třeba rodiče studentů.
Zatímco na českých benzinových pumpách je klid a běžný provoz, v Chalupkách na česko-polské hranici u Bohumína to připomíná jaro 1990, kdy se před prvním ohlášeném zdražením pohonných hmot sametové revoluci stály dlouhé fronty na benzin.
Zatímco na českých benzinových pumpách je klid a běžný provoz, v Chalupkách na česko-polské hranici u Bohumína to připomíná jaro 1990, kdy se před prvním ohlášeném zdražením pohonných hmot sametové revoluci stály dlouhé fronty na benzin.
/ROZHOVOR/ David Zachariáš se vydal z domovského Ústí nad Labem na polsko-ukrajinskou hranici, aby dostal do bezpečí malého synka kamarádky. Jeho mise se však po mnohých žádostech Ukrajinců rozšířila. Neplánovaně tam proto pobývá už týden, aby koordinoval převozy dalších lidí včetně dětských sirotků.
/ROZHOVOR/ David Zachariáš se vydal z domovského Ústí nad Labem na polsko-ukrajinskou hranici, aby dostal do bezpečí malého synka kamarádky. Jeho mise se však po mnohých žádostech Ukrajinců rozšířila. Neplánovaně tam proto pobývá už týden, aby koordinoval převozy dalších lidí včetně dětských sirotků.
První dodávka materiální pomoci byla naložená v hasičské zbrojnici a vyrazila přes Polsko na hranice s Ukrajinou.
Lesya Prokopenko je Ukrajinka čtrnáct let žijící v Česku a je rodačkou z ukrajinského města Žitomir. V tomto městě má svou rodinu a chce jí a dalším lidem pomoct.
Kompletní rekonstrukce desetimetrové skokanské věže a modernizace skokanských můstků. Takové změny čekají v druhé polovině roku plavecký stadion za Lužánkami v Brně.
Bombardování už naše rodina na Ukrajině začíná brát jako normální věc, říká dvaatřicetiletá Aleksandra Humenjuk z Plzně, která se minulou sobotu vydala na polsko-ukrajinskou hranici pro své příbuzné, kteří žili v Rovenské oblasti na severozápadě země. Aleksandra žije od mala v Plzni a z války zmítané země přivezla s kamarádem dvě své tety, sestřenici s dcerou a bratrance.
/VIDEO/ Od začátku invaze na Ukrajinu sledoval sedmatřicetiletý Tomáš Zikmund z Tábora zprávy a ptal se sám sebe, jak by mohl pomoci. „Viděl jsem reportáže a fotky z hranic, kde je spousta lidí, kteří utíkají. Takže asi jako hodně ostatních lidí jsem nabyl dojmu, že bych tam měl pro ně dojet a přivézt je sem do bezpečí,“ zmínil.
Kyjev, Charkov, Cherson či Oděsa. Ačkoli Rusko opakovaně ujišťovalo, že armáda nebude útočit na civilisty, cílem ostřelování se nezřídka stávají i obytné oblasti. Své domovy tak již musely opustit statisíce Ukrajinců. Ženy, děti i důchodci opouštějí nejnebezpečnější regiony a přesouvají se na západ země…
Rusko a Ukrajina se dohodly na humanitárních koridorech s možným dočasným příměřím v jejich okolí pro odchod civilního obyvatelstva, řekl dnes ruský vyjednavač Vladimir Medinskij. Ukrajinský delegát Mychajlo Podoljak po čtvrtečním jednání podle ukrajinské agentury Unian uvedl, že toto téma bylo jediné, na kterém se ve druhém kole rozhovorů ukrajinská a ruská strana dokázaly shodnout.
/FOTOGALERIE/ Asistenční centrum pomoci Ukrajině zahájilo ve čtvrtek 3. března po poledni provoz v kongresovém sále Galerie Středočeského kraje. Už před oficiálním otevřením centrum praskalo ve švech, kolem dvanácté bylo na místě zhruba padesát lidí ukrajinské národnosti, především matky s dětmi. Na všech byla patrná únava, vyčerpání, ale také obavy z toho, co bude dále.
/INFOGRAFIKA/ Už více než milion lidí uteklo před válkou z Ukrajiny. Ve čtvrtek to uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. „Jde o nejrychlejší takový exodus v tomto století,“ poznamenali zástupci mezinárodní organizace. Většinou jde o ženy a děti. Nejvíc jich zamířilo na západ do Polska, ale i do dalších sousedních států, Slovenska, Maďarska, Rumunska, Moldávie a přes ně třeba i do České republiky.
Časem se objeví političtí kšeftaři, kteří začnou proti uprchlíkům z Ukrajiny nasazovat.
Vykročte s námi do okolí hodonínských rybníků, které lemuje rákosí a mohutné stromy. Oáza klidu Písečného rybníku je rušena jen zpěvem vodního ptactva. Můžeme zde spatřit ledňáčka říčního, kormorány, občas sem zalétá i orlovec říční nebo orel mořský. Navíc si zde můžete koupit i čerstvého kapra k večeři. Děkujeme panu Hankovi za dnešní příspěvek.
Na programu dalších rusko-ukrajinských rozhovorů bude také dohoda o příměří, uvedl ve středu podle agentury AFP ruský vyjednavač. Jednání se podle něj uskuteční ve čtvrtek v Bělorusku, původně nebyl vyloučen ani středeční večerní termín. Ruská strana očekává příjezd ukrajinské delegace, která už je podle AFP na cestě na místo jednání.
Tisíce lidí, kteří utíkají před válkou v rodné zemi, se aktuálně nacházejí na ukrajinských hranicích. Pro ženy a děti přijíždějí do Maďarska, Polska či na Slovensko organizace i soukromé odvozy, podle svědků se však někteří „dobrodinci" snaží na tragédii vydělat. Po běžencích chtějí za odvoz z válečné zóny peníze.
Zvláštní humanitární vlak přivezl ve středu 2. března ráno na hlavní nádraží v Praze stovky lidí prchajících z Ukrajiny před ruskou agresí. Spoj měl původně dorazit uprostřed noci, nakonec do cíle dorazil až před devátou hodinou ranní. Ukrajince na místě očekávali dobrovolníci i členové integrovaného záchranného systému. Vše probíhalo v poklidu.
Velmi těžké je v těchto dnech napsat regionální komentář. Veškeré události nejen v okresech, ale v krajích i celé republice přehlušují události na Ukrajině.
Začátkem března 1942 začal v jihovýchodním Polsku nedaleko lokální železniční trati mezi Lublinem, Chelmem a Wlodawou vyrůstat vyhlazovací tábor Sobibor. O dva měsíce později, 3. května 1942, do něj přijel první pravidelný transport. Jen do konce července 1942 bylo v Sobiboru zavražděno nejméně 61 400 Židů. Většinu tvořili lidé z Německa, z Protektorátu Čechy a Morava a ze Slovenska.
Ani v porodnici není bezpečno. I tato zařízení se na Ukrajině stávají terčem ruského ostřelování, jak ukázala úterní palba na porodnici v Kyjevě. Ženy ve válkou zmítané zemi tak nyní musí rodit často v doslova bojových podmínkách. Zatímco kolem nich zuří konflikt, jejich děti přicházejí na svět v krytech, sklepeních či metru. Anebo na útěku.
/FOTOGALERIE/ Bez nezbytných léků, jen s pár potravinovými doplňky. Tak přijela do Prahy Ivanna Tsutsman, maminka dvouletého Marka a devítiletého Maksyma, která se syny uprchla z Ukrajiny.
/FOTOGALERIE/ Bez nezbytných léků, jen s pár potravinovými doplňky. Tak přijela do Prahy Ivanna Tsutsman, maminka dvouletého Marka a devítiletého Maksyma, která se syny uprchla z Ukrajiny.
Válkou vždy nejvíce trpí obyčejní lidé. Solidarita a empatie dělá lidi lidmi.
/VIDEO/ Šéfka ukrajinského protikorupčního think-tanku Darja Kalenjuková vyzvala britského premiéra Borise Johnsona, aby Severoatlantická aliance (NATO) prosadila bezletovou zónu nad Ukrajinou, která by zastavila bombardování její země ruskými letadly. Svou výzvu adresovala přímo Johnsonovi na tiskové konferenci u příležitosti jeho návštěvy ve Varšavě. A vyčetla mu, že se on i NATO bojí.
Ukrajinu jsem projel na kole z východu na západ. Od Charkova přes Kyjev až po městečko Stryj, kde je i tahle fotka pořízena. Bylo to v roce 2016, tedy v době, kdy na Doněcku a Luhansku už nebylo bezpečno a já tam tedy nemohl ani projet. Za reportáž z páteční cesty na Ukrajinu a krásné vzpomínky velice děkujeme Tomáši Vejmolovi alias Tomíkovi na cestách.
Jestli mě vážně mrzí, že jsem pár nových filmů ve Veřejném sále Hraničář propásl, je to i snímek Quo vadis, Aida? Vznikl v koprodukci Bosny a Hercegoviny, Rakouska, Rumunska, Nizozemí, SRN, Polska, Francie, Norska i Turecka. Točila jej režisérka i scénáristka Jasmina Žbanič.
Válka na Ukrajině se dotkla i lidí v Hranicích. Do pomoci ukrajinským uprchlíkům se zapojilo také město. Už o víkendu starosta Jiří Kudláček a krizový štáb organizovali přepravu z Polska, ubytování a stravování. „Jenom naše město Hranice již pomohlo asi 60 lidem a jsme stále připraveni pomáhat,“ uvedl v rozhovoru starosta města Hranice Jiří Kudláček.
Organizátoři Třebíčského půlmaratonu hledají tátu šestiletého ukrajinského chlapce Ostapa. Ten by měl žít v Třebíči. Ostapa na ukrajinsko-polských hranicích vyfotografoval zpravodaj Filip Harzer, který jeho snímek umístil na sociální sítě. „Má za sebou nekonečné čekání v mrazu a ušel s babičkou Halinou, maminkou a sourozenci pětadvacet kilometrů pěšky až do Polska. Bez vody, čaje, pomoci. Čekal tu na něj otec Igor, který rodinu vezme do Třebíče. Pracuje tam,“ uvedl Harzer k fotografii.
/FOTO, VIDEO/ Pětiletý ukrajinský chlapeček Makar vidí svého tátu a milovaného pejska jen na videu v mobilním telefonu. S mámou Vladou totiž museli kvůli válce opustit domov a uprchnout do Česka. Od neděle bydlí v Chrudimi a nejsou sami: Chlapec si s sebou mohl vzít část rodiny - zrzavou kočku Mícu.
/FOTOGALERIE, ROZHOVOR/ Redakce Deníku postupně navštěvuje starosty měst a obcí na Frýdecko-Místecku, aby zjistila, jak se v nich lidem žije. Starosta Nýdku Jan Konečný v rozhovoru mluví o tom, že obec leží v uzavřené kotlině, kterou obklopují hory a lesy. Zmiňuje také fakt, že na zdejších skokanských můstcích vyrostl juniorský mistr světa Pavel Fizek nebo že obec skýtá ohromné možnosti v oblasti turismu.
/OD ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE/ Jela nekonečné hodiny, další nekonečné hodiny stála na hranici a pak se najednou ocitla v cizí zemi. „Nevěděla jsem, kde jsem. Slovensko, Polsko, nebo Maďarsko. Ale vlastně mi to bylo jedno. Nebyla jsem na Ukrajině,“ říká Elena. „Věděla jsem, že se mi podařilo uprchnout z války,“ dodává a téměř se rozbrečí.
/FOTOGALERIE/ Poslední únorový den zasedala kvůli válce na Ukrajině Bezpečnostní rada Moravskoslezského kraje. Zůstávají uprchlíci v regionu, nebo pokračují dál? Kolik stamilionů má nyní kraj zmrazených u Sberbank? A jak to vypadá s dodávkou tepla do regionu a případnými možnostmi na obnovení těžby uhlí?
Ruské fotbalové kluby i reprezentace byly kvůli vojenskému útoku na Ukrajinu do odvolání vyřazeny z mezinárodních soutěží. Ve společném prohlášení o tom informovala světová federace FIFA a evropská unie UEFA.
Více než tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny může nalézt dočasný azyl ve dvou rekreačních zařízeních, v Kytlicích na Děčínsku a v Doksech na Českolipsku. Jejich majitel je nabídl prostřednictvím Správy uprchlických zařízení a už nyní se připravuje na příjezd 500 utečenců. Kdy dorazí zatím není jasné. Během pondělního brzkého odpoledne byly jejich autobusy v Polsku.
Více než tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny může nalézt dočasný azyl ve dvou rekreačních zařízeních, v Kytlicích na Děčínsku a v Doksech na Českolipsku. Jejich majitel je nabídl prostřednictvím Správy uprchlických zařízení a už nyní se připravuje na příjezd 500 utečenců. Kdy dorazí zatím není jasné. Během pondělního brzkého odpoledne byly jejich autobusy v Polsku.
Na východ míří potraviny, oblečení i léčiva. Odvážejí je tam dobrovolníci, nazpět vozí uprchlíky.
/FOTO/ Armádní technici z Lázní Bohdaneč mají za úkol udržovat vojenskou techniku i zbraňové systémy. Z Centra zabezpečení oprav v loňském roce celkem sedmkrát vyjeli k českým vojákům, kteří jsou nasazeni v zahraničních operacích. Ve volném čase vojáci opraví ledničku, televizi i televizní kameru.
Žije na Moravě, rodinu má v Čechách ale srdcem je na Ukrajině. Mladá vysokoškolačka Ilnycka Roksolana žije v České republice od útlého dětství. Ve svých osmadvaceti letech se studentka olomoucké Univerzity Palackého nebojí veřejně vystupovat a otevřeně se staví proti Putinovi a okupaci své rodné země Ruskem.
Žije na Moravě, rodinu má v Čechách ale srdcem je na Ukrajině. Mladá vysokoškolačka Ilnycka Roksolana žije v České republice od útlého dětství. Ve svých osmadvaceti letech se studentka olomoucké Univerzity Palackého nebojí veřejně vystupovat a otevřeně se staví proti Putinovi a okupaci své rodné země Ruskem.
Žije na Moravě, rodinu má v Čechách ale srdcem je na Ukrajině. Mladá vysokoškolačka Ilnycka Roksolana žije v České republice od útlého dětství. Ve svých osmadvaceti letech se studentka olomoucké Univerzity Palackého nebojí veřejně vystupovat a otevřeně se staví proti Putinovi a okupaci své rodné země Ruskem.
Od konce zimní přípravy je zranění, letos kvůli bolavému břišnímu svalu ještě nehrál, přesto fotbalista Zlína Tomáš Poznar prošel v klubu Termalica Nieciecza důkladnou zdravotní prohlídkou a v pondělí, v poslední možný den, podepsal v polském týmu smlouvu.
Stovky tisíc obyvatel uprchly v uplynulých dnech z Ukrajiny. Dění ve válkou zasažené zemi sleduje z Brna reportérka Deníku Rovnost s ukrajinskými kořeny, Božena Kovalyshyn.
Ve Farní charitě Karlovy Vary je zřízen sklad, hledají se dobrovolníci. Shání se lékař bez hranic.
VIDEO / FOTOGALERIE / Hlavně ženy a děti prchající před válkou na Ukrajině mají dorazit do Oskavy nedaleko Uničova. Přípravy na jejich příjezd provází mimořádná solidarita lidí. V bývalém rekreačním zařízení se střídají desítky dobrovolníků, kteří pomáhají připravit útočiště pro válečné migranty, další lidé v Uničově a Pňovicích přebírají věci od dárců. Někteří přijeli s pomocí až z Ostravy.
/VIDEO/ Velká vlna solidarity ohledně ruské invaze na Ukrajinu se podobně jako v celé republice rozlila i na Blanensku. Kromě oficiálních institucí, charity a samospráv, nabízejí pomoc také obyčejní lidé v regionu. Rodinám z východu, které prchají z válkou zmítané země, zajišťují například ubytování.
/FOTOGALERIE/ Přesně za tři měsíce, sraz je na startu! Tenhle vzkaz by si měly do kalendáře zapsat všechny milovnice aktivního pohybu a endorfinů jakéhokoliv věku i výkonnosti. Jubilejní 10. ročník Českého běhu žen v Ostravě má totiž datum sobota 28. května 2022.
