Kreativ

ŠTÍTEK: rodina

Město chtělo na dvouhektarovém pozemku na Skalním městě v Hejnicích postavit třináct nových domů pro mladé rodiny.

FOTO: Mokřad, nebo domy? Hejnice hledají kompromis

Město Hejnice chtělo na dvouhektarovém pozemku v lokalitě Skalní město postavit třináct nových domů pro mladé rodiny. Do cesty se jim ale postavili místní aktivisté, kteří chtěli oblast rekultivovat a udržovat tu biotop mokřadu.

Starosta Dlouhé Loučky Ladislav Koláček (Starostové a nezávislí)

Nejdéle sloužící starosta: Nálada ve společnosti se zhoršila

Ladislav Koláček (Starostové a nezávislí) z Dlouhé Loučky je jedním z nejdéle „sloužících“ starostů v celém Olomouckém kraji. Za 22 let ve starostenském křesle zažil už opravdu hodně. Bojoval s živly i Německými rytíři, kteří si nárokují budovu základní školy.

Od září loňského roku působí v Přerově prvosledové hlídky, které dohlížejí i na bezpečnost v lokalitě u nádraží.

Incidentů u nádraží v Přerově ubylo, konfliktů přibývá v centru i Předmostí

Po zuby ozbrojení policisté, kteří budí respekt, a dokážou rychle vyrazit na místo konfliktu znesvářených rodin v sociálně vyloučených lokalitách nebo rvačkám na ulici. Nové oddělení hlídkové služby v policejní budově u přerovského nádraží má za sebou pět měsíců existence a stovky výjezdů. Cítí se dnes lidé, procházející kolem nádraží, bezpečněji?

Peter Rössler v roce 2013.

Zachránila mě řada zázraků: Příběh Petera Rösslera

Pražský rodák Peter Rössler žije od roku 1948 v australském Sydney, kde spolupracuje s Židovským muzeem. Svůj životní příběh vypráví především školním skupinám a podělil se o něj i s Pamětí národa v naději, že připomínáním holocaustu se vyhneme jeho opakování.

Ze seriálu Božena, který nedávno uvedla Česká televize.

Dopisy Božena Němcová psávala u stolu, který dostala jako svatební dar

/2. DÍL/ Před několika dny skončený seriál Božena o osudech jedné z nejznámějších českých spisovatelek vyvolal velké diskuze. Minisérie sklízí jak slova uznání, tak někdy i kritická slova. Diváky z Nymburka zamrzelo, že se v díle neobjevila ani zmínka o téměř dvouletém pobytu Boženy Němcové a její rodiny právě v našem městě. Historik Pavel Fojtík sepsal text, který přibližuje zajímavosti právě z pobytu spisovatelky v Nymburce. My text s jeho svolením zveřejňujeme a věříme, že vás zaujme. Objevuje se na našich stránkách podobně jako televizní podoba ve čtyřech částech vždy ve středu a v sobotu. Dnes nabízíme druhý díl.

Mladý brankář ještě nedávno chytal ve třetí nejvyšší hokejové soutěži. V týdnu se objevil na střídačce zlínských Beranů.

Rodiče obvolali celou rodinu, směje se náhradní brankář Beranů

Čekalo se, kdo to bude. Volba nakonec padla na mladého Martina Holíka. Teprve 21letý hokejový gólman, který ještě v uplynulé sezoně nastupoval ve druhé lize, v úterý na ledě hradeckého Mountfieldu kryl záda brankářské trojce Beranů Michalu Kořénkovi „Nervozita na mě nepadla. Přiznám se, že jsem si ten zápas chtěl co nejvíce užít. Je škoda, že se nedotáhl do vítězného konce,“ připomněl kmenový hráč Přerova porážku 2:5.

Řádové sestry v klášteře v Kroměříži

Modlitba střídá modlitbu. Jak se žije řádovým sestrám v kroměřížském klášteře?

„Vždy jsem věřila v Boha, ale cítila jsem nechuť k náboženským věcem. Představovala jsem si, že jako dospělá už do kostela chodit nebudu,“ vzpomíná na své dětství řádová sestra Emanuela z Kroměříže. Zlom ve víře nastal v jejích 16 letech. Do kláštera nakonec vstoupila o dalších sedm let později, v 23 letech. Co sestra, to příběh.

Řádové sestry. Ilustrační foto

Modlitba střídá modlitbu. Jak se žije řádovým sestrám v kroměřížském klášteře?

„Vždy jsem věřila v Boha, ale cítila jsem nechuť k náboženským věcem. Představovala jsem si, že jako dospělá už do kostela chodit nebudu,“ vzpomíná na své dětství řádová sestra Emanuela z Kroměříže. Zlom ve víře nastal v jejích 16 letech. Do kláštera nakonec vstoupila o dalších sedm let později, v 23 letech. Co sestra, to příběh.

Jaroslava Pecušíková z hospicu sv. Kleofáše v Třeboni.

Spousta lidí si chce jen popovídat, říká koordinátorka pečovatelek

Jaroslava Pecušíková je koordinátorkou terénních pečovatelek hospicu sv. Kleofáše v Třeboni. Lidé vyhledávají pomoc "těchto andělů", když třeba potřebují ulevit od péče o své blízké. Vděk slýchá Jaroslava Pecušíková, když se ptá lidí, jak jsou s péčí spokojení…A jak koordinátorka za sedm let praxe poznala, domácí hospicovou péči zájemci vyhledávají, když si jejich blízcí chtějí třeba jen popovídat.

Trenér Slunety Ústí Antonín Pištěcký

Chci Slunetě pomoct, řekl kouč Pištěcký, který nakonec neviděl jiné východisko

/ROZHOVOR/ Chtěl být kapitánem, který svou bárku neopustí. Nakonec ale usoudil, že rezignace bude jediným řešením. Jeho rozhodnutí šokovalo severočeskou basketbalovou veřejnost. Oblíbený trenér ústeckých košíkářů Antonín Pištěcký se vzdal funkce hlavního kouče ústeckých basketbalistů. "Bylo to jediné východisko, jak týmu pomoci," svěřil se v upřímné zpovědi. "Ale z Ústí odcházím v dobrém."

Ilustrační foto.

Jarní prázdniny tráví řada rodin na horách. I přes vládní restrikce

Školáci na Kutnohorsku mají v tomto týdnu jarní prázdniny. Mnohé rodiny byly v tuto dobu zvyklé vyrážet na pobyty na horách, nejčastěji v Jizerských nebo Krkonoších. Vleky i lanovky ovšem kvůli vládním nařízením stojí, od konce minulého týdne je to také složitější s ubytováním. Přesto se řada rodin nenechala odradit a na hory vyrazila užít si alespoň zimní atmosféru a vyřádit se s dětmi na sáňkách a bobech.

Vůdce smečky ocení pořádnou nerezovou misku.

Pes není plyšová hračka. Co musíte udělat, když si chcete přivést domů štěně?

Pořízení zvířecího společníka je rozhodnutí, které byste měli předem pečlivě zvážit. I v případě drobných zvířátek, jako je morče, osmák degu, kanárek nebo králíček, která stráví většinu života v kleci, ovlivní jejich příchod chod celé domácnosti. Natož štěně! V případě psů budete muset obětovat kus svého pohodlí a postarat o venčení několikrát denně, možná dát svému životu pravidelnější řád a poskytnout svému zvířeti bezpečné a pohodlné zázemí. Navíc počítejte s tím, že z roztomilého štěňátka vyroste zvíře, které s vámi bude žít třeba dalších patnáct let.

Ve věku sta let dnes zemřel britský veterán druhé světové války Tom Moore

Zemřel britský veterán Tom Moore. Proslavil se sbírkou na podporu zdravotníků

Ve věku sta let dnes zemřel britský veterán druhé světové války Tom Moore, který se proslavil charitativní sbírkou na podporu zdravotnického systému. S odvoláním na Mooreovu rodinu o tom informovala agentura Reuters. Stoletý veterán, kterého loni královna Alžběta II. pasovala na rytíře, byl v neděli hospitalizován kvůli nákaze koronavirem.

Požár kompletně zničil dům v Pražské ulici v Benátkách nad Jizerou.

Rodina postižená požárem dostala pomoc od města

Po sobotním požáru v Pražské ulici v Benátkách nad Jizerou, který připravil o střechu nad hlavou rodinu se dvěma většími dětmi, se zvedla vlna solidarity. Lidé se prostřednictvím sociálních sítí ptali radnice, jak by mohli pomoci.

Ilustrační foto - útulek

Koronavirová karanténa a čipování pomohly zvířatům z útulků

Všechno zlé je k něčemu dobré si mohou říkat někteří provozovatelé středočeských zvířecích útulků. Podle vyjádření mnoha právě doba karantény už pomohla spoustě zvířat dostat se z útulků do péče nových majitelů a mnoho rodin našlo své nové mazlíčky právě v těchto zařízeních. Některá z nich jsou tak poloprázdná, což paradoxně způsobuje jejich provozovatelům obtíže při shánění peněz.

Ilustrační foto - útulek

Koronavirová karanténa a čipování pomohly zvířatům z útulků

Všechno zlé je k něčemu dobré si mohou říkat někteří provozovatelé středočeských zvířecích útulků. Podle vyjádření mnoha právě doba karantény už pomohla spoustě zvířat dostat se z útulků do péče nových majitelů a mnoho rodin našlo své nové mazlíčky právě v těchto zařízeních. Některá z nich jsou tak poloprázdná, což paradoxně způsobuje jejich provozovatelům obtíže při shánění peněz.

Koronavirová karanténa a čipování pomohly zvířatům z útulků

Všechno zlé je k něčemu dobré si mohou říkat někteří provozovatelé středočeských zvířecích útulků. Podle vyjádření mnoha právě doba karantény už pomohla spoustě zvířat dostat se z útulků do péče nových majitelů a mnoho rodin našlo své nové mazlíčky právě v těchto zařízeních. Některá z nich jsou tak poloprázdná, což paradoxně způsobuje jejich provozovatelům obtíže při shánění peněz.

Ilustrační foto - útulek

Koronavirová karanténa a čipování pomohly zvířatům z útulků

Všechno zlé je k něčemu dobré si mohou říkat někteří provozovatelé středočeských zvířecích útulků. Podle vyjádření mnoha právě doba karantény už pomohla spoustě zvířat dostat se z útulků do péče nových majitelů a mnoho rodin našlo své nové mazlíčky právě v těchto zařízeních. Některá z nich jsou tak poloprázdná, což paradoxně způsobuje jejich provozovatelům obtíže při shánění peněz.

Ilustrační foto - útulek

Koronavirová karanténa a čipování pomohly zvířatům z útulků

Všechno zlé je k něčemu dobré si mohou říkat někteří provozovatelé středočeských zvířecích útulků. Podle vyjádření mnoha právě doba karantény už pomohla spoustě zvířat dostat se z útulků do péče nových majitelů a mnoho rodin našlo své nové mazlíčky právě v těchto zařízeních. Některá z nich jsou tak poloprázdná, což paradoxně způsobuje jejich provozovatelům obtíže při shánění peněz.

Ilustrační foto - útulek

Koronavirová karanténa a čipování pomohly zvířatům z útulků

Všechno zlé je k něčemu dobré si mohou říkat někteří provozovatelé středočeských zvířecích útulků. Podle vyjádření mnoha právě doba karantény už pomohla spoustě zvířat dostat se z útulků do péče nových majitelů a mnoho rodin našlo své nové mazlíčky právě v těchto zařízeních. Některá z nich jsou tak poloprázdná, což paradoxně způsobuje jejich provozovatelům obtíže při shánění peněz.

Ilustrační foto - útulek

Koronavirová karanténa a čipování pomohly zvířatům z útulků

Všechno zlé je k něčemu dobré si mohou říkat někteří provozovatelé středočeských zvířecích útulků. Podle vyjádření mnoha právě doba karantény už pomohla spoustě zvířat dostat se z útulků do péče nových majitelů a mnoho rodin našlo své nové mazlíčky právě v těchto zařízeních. Některá z nich jsou tak poloprázdná, což paradoxně způsobuje jejich provozovatelům obtíže při shánění peněz.

Ilustrační foto - útulek

Koronavirová karanténa a čipování pomohly zvířatům z útulků

Všechno zlé je k něčemu dobré si mohou říkat někteří provozovatelé středočeských zvířecích útulků. Podle vyjádření mnoha právě doba karantény už pomohla spoustě zvířat dostat se z útulků do péče nových majitelů a mnoho rodin našlo své nové mazlíčky právě v těchto zařízeních. Některá z nich jsou tak poloprázdná, což paradoxně způsobuje jejich provozovatelům obtíže při shánění peněz.

Ilustrační foto - útulek

Koronavirová karanténa a čipování pomohly zvířatům z útulků

Všechno zlé je k něčemu dobré si mohou říkat někteří provozovatelé středočeských zvířecích útulků. Podle vyjádření mnoha právě doba karantény už pomohla spoustě zvířat dostat se z útulků do péče nových majitelů a mnoho rodin našlo své nové mazlíčky právě v těchto zařízeních. Některá z nich jsou tak poloprázdná, což paradoxně způsobuje jejich provozovatelům obtíže při shánění peněz.

Koronavirová karanténa a čipování pomohly zvířatům z útulků

Všechno zlé je k něčemu dobré si mohou říkat někteří provozovatelé středočeských zvířecích útulků. Podle vyjádření mnoha právě doba karantény už pomohla spoustě zvířat dostat se z útulků do péče nových majitelů a mnoho rodin našlo své nové mazlíčky právě v těchto zařízeních. Některá z nich jsou tak poloprázdná, což paradoxně způsobuje jejich provozovatelům obtíže při shánění peněz.

Bednářův život se točí hlavně kolem triatlonu a rodiny

Jihlavský srdcař a velký bojovník je bezesporu Tomáš Bednář. Rodák z krajského města Vysočiny si oblíbil sport velmi náročný, neřkuli nejnáročnější. Triatlonu obětoval svůj život, stejně tak i v posledních letech i své rodině, která ho na některých závodech doprovází.

Zavřeli mu mámu, babičku i dědu. Se synem Krále Šumavy se osud nemazlil

Po 2. světové válce se v obci Saladín na Šumavě do sebe zamilovali dva mladí lidé: sedmnáctiletá Marie Vávrová a pětadvacetiletý strážmistr SNB Josef Hasil, legendární převaděč, agent CIC, estébáky přezdívaný Král Šumavy. Z této nemanželské lásky se narodil Josef Vávra. Táta v té době seděl ve vězení, ze kterého utekl, a nakonec zmizel v USA. Později zavřeli i jeho maminku, babičku, dědu, strýce. Jaký tedy byl osud jediného pokrevního syna legendárního Krále Šumavy?

Pomohly karanténa i čipování. Zájem o zvířata z útulků stoupl

Všechno zlé je k něčemu dobré si mohou říkat někteří provozovatelé středočeských zvířecích útulků. Podle vyjádření mnoha právě doba karantény už pomohla spoustě zvířat dostat se z útulků do péče nových majitelů a mnoho rodin našlo své nové mazlíčky právě v těchto zařízeních. Některá z nich jsou tak poloprázdná, což paradoxně způsobuje jejich provozovatelům obtíže při shánění peněz.

Dary z charitativní sbírky podpoří pěstounské rodiny

/FOTO/ Charitativní sbírka, kterou v prosinci vyhlásilo Rodinné centrum Konvička ve spolupráci s Místní akční skupinou Podchlumí pro Centrum pěstounských rodin sídlící v Hradci Králové, byla zaměřena na podporu dětí vyrůstajících v náhradní rodinné péči.

Osud byl k Štěpánkovi krutý. On ani jeho maminka se ale nevzdávají

/FOTOGALERIE/ Štěpánek ze Slaného se od narození potýká s řadou zdravotních problémů. Kvůli nervové slabosti se na nohy poprvé postavil až v pěti letech, kromě toho jeho zdravotní stav komplikuje autismus a těžká mentální retardace. Společně s jeho matkou, která se sama potýká se špatným zdravotním stavem, jdou za jediným společným snem – Štěpánkovou samostatností a soběstačností.

Olympiáda v Tokiu je stále můj cíl, hlásí z Austrálie elitní plavkyně Závadová

Pod vlajkou s propletenými pěti kruhy startovala v Londýně 2012 i Riu de Janeiro 2016. I když Barbora Závadová, čtyřnásobná vítězka ankety o nejlepšího českého plavce, už pár let domácí bazény nebrázdí, dělá vše pro splnění kvalifikačního limitu i pro olympijské Tokio. Osmadvacetiletá rodačka z Ostravy našla výborné podmínky k přípravě na jižní polokouli.

Dagmar Pavlíčková: Rozvíjením lidových tradic jsem si splnila dětský sen

Jedna z největších kulturních osobností na Křivoklátsku, dlouholetá učitelka v soukromé hudební škole Dagmar Pavlíčková měla k hudbě vztah už odmala. „Pocházím z Berounska, kde jsem žila na samotě. A protože nebylo venku tolik vyžití, měla jsem dost prostoru věnovat se nějakému koníčku. V naší rodině hrála na housle sestřenice, táta i děda, a jedny malé housličky čekaly i na mě. Začalo mě to bavit, a tak jsem si postupně přidávala i další hudební nástroje. Navštěvovala jsem také hudební školu v Berouně, kterou jsem i úspěšně absolvovala,“ vzpomíná na své dětství.