Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna vystoupal na mocenském i společenském „žebříku“ téměř na absolutní vrchol. V pobělohorské době dosáhl hodnosti generalissima císařské armády i titulů knížete a vévody z Frýdlantu. Koupí konfiskovaných panství značně zbohatl, ale posléze následoval pozvolný pád. V roce 1625 byl poprvé odvolán z postu vrchního vojenského velitele a Valdštejnovi nepřátelé u panovnického dvora podrývali jeho mocenské postavení. Generalissimus pozbyl milosti u císaře a krále Ferdinanda II., který jej bez jeho vědomí podruhé zbavil armádního velení a přikázal jej odstranit. Historické reálie noci z 24. na 25. února 1634 v Chebu jsou známé, ale v knize Hon na Valdštejna – její autor PhDr. Jan Kilián - objasňuje podíl jednotlivých mužů na násilné smrti frýdlantského vévody.
/RECENZE KNIHY/ Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna, významná postava pobělohorské doby, dosáhl vrcholu moci jako generalissimus císařské armády. Jeho pád však byl stejně strmý jako vzestup. Nová kniha odhaluje spletité intriky a osudy mužů, kteří se podíleli na jeho násilné smrti. Přečtěte si recenzi publikace od našeho čtenáře reportéra Stanislava Vaňka.
Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna vystoupal na mocenském i společenském „žebříku“ téměř na absolutní vrchol. V pobělohorské době dosáhl hodnosti generalissima císařské armády i titulů knížete a vévody z Frýdlantu. Koupí konfiskovaných panství značně zbohatl, ale posléze následoval pozvolný pád. V roce 1625 byl poprvé odvolán z postu vrchního vojenského velitele a Valdštejnovi nepřátelé u panovnického dvora podrývali jeho mocenské postavení. Generalissimus pozbyl milosti u císaře a krále Ferdinanda II., který jej bez jeho vědomí podruhé zbavil armádního velení a přikázal jej odstranit. Historické reálie noci z 24. na 25. února 1634 v Chebu jsou známé, ale v knize Hon na Valdštejna – její autor PhDr. Jan Kilián - objasňuje podíl jednotlivých mužů na násilné smrti frýdlantského vévody.
Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna vystoupal na mocenském i společenském „žebříku“ téměř na absolutní vrchol. V pobělohorské době dosáhl hodnosti generalissima císařské armády i titulů knížete a vévody z Frýdlantu. Koupí konfiskovaných panství značně zbohatl, ale posléze následoval pozvolný pád. V roce 1625 byl poprvé odvolán z postu vrchního vojenského velitele a Valdštejnovi nepřátelé u panovnického dvora podrývali jeho mocenské postavení. Osudy spiklenců představí nová kniha historika Jana Kiliána.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Prohlédnout si reprezentativní sály Clam-Gallasova paláce v Husově ulici v centru metropole si v pátek 16. června večer během tří hodin přišlo 1085 lidí. Do nákladně zrekonstruované barokní památky, kam nastěhuje výstavní expozice a jeho prostory také budou opět sloužit kulturním a společenským událostem, pozvalo Muzeum města Prahy zájemce v rámci programu Festivalu muzejních nocí.
Třicetiletá válka se skládala z mnoha významných datových milníků. Jedním z nich byl 8. listopad 1620, kdy se bitvou na Bílé hoře rozhodlo o vítězství katolicko-ligistických sil a porážce českých protestantských stavů a jejich spojenců.
Třicetiletá válka se skládala z mnoha významných datových milníků. Jedním z nich byl 8. listopad 1620, kdy se bitvou na Bílé hoře rozhodlo o vítězství katolicko-ligistických sil a porážce českých protestantských stavů a jejich spojenců. V listopadových dnech letošního roku je připomínáno čtyřistaleté výročí tohoto bojového střetnutí. Z důvodu protiepidemických opatření sice 8. listopadu nemohla být prozatím otevřena reprezentativní výstava s názvem „1620. Cesta na Horu“ v Národním muzeu v Praze věnovaná bělohorské bitvě, ale tato kulturní mezera je nyní zaplněna vydáním sedmého svazku edice Útrapy a hrůzy třicetileté války, který je věnován bitvě u Nördlingenu ve dnech 5. a 6. 9. 1634.
Třicetiletá válka se skládala z mnoha významných datových milníků. Jedním z nich byl 8. listopad 1620, kdy se bitvou na Bílé hoře rozhodlo o vítězství katolicko-ligistických sil a porážce českých protestantských stavů a jejich spojenců.
Třicetiletá válka se skládala z mnoha významných datových milníků. Jedním z nich byl 8. listopad 1620, kdy se bitvou na Bílé hoře rozhodlo o vítězství katolicko-ligistických sil a porážce českých protestantských stavů a jejich spojenců.
Třicetiletá válka se skládala z mnoha významných datových milníků. Jedním z nich byl 8. listopad 1620, kdy se bitvou na Bílé hoře rozhodlo o vítězství katolicko-ligistických sil a porážce českých protestantských stavů a jejich spojenců.
Třicetiletá válka se skládala z mnoha významných datových milníků. Jedním z nich byl 8. listopad 1620, kdy se bitvou na Bílé hoře rozhodlo o vítězství katolicko-ligistických sil a porážce českých protestantských stavů a jejich spojenců. V listopadových dnech letošního roku je připomínáno čtyřistaleté výročí tohoto bojového střetnutí. Z důvodu protiepidemických opatření sice 8. listopadu 2020 nemůže být prozatím otevřena reprezentativní výstava s názvem 1620. Cesta na Horu v Národním muzeu v Praze věnovaná bělohorské bitvě, ale tato kulturní mezera je nyní zaplněna vydáním sedmého svazku edice Útrapy a hrůzy třicetileté války, který je věnován bitvě u Nördlingenu ve dnech 5. a 6. 9. 1634.
Třicetiletá válka se skládala z mnoha významných datových milníků. Jedním z nich byl 8. listopad 1620, kdy se bitvou na Bílé hoře rozhodlo o vítězství katolicko-ligistických sil a porážce českých protestantských stavů a jejich spojenců. V listopadových dnech letošního roku je připomínáno čtyřistaleté výročí tohoto bojového střetnutí. Z důvodu protiepidemických opatření sice 8. listopadu 2020 nemůže být prozatím otevřena reprezentativní výstava s názvem 1620. Cesta na Horu v Národním muzeu v Praze věnovaná bělohorské bitvě, ale tato kulturní mezera je nyní zaplněna vydáním sedmého svazku edice Útrapy a hrůzy třicetileté války, který je věnován bitvě u Nördlingenu ve dnech 5. a 6. 9. 1634.
Třicetiletá válka se skládala z mnoha významných datových milníků. Jedním z nich byl 8. listopad 1620, kdy se bitvou na Bílé hoře rozhodlo o vítězství katolicko-ligistických sil a porážce českých protestantských stavů a jejich spojenců. V listopadových dnech letošního roku je připomínáno čtyřistaleté výročí tohoto bojového střetnutí. Z důvodu protiepidemických opatření sice 8. listopadu 2020 nemůže být prozatím otevřena reprezentativní výstava s názvem 1620. Cesta na Horu v Národním muzeu v Praze věnovaná bělohorské bitvě, ale tato kulturní mezera je nyní zaplněna vydáním sedmého svazku edice Útrapy a hrůzy třicetileté války, který je věnován bitvě u Nördlingenu ve dnech 5. a 6. 9. 1634.
Třicetiletá válka se skládala z mnoha významných datových milníků. Jedním z nich byl 8. listopad 1620, kdy se bitvou na Bílé hoře rozhodlo o vítězství katolicko-ligistických sil a porážce českých protestantských stavů a jejich spojenců. V listopadových dnech letošního roku je připomínáno čtyřistaleté výročí tohoto bojového střetnutí. Z důvodu protiepidemických opatření sice 8. listopadu 2020 nemůže být prozatím otevřena reprezentativní výstava s názvem 1620. Cesta na Horu v Národním muzeu v Praze věnovaná bělohorské bitvě, ale tato kulturní mezera je nyní zaplněna vydáním sedmého svazku edice Útrapy a hrůzy třicetileté války, který je věnován bitvě u Nördlingenu ve dnech 5. a 6. 9. 1634.
Třicetiletá válka se skládala z mnoha významných datových milníků. Jedním z nich byl 8. listopad 1620, kdy se bitvou na Bílé hoře rozhodlo o vítězství katolicko-ligistických sil a porážce českých protestantských stavů a jejich spojenců. V listopadových dnech letošního roku je připomínáno čtyřistaleté výročí tohoto bojového střetnutí. Z důvodu protiepidemických opatření sice 8. listopadu 2020 nemůže být prozatím otevřena reprezentativní výstava s názvem 1620. Cesta na Horu v Národním muzeu v Praze věnovaná bělohorské bitvě, ale tato kulturní mezera je nyní zaplněna vydáním sedmého svazku edice Útrapy a hrůzy třicetileté války, který je věnován bitvě u Nördlingenu ve dnech 5. a 6. 9. 1634.
Třicetiletá válka se skládala z mnoha významných datových milníků. Jedním z nich byl 8. listopad 1620, kdy se bitvou na Bílé hoře rozhodlo o vítězství katolicko-ligistických sil a porážce českých protestantských stavů a jejich spojenců. V listopadových dnech letošního roku je připomínáno čtyřistaleté výročí tohoto bojového střetnutí. Z důvodu protiepidemických opatření sice 8. listopadu 2020 nemůže být prozatím otevřena reprezentativní výstava s názvem 1620. Cesta na Horu v Národním muzeu v Praze věnovaná bělohorské bitvě, ale tato kulturní mezera je nyní zaplněna vydáním sedmého svazku edice Útrapy a hrůzy třicetileté války, který je věnován bitvě u Nördlingenu ve dnech 5. a 6. 9. 1634.
Třicetiletá válka se skládala z mnoha významných datových milníků. Jedním z nich byl 8. listopad 1620, kdy se bitvou na Bílé hoře rozhodlo o vítězství katolicko-ligistických sil a porážce českých protestantských stavů a jejich spojenců. V listopadových dnech letošního roku je připomínáno čtyřistaleté výročí tohoto bojového střetnutí. Z důvodu protiepidemických opatření sice 8. listopadu 2020 nemůže být prozatím otevřena reprezentativní výstava s názvem 1620. Cesta na Horu v Národním muzeu v Praze věnovaná bělohorské bitvě, ale tato kulturní mezera je nyní zaplněna vydáním sedmého svazku edice Útrapy a hrůzy třicetileté války, který je věnován bitvě u Nördlingenu ve dnech 5. a 6. 9. 1634.
Třicetiletá válka se skládala z mnoha významných datových milníků. Jedním z nich byl 8. listopad 1620, kdy se bitvou na Bílé hoře rozhodlo o vítězství katolicko-ligistických sil a porážce českých protestantských stavů a jejich spojenců. V listopadových dnech letošního roku je připomínáno čtyřistaleté výročí tohoto bojového střetnutí. Z důvodu protiepidemických opatření sice 8. listopadu 2020 nemůže být prozatím otevřena reprezentativní výstava s názvem 1620. Cesta na Horu v Národním muzeu v Praze věnovaná bělohorské bitvě, ale tato kulturní mezera je nyní zaplněna vydáním sedmého svazku edice Útrapy a hrůzy třicetileté války, který je věnován bitvě u Nördlingenu ve dnech 5. a 6. 9. 1634.
Třicetiletá válka se skládala z mnoha významných datových milníků. Jedním z nich byl 8. listopad 1620, kdy se bitvou na Bílé hoře rozhodlo o vítězství katolicko-ligistických sil a porážce českých protestantských stavů a jejich spojenců. V listopadových dnech letošního roku je připomínáno čtyřistaleté výročí tohoto bojového střetnutí. Z důvodu protiepidemických opatření sice 8. listopadu 2020 nemůže být prozatím otevřena reprezentativní výstava s názvem 1620. Cesta na Horu v Národním muzeu v Praze věnovaná bělohorské bitvě, ale tato kulturní mezera je nyní zaplněna vydáním sedmého svazku edice Útrapy a hrůzy třicetileté války, který je věnován bitvě u Nördlingenu ve dnech 5. a 6. 9. 1634.
Třicetiletá válka se skládala z mnoha významných datových milníků. Jedním z nich byl 8. listopad 1620, kdy se bitvou na Bílé hoře rozhodlo o vítězství katolicko-ligistických sil a porážce českých protestantských stavů a jejich spojenců. V listopadových dnech letošního roku je připomínáno čtyřistaleté výročí tohoto bojového střetnutí. Z důvodu protiepidemických opatření sice 8. listopadu 2020 nemůže být prozatím otevřena reprezentativní výstava s názvem 1620. Cesta na Horu v Národním muzeu v Praze věnovaná bělohorské bitvě, ale tato kulturní mezera je nyní zaplněna vydáním sedmého svazku edice Útrapy a hrůzy třicetileté války, který je věnován bitvě u Nördlingenu ve dnech 5. a 6. 9. 1634.
Třicetiletá válka se skládala z mnoha významných datových milníků. Jedním z nich byl 8. listopad 1620, kdy se bitvou na Bílé hoře rozhodlo o vítězství katolicko-ligistických sil a porážce českých protestantských stavů a jejich spojenců.
Třicetiletá válka se skládala z mnoha významných datových milníků. Jedním z nich byl 8. listopad 1620, kdy se bitvou na Bílé hoře rozhodlo o vítězství katolicko-ligistických sil a porážce českých protestantských stavů a jejich spojenců.
Třicetiletá válka se skládala z mnoha významných datových milníků. Jedním z nich byl 8. listopad 1620, kdy se bitvou na Bílé hoře rozhodlo o vítězství katolicko-ligistických sil a porážce českých protestantských stavů a jejich spojenců.
Třicetiletá válka se skládala z mnoha významných datových milníků. Jedním z nich byl 8. listopad 1620, kdy se bitvou na Bílé hoře rozhodlo o vítězství katolicko-ligistických sil a porážce českých protestantských stavů a jejich spojenců.
Třicetiletá válka se skládala z mnoha významných datových milníků. Jedním z nich byl 8. listopad 1620, kdy se bitvou na Bílé hoře rozhodlo o vítězství katolicko-ligistických sil a porážce českých protestantských stavů a jejich spojenců. V listopadových dnech letošního roku je připomínáno čtyřistaleté výročí tohoto bojového střetnutí.
Třicetiletá válka se skládala z mnoha významných datových milníků. Jedním z nich byl 8. listopad 1620, kdy se bitvou na Bílé hoře rozhodlo o vítězství katolicko-ligistických sil a porážce českých protestantských stavů a jejich spojenců. V listopadových dnech letošního roku je připomínáno čtyřistaleté výročí tohoto bojového střetnutí.
Třicetiletá válka se skládala z mnoha významných datových milníků. Jedním z nich byl 8. listopad 1620, kdy se bitvou na Bílé hoře rozhodlo o vítězství katolicko-ligistických sil a porážce českých protestantských stavů a jejich spojenců.
Třicetiletá válka se skládala z mnoha významných datových milníků. Jedním z nich byl 8. listopad 1620, kdy se bitvou na Bílé hoře rozhodlo o vítězství katolicko-ligistických sil a porážce českých protestantských stavů a jejich spojenců.
Třicetiletá válka se skládala z mnoha významných datových milníků. Jedním z nich byl 8. listopad 1620, kdy se bitvou na Bílé hoře rozhodlo o vítězství katolicko-ligistických sil a porážce českých protestantských stavů a jejich spojenců. V listopadových dnech letošního roku je připomínáno čtyřistaleté výročí tohoto bojového střetnutí.
Šlechtě jako kulturnímu a společenskému fenoménu je od roku 2011 věnován projekt vzniklý a pořádaný zásluhou Národního památkového ústavu s názvem Po stopách českých šlechtických rodů.
Šlechtě jako kulturnímu a společenskému fenoménu je od roku 2011 věnován projekt vzniklý a pořádaný zásluhou Národního památkového ústavu s názvem Po stopách českých šlechtických rodů.
Šlechtě jako kulturnímu a společenskému fenoménu je od roku 2011 věnován projekt vzniklý a pořádaný zásluhou Národního památkového ústavu s názvem Po stopách českých šlechtických rodů.
Přibyslav - Hlavní téma roku 2019 Národního památkového ústavu se jmenuje Gallasové a Clam-Gallasové: Noblesa severních Čech. Téma je určeno pro období 1. ledna 2019 až 1. března 2020 a má jistý vztah k hornímu Posázaví, zejména k Přibyslavi, Žďáru nad Sázavou, Polné, Pohledu a Krucemburku.
