Kreativ

ŠTÍTEK: Vánoce

Družina svatého Václava v Mariánských Lázních

PŘEHLEDNĚ: Kam se vydat na Svatováclavské radovánky

Je pondělní ráno 28. září roku 935. Mladý přemyslovský kníže Václav míří ke kostelu svatých Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi na jitřní mši, ale cestu mu zkříží jeho ctižádostivý mladší bratr Boleslav. Napadne vládce české země, ten jeho útok odrazí, ale pak se na něj vrhnou Boleslavovi společníci… A zbožný Václav umírá příznačně u kostelních dveří…

Pěší zóna v Kladně.

Co rozhodne volby v Kladně? Tématem bude obnova pěší zóny

Jedním z témat pro nadcházející komunální volby je pro velkou část oslovených Kladeňáků skomírající pěší zóna v centru města. Postupným zavíráním obchodů už několik let zachází doslova na úbytě. Místní si proto ze všeho nejvíce přejí, aby se na ni vrátil život a jejich oblíbené krámky. Ze třídy T.G.M. totiž mnohé nadobro zmizely a výlohy zejí z velké části prázdnotou. Pěší zóna tak připomíná město duchů a po setmění se našinec místu raději vyhne.

Jičín

Jičín šetří energie. Ve hře je omezení kultury, sportu i vánočního osvětlení

Zdražování energií je před nadcházející topnou sezonou nejpalčivějším tématem současnosti. Rada města Jičína krátce před komunálními volbami rozhodla vybrat dodavatele energií pro následující období prostřednictvím komoditní burzy, zároveň hledá způsoby, jak ušetřit na nákladech. Na konci srpna se kvůli tomu sejdou lídrové všech kandidujících politických uskupení. Energie by Jičín mohly v příštím roce stát o sto milionů korun víc než letos.

Zemědělci se mají čím chlubit.

Od sousedů: Přehlídka skotu ve Freistadtu

V příhraničním městě bude o víkendu po pěti letech opět vrcholná událost scény strakatého skotu, kterého hornorakouští chovatelé drží ve asi 12 000 provozech kolem 550 000 kusů (na statek průměrně 46 zvířat), tedy skoro 30 procent rakouského stavu.

Chystají se Češi na pletení svetrů? Přinášíme novou várku vtipů.

Vymění Češi šití roušek za pletení svetrů? Přinášíme novou várku vtipů

Můj svetr chrání tebe, tvůj svetr chrání mě. Připadá vám to nějak povědomé? Situace se jaksi opakuje, jen covidové šití roušek jsme vyměnili za pletení svetrů, abychom udělali tečku, těžko říct za čím. Dva svetry jsou totiž jistota a můžete si vzít posilovací třetí. Možná i čtvrtý. A kde, když neumíme hladce a obrace? Již přece máme svetry vzor Markéta. Plete je česká firma za pár stovek a koupit je můžete na burze v Lipsku za tisíce. Podívejte se, jak se Češi na sociálních sítích zase baví. Tentokrát si vzali na paškál tak trochu nešťastné návrhy na omezení teploty v domácnostech kvůli rostoucím cenám energií.

U manželů Zuzany s Stanislava Straškrábových z Břeclavi se nedařilo pokojovým květinám. Přesto si chtěli domů přinést kus přírody a zeleně. Náhodou narazili na obrazy z mechu, které následně začali i sami tvořit.

Mechový obraz: Dýchající zakonzervovaná mumie, usmívají se tvůrci z Břeclavi

/FOTO, VIDEO/ Tchýnin jazyk, difenbachii, voděnku ani fíkus doma ve svém břeclavském bytě nemají. Přesto je u nich zeleně více než kde jinde a často v neuvěřitelných odstínech. Mladí manželé Zuzana a Stanislav Straškrábovi se totiž našli v mechu. Přesněji řečeno v mechových obrazech, které v nejrůznějších tvarech, velikostech a podobách vytvářejí už od loňského podzimu.

U manželů Zuzany s Stanislava Straškrábových z Břeclavi se nedařilo pokojovým květinám. Přesto si chtěli domů přinést kus přírody a zeleně. Náhodou narazili na obrazy z mechu, které následně začali i sami tvořit

Netradiční umění. Mladí manželé z Břeclavi si oblíbili mechové obrazy

Tchýnin jazyk, difenbachii, voděnku ani fíkus doma ve svém břeclavském bytě nemají. Přesto je u nich zeleně více než kde jinde a často v neuvěřitelných odstínech. Mladí manželé Zuzana a Stanislav Straškrábovi se totiž našli v mechu. Přesněji řečeno v mechových obrazech, které v nejrůznějších tvarech, velikostech a podobách vytvářejí už od loňského podzimu.

Nejen na novou expozici, ale i Prázdninový ateliér láká Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

FOTO: Do Vánoc zbývají čtyři měsíce, v jabloneckém muzeu je mají celoročně

TIP NA VÝLET/ Přesně po dvou letech od dokončení skleněné přístavby se na konci června otevřela v jabloneckém Muzeu skla a bižuterie stálá expozice vánočních ozdob nazvaná Svět zázraků (World of Wonders) WOW! První návštěvníci se mohli současně s tím také podívat v premiéře do nového muzejního ateliéru.

Vyprázdněné prostranství před sídlem Evropského parlamentu v Bruselu.

Srpen. Měsíc duchů, kdy se Brusel i europarlament na týdny vypnou

Zdá se to neuvěřitelné, ale už dlouhé roky to tak prostě je. Na téměř celý měsíc srpen si evropské instituce, včetně Evropského parlamentu, berou „dovolenou“. Brusel, především jeho evropská čtvrť, kde jsou soustředěny unijní instituce, se mění v město duchů.

V roce 1989 Hana Zagorová podepsala petici Několik vět, což vedlo těsně před pádem komunismu k dočasnému zákazu činnosti.

Hana Zagorová o těžkých chvílích: Prošla jsem si obdobím, kdy jsem i plakala

Česko zasáhla v pátek 26. srpna smutná zpráva, ve věku 75 let zemřela oblíbená zpevačka, moderátorka a herečka Hana Zagorová. Roky bojovala s vážnou nemocí, její zdravotní stav se zhoršil zejména po nedávném prodělání onemocnění covid-19. Připomeňte si jeden z posledních rozhovorů Deníku s devítinásobnou zlatou slavicí, který vznikl koncem roku 2020.

Totem v Brné.

V Německu zakazují příběhy o Vinnetouovi. Dojde i na ten z Ústí nad Labem?

/FOTO/ Ulička K Srdíčku v Brné končí vilkou, kterou postavil Mathias Klein jako restauraci a zájezdní hostinec. V něm se v letech 1897-1898 ubytoval a tvořil Karel May. Kniha Vánoce (Weihnacht), kterou tu napsal, popisuje zrod Old Shatterhanda z chudého německého studenta. Vinnetou v americkém dobrodružství samozřejmě nemůže chybět. Nedaleká Průčelská rokle s vodopádem a okolní sopečné vrchy Českého středohoří mohly být pro Karla Maye inspirujícím prvkem.

Dům ve Školské ulici plánuje město k demolici.

Zdevastovaný dům ve Školské ulici čeká demolice. Tentokrát definitivně

Plánovaná demolice domu čp. 162 ve Školské ulici v Kolíně, o níž se hovoří už několik roků, se přiblížila. „Nechávali jsme objekt stát záměrně dva, tři roky, protože jsme čekali, až bude vyhlášen vhodný dotační titul,“ vysvětlil starosta Michael Kašpar. A to se nyní stalo. Město už podalo žádost o dotaci na demolici, přímo na ně má ministerstvo program.

Výpravní budova železniční stanice Suchdol nad Odrou v roce 2014

Vlakové neštěstí v Suchdole: Lidská nepozornost poslala rychlík do tmavé pasti

Před 70 lety, 26. srpna 1952, vykolejil v železniční stanici Suchdol nad Odrou rychlík, který se do ní vřítil bezmála stokilometrovou rychlostí, protože strojvedoucí se domníval, že bude stanicí pouze projíždět po hlavní koleji. Ve skutečnosti měl v zastávce přejet na vedlejší kolej. Když naletěl na výhybku, nedalo se již nic dělat. Zahynulo čtrnáct lidí. Strojvůdce prý přehlédl znamení, nemusel však být jediný viník.

Nejdelší skleněný žebřík, vánoční dům v létě a módní přehlídky v tramvajovém depu představují jen zlomek lákadel Týdne Křišťálového údolí.

Liberec se na týden zahalí do křišťálového lesku, ukáže sklářské řemeslo

Rok 2022 je Mezinárodním rokem skla. A těžko bychom v české historii hledali region, který by byl se sklářským řemeslem spjatý více než Liberecký kraj. Už přes tři roky navíc zastřešuje nabídku sklářských dílen a hutí v cestovním ruchu značka Křišťálové údolí. A právě konec prázdnin v městě pod Ještědem zasvětili Týdnu Křišťálového údolí, který potrvá do neděle 28. srpna.

Kaple Panny Marie Pomocné.

V Chlumčanech opravili kapli. Dostala ocenění

Opravy se dočkala dominanta Chlumčan, kaple Panny Marie Pomocné, která stojí na východním okraji vsi. Za její celkovou obnovu včetně restaurování bočního oltáře sv. Dominika získala letos obec ocenění Památka Plzeňského kraje 2021.

Povodeň v roce 2002 na Mělnicku a odstraňování jejích následků.

Při povodních jsme zachraňovali i králíky a psy, vzpomíná hasič Martin Legner

/ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ Ničivá povodeň, která se přihnala před dvaceti lety (a spousta lidí má vzpomínky na léto roku 2002 spojené nejen hrůzami spojenými s velkou vodou, ale také s množstvím práce při odstraňování následků) přinesla i řadu změn, díky kterým jsme nyní na podobné situace lépe připraveni. Ukázalo se to už při další velké povodni: v roce 2013. Deníku to řekl Martin Legner; vedoucí oddělení integrovaného záchranného systému a služeb Hasičského záchranného systému Středočeského kraje.

Povodeň v roce 2002 na Mělnicku a odstraňování jejích následků.

Při povodních jsme zachraňovali i králíky a psy, vzpomíná hasič Martin Legner

/ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ Ničivá povodeň, která se přihnala před dvaceti lety (a spousta lidí má vzpomínky na léto roku 2002 spojené nejen hrůzami spojenými s velkou vodou, ale také s množstvím práce při odstraňování následků) přinesla i řadu změn, díky kterým jsme nyní na podobné situace lépe připraveni. Ukázalo se to už při další velké povodni: v roce 2013. Deníku to řekl Martin Legner; vedoucí oddělení integrovaného záchranného systému a služeb Hasičského záchranného systému Středočeského kraje.

Povodeň v roce 2002 na Mělnicku a odstraňování jejích následků.

Při povodních jsme zachraňovali i králíky a psy, vzpomíná hasič Martin Legner

/ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ Ničivá povodeň, která se přihnala před dvaceti lety (a spousta lidí má vzpomínky na léto roku 2002 spojené nejen hrůzami spojenými s velkou vodou, ale také s množstvím práce při odstraňování následků) přinesla i řadu změn, díky kterým jsme nyní na podobné situace lépe připraveni. Ukázalo se to už při další velké povodni: v roce 2013. Deníku to řekl Martin Legner; vedoucí oddělení integrovaného záchranného systému a služeb Hasičského záchranného systému Středočeského kraje.

Povodeň v roce 2002 na Mělnicku a odstraňování jejích následků.

Při povodních jsme zachraňovali i králíky a psy, vzpomíná hasič Martin Legner

/ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ Ničivá povodeň, která se přihnala před dvaceti lety (a spousta lidí má vzpomínky na léto roku 2002 spojené nejen hrůzami spojenými s velkou vodou, ale také s množstvím práce při odstraňování následků) přinesla i řadu změn, díky kterým jsme nyní na podobné situace lépe připraveni. Ukázalo se to už při další velké povodni: v roce 2013. Deníku to řekl Martin Legner; vedoucí oddělení integrovaného záchranného systému a služeb Hasičského záchranného systému Středočeského kraje.

Ilustrační foto.

Úředník z Brna poslal šéfovi vězeňské pyžamo, vyhazov z práce potvrdil soud

Neotřelý dárek se rozhodl nadělit svému nadřízenému před Vánoci v roce 2016 úředník brněnské městské části Bystrc. Minutu před čtvrtou odpoledne odeslal z jedné brněnské pošty balíček, který ukrýval vězeňské pyžamo s nalepovacím číslem trestance. Úředník posléze dostal vyhazov. Podle nynějšího rozhodnutí Nejvyššího soudu oprávněně.

Ilustrační foto

Šéfovi poslal vězeňské pyžamo, dostal výpověď. Oprávněně, rozhodl soud

Neotřelý dárek se rozhodl nadělit svému nadřízenému před Vánoci v roce 2016 úředník brněnské městské části Bystrc. Minutu před čtvrtou odpoledne odeslal z jedné brněnské pošty balíček, který ukrýval vězeňské pyžamo s nalepovacím číslem trestance. Úředník posléze dostal vyhazov. Podle nynějšího rozhodnutí Nejvyššího soudu oprávněně.

Ilustrační snímek

Češi pijí méně minerálky. I kvůli inflaci stoupá nákup domácích výrobníků

Ačkoli platí Česko za království minerálních vod, vztah Čechů k přírodou obohacené vodě se ochlazuje. Podle statistik její domácí spotřeba dlouhodobě klesá, zároveň Česko patří k zemím Evropy, kde je spotřeba jednou z nejnižších. Trendem je naopak výroba domácí sodovky a jinak obohacené pitné vody. Češi v tom vidí i způsob, jak ušetřit.

Ve Dvoře Králové nad Labem je až do konce prázdnin k vidění Fabergého vejce.

Klepat u anglické královny nemusíte. I Česko má své Fabergého vejce

/FOTO/ Ve své sbírce jej má anglická či švédská královna. Hrdými majiteli jsou i američtí magnáti Forbesové. Řeč je o pověstných Fabergého vejcích. Tedy jedněch z nejdražších klenotů světa. Pokud i vy chcete na vlastní oči spatřit mistrovské dílo, kterému na konci 19. století vdechl život ruský zlatník a klenotník Carl Fabergé, nemusíte klepat u anglické královny. Stačí se jen vydat do Dvora Králové nad Labem. Zdejší Galerie minerálů v sobě totiž ukrývá jednu z novodobých verzí Fabergého vejce.

Extraligový tým žen Volejbalu Přerov se připravuje na sezonu 2022/23. Yoanna Atanasovová a Isabel Kovačičová (zleva)

Bulharská kráska i chorvatská dcera basketbalisty. Kdo jsou posily Zubřic?

/FOTO + VIDEO/ Před rokem se to nepovedlo. Angažování tří nových zámořských posil nevyšlo extraligovým volejbalistkám Přerova podle představ, dvě z nich zamířily předčasně domů už v zimě. Minimální a ne zrovna podařený skauting byl jedním z faktorů extrémně neúspěšné sezony. Klub také letos sháněl potřebné akvizice v zahraničí, vydal se však jiným směrem.

Ostravská zoo s mnoha zvířaty a velkou botanickou zahradou láká k návštěvě.

S foťákem na lovu zvířecích úsměvů. Ochotně zapózovala panda červená i plameňák

Loňské Vánoce byly pro paní Romanu Janskou opravdu veselé. Dostala vytoužený poukaz na fotokurz, který jí měl naučit všemu, co k dokonalým snímkům potřebuje. Z nabídky si vybrala fotografování v zoo pro začátečníky. Kurz absolvovala toto léto v druhé největší zoologické zahradě v České republice. Sledování a focení zvířat bylo velkou zábavou a výsledek opravdu stojí za to! Posuďte sami. Děkujeme paní Janské za dnešní příspěvek. 

V Mimoni Lenka Špačkvá založila Retro muzeum.

Zamilovala se do kočárků a ukazuje jejich kouzlo. V Mimoni zve do Retro muzea

Lenka Špačková nechtěla své poklady skrývat před zraky veřejnosti, naopak se je rozhodla hrdě vystavit. Kočárky, panenky z různých materiálů, dobové hračky či mimoňské upomínky představují jen zlomek exponátů, které mohou vidět návštěvníci Retro muzea v Mimoni. Vydají se tak na cestu časem a zavzpomínají na své dětství.

V Mimoni Lenka Špačková založila Retro muzeum.

Návrat do minulosti. Retro muzeum v Mimoni láká kočárky i dobovými hračkami

Lenka Špačková nechtěla své poklady skrývat před zraky veřejnosti, naopak se je rozhodla hrdě vystavit. Kočárky, panenky z různých materiálů, dobové hračky či mimoňské upomínky představují jen zlomek exponátů, které mohou vidět návštěvníci Retro muzea v Mimoni. Vydají se tak na cestu časem a zavzpomínají na své dětství.

O ilustrace k novému Pohádkovému adventnímu kalendáři se postarala Tereza Konupčíková, rodačka z Moravského Žižkova na Břeclavsku.

Rodačka z Moravského Žižkova ilustrovala originální adventní kalendář

Ještě třiadvacet dní, dvaadvacet, jednadvacet. Tak kdy už konečně přijde ten Ježíšek? Zřejmě všichni rodiče malých dětí vědí, jak dlouhé může být čekání na vysněné Vánoce. A protože to ví i ilustrátorka Tereza Konupčíková, brzy sedmadvacetiletá máma dvou malých dětí, vydává v těchto dnech ve spolupráci s vydavatelstvím Albatros originální Pohádkový adventní kalendář.