Celníci zadrželi dva mladé Poláky, kteří se pokoušeli převézt přes hranice pervitin. Pozdě v noci kontrolovali při přestupu státní hranice vůz Audi A3, v němž cestovali osmadvacetiletý muž a sedmnáctiletá dívka.
Pět migrantů cestujících v nákladovém prostoru kamionu objevila minulý týden cizinecká policie v Lipovce na Rychnovsku. Podle policejní mluvčí Elišky Majerové k zásahu vedlo oznámení o možných nelegálních cestovatelích.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Pandemie COVID-19 ovlivňuje náš každodenní život již téměř rok a všichni si proto přejeme rychlý návrat k normálu. Ten na ničem nezávisí tak, jako na práci vědecké komunity. Za letošní téma Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě si proto NKC – gender a věda zvolilo úspěchy vědkyň v roce 2020.
/FOTOGALERIE/ Ve svém aktuálním hlášení, které premiér Andrej Babiš pod názvem "Čau lidi" zveřejňuje na svém Facebooku, prokázal tristní znalosti geografie České republiky. Dvakrát totiž umístil západočeský Cheb do Královéhradeckého kraje.
Česká republika pro reakci na koronavirus neumí získat a zpracovat podstatná a správná data, politici tak rozhodují na základě dojmů, emocí, pocitů a přání. Uvedli to dnes vědci z České statistické společnosti. K dnešku zřídili odbornou skupinu, která by měla přispět k nápravě situace. Zavádění omezení proti šíření nemoci covid-19 by měla podle nich předcházet analýza přínosů a nákladů. Vyslovili se také pro důsledné zveřejnění dat o epidemii.
Pandemie COVID-19 ovlivňuje náš každodenní život již téměř rok a všichni si proto přejeme rychlý návrat k normálu. Ten na ničem nezávisí tak, jako na práci vědecké komunity. Za letošní téma Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě si proto NKC – gender a věda zvolilo úspěchy vědkyň v roce 2020.
Zpřísněná pravidla ohledně ubytování začala kvůli koronavirové situaci platit v Česku. V řadě turistických objektů v Jeseníkách však v sobotu 30. ledna rozhodně mrtvo nebylo. S délkou koronavirových omezení roste i touha lidí prožít alespoň pár dní na čerstvém vzduchu mimo velká města. A lidé hledají různé způsoby, jak toho dosáhnout.
Další dva kilometry zbytků různých typů horolezeckých lan Tendon předala společnost Lanex z Bolatic Chráněné dílně Zaffra ze Starého Města. Ta z nich vyrábí drobné, originální doplňky určené hlavně pro horolezce.
Na jaře začne v centru hlavního města dlouho očekávaná rekonstrukce Staroměstského jezu. Cílem oprav je vrátit památkově chráněnému dílu, nacházejícímu se mezi Sovovými mlýny a Novotného lávkou, jeho historickou podobu z 13. století. V polovině 20. století byla totiž původní kamenná výplň dřevěného roštu vyměněna za betonovou.
Ještě nedávno hrály za florbalový oddíl klatovského Sport Clubu. Teď už však sestry Eliška a Valerie Mídovy válí v extralize žen. Po přestupu (s návratem na konci června) do pražského klubu Panthers si obě talentované hráčky juniorského věku v sobotu odbyly na půdě Jičína premiéru v nejvyšší domácí soutěži žen.
Zájem o grant Stromy Nadace ČEZ je stále vysoký. Jen vloni tak bylo v rámci celé České republiky podpořeno 95 projektů za 7,8 milionu korun. Od roku 2011, kdy byl grant poprvé vyhlášen, pak bylo vysazeno více než 100 000 stromů za bezmála 60 milionů korun.
Světový pohár v běžeckém lyžování se přesunul na tři dny do švédského Falunu. Mužská jednička Michal Novák právě v zemi tří korunek dal o sobě světové běžecké elitě řádně vědět.
Cesta k dekarbonizaci Česka. To je název studie, která rozhýbala domácí energetickou scénu. Do diskusí se zapojili ekonomové, energetičtí podnikatelé, ekologové, státní úředníci, ale také laická veřejnost. Deklaraci nazvanou Klimaticky neutrální Česko připravila globální poradenská společnost McKinsey & Company.
Hned tři nové druhy zimujících vodních ptáků viděli ornitologové během lednového sčítání na řece Dyji v národním parku Podyjí. Poprvé se tu objevil v mělčinách zarostlých rákosím a v ostřicových bažinách hnízdící chřástal vodní a dva nové druhy kachen.
Je poslední lednová sobota, krátce před 15. hodinou. V ulicích více než osmi desítek měst a obcí po celé republice se aktivují ampliony. Unikátní hudební happening Police Symphony Orchestra (PSO) živě hraný a vysílaný do obecních rozhlasů začíná.
České squashové asociaci se podařilo i v této nelehké době uskutečnit turnaj PSA Czech Pro Series I 2021 ze série PSA Challenger tour, který se konal minulý týden v pražském Squashcentru Strahov. Turnaj byl otevřen pouze pro squashisty žijící v České republice. Účastnila se ho kompletní česká squashová špička a tři zahraniční hráči žijící v Česku, mezi kterými byl favorit turnaje Gregory Gaultier z Francie. Mezi českými hráči nechyběli ani Jakub Solnický a Daniel Mekbib z Opavy.
Rozdílový hráč, který za necelé dva měsíce svého hostování dokázal o něco pozvednout výkonnost hokejového Motoru. Útočník Miroslav Forman (30 let) se vrací do Sparty a na jihu Čech bude chybět. Jeho body, přehled na ledě, důraz i zkušenosti.
/FOTOGALERIE/ Královéhradečtí celníci v loňském roce zajistili výrazně menší množství drog i prekurzorů k jejich výrobě než v předešlém roce. Nacházeli je hlavně u pašeráků v polském příhraničí.
Bitva s neviditelným nepřítelem zuří už skoro rok. Jak dopadá koronavirus na sport? Někde jsou děti takříkajíc bity jako v Česku, jinde díky disciplíně mohou na hřiště. Deník oslovil několik „emigrantů“, čili vyslanců, ze zajímavých končin, aby přiblížili postup tamních úřadů. Jaké jsou jejich zkušenosti a zážitky? To si přečtete ve speciálním tématu tištěného vydání Sportovního deníku v pondělí 1. února.
/FOTOGALERIE/ Babiččino údolí je nejen kulturní, ale také národní přírodní památkou. Návštěvníci tu mohou obdivovat přírodní zajímavosti v podobě nebývalého množství opravdu starých stromů. Významnou část z nich nechala vysadit v první polovině 19. století kněžna Kateřina Zaháňská, takže pamatují i dětství spisovatelky Boženy Němcové. Kromě historické hodnoty jsou tito velikáni také domovem pro ohrožené druhy brouků či netopýry.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Bitva s neviditelným nepřítelem zuří už skoro rok. Jak dopadá koronavirus na sport? Někde jsou děti takříkajíc bity jako v Česku, jinde díky disciplíně mohou na hřiště. Deník oslovil několik „emigrantů“, čili vyslanců, ze zajímavých končin, aby přiblížili postup tamních úřadů. Jaké jsou jejich zkušenosti a zážitky? To si přečtete ve speciálním tématu tištěného vydání Sportovního deníku v pondělí 1. února.
Bitva s neviditelným nepřítelem zuří už skoro rok. Jak dopadá koronavirus na sport? Někde jsou děti takříkajíc bity jako v Česku, jinde díky disciplíně mohou na hřiště. Deník oslovil několik „emigrantů“, čili vyslanců, ze zajímavých končin, aby přiblížili postup tamních úřadů. Jaké jsou jejich zkušenosti a zážitky? To si přečtete ve speciálním tématu tištěného vydání Sportovního deníku v pondělí 1. února.
Bitva s neviditelným nepřítelem zuří už skoro rok. Jak dopadá koronavirus na sport? Někde jsou děti takříkajíc bity jako v Česku, jinde díky disciplíně mohou na hřiště. Deník oslovil několik „emigrantů“, čili vyslanců, ze zajímavých končin, aby přiblížili postup tamních úřadů. Jaké jsou jejich zkušenosti a zážitky? To si přečtete ve speciálním tématu tištěného vydání Sportovního deníku v pondělí 1. února.
Bitva s neviditelným nepřítelem zuří už skoro rok. Jak dopadá koronavirus na sport? Někde jsou děti takříkajíc bity jako v Česku, jinde díky disciplíně mohou na hřiště. Deník oslovil několik „emigrantů“, čili vyslanců, ze zajímavých končin, aby přiblížili postup tamních úřadů. Jaké jsou jejich zkušenosti a zážitky? To si přečtete ve speciálním tématu tištěného vydání Sportovního deníku v pondělí 1. února.
Bitva s neviditelným nepřítelem zuří už skoro rok. Jak dopadá koronavirus na sport? Někde jsou děti takříkajíc bity jako v Česku, jinde díky disciplíně mohou na hřiště. Deník oslovil několik „emigrantů“, čili vyslanců, ze zajímavých končin, aby přiblížili postup tamních úřadů. Jaké jsou jejich zkušenosti a zážitky? To si přečtete ve speciálním tématu tištěného vydání Sportovního deníku v pondělí 1. února.
Bitva s neviditelným nepřítelem zuří už skoro rok. Jak dopadá koronavirus na sport? Někde jsou děti takříkajíc bity jako v Česku, jinde díky disciplíně mohou na hřiště. Deník oslovil několik „emigrantů“, čili vyslanců, ze zajímavých končin, aby přiblížili postup tamních úřadů. Jaké jsou jejich zkušenosti a zážitky? To si přečtete ve speciálním tématu tištěného vydání Sportovního deníku v pondělí 1. února.
Česko se probudilo do mrazivého rána. Až na minus 27,8 stupně klesla teplota na rašeliništi na Jizerce. Jinde sice bylo tepleji, přesto se dá mluvit o letošním nejchladnějším ránu. Na jihu a západě Česka se může od dnešního večera do úterního poledne tvořit slabá ledovka z mrznoucího deště. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) proto dnes varoval před možnými problémy v dopravě.
Zpřísněná pravidla ohledně ubytování začala kvůli koronavirové situaci platit v Česku. V řadě turistických objektů v Jeseníkách však v sobotu 30. ledna rozhodně mrtvo nebylo. S délkou koronavirových omezení roste i touha lidí prožít alespoň pár dní na čerstvém vzduchu mimo velká města. A lidé hledají různé způsoby, jak toho dosáhnout.
Index epidemického rizika PES stoupl k dnešku o tři body na 73 bodů. Za zhoršením je růst takzvaného reprodukčního čísla na hodnotu 1,01. Zbylé parametry naopak mírně klesly, na bodovém ohodnocení se to ale neprojevilo. Za neděli v Česku přibylo 2540 potvrzených případů nákazy novým koronavirem. Bylo to o 146 případů více než před týdnem.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
V pořadí už páté a šesté mládě zubra evropského se podařilo odchovat v táborské zoologické zahradě, která se zaměřuje na návrat tohoto majestátního tvora do přírodních rezervací v Česku i v Evropě. Malý sameček a samička zatím nemají své jméno, což je příležitost právě pro vás.
V minulém týdnu byla naše průmyslovka vyhodnocena v rámci Školní ligy Česko vesluje v kategorii „Střední škola s nejvyšším počtem bodů“ za uplynulou sezónu. Průmyslováci již několik let poctivě trénují na veslařských trenažérech pod vedením učitele Miroslava Říhy. A výsledky se dostavily. Při finálových regatách Česko vesluje stáli naši kluci opakovaně na bedně. Nyní jsme v rámci vyhodnocení převzali věcné ceny a vyznamenání od zástupců Labe arény, které nám na průmyslovku přivezli. Bohužel bez studentů.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Další dva kilometry zbytků různých typů horolezeckých lan Tendon předala společnost Lanex z Bolatic Chráněné dílně Zaffra ze Starého Města. Ta z nich vyrábí drobné, originální doplňky určené hlavně pro horolezce.
Prázdné stadiony, pravidelné testování před zápasy i brzký zákaz večerního vycházení. To vše momentálně zažívají někteří profesionální sportovci ve Francii.
Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vyhlašuje rok 2021 Rokem vážek. Během roku budou – dovolí-li koronavir - po celé České republice probíhat zajímavé aktivity, díky kterým se veřejnost dozví více o této pozoruhodné skupině hmyzu i o prostředí, ve kterém žijí. Již nyní však ČSOP nabízí finanční podporu aktivit na pomoc vážkám.
/DENÍK NA NÁVŠTĚVĚ/ Hejnický farář Pavel Andrš má za sebou náročný rok. V létě musel řešit havárii na kostele Navštívení Panny Marie, který je klenotem Hejnic. Oprava za více než 2,5 milionu korun se podařila i díky solidárnosti lidí, kteří přispívali ve veřejné sbírce.
Výstaviště Zahrada Čech se vlivem vládních restrikcí vydaných k potírání pandemie dostalo už v loňském roce do existenčních problémů. Udržet areál v provozu se daří společnosti Zahrada Čech díky podpoře od města, které má ve společnosti poloviční podíl.
Počerady na Lounsku patří k nejdůležitějším centrům produkce elektrické energie v Česku. Vyrábí se tam z hnědého uhlí z Mostecka a zemního plynu z Ruska ve dvou zdrojích.
Béčko olomoucké Sigmy porazilo v sobotním přípravném utkání rezervu Slovácka 3:0. Nejvíc ale zasvítilo jméno autora dvou olomouckých gólů – Ricardo José Mujica Piňa.
Známou cukrárnu Sluníčko v českobudějovické Panské ulici už nenavštívíme. Dvě koronavirové vlny jí daly rány, které nepřežila. Její provozovatelka Milena Krobová cukrárnu s koncem roku 2020 zavřela. Nyní je prostor prázdný a hledá nové využití.
Zbývají jen dva měsíce do konání největší dobrovolnické akce Ukliďme svět, ukliďme Česko, kterou koordinuje Český svaz ochránců přírody a spolek Ukliďme Česko. I přes trvající opatření proti pandemii Covid 19 jsou přípravy dalšího ročníku v plném proudu. Pokud to jen trochu půjde, uskuteční se letošní ročník tradiční formou. Pokud ne, jsou i jiné možnosti, jak zbavovat naší krajinu odpadků.
Mladá Eva Jandásková má zajímavý koníček, ve volném čase se věnuje krasopisu, neboli kaligrafii. Už od základní školy ji bavilo psát psacím písmem a měnit jeho styly. Když si prohlédne své sešity, hrají všemi barvami duhy a občas vypadají jako by je psalo více lidí. S krasopsaním začala na podzim 2018.
Dagmar Martinková z Bohdalic je potomkem volyňských Čechů, kteří přišli na Vyškovsko. „Babička i děda osvobozovali Československo jako příslušníci zahraniční armády, takže toto téma je srdeční záležitostí a jsem také na své předky hrdá. Vystudovala jsem historii a od roku 2011 jsem začala pracovat v Historicko-dokumentační komisi Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel. Pracovala jsem na dvou výstavách, organizovala různé konference a publikovala jsem různé články na uvedené téma,“ vypráví žena.