Přestože roste počet státních zaměstnanců i výdaje na jejich platy, výkonnost veřejného sektoru v posledních letech klesá. Se zvyšujícím se objemem peněz na platy zaměstnanců státu současně roste i podíl těchto výdajů na příjmech státního rozpočtu. Ve svém stanovisku k loňskému státnímu závěrečnému účtu na to poukázal Nejvyšší kontrolní úřad. Již loni označil tento vývoj za alarmující.
Národní památkový ústav (NPÚ) v letech 2017 až 2019 chyboval v účetnictví. Nevedl v něm například dvě nemovitosti v pořizovací ceně 96 milionů korun. Šlo o karlínskou Invalidovnu a dům v Liliové ulici v Praze. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad, chyby našel i v zadávání veřejných zakázek, v nákupu služeb či evidenci kulturních předmětů. Při inventarizaci památkový ústav třeba nezjistil, že má ve správě tři nově získané zámecké knihovny. Některé nedostatky ústav napravil během kontroly, uvedli kontroloři.
Voliči možná víc než na programy dají na celkový dojem. A budou se ptát, proč Babiše opouštějí kvalitní lidé.
Velitel stanice HZS Liberec Jaromír Mottl a hlavní účetní Marie Petrlíková se dne 31. května loučili s HZS Libereckého kraje, a to shodně po 20 letech.
Budějovická a táborská nemocnice se od roku 2015 soudí o svou dobrou pověst, resp. o její ochranu a o veřejnou omluvu. Pošramotit pověst jim měl Nejvyšší kontrolní úřad, a to zveřejněním tiskové zprávy o poskytování dotací z Regionálního operačního programu (ROP) Jihozápad, podle níž se za vybavení v nemocnicích zbytečně utrácely desítky milionů korun. NKÚ se hájil mimo jiné tím, že zpráva nebyla namířená proti nemocnicím, nýbrž proti tehdejší Regionální radě Regionu soudržnosti Jihozápad, jejíž činnost kontroloval.
Pandemie nemoci covid-19 na sebe vzala podobu zesilovače problémů, se kterými se Česko dlouhodobě potýká při nakládání s veřejnými penězi. Vysvětlení, že za loňským nejhorším výsledkem hospodaření v historii ČR je pandemie, neobstojí. Například za téměř polovinou nárůstu loňských výdajů státního rozpočtu nestála protiepidemická opatření, ale růst výdajů na provoz státu, sociální výdaje a další položky. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala v úvodním slově k výroční zprávě úřadu za loňský rok.
Předseda lidovců Marian Jurečka předal na včerejší sněmovní schůzi premiéru Babišovi „vytýkací dopis“ a poukaz na kurz krizového řízení. Vyčetl mu manažerské selhání během pandemie, zasahování do pravomocí jednotlivých ministrů, neschopnost komunikovat uvnitř vlády i navenek, chaotická rozhodnutí, spolupráci s nepřátelskými cizími mocnostmi, flagrantní střet zájmů, předražený nákup ochranných prostředků, nezajištění dostatku vakcín a hazard s lidskými životy.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) se s tím nepáral. Ministerstva vnitra a zdravotnictví se podle něj v první vlně covidu loni na jaře chovala nemožně. Chaoticky a bez vzájemné spolupráce nakupovala roušky a respirátory. Mnohdy předražené, občas zcela nevyhovující. Obě ministerstva se brání: Byla šílená doba, všichni byli nepřipravení, a to i jinde.
Po vypuknutí epidemie koronaviru ujišťovala vláda Andreje Babiše (ANO) veřejnost, že je Česká republika na situaci dobře připravena. Závěry Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) však nyní mluví o opaku. Podle nich "ministerstvo zdravotnictví významně a dlouhodobě podceňovalo přípravu zdravotnického systému" na možné vypuknutí epidemie. Státní nákupy ochranných pomůcek a zdravotnického materiálu loni na jaře pak podle NKÚ provázel chaos.
Dotace na regionální a speciální školství provázely nedostatky při rozdělování peněz i porušování pravidel. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřil rozdělování peněz ministerstva školství (MŠMT) v letech 2016 až 2018. NKÚ zkontroloval projekty za téměř 260 milionů korun. Ministerstvo se proti velké části formulací kontrolního protokolu ohradilo, doporučení NKÚ byla podle něj v navazujících programech uplatněna.
Rozsáhlá rekonstrukce objektu bývalé virologie v ulici L. B. Schneidera v Českých Budějovicích je úspěšně hotová. Nové administrativní prostory již brzy využije 33 zaměstnanců Nejvyššího kontrolního úřadu a Českého telekomunikačního úřadu.
Na přípravy hlubinného úložiště radioaktivního odpadu vynaložila Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) přes 1,8 miliardy korun, jasno, kde má vzniknout, ale za 23 let nemá. Stále se posouvá termín, dokdy má být vybrána finální lokalita. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který se vedle přípravy úložiště zaměřil na hospodaření správy v letech 2014 až 2019. V něm vážné chyby nezjistil.
Na přípravy hlubinného úložiště radioaktivního odpadu vynaložila Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) přes 1,8 miliardy korun, jasno, kde má vzniknout, ale za 23 let nemá. Stále se posouvá termín, dokdy má být vybrána finální lokalita. Uvedl to dnes Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který se vedle přípravy úložiště zaměřil na hospodaření správy v letech 2014 až 2019. V něm vážné chyby nezjistil. Mluvčí správy Martina Bílá ČTK sdělila, že SÚRAO se s detailními závěry prověrky seznamuje. Každopádně za poslední dva roky se podařilo připravit jak technický podklad pro zúžení počtu lokalit z devíti na čtyři, tak zintenzivnit a ztransparentnit komunikaci s obcemi, dodala.
Chyby v účetní závěrce ministerstva pro místní rozvoj (MMR) za rok 2018 přesáhly pět miliard korun. Nedostatky měl úřad i v hospodaření s majetkem státu. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Kontroloři se zaměřili také na údaje, které MMR předkládalo pro hodnocení plnění státního rozpočtu. V těchto údajích ani v závěrečném účtu nemělo ministerstvo významné nedostatky. ČTK to dnes v tiskové zprávě sdělila mluvčí NKÚ Jana Gabrielová. MMR zjištění NKÚ odmítá.
Kvůli chybějícím zákonům chtějí Piráti svolat mimořádnou schůzi sněmovny.
/FOTOGALERIE/ Oprava Libeňského mostu včetně úprav a propojení na Rohanský ostrov si vyžádá 2,85 miliardy korun. Hotová bude v roce 2025.
Po letech politických půtek začala výstavba nového sídla Nejvyššího kontrolního úřadu. Dvojice budov vyroste na rohu Ortenova náměstí v areálu bývalého holešovického pivovaru. Kromě úředníků se do jednoho z objektů přesune také archiv Poslanecké sněmovny ČR a parlamentní knihovna.
Když se něco dělá, má se to dělat pořádně. Například stavět nová moderní mola pro lodní turistickou dopravu. Tuhle se Ředitelství vodních cest chlubilo svým moderním plovoucím můstkem a stavbou kotviště ve Vaňově za 5,4 milionu. Ale ouha, on to je zmetek bratru za 5,4 milionu.
Molo u Kotvy nahradí moderní přístaviště, bude mít přípojku k vodě i elektřině. Lodníci ale vidí mouchy.
Stát vynaložil na přístup k elektronickým službám veřejné správy přibližně 300 milionů korun, využívá ho ale minimum lidí. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz, které ministerstvo vnitra vynaložilo v letech 2012 až 2019. Elektronickou identifikaci si nechalo u občanských průkazů aktivovat 13 procent uživatelů, do Portálu občana se přihlásilo půl procenta lidí. Podle NKÚ elektronizace služeb postupovala do konce loňského roku 2019 pomalu, občané neměli o službách dostatek informací a nabídka služeb byla omezená. Česko tak nadále zaostává za ostatními zeměmi Evropské unie.
Začte-li se člověk do Výroční zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu za loňský rok, nemohl by vládě ANO a ČSSD dát lepší známku než trojku. Hemží se to v ní kritikou za pomalou výstavbu dálnic a silnic, stagnující digitalizaci státní správy, nekoncepční boj se suchem a kůrovcem, zbytečně deficitními rozpočty v době hojnosti atd.
Asi 30 procent dodávek ochranných prostředků objednaných v době koronaviru muselo ministerstvo zdravotnictví stornovat. Celkem nakoupilo roušky, respirátory, rukavice, ochranné obleky, ale i ventilátory nebo termokamery do skončení nouzového stavu za 2,34 miliardy korun.
Čtenář Petr Beran reagoval na komentář redaktora Ústeckého deníku Janniho Vorlíčka "Status města? Nejvyšší čas toho kočkopsa utratit". Komentáře našich redaktorů mají vyvolávat diskuzi, proto jsme rádi, když nám pošlete i váš názar.
První fázi koronavirové krize Česko podle předsedy ODS Petra Fialy navzdory různým problémům a chaosu nějakým způsobem zvládlo. Nyní je třeba zaměřit se na další vývoj a na pomoc ekonomice. Fiala to dnes řekl v úvodním projevu před mimořádnou schůzí Sněmovny k postupu vlády při epidemii nového koronaviru, kterou vyvolali občanští demokraté společně s Piráty.
Ministerstvo obrany (MO) investovalo v letech 2016 až 2018 do nové techniky české armády 2,8 miliardy korun, dalších 1,3 miliardy korun stály opravy, údržba a náhradní díly. Přesto nebyla velká část obrněné techniky provozuschopná, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Problémem je podle kontrolorů i závislost na dodavatelích nebo prodražování oprav a údržby obrněné techniky. ČTK to v tiskové zprávě sdělila mluvčí NKÚ Jana Gabrielová. Reakci ministerstva obrany ČTK zjišťuje.
Epidemiolog a vakcinolog Roman Prymula je vášnivý šachista (dlouhá léta hrál extraligu). Jakou partii rozehrál nyní, kdy končí první fáze pandemie koronaviru? V Sobotkově vládě šéfovi ANO Andreji Babišovi nejvíc leželo v žaludku ministerstvo zdravotnictví coby černá díra na peníze.
Český stát nemá podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) přehled o svých muzejních sbírkách. Jejich správa a evidence je roztříštěná. NKÚ k tomuto závěru došel na základě kontroly ochrany muzejních sbírek vlastněných státem v letech 2016 až 2018.
Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala v pondělí předloží kolegiu, tedy širšímu vedení úřadu, návrh na zařazení nové kontrolní akce týkající se nákupů zdravotnických pomůcek. Řekl to České televizi (ČT). Výsledky kontroly by mohly být do půl roku, uvedl. O prověření nákupů zdravotnického materiálu a ochranných pomůcek v rámci nouzového stavu Kalu dopisem dříve požádal i premiér Andrej Babiš (ANO).
Opoziční TOP 09 chce ve Sněmovně zřídit vyšetřovací komisi, která by prověřila hospodárnost nákupů ochranných pomůcek v rámci nouzového stavu. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová řekla v dnešních Otázkách Václava Moravce České televize řekla, že už má podpisy šesti opozičních stran kromě SPD. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala v televizi řekl, že jeho strana své podpisy připojí. Vznik vyšetřovací komise může navrhnout nejméně 40 poslanců, Sněmovna to pak ale musí schválit.
Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes řekl poslancům, že je nutné dál bránit případnému nekontrolovanému šíření epidemie novému koronaviru. Požádal proto Sněmovnu, aby souhlasila s žádostí menšinové vlády o prodloužení nouzového stavu do 25. května, aby do té doby zůstaly platné postupně uvolňované restrikce. Týkají se zejména omezení obchodu a služeb a také shromažďování. Opozice je ochotna podpořit pokračování stavu nouze na kratší dobu.
Andrej Babiš a jeho PR tým zavětřili, že napínat strunu trpělivosti obyvatelstva by se mohlo zle nevyplatit. Například při podzimních krajských volbách. Nouzového stavu, hermeticky uzavřené republiky a pomalého rozvolňování restrikcí už mají všichni plné zuby. Nakažených lidí po Velikonocích nijak dramaticky nepřibylo, takže je třeba šlápnout na plyn.
V době úplatkářské aféry na ministerstvu dopravy či podivných armádních zakázek je poslanecký souhlas s rozšířením pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu dobrá zpráva.
Pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu se možná rozšíří. Změnu ústavy, která to má umožnit, schválila Sněmovna. Nyní ji musí schválit ještě Senát, kde obdobné pokusy v minulosti neuspěly. Schválená novela z pera poslanců Pirátů rozšiřuje pravomoci úřadu tak, že by mohl kontrolovat i hospodaření s dalšími veřejnými penězi. Mohl by také prověřovat hospodaření firem, v nichž mají stát nebo samosprávy většinový podíl.
O několik let zpět se vrátily práce na plavebním stupni na Labi v Děčíně. Ministerstvo životního prostředí totiž zastavilo projednávání vlivu stavby na životní prostředí, bez jehož úspěšného zakončení není možné začít stavět.
Připomeňme si události celého uplynulého roku; co se stalo u nás, ve světě, zavzpomínejme na dění v politice, ekonomice, na události ekologické i společenské. Co se v roce 2019 povedlo, a co méně či vůbec? Deník vám přináší druhý díl ročenky, který se zaobírá událostmi od července do konce roku.
V anketě pojišťovny Generali Nejhorší díra republiky, v které letos již podeváté hlasují sami řidiči, v Jihočeském kraji "ocenění" nejhorší výmol zvítězila díra na hlavním tahu mezi Táborem a Pískem.
Letošním vítězem nespokojených moravskoslezských řidičů zůstává na portále Výmoly.cz neblaze proslulý úsek silnice mezi obcemi Šilheřovice a Hať.
Letošním vítězem nespokojených moravskoslezských řidičů zůstává na portále Výmoly.cz neblaze proslulý úsek silnice mezi obcemi Šilheřovice a Hať.
Velký úspěch si na své konto připsali studenti Střední školy zemědělské a potravinářské Klatovy. Uspěli v celorepublikové soutěži Data Cup, v níž obsadili druhé místo.
Příprava staveb silnic první třídy trvá v Česku průměrně 12 let. V dnes zveřejněné zprávě to konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad, který prověřoval modernizaci silnic v letech 2013 až 2018. V termínu se podle něj podařilo dokončit jen pětinu. Kontroloři kritizují, že se komunikace nestavěly podle důležitosti. Ministerstvo dopravy s tím nesouhlasí.
Čerpání peněz z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) vázlo, z technické pomoci hradilo ministerstvo průmyslu i obchodu i nezpůsobilé výdaje. Vyplývá to z prověrky, jejíž výsledky dnes zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Kontroloři proto finančnímu úřadu oznámili podezření na porušení rozpočtové kázně za 1,3 milionu korun, spojené především s čerpáním peněz na vzdělávací akce, které byly ve skutečnosti podle NKÚ spíše společenskými akcemi.
V Česku chybí zásadní opatření pro boj se suchem, stejně jako potřebná právní úprava. Vyplývá to ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který se zaměřil na ministerstvo zemědělství (MZ) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Podle kontrolorů také nejsou současné dotační programy na řešení problematiky sucha připraveny a ministerstva nové nezavedla, výjimkou je pouze program Dešťovka. Ministerstva se závěry kontroly nesouhlasí. Škody, které sucho způsobilo loni, činily podle NKÚ 24 miliard korun.
Z miliard korun určených hlavně pro malé a střední firmy ze sektoru informačních a komunikačních technologií (ICT) profitovaly i nadnárodní korporace. Vyplývá to z prověrky, jejíž výsledky dnes zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podpora z EU, rozdělovaná ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO), měla firmám pomoci třeba ke vzniku datových center. Firmy si ale z peněz pořídily třeba fotoaparát, dron nebo letadlo s hangárem. Podle NKÚ projekty MPO nedostatečně kontrolovalo. Vyjádření ministerstva ČTK zjišťuje.
V letošním prezidentském seznamu oceněných u příležitosti státního svátku je i několik kontroverzních jmen. Pozornost budí například katolický kněz Petr Piťha, který varoval proti nadvládě homosexuálů a násilnému odebírání dětí, pokud rodiny nebudou trvat na tradičním uspořádání a označování pohlaví. Prezident Miloš Zeman vyznamená i svého předchůdce Václava Klause, a to Řádem bílého lva.
Bývalý prezident Václav Klaus, válečný veterán Emil Boček, srbský filmový režisér Emir Kusturica nebo prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala by měli být mezi osobnostmi oceněnými prezidentem Milošem Zemanem letos 28. října. Pražský hrad seznam vyznamenaných každoročně tají, některá jména ale v uplynulých měsících zveřejnil sám Zeman.
Bývalý prezident Václav Klaus, válečný veterán Emil Boček, srbský filmový režisér Emir Kusturica nebo prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala by měli být mezi osobnostmi oceněnými prezidentem Milošem Zemanem letos 28. října. Pražský hrad seznam vyznamenaných každoročně tají, některá jména ale v uplynulých měsících zveřejnil sám Zeman.
Stát nemá jasnou koncepci budoucího financování. Všiml si toho při své nedávné kontrole i Nejvyšší kontrolní úřad a státu to vytkl.
Státu chybí podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) jasná koncepce financování chodu národních parků. To současné se může snadno zhroutit společně s trhem dřeva. Ve své zprávě NKÚ vytýká jednotlivým správám parků i některé drobné chyby při zadávání zakázek, které ale neovlivnily jejich výsledek.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil dílčí nedostatky v hospodaření správ národních parků, například při zadávání veřejných zakázek, pronájmu majetku nebo účetnictví. Týkají se i Správy Krkonošského národního parku. Pro budoucí financování považují kontroloři za problematický pokles cen i objemu prodávaného dřeva, protože tržby z něj představují významnou část výnosů správ národních parků. Vyplývá to z kontroly, jejíž závěry NKÚ zveřejnil v pondělí na webu. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) navíc podle kontrolorů dosud nevytvořilo koncepci financování národních parků.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil dílčí nedostatky v hospodaření správ národních parků, například při zadávání veřejných zakázek, pronájmu majetku nebo účetnictví. Pro budoucí financování považují kontroloři za problematický pokles cen i objemu prodávaného dřeva, protože tržby z něj představují významnou část výnosů správ národních parků. Vyplývá to z kontroly, jejíž závěry dnes NKÚ zveřejnil na webu. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) navíc podle kontrolorů dosud nevytvořilo koncepci financování národních parků.
