V rámci přeshraničního elektronického obchodování odešlo jen mezi lety 2015 až 2017 více než sto miliard korun. Kolik přesně, to nikdo neví. Stát totiž nemá kontrolu nad tím, zdali mu touto cestou neutíkají miliardové příjmy na dani z přidané hodnoty. To jsou nejzávažnější zjištění vyplývající z čerstvého šetření Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřoval v letech 2014 až 2016 hospodaření tří vybraných nemocnic a znepokojivé zjištění nyní v tiskové zprávě rozeslal médiím. Fakultní nemocnice v Motole a Ústřední vojenská nemocnice ve Střešovicích i brněnská fakultní nemocnice podle kontrolorů nakupovaly léky často bez soutěže a za rozdílnou cenu.
Do roku 2025 by měl agendu 2,5 tisíce pošt převzít stejný počet obecních úřadů nebo třeba venkovských hospod. Realita? V rámci partnerského projektu České pošty bylo ke konci roku 2017 převedeno jen 428 poboček. A ministerstvo vnitra „svou“ poštu prakticky nekontroluje. To jsou hlavních zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
Poslouchat, či protestovat? Připomínka 50 let od okupace země se zvrhla v diskusi, zda není přes čáru při pietě demonstrovat vůči premiérovi, kterého podle intenzity hluku nemusí značná část národa.
/INFOGRAFIKA/ Desítky let na přípravu výstavby klíčových dálnic, závislost státu na dodavatelích informačních systémů, neschopnost podporovat dostatečnou nabídku bytů nebo včas vysoutěžit mýtný systém jsou skutečnosti, jež brání rychlému a efektivnímu fungování společnosti. A společným jmenovatelem je fakt, že stát neumí čelit silným zájmovým ekonomickým skupinám. To stojí v dopise, který nejvyšší kontrolor ČR Miloslav Kala napsal koncem května prezidentu Miloši Zemanovi.
Orgány státní zprávy za čtyři roky jeho fungování využili Centrální nákup státu k zadání jedné jediné veřejné zakázky. Jednalo se o nákup kancelářského papíru za 118 milionů korun. Systém měl přitom podle vlády zefektivnit nákupy a přinést výrazné úspory. Zadávání zakázek ve veřejné správě v letech 2014 až 2017 prověřil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
Na každé tři vojáky připadají dvě tiskárny. I s takovým zjištěním přišel spolek Kverulant poté, co podrobil analýze náklady na tisk na ministerstvech, úřadech a samosprávách. Své závěry pak poslal Nejvyššímu kontrolnímu úřadu a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Systém podpory výzkumu, vývoje a inovací v České republice nevytváří vždy ideální podmínky, aby vznikaly výsledky uplatnitelné v praxi, a nepřispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti země. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Navzdory rostoucímu množství peněz provází výzkum dlouhodobé problémy, které se nedaří řešit. Je to například málo nově registrovaných patentů nebo slabá spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem.
Nejvyšší kontrolní úřad zahájí v srpnu tři nové kontroly ze svého letošního plánu. Prověří peníze státu určené na pořizování vojenské výstroje, na podporu rozvoje digitalizace výuky a na kulturní aktivity. Kontrolní závěry z těchto akcí by mělo vedení úřadu schvalovat v květnu příštího roku. Nejvyšší kontrolní úřad o tom informoval na webu.
Soud dnes odročil projednávání obžaloby na bývalého ministra pro místní rozvoj Rostislava Vondrušku a Andreu Gregorovou, bývalou ředitelku odboru ekonomiky CzechTourismu. Za porušení povinnosti při správě cizího majetku dvojici hrozí až dva roky vězení nebo zákaz činnosti. Přelíčení bude u Obvodního soudu pro Prahu 2 pokračovat výslechem dalších svědků 2. října.
Vláda dnes poslaneckému návrhu Pirátů na posílení pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) vytkla, že má umožnit kontrolu pouze statutárních měst, nikoli dalších obcí. Ministerstva proto dávají přednost chystané vládní úpravě. Navzdory výhradám ale kabinet dnes schválil neutrální stanovisko, řekl po jednání novinářům ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO). Související ústavní novelu kabinet podpořil, což Piráti ocenili jako úspěch.
Vláda ANO a ČSSD podle ministra spravedlnosti a šéfa legislativní rady Jana Kněžínka (za ANO) nevidí důvod, proč by se měl rozbíjet systém odměn ve státních službách. Ve Sněmovně proto bude proti návrhu na zavedení platového řádu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), na jehož základě by měli být pracovníci úřadu odměňováni podle poslanecké iniciativy.
Dvě trestní oznámení, které podalo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v čele s tehdejší ministryní Jaroslavou Němcovou (ANO), podle policistů či žalobců podezření z trestného činu nepotvrdila. O jejich odložení dnes ČTK informovalo tiskové oddělení ministerstva. Jen kvůli zakázkám na informační systémy, které zadalo ministerstvo pod vedením Michaely Marksové (ČSSD), podalo MPSV za Němcové 11 trestních oznámení. Další tři podněty podal Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
Piráti předloží vlastní návrh na posílení kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), ačkoliv obdobnou změnu chystá vláda. Podle vize Pirátů, kteří dnes svůj záměr oznámili, by měl NKÚ kontrolovat hospodaření statutárních měst, krajů a veřejnoprávních médií. To by mělo pomoci včas odhalit dotační podvody, poukázat na plýtvání s veřejnými penězi, ale i neúmyslné chyby v účetnictví, slibují si Piráti.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) našel v loňském účetnictví ministerstva obrany chyby za tři miliardy korun. Nedostatky se ale ministerstvu podařilo napravit už během kontroly, konstatoval úřad. Resort obrany také odstranil většinu problémů, na něž poukázaly předchozí kontroly. NKÚ to uvedl v dnešní tiskové zprávě. Loňské chyby souvisely hlavně s nesprávně stanovenými kvalifikovanými odhady podmíněných závazků ze smluv, například nových smluv na úklid, oznámilo ministerstvo.
V hospodaření Fondu dalšího vzdělávání (FDV) v letech 2014 až 2016 nezjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) závažná porušení právních předpisů. Několik nedostatků ale kontroloři odhalili při proplácení stáží. Zaměřil se hlavně na projekt Stáže pro mladé zájemce o zaměstnání 2 financovaný z evropských peněz.
Ministerstvo práce podalo 11 trestních oznámení kvůli zakázkám na informační systémy, které zadalo minulé vedení resortu. Další tři podněty podal pak Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Na jednání sněmovního sociálního výboru to dnes řekla ministryně práce v demisi Jaroslava Němcová (ANO). Podle ní hodnota zakázek, jichž se podání týkají, může činit až dvě miliardy korun.
Zjistěte během několika málo sekund, co nejdůležitějšího přinesl dnešní den.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) nalezl závažné nedostatky v rozdělování dotací z Programu rozvoje venkova pro období let 2014 až 2020. Z balíku 3,8 miliardy čerpaly více než 2,8 miliardy velké potravinářské firmy. Podle úřadu je příčinou nepoměru nastavení pravidel z pera ministerstva zemědělství. To všechna obvinění odmítlo.
Rozpočet Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) se zřejmě navýší v příštím roce na 868,8 milionu korun, což je proti letošnímu schválenému rozpočtu téměř o 191 milionů korun víc. Nárůst objemu peněz souvisí s výstavbou nového sídla úřadu, která by měla začít koncem letošního roku. Návrh rozpočtu dnes schválil sněmovní rozpočtový výbor a vláda ho zapracuje do celkového návrhu státního rozpočtu na příští rok.
Nové Heřminovy dostaly návrh krajského úřadu, že obec navštíví ministři zemědělství a životního prostředí se zástupci Povodí Odry. Obec nabídku odmítla.
Vedení ministerstva práce podalo trestní oznámení kvůli pořízení resortního ekonomického informačního systému a kvůli skartaci dokumentů po výměně ministryň. Obrátilo se na Nejvyšší státní zastupitelství kvůli podezření na zneužití pravomoci a porušování povinností při správě cizí věci s možnou škodou přes 150 milionů korun. ČTK o tom informoval mluvčí ministerstva Vladmimír Řepka. Koho přesně nynější vedení resortu podezírá, neupřesnil.
Nejvyšší kontrolní úřad zahájí v dubnu čtyři nové kontroly ze svého letošního plánu. Prověří podporu výzkumu a vývoje v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, zkontroluje, jak Vojenské lesy a statky hospodaří se svým majetkem a jak ministerstvo zdravotnictví rozděluje peníze na vybavení regionálních nemocnic.
Ministerstvo životního prostředí nemělo v závěrečném účtu za rok 2016 významné nedostatky, některé údaje v účetní závěrce ale vykázalo chybně. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), oznámila dnes mluvčí úřadu Jana Gabrielová. Podle ministerstva vznikla pochybení kvůli přechodu na nový ekonomický systém.
Výsledky kontrol i analýz Nejvyššího kontrolního úřadu v řadě případů nasvědčují, že stát hospodaří lépe. Daří se mu například snižovat schodek rozpočtu a víc vybírat daně. Na druhé straně přetrvávají některé systémové problémy, které omezují vyšší výkonnost státní správy i zvyšování konkurenceschopnosti Česka.
Žalobce Leo Express uspěl u pražského Vrchního soudu s žalobou na náhradu škody ve věci predátorských cen na trase Praha – Ostrava. Městský soud v Praze proto musí přezkoumat účetnictví Českých drah (ČD). Podle tiskového mluvčího Petra Šťáhlavského ČD vždy postupovaly v souladu s právem a nyní vyčkávají na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.
Desítky miliard vynaložené v posledních pěti letech Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) na podporu bydlení pro chudé se minuly účinkem. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) za to může špatně nastavený systém podpory a mizerné vyhodnocování jeho účinnosti.
Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) nevedl v letech 2014 až 2016 správné a úplné účetnictví, chybí mu totiž fungující vnitřní kontrolní systém. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu. Podle něj je nutné, aby se ministerstvo zdravotnictví, které je zřizovatelem ústavu, co nejdříve zabývalo jeho financováním.
Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) nevedl v letech 2014 až 2016 správné a úplné účetnictví, chybí mu totiž fungující vnitřní kontrolní systém. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ústav tvrdí, že systém nebyl nefunkční, což potvrdily i předchozí kontroly, jichž bylo celkem 22. Ústav nyní systém uvádí do podoby, která bude plně vyhovující.
Tisíce lidí vyšly v pátek večer do ulic slovenských, českých a evropských měst, aby uctili památku zavražděného investigativního novináře Jana Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Největší z pietních akcí se konala v Bratislavě, kde lidé zároveň protestovali proti vládě současného slovenského premiéra Roberta Fica.
Pražská Nemocnice Na Homolce k dnešnímu dni ukončila nákupy zdravotnického materiálu přes dceřinou společnost Holte Medical. Poslední objednávky mají firmy dodat do konce března. To byl také termín, do kterého musela podle nařízení ministerstva zdravotnictví nákupy přes prostředníka ukončit. Hospodařením nemocnice a zadáváním veřejných zakázek se v minulosti zabýval finanční úřad, Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) i soudy.
Ministerstvo kultury prodlužuje rozdělování peněz na národní kulturní poklad, příčinou jsou mimo jiné průtahy v zadávacích zařízeních. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Kontroloři odhalili některé systémové nedostatky a několik dílčích nedostatků u prověřovaných akcí. Peníze prý ale byly využívány ke svému účelu. Informoval o tom mluvčí NKÚ Václav Kešner.
Zjistěte během několika málo sekund, co nejdůležitějšího přinesl dnešní den.
Ředitelka Státního zdravotního ústavu Jitka Sosnovcová rezignovala na svou funkci. Reagovala tak na zjištění Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který v pondělí zveřejnil výsledky kontroly. Ministerstvo zdravotnictví je označilo za alarmující.
Státní zdravotní ústav (SZÚ) chyboval v letech 2014 až 2016 ve výběrových řízeních týkajících se především nákupů zdravotnického materiálu. V uvedeném období mu navíc nefungoval vnitřní kontrolní systém. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu, který v souvislosti se zjištěnými nedostatky oznámil finančnímu úřadu podezření na porušení rozpočtové kázně za 67 milionů korun.
/VIDEO/ Státní zdravotní ústav (SZÚ) chyboval v letech 2014 až 2016 ve výběrových řízeních týkajících se především nákupů zdravotnického materiálu. V uvedeném období mu navíc nefungoval vnitřní kontrolní systém. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu, který v souvislosti se zjištěnými nedostatky oznámil finančnímu úřadu podezření na porušení rozpočtové kázně za 67 milionů korun. Podle ředitelky SZÚ Jitky Sosnovcové byla systémová pochybení zapříčiněna dlouhodobým podfinancováním ústavu. Přestože vedení s některými závěry NKÚ nesouhlasí, začalo již systémové nedostatky odstraňovat, sdělila dnes ČTK Sosnovcová. Zřizovatelem ústavu je ministerstvo zdravotnictví.
Ministerstvo školství (MŠMT) postupovalo v letech 2014 až 2016 netransparentně při rozdělování peněz určených nestátním neziskovým organizacím na podporu práce s dětmi a mládeží. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
Pražská Nemocnice Na Homolce loni skončila se ziskem 16,9 milionu korun. Roční obrat měla 3,3 miliardy korun, zaplatila i 23,1 milionu korun za dřívější pokuty od finančního úřadu. Nemocnice o tom informovala v tiskové zprávě. Hospodařením nemocnice se v minulosti zabýval finanční úřad, Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) i soudy. Současné vedení nemocnice, které nastoupilo jako krizový management, v lednu kritizoval nový ministr zdravotnictví.
Stát za zdravotnické registry zaplatil za devět let téměř 130 milionů korun, některé se ale nepoužívají, uvedl dnes Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Odhalil možné porušení rozpočtové kázně za 27 milionů korun, informoval o něm finanční úřad. Problémy podle kontrolorů působilo také opožděné vytvoření strategii elektronizace zdravotnictví.
Cesta k poklepání základního kamene u nových úseků dálnic je stále delší. Tristní skutečnost konstatuje včerejší zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu. Ministerstvo dopravy proto chystá výrazné změny v zákoně.
Zjistěte během několika málo sekund, co nejdůležitějšího přinesl dnešní den.
Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) prokázala, že tempo výstavby dálnic se stále zpomaluje. Vydání stavebního povolení v průměru trvá 13 let. Na vině jsou především byrokratické překážky. Ministerstvo dopravy, které v součastnosti vede Dan Ťok (ANO), svůj plán vystavět dálniční síť do roku 2050 nestíhá. V letech 2013 až 2017 nezačala ani jedna z plánovaných 15 staveb.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) se za jediný rok dopustilo chyb za více než osm miliard korun. Podle zjištění Nejvyššího kontrolní úřadu (NKÚ) nevedl rezort Karly Šlechtové (ANO) správné, úplné ani průkazné účetnictví. Vykázal například zvýšení finančních prostředků o 3,5 miliardy, ačkoli ve skutečnosti došlo k jejich snížení o dvě miliardy.
Bude to jako v elektronickém bankovnictví, slibovalo před lety ministerstvo zdravotnictví. Postačí jeden jediný klik a pacient se náhle ocitne se na svém účtu.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) se ve své kontrole zaměřil na dotace, které šly především v době předchozí vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL na rozvoj lesnictví a venkova. Zjistil, že výdaje často několikanásobně překročily ceny obvyklé jenom protože, že ministerstvo u jednotlivých položek neurčilo strop.
Policie navrhla obžalovat dva lidi stíhané v souvislosti s hospodařením státní agentury CzechTourism. Uvedl to dnes šéf Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 Tomáš Svoboda. Za porušení povinnosti při správě cizího majetku dvojici hrozí až dva roky vězení nebo zákaz činnosti.
Zjistěte během několika málo sekund, co nejdůležitějšího přinesl dnešní den.
/VIDEO/ Systém mýtného přinesl během prvních deseti let existence 78,5 miliardy korun. To zní jako dobrý výsledek do chvíle, než se porovná s náklady. Ty dosáhly 24 miliard korun, tedy téměř třetinu vybrané částky. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) přitom zjistil, že značná část nákladů vznikla špatnou prací ministerstva dopravy.
Ještě před získáním důvěry chtěla Babišova vláda změnit svůj jednací řád. Mělo z něj zmizet ustavení o jmenovitém hlasování ministrů, kteří by se tak zbavili části své zodpovědnosti. Novela, kterou navrhl ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), vyvolala nesouhlas opozičních poslanců.
Opozice kritizuje návrh na změnu jednacího řádu vlády. Obává se, že bude omezen přístup veřejnosti k informacím. Kritizuje, že v některých případech nebude zveřejňováno, jak který ministr hlasoval a že premiér dostane více pravomocí. Návrh vládě předložil ministr spravedlnosti a šéf Legislativní rady vlády Robert Pelikán. Cílem je podle Pelikánova materiálu zefektivnit a zrychlit projednávání dokumentů předložených vládě, ale i samotné jednání vlády.
