S nadcházejícím podzimem nás na zahradě čeká spousta práce. Snažte se shrabat a ostřihat všechno, co hrozí šířením plísně a hniloby, ať už jde o polámané větvičky keřů a stromů, plesnivějící listy okrasných travin, či uschlé výhony trvalek. Spadané listí vyhrabávejte do prvních větších mrazů, úklid později opadaného listí nechte na jaro.
Každý čtvrtek pro vás připravujeme čerstvou nálož tipů, jak zajímavě strávit víkend. Z akcí si určitě vybere každý, malý i velký. Zavítejte třeba na Valašské zkušebny, Den se Světluškou, kouzelný svět trav do Zubří nebo Dolnobečvanské zemňákobraní.
Čtvrtek 20. srpna nabídne na Děčínsku v jeden den hned dva zajímavé koncerty pod širou oblohou. V děčínském Pivovaru Nomád vystoupí Robert Křesťan a Druhá tráva, do Kytlic zamíří populární Chinaski.
Řada lidí vyráží v důsledku současné koronavirové situace na domácí dovolenou - například na chaty a chalupy do přírody. Následovat může objevení nezvaného hosta po návratu třeba z lesního porostu, nebo při procházce vyšší trávou: klíštěte. Člověk tak riskuje klíšťovou encefalitidu, nebo lymeskou borreliózu.
„Při procházce lesem jsme našli malého zajíčka. Krčil se v trávě, sám, opuštěný, bez sourozenců i mámy. Musíme ho zachránit! Zavinuli jsme ho do bundy a s nadšením jej odnášeli domů.“
Ač bývá červenec co se požárů týče suverénně nejhorším měsícem, v tom letošním měli jak středočeští, tak i rakovničtí hasiči mnohem méně práce. Vloni v kraji vyjížděli ke 180 požárům polního porostu, letos ani ne ke třetině. Také požárů lesního porostu výrazně ubylo. Vloni hořelo v kraji šedesátkrát, letos v červenci dvaatřicetkrát.
Ještě větší obezřetností než obvykle se budou muset vyzbrojit řidiči na D35 v Olomouckém kraji. Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) v pondělí ráno zahájí čtyřdenní sečení trávy podél krajnic mezi kruhovým objezdem u olomouckého Globusu a Lipníkem nad Bečvou. Vozidla údržby se budou pohybovat od 264,5. po 296. kilometr dálnice.
Pro člověka, který se živí sekáním trávy, je sucho pohroma. Místo, aby se stébla zelenala a rostla, skomírají, žloutnou a musejí se zalévat, aby vůbec přežila. Letošní více deštivé a chladnější léto ale znamená pro takového profesionálního sekáče doslova žně.
/FOTOGALERIE/ V brněnských parcích mohou lidé stále častěji vidět ostrovy s vysokou trávou vedle vysekaných ploch. Takzvané mozaikové seče tak mohou být domovem mnoha druhů rostlin nebo hmyzu.
V neděli ráno je v ulicích Bučovic mrtvo. Několik lidí míří s taškami do supermarketů na nákup, ostatní zřejmě ještě vyspávají. To v místní části Kloboučky je u hřiště v Boří po sedmé ráno už pořádně živo. Po polní cestě se práší za kolonou aut, pěšími i cyklisty, všichni míří k výletišti. Tam už vyhrává harmonika, zpívá se a popíjí víno. Začíná dvanáctý ročník Sečení kloboučských otav, které pořádá Kloboučské bratrstvo.
/ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ Nejstarší kontinuálně trvající divadelní festival na světě se letos představí již po devadesáté. Přes veškerá omezení se na rozdíl od mnoha dalších festivalů Jiráskův Hronov uskuteční v plánovaném termínu 31. 7. - 8. 8. 2020. Jeho jubilejní ročník si jistě zaslouží, aby se festival předvedl ve velkém lesku.
Chcete si pořídit novou sekačku? Rozhodujte se podle toho, jak velký je váš trávník, kolik času jste ochotni věnovat sekání a samozřejmě také kolik peněz hodláte investovat.
Jedni se k domu dostanou po krásném novém chodníku, druzí přes zeleň rostoucí mezi křivými dlaždicemi už skoro nevidí ze zahrady. Taková je aktuálně situace na Čičákově ulici v Šumperku.
/FOTOGALERIE/ Nové trendy v sekání veřejné zeleně akceptovaly i Nymburk a Poděbrady. V prvně jmenovaném městě stále přibývá zelených ploch, na kterých zahradníci technických služeb nechávají ostrůvky s vyšší trávou. Jedná se o místa s řadou druhů rostlin, které využívá hmyz včetně třeba čím dál vzácnějších čmeláků.
Trendem současné doby je mít pěstěný, nejlépe co nejkratší trávník. Hluk sekaček, křovinořezů či traktorů, kterých k sečení trávy používáme nejčastěji, se tak stal běžnou součástí našich životů od jara až do podzimu.
Volarský se káč se v roce dvou dvacítek uskutečnil po dvanácté. Navzdory velmi špatnému počasí, které sekáči a dámy s kosou včetně nejmenších nepamatují, přivedlo na Maxovy louky za plaveckým bazénem ve Volarech tři děti, osm žen a šestnáct mužů. Ti za velkého chladu a deště prokázali svou odolnost a otužilost a kosili svá políčka jako každý rok.
/VIDEO/ Lesy hl. m. Prahy se coby příspěvková organizace magistrátu hlavního města stará také o více než 150 hektarů luk. A během června a července bylo na pražských loukách rušno. Seno z posekané trávy pak v zimě slouží hlavně jako krmivo pro zvířata, o které pečují Lesy Praha v záchranné stanici pro volně žijící živočichy.
Město se potýká s častými stížnostmi občanů, kteří chtějí vysokou trávu posekat. Ta nyní roste velice rychle. Předpověď suchého a horkého jara a léta se totiž zatím nenaplnila. Teplé počasí totiž doprovází častý déšť.
Vedení města řeší společně se společností Slumeko, která zajišťuje technické služby v Kopřivnici, řeší problémy s přerostlou trávou. Ty jsou hlavně na dětských hřištích, kde si chodí hrát rodiče s dětmi.
Sekat či nesekat? Radnice experimentují se sečí, chybí jim jednotná koncepce. Obyvatelka Polabin to vzala do svých rukou a postarala se o mozaikovou seč.
Začínáme se přizpůsobovat. Alespoň tedy na Kolínsku. A alespoň města a obce. Sláva, chvála. V čem přizpůsobovat? V uvědomění si, že je sucho. I když zrovna prší. Několik suchých let nespasí několik týdnů, kdy z nebe padá déšť. Uběhne pár desítek hodin a bude zase pražit slunce a ze zelených ploch tvořit žlutá suchá prašná místa. Zejména tam, kde byla tráva vysekaná na minivýšku.
Prší a prší a tráva roste rychlostí, na jakou už lidé přestali být v posledních suchých letech zvyklí. Loni touto dobou proschlá místa jsou letos zelená a většinou zarostlá. Kdo má na starosti údržbu trávníků a chce je mít za každou cenu nizoučké a dokonalé, docela se zapotí.
Jsou malí, krásní, někdy jedovatí, mnohdy trochu nahánějí hrůzu. Brouci a pavouci, kteří původně na Vysočině nežili, ale v posledních deseti letech se zde zabydleli. S některými jsou problémy.
Týden před plánovaným prvním klimkovickým kláním sekáčů Jiří Kváš starší poctivě cvičí na vysoké trávě v místním parku u rybníčků. Pak ovšem přichází silná bouřka a lokální záplavy, které zruší i tolik očekávané klání. Klimkovice totiž mají úplně jiné starosti.
Týden před plánovaným prvním klimkovickým kláním sekáčů Jiří Kváš starší poctivě cvičí na vysoké trávě v místním parku u rybníčků. Pak ovšem přichází silná bouřka a lokální záplavy, které zruší i tolik očekávané klání. Klimkovice totiž mají úplně jiné starosti.
Velké plány má hradecká radnice s lokalitou kolem Piletického potoka. Revitalizace potoka má pomoci s bojem proti globálnímu oteplování i proti povodním a využití by zde měl najít i starý svinarský most plukovníka Šrámka. Následovat by měla i výstavba bytů.
Třebaže vzhledem k počasí v minulých týdnech může boj se suchem působit zvláštně, města mají plán, jak zadržet vodu. Hodně tak končí s parkovou úpravou svých trávníků a nechávají je narůst. Ovšem ne všude a za každou cenu.
Tráva a péče o zelené plochy - to je tradiční letní téma, kterému se města a obce zkrátka nevyhnou. Zatímco v minulých letech byl problém se suchem a vedly se diskuse o tom, zda trávu vůbec sekat, nebo ji nechat růst kvůli udržování vláhy v půdě, tentokrát jsou problémy prozatím spíš opačné. Jak se jednotlivá sídla na Kutnohorsku vyrovnávají s rychlým růstem trávy na obecních pozemcích?
Pohled na louku s květy vlčího máku lahodí oku. Pro přerovské pejskaře je ale v posledních dnech procházka po městě se čtyřnohým miláčkem doslova utrpením. Připadají si jako v džungli - na některých místech je totiž tráva až metr vysoká. Technické služby kvůli deštivému počasí vynechaly jednu seč, tráva ale mezitím vyrostla tak, že se nad tím pozastavují i skalní příznivci zadržování vody v krajině.
Měnící se klima mění i zvyky zahradníků technických služeb ve městech. Novým trendem je nedosekávání větších zelených ploch, naopak na nich zůstávají ostrůvky s vyšší trávou a květinami. Ty mají ve městech udržet mizející hmyz, a také pomoci s pomalejším odpařováním vody a tedy chlazením v létě rozpálených míst. Nové metody v péči o zeleň zavádí v Nymburce i Poděbradech.
Mnohá města na Mělnicku se kvůli suchu snaží omezit sekání trávníků. Delší stébla totiž přispívají k tomu, aby se v půdě lépe držela vláha. Podle mělnického správce zeleně a lesů Željka Filipoviče se však velká část veřejnosti k ponechání delšího trávníku staví negativně, mají strach z klíšťat a vyššího výskytu alergenů.
Každým rokem jihočeská města připravují harmonogram sečí zeleně ve vlastní správě, který sestavují v návaznosti na koncentraci obyvatel, velikost travních ploch a intenzitu růstu trávy. Letošní deštivé jaro se od loňského významně liší, sekačky udržují trávníky častěji a zatím netřeba opatření proti suchu.
Ležím v trávě na břehu Jizery zaklíněná, po pádu z mostu, mezi kameny. Po obličeji mi stéká krev, ruce odřené, mám asi i další zranění, ale vůbec nic necítím. Kousek vedle sedí s nohou zavalenou těžkým kamenem, roztrženým a naraženým ramenem další zraněná žena a nejdále od nás je třetí zraněný. Má otevřenou zlomeninu nohy a šok…
Posekat trávu, natřít plot u školky nebo opravit zídku. To vše dělají lidé pracující na veřejně prospěšných pracích (VPP). Nyní se ale obce, které je zaměstnávaly, dostaly do velkých problémů. Stát totiž přestal dotace na VPP přidělovat, zpřísnil podmínky pro jejich zaměstnávání. V řadě vesnic tak nyní tyto práce nemá kdo dělat.
Možná je letos dobře, že kalendářně máme již den svatého Medarda za sebou, ale celé jeho období s okřídlenou čtyřicítkou všelijakého poprchávání, přívalových i horkých dešťů a dalších povětrnostních peripetií nás patrně ještě čeká.
Možná je letos dobře, že kalendářně máme již den svatého Medarda za sebou, ale celé jeho období s okřídlenou čtyřicítkou všelijakého poprchávání, přívalových i horkých dešťů a dalších povětrnostních peripetií nás patrně ještě čeká.
Vysoká tráva ve městech a obcích už není žádnou výjimkou. Na vině ale není nedbalost radnice. Důvodem omezení seče je zadržování vody v krajině a také podpora rostlin, hmyzu a živočichů, kterých ve městech trvale ubývá.
/FOTOGALERIE/ V posledních letech se některé obce na Příbramsku potýkají se nedostatkem vody. S tímto problémem bojují různě. Někde stihli postavit vodovodní přivaděč, jako například Sedlčany, jinde o něm teprve uvažují. To je případ Petrovic a okolí. Nicméně o napojení mají zájem i další obce. Sedlčany ale zatím povolování napojení na přivaděč z nádrže Švihov - Želivka pozastavili.
Bujná vegetace po deštích posledních týdnů proměnila sídliště také ve Slaném Na Dolíkách skoro k nepoznání. Místy narostla tráva až po kolena. Na její likvidaci proto vyrazily tento týden party sekáčů.
Je jich pět, a když zrovna neskotačí po výběhu, zkoumají podzemí zoo. Řeč je o pětici mláďat psounů prériových, která přišla na svět v děčínské zoologické zahradě.
V neděli a o svátcích má být klid, jsou přesvědčeni starousedlíci v obcích. Naopak chalupáři se snaží hlavně o víkendech dohnat co nejvíc práce, a tak se travní sekačky, křovinořezy, pily nebo cirkulárky nezastaví mnohdy od rána do večera.
Trávníky jsou v Krnově rozdělené do tří skupin. V centru se tráva seká osmkrát ročně, na sídlištích a v parcích šestkrát a v okrajových částech nebo podél řek třikrát. Je to hodně, nebo málo?
I přes koronovirová opatření letos opět luční tráva na mezích pod pivínským hřbitovem a na Podsadisku vyrostla do výšky pasu. Při tradiční akci „Sečeni tráve“, organizované Divadelní společností Větřák, si účastníci nejen protáhli kostry, zapívali ale taky při společné práci zavzpomínali na staré časy. Sraz byl v sobotu 30. května o půl páté ráno, za stodolou pana Sedláka.