Kreativ

ŠTÍTEK: tráva

Sekání je „na mozaiku“

Začátkem července jsme se i v Chrudimi dočkali mozaikovitého sekání. Konkrétně v sídlišti U Stadionu.

HronovBude! Ve HronOff nehledejte konec, naopak svobodu a vypnutí se od problémů

/ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ Nejstarší kontinuálně trvající divadelní festival na světě se letos představí již po devadesáté. Přes veškerá omezení se na rozdíl od mnoha dalších festivalů Jiráskův Hronov uskuteční v plánovaném termínu 31. 7. - 8. 8. 2020. Jeho jubilejní ročník si jistě zaslouží, aby se festival předvedl ve velkém lesku.

Ostrůvky vyšší trávy jsou i na sídlišti

/FOTOGALERIE/ Nové trendy v sekání veřejné zeleně akceptovaly i Nymburk a Poděbrady. V prvně jmenovaném městě stále přibývá zelených ploch, na kterých zahradníci technických služeb nechávají ostrůvky s vyšší trávou. Jedná se o místa s řadou druhů rostlin, které využívá hmyz včetně třeba čím dál vzácnějších čmeláků.

Muzejní kukátko: Jak sekávali trávu staří Valaši

Trendem současné doby je mít pěstěný, nejlépe co nejkratší trávník. Hluk sekaček, křovinořezů či traktorů, kterých k sečení trávy používáme nejčastěji, se tak stal běžnou součástí našich životů od jara až do podzimu.

Sekáči kosili svá políčka i v dešti

 Volarský se káč se v roce dvou dvacítek uskutečnil po dvanácté. Navzdory velmi špatnému počasí, které sekáči a dámy s kosou včetně nejmenších nepamatují, přivedlo na Maxovy louky za plaveckým bazénem ve Volarech tři děti, osm žen a šestnáct mužů. Ti za velkého chladu a deště prokázali svou odolnost a otužilost a kosili svá políčka jako každý rok.

Praha se stará i o louky. Seno dává zvířatům, někde zůstává neposekaná tráva

/VIDEO/ Lesy hl. m. Prahy se coby příspěvková organizace magistrátu hlavního města stará také o více než 150 hektarů luk. A během června a července bylo na pražských loukách rušno. Seno z posekané trávy pak v zimě slouží hlavně jako krmivo pro zvířata, o které pečují Lesy Praha v záchranné stanici pro volně žijící živočichy.

KOMENTÁŘ: Vyholená travička není vizitkou dobrého hospodáře

Začínáme se přizpůsobovat. Alespoň tedy na Kolínsku. A alespoň města a obce. Sláva, chvála. V čem přizpůsobovat? V uvědomění si, že je sucho. I když zrovna prší. Několik suchých let nespasí několik týdnů, kdy z nebe padá déšť. Uběhne pár desítek hodin a bude zase pražit slunce a ze zelených ploch tvořit žlutá suchá prašná místa. Zejména tam, kde byla tráva vysekaná na minivýšku.

V Okříškách se přestali trápit kvůli trávě, která roste jak divá

Prší a prší a tráva roste rychlostí, na jakou už lidé přestali být v posledních suchých letech zvyklí. Loni touto dobou proschlá místa jsou letos zelená a většinou zarostlá. Kdo má na starosti údržbu trávníků a chce je mít za každou cenu nizoučké a dokonalé, docela se zapotí.  

Města a obce mají starosti se sekáním trávy, lidé o ni nemají zájem

Tráva a péče o zelené plochy - to je tradiční letní téma, kterému se města a obce zkrátka nevyhnou. Zatímco v minulých letech byl problém se suchem a vedly se diskuse o tom, zda trávu vůbec sekat, nebo ji nechat růst kvůli udržování vláhy v půdě, tentokrát jsou problémy prozatím spíš opačné. Jak se jednotlivá sídla na Kutnohorsku vyrovnávají s rychlým růstem trávy na obecních pozemcích? 

Jako džungle. Lidé si v Přerově stěžují na vysokou trávu

Pohled na louku s květy vlčího máku lahodí oku. Pro přerovské pejskaře je ale v posledních dnech procházka po městě se čtyřnohým miláčkem doslova utrpením. Připadají si jako v džungli - na některých místech je totiž tráva až metr vysoká. Technické služby kvůli deštivému počasí vynechaly jednu seč, tráva ale mezitím vyrostla tak, že se nad tím pozastavují i skalní příznivci zadržování vody v krajině.

Města nechávají ostrůvky trávy nedosekané. Udrží hmyz a vodu

Měnící se klima mění i zvyky zahradníků technických služeb ve městech. Novým trendem je nedosekávání větších zelených ploch, naopak na nich zůstávají ostrůvky s vyšší trávou a květinami. Ty mají ve městech udržet mizející hmyz, a také pomoci s pomalejším odpařováním vody a tedy chlazením v létě rozpálených míst. Nové metody v péči o zeleň zavádí v Nymburce i Poděbradech.

Města regulují sekání trávy. Lidé mají obavy z výskytu klíšťat a alergenů

Mnohá města na Mělnicku se kvůli suchu snaží omezit sekání trávníků. Delší stébla totiž přispívají k tomu, aby se v půdě lépe držela vláha. Podle mělnického správce zeleně a lesů Željka Filipoviče se však velká část veřejnosti k ponechání delšího trávníku staví negativně, mají strach z klíšťat a vyššího výskytu alergenů.

Sekačky letos vyjíždí častěji, může za to vydatný déšť

Každým rokem jihočeská města připravují harmonogram sečí zeleně ve vlastní správě, který sestavují v návaznosti na koncentraci obyvatel, velikost travních ploch a intenzitu růstu trávy. Letošní deštivé jaro se od loňského významně liší, sekačky udržují trávníky častěji a zatím netřeba opatření proti suchu.

Pád tří osob z Malobělského mostu

Ležím v trávě na břehu Jizery zaklíněná, po pádu z mostu, mezi kameny. Po obličeji mi stéká krev, ruce odřené, mám asi i další zranění, ale vůbec nic necítím. Kousek vedle sedí s nohou zavalenou těžkým kamenem, roztrženým a naraženým ramenem další zraněná žena a nejdále od nás je třetí zraněný. Má otevřenou zlomeninu nohy a šok…

Na Děčínsku nejsou lidé na veřejně prospěšné práce, trávu seká starosta

Posekat trávu, natřít plot u školky nebo opravit zídku. To vše dělají lidé pracující na veřejně prospěšných pracích (VPP). Nyní se ale obce, které je zaměstnávaly, dostaly do velkých problémů. Stát totiž přestal dotace na VPP přidělovat, zpřísnil podmínky pro jejich zaměstnávání. V řadě vesnic tak nyní tyto práce nemá kdo dělat.

Bouřky o Barnabáši turisty i sekáče straší

Možná je letos dobře, že kalendářně máme již den svatého Medarda za sebou, ale celé jeho období s okřídlenou čtyřicítkou všelijakého poprchávání, přívalových i horkých dešťů a dalších povětrnostních peripetií nás patrně ještě čeká.

Hranice podpoří vznik přírodních biotopů ve městě

Vysoká tráva ve městech a obcích už není žádnou výjimkou. Na vině ale není nedbalost radnice. Důvodem omezení seče je zadržování vody v krajině a také podpora rostlin, hmyzu a živočichů, kterých ve městech trvale ubývá.

V boji se suchem má pomoci i menší frekvence sekání městské zeleně

/FOTOGALERIE/ V posledních letech se některé obce na Příbramsku potýkají se nedostatkem vody. S tímto problémem bojují různě. Někde stihli postavit vodovodní přivaděč, jako například Sedlčany, jinde o něm teprve uvažují. To je případ Petrovic a okolí. Nicméně o napojení mají zájem i další obce. Sedlčany ale zatím povolování napojení na přivaděč z nádrže Švihov - Želivka pozastavili.

OBRAZEM: Sekáči trávy vyrazili také do sídlišť

Bujná vegetace po deštích posledních týdnů proměnila sídliště také ve Slaném Na Dolíkách skoro k nepoznání. Místy narostla tráva až po kolena. Na její likvidaci proto vyrazily tento týden party sekáčů.

Tradice je tradice. V Pivíně se sekla tráva, pila "vajská" a pojídaly "tvargle"

I přes koronovirová opatření letos opět luční tráva na mezích pod pivínským hřbitovem a na Podsadisku vyrostla do výšky pasu. Při tradiční akci „Sečeni tráve“, organizované Divadelní společností Větřák, si účastníci nejen protáhli kostry, zapívali ale taky při společné práci zavzpomínali na staré časy. Sraz byl v sobotu 30. května o půl páté ráno, za stodolou pana Sedláka.

Sterilní anglické trávníky z Hradce pomalu mizí

/FOTOGALERIE/ K velkým změnám v přístupu k travnatým plochám ve městě dochází v posledních letech v Hradci Králové. Kvůli dlouhodobému suchu, tlaku z radnice i měnící se náladě veřejnosti hradecké technické služby výrazně omezují sečení.

Město Kladno chce zamezit vysychání travnatých ploch

Vzhledem k tomu, že přetrvává extrémně suché období, musíme této situaci přizpůsobit i péči o travnaté plochy ve městě. Stav trávníků v Kladně v dubnu odpovídal spíše počátku léta. Situace se výrazně nezlepšila ani po několika krátkých deštích. Dlouhotrvajícímu suchu je přizpůsobena intenzita a způsob první seče.

FOTO: Myslivci zachraňují srnčata

Hornokalenští myslivci spolu s dobrovolníky zachraňují srnčí zvěř před žacími stroji. V minulých letech používali přístroje, které pomocí zvuku odháněli srnčí zvěř z vysoké trávy. Tento rok zkusili myslivci použít jinou techniku, protože na tu minulou si srnčí zvěř zvykla.