Kreativ

ŠTÍTEK: Tráva

Vyšší ostrůvky pomohou nejen přežít potřebnému hmyzu, ale také dokáží déle zadržet v krajině vodu a lokalitu ochladit.

Ostrůvky vyšší trávy jsou i na sídlišti

/FOTOGALERIE/ Nové trendy v sekání veřejné zeleně akceptovaly i Nymburk a Poděbrady. V prvně jmenovaném městě stále přibývá zelených ploch, na kterých zahradníci technických služeb nechávají ostrůvky s vyšší trávou. Jedná se o místa s řadou druhů rostlin, které využívá hmyz včetně třeba čím dál vzácnějších čmeláků.

Kosení louky. Valašsko okolo poloviny 20. století.

Muzejní kukátko: Jak sekávali trávu staří Valaši

Trendem současné doby je mít pěstěný, nejlépe co nejkratší trávník. Hluk sekaček, křovinořezů či traktorů, kterých k sečení trávy používáme nejčastěji, se tak stal běžnou součástí našich životů od jara až do podzimu.

Volarský sekáč se konal již po dvanácté.

Sekáči kosili svá políčka i v dešti

 Volarský se káč se v roce dvou dvacítek uskutečnil po dvanácté. Navzdory velmi špatnému počasí, které sekáči a dámy s kosou včetně nejmenších nepamatují, přivedlo na Maxovy louky za plaveckým bazénem ve Volarech tři děti, osm žen a šestnáct mužů. Ti za velkého chladu a deště prokázali svou odolnost a otužilost a kosili svá políčka jako každý rok.

Na loukách vyrábí Lesy hl. m. Prahy seno pro zvířata v záchranné stanici a zookoutcích

Praha se stará i o louky. Seno dává zvířatům, někde zůstává neposekaná tráva

/VIDEO/ Lesy hl. m. Prahy se coby příspěvková organizace magistrátu hlavního města stará také o více než 150 hektarů luk. A během června a července bylo na pražských loukách rušno. Seno z posekané trávy pak v zimě slouží hlavně jako krmivo pro zvířata, o které pečují Lesy Praha v záchranné stanici pro volně žijící živočichy.

Ilustrační foto

KOMENTÁŘ: Vyholená travička není vizitkou dobrého hospodáře

Začínáme se přizpůsobovat. Alespoň tedy na Kolínsku. A alespoň města a obce. Sláva, chvála. V čem přizpůsobovat? V uvědomění si, že je sucho. I když zrovna prší. Několik suchých let nespasí několik týdnů, kdy z nebe padá déšť. Uběhne pár desítek hodin a bude zase pražit slunce a ze zelených ploch tvořit žlutá suchá prašná místa. Zejména tam, kde byla tráva vysekaná na minivýšku.

Neposečená tráva. Ilustrační foto

V Okříškách se přestali trápit kvůli trávě, která roste jak divá

Prší a prší a tráva roste rychlostí, na jakou už lidé přestali být v posledních suchých letech zvyklí. Loni touto dobou proschlá místa jsou letos zelená a většinou zarostlá. Kdo má na starosti údržbu trávníků a chce je mít za každou cenu nizoučké a dokonalé, docela se zapotí.  

Neposekaná tráva v blízkosti čáslavského kina.

Města a obce mají starosti se sekáním trávy, lidé o ni nemají zájem

Tráva a péče o zelené plochy - to je tradiční letní téma, kterému se města a obce zkrátka nevyhnou. Zatímco v minulých letech byl problém se suchem a vedly se diskuse o tom, zda trávu vůbec sekat, nebo ji nechat růst kvůli udržování vláhy v půdě, tentokrát jsou problémy prozatím spíš opačné. Jak se jednotlivá sídla na Kutnohorsku vyrovnávají s rychlým růstem trávy na obecních pozemcích? 

Lidé v Přerově si stěžují na neposečenou trávu - nejvíce vadí pejskařům.

Jako džungle. Lidé si v Přerově stěžují na vysokou trávu

Pohled na louku s květy vlčího máku lahodí oku. Pro přerovské pejskaře je ale v posledních dnech procházka po městě se čtyřnohým miláčkem doslova utrpením. Připadají si jako v džungli - na některých místech je totiž tráva až metr vysoká. Technické služby kvůli deštivému počasí vynechaly jednu seč, tráva ale mezitím vyrostla tak, že se nad tím pozastavují i skalní příznivci zadržování vody v krajině.

Nedosečený trávník v Nymburce.

Města nechávají ostrůvky trávy nedosekané. Udrží hmyz a vodu

Měnící se klima mění i zvyky zahradníků technických služeb ve městech. Novým trendem je nedosekávání větších zelených ploch, naopak na nich zůstávají ostrůvky s vyšší trávou a květinami. Ty mají ve městech udržet mizející hmyz, a také pomoci s pomalejším odpařováním vody a tedy chlazením v létě rozpálených míst. Nové metody v péči o zeleň zavádí v Nymburce i Poděbradech.

Ilustrační foto.

Města regulují sekání trávy. Lidé mají obavy z výskytu klíšťat a alergenů

Mnohá města na Mělnicku se kvůli suchu snaží omezit sekání trávníků. Delší stébla totiž přispívají k tomu, aby se v půdě lépe držela vláha. Podle mělnického správce zeleně a lesů Željka Filipoviče se však velká část veřejnosti k ponechání delšího trávníku staví negativně, mají strach z klíšťat a vyššího výskytu alergenů.

Podobný scénář sečení mají letos všechna jihočeská města, díky vydatnému dešti netřeba zatím opatření proti suchu.

Sekačky letos vyjíždí častěji, může za to vydatný déšť

Každým rokem jihočeská města připravují harmonogram sečí zeleně ve vlastní správě, který sestavují v návaznosti na koncentraci obyvatel, velikost travních ploch a intenzitu růstu trávy. Letošní deštivé jaro se od loňského významně liší, sekačky udržují trávníky častěji a zatím netřeba opatření proti suchu.

Ze zásahu u malobělského mostu

Pád tří osob z Malobělského mostu

Ležím v trávě na břehu Jizery zaklíněná, po pádu z mostu, mezi kameny. Po obličeji mi stéká krev, ruce odřené, mám asi i další zranění, ale vůbec nic necítím. Kousek vedle sedí s nohou zavalenou těžkým kamenem, roztrženým a naraženým ramenem další zraněná žena a nejdále od nás je třetí zraněný. Má otevřenou zlomeninu nohy a šok…

Ilustrační foto - veřejně prospěšné práce

Na Děčínsku nejsou lidé na veřejně prospěšné práce, trávu seká starosta

Posekat trávu, natřít plot u školky nebo opravit zídku. To vše dělají lidé pracující na veřejně prospěšných pracích (VPP). Nyní se ale obce, které je zaměstnávaly, dostaly do velkých problémů. Stát totiž přestal dotace na VPP přidělovat, zpřísnil podmínky pro jejich zaměstnávání. V řadě vesnic tak nyní tyto práce nemá kdo dělat.

Sklizeň sena u Úterského potoka

Bouřky o Barnabáši turisty i sekáče straší

Možná je letos dobře, že kalendářně máme již den svatého Medarda za sebou, ale celé jeho období s okřídlenou čtyřicítkou všelijakého poprchávání, přívalových i horkých dešťů a dalších povětrnostních peripetií nás patrně ještě čeká.

Svah a rovina nad akumulační nádrží u Veličky pod bývalou hasičárnou.

Hranice podpoří vznik přírodních biotopů ve městě

Vysoká tráva ve městech a obcích už není žádnou výjimkou. Na vině ale není nedbalost radnice. Důvodem omezení seče je zadržování vody v krajině a také podpora rostlin, hmyzu a živočichů, kterých ve městech trvale ubývá.

Z údržby veřejné zeleně v Příbrami.

V boji se suchem má pomoci i menší frekvence sekání městské zeleně

/FOTOGALERIE/ V posledních letech se některé obce na Příbramsku potýkají se nedostatkem vody. S tímto problémem bojují různě. Někde stihli postavit vodovodní přivaděč, jako například Sedlčany, jinde o něm teprve uvažují. To je případ Petrovic a okolí. Nicméně o napojení mají zájem i další obce. Sedlčany ale zatím povolování napojení na přivaděč z nádrže Švihov - Želivka pozastavili.

Tráva roste doslova jako z vody. Party sekáčů se v sídlištích v těchto dnech nezastaví.

OBRAZEM: Sekáči trávy vyrazili také do sídlišť

Bujná vegetace po deštích posledních týdnů proměnila sídliště také ve Slaném Na Dolíkách skoro k nepoznání. Místy narostla tráva až po kolena. Na její likvidaci proto vyrazily tento týden party sekáčů.

Sečení trávy v Pivíně 2020

Tradice je tradice. V Pivíně se sekla tráva, pila "vajská" a pojídaly "tvargle"

I přes koronovirová opatření letos opět luční tráva na mezích pod pivínským hřbitovem a na Podsadisku vyrostla do výšky pasu. Při tradiční akci „Sečeni tráve“, organizované Divadelní společností Větřák, si účastníci nejen protáhli kostry, zapívali ale taky při společné práci zavzpomínali na staré časy. Sraz byl v sobotu 30. května o půl páté ráno, za stodolou pana Sedláka.

Mozaikové sečení na hradeckém Moravském Předměstí.

Sterilní anglické trávníky z Hradce pomalu mizí

/FOTOGALERIE/ K velkým změnám v přístupu k travnatým plochám ve městě dochází v posledních letech v Hradci Králové. Kvůli dlouhodobému suchu, tlaku z radnice i měnící se náladě veřejnosti hradecké technické služby výrazně omezují sečení.

Ilustrační foto

Město Kladno chce zamezit vysychání travnatých ploch

Vzhledem k tomu, že přetrvává extrémně suché období, musíme této situaci přizpůsobit i péči o travnaté plochy ve městě. Stav trávníků v Kladně v dubnu odpovídal spíše počátku léta. Situace se výrazně nezlepšila ani po několika krátkých deštích. Dlouhotrvajícímu suchu je přizpůsobena intenzita a způsob první seče.

Hornokalenští myslivci spolu s dobrovolníky zachraňují srnčí zvěř před žacími stroji. I přes snahu zemědělců zemře pod velkými stroji 60 tisíc srnčat v ČR ročně.

FOTO: Myslivci zachraňují srnčata

Hornokalenští myslivci spolu s dobrovolníky zachraňují srnčí zvěř před žacími stroji. V minulých letech používali přístroje, které pomocí zvuku odháněli srnčí zvěř z vysoké trávy. Tento rok zkusili myslivci použít jinou techniku, protože na tu minulou si srnčí zvěř zvykla.

Tráva v Přerově. Ilustrační foto

V Přerově bude vyšší tráva a louka na náměstí

Kompromisem skončil v Přerově odvěký spor zastánců a odpůrců sečení travnatých ploch. V posledních letech rozdělilo toto téma obyvatele města na dva tábory - zatímco jedni si přejí, aby venkovní prostranství nevypadala jako vyprahlá poušť, jiným naopak vysoká tráva vadí - kvůli alergenům a klíšťatům.

Ilustrační foto.

KOMENTÁŘ: Zatápíte nám, my vám ale taky můžeme pěkně zatopit

Tak trochu stranou pozornosti se kvůli daleko závažnějšímu celosvětovému průšvihu odehrávají celé jaro dramata hned za ploty našich parcel. Zatímco v Austrálii hořelo celé čtyři měsíce a obdobný gigantický požár nezvládají na Sibiři ani Rusové, na Benešovsku si lidé s nějakým tím plamínkem hlavu příliš nelámou. I přes zákaz rozdělávání ohňů v přírodě i letos shořely jen v našem okrese stovky metrů čtverečních stařiny. Samozřejmě, neúmyslně. Právě tomu ale nevěřím.