Jedni se k domu dostanou po krásném novém chodníku, druzí přes zeleň rostoucí mezi křivými dlaždicemi už skoro nevidí ze zahrady. Taková je aktuálně situace na Čičákově ulici v Šumperku.
/FOTOGALERIE/ Nové trendy v sekání veřejné zeleně akceptovaly i Nymburk a Poděbrady. V prvně jmenovaném městě stále přibývá zelených ploch, na kterých zahradníci technických služeb nechávají ostrůvky s vyšší trávou. Jedná se o místa s řadou druhů rostlin, které využívá hmyz včetně třeba čím dál vzácnějších čmeláků.
Trendem současné doby je mít pěstěný, nejlépe co nejkratší trávník. Hluk sekaček, křovinořezů či traktorů, kterých k sečení trávy používáme nejčastěji, se tak stal běžnou součástí našich životů od jara až do podzimu.
Volarský se káč se v roce dvou dvacítek uskutečnil po dvanácté. Navzdory velmi špatnému počasí, které sekáči a dámy s kosou včetně nejmenších nepamatují, přivedlo na Maxovy louky za plaveckým bazénem ve Volarech tři děti, osm žen a šestnáct mužů. Ti za velkého chladu a deště prokázali svou odolnost a otužilost a kosili svá políčka jako každý rok.
/VIDEO/ Lesy hl. m. Prahy se coby příspěvková organizace magistrátu hlavního města stará také o více než 150 hektarů luk. A během června a července bylo na pražských loukách rušno. Seno z posekané trávy pak v zimě slouží hlavně jako krmivo pro zvířata, o které pečují Lesy Praha v záchranné stanici pro volně žijící živočichy.
Město se potýká s častými stížnostmi občanů, kteří chtějí vysokou trávu posekat. Ta nyní roste velice rychle. Předpověď suchého a horkého jara a léta se totiž zatím nenaplnila. Teplé počasí totiž doprovází častý déšť.
Vedení města řeší společně se společností Slumeko, která zajišťuje technické služby v Kopřivnici, řeší problémy s přerostlou trávou. Ty jsou hlavně na dětských hřištích, kde si chodí hrát rodiče s dětmi.
Sekat či nesekat? Radnice experimentují se sečí, chybí jim jednotná koncepce. Obyvatelka Polabin to vzala do svých rukou a postarala se o mozaikovou seč.
Začínáme se přizpůsobovat. Alespoň tedy na Kolínsku. A alespoň města a obce. Sláva, chvála. V čem přizpůsobovat? V uvědomění si, že je sucho. I když zrovna prší. Několik suchých let nespasí několik týdnů, kdy z nebe padá déšť. Uběhne pár desítek hodin a bude zase pražit slunce a ze zelených ploch tvořit žlutá suchá prašná místa. Zejména tam, kde byla tráva vysekaná na minivýšku.
Prší a prší a tráva roste rychlostí, na jakou už lidé přestali být v posledních suchých letech zvyklí. Loni touto dobou proschlá místa jsou letos zelená a většinou zarostlá. Kdo má na starosti údržbu trávníků a chce je mít za každou cenu nizoučké a dokonalé, docela se zapotí.
Jsou malí, krásní, někdy jedovatí, mnohdy trochu nahánějí hrůzu. Brouci a pavouci, kteří původně na Vysočině nežili, ale v posledních deseti letech se zde zabydleli. S některými jsou problémy.
Týden před plánovaným prvním klimkovickým kláním sekáčů Jiří Kváš starší poctivě cvičí na vysoké trávě v místním parku u rybníčků. Pak ovšem přichází silná bouřka a lokální záplavy, které zruší i tolik očekávané klání. Klimkovice totiž mají úplně jiné starosti.
Týden před plánovaným prvním klimkovickým kláním sekáčů Jiří Kváš starší poctivě cvičí na vysoké trávě v místním parku u rybníčků. Pak ovšem přichází silná bouřka a lokální záplavy, které zruší i tolik očekávané klání. Klimkovice totiž mají úplně jiné starosti.
Velké plány má hradecká radnice s lokalitou kolem Piletického potoka. Revitalizace potoka má pomoci s bojem proti globálnímu oteplování i proti povodním a využití by zde měl najít i starý svinarský most plukovníka Šrámka. Následovat by měla i výstavba bytů.
Třebaže vzhledem k počasí v minulých týdnech může boj se suchem působit zvláštně, města mají plán, jak zadržet vodu. Hodně tak končí s parkovou úpravou svých trávníků a nechávají je narůst. Ovšem ne všude a za každou cenu.
Tráva a péče o zelené plochy - to je tradiční letní téma, kterému se města a obce zkrátka nevyhnou. Zatímco v minulých letech byl problém se suchem a vedly se diskuse o tom, zda trávu vůbec sekat, nebo ji nechat růst kvůli udržování vláhy v půdě, tentokrát jsou problémy prozatím spíš opačné. Jak se jednotlivá sídla na Kutnohorsku vyrovnávají s rychlým růstem trávy na obecních pozemcích?
Pohled na louku s květy vlčího máku lahodí oku. Pro přerovské pejskaře je ale v posledních dnech procházka po městě se čtyřnohým miláčkem doslova utrpením. Připadají si jako v džungli - na některých místech je totiž tráva až metr vysoká. Technické služby kvůli deštivému počasí vynechaly jednu seč, tráva ale mezitím vyrostla tak, že se nad tím pozastavují i skalní příznivci zadržování vody v krajině.
Měnící se klima mění i zvyky zahradníků technických služeb ve městech. Novým trendem je nedosekávání větších zelených ploch, naopak na nich zůstávají ostrůvky s vyšší trávou a květinami. Ty mají ve městech udržet mizející hmyz, a také pomoci s pomalejším odpařováním vody a tedy chlazením v létě rozpálených míst. Nové metody v péči o zeleň zavádí v Nymburce i Poděbradech.
Mnohá města na Mělnicku se kvůli suchu snaží omezit sekání trávníků. Delší stébla totiž přispívají k tomu, aby se v půdě lépe držela vláha. Podle mělnického správce zeleně a lesů Željka Filipoviče se však velká část veřejnosti k ponechání delšího trávníku staví negativně, mají strach z klíšťat a vyššího výskytu alergenů.
Každým rokem jihočeská města připravují harmonogram sečí zeleně ve vlastní správě, který sestavují v návaznosti na koncentraci obyvatel, velikost travních ploch a intenzitu růstu trávy. Letošní deštivé jaro se od loňského významně liší, sekačky udržují trávníky častěji a zatím netřeba opatření proti suchu.
Ležím v trávě na břehu Jizery zaklíněná, po pádu z mostu, mezi kameny. Po obličeji mi stéká krev, ruce odřené, mám asi i další zranění, ale vůbec nic necítím. Kousek vedle sedí s nohou zavalenou těžkým kamenem, roztrženým a naraženým ramenem další zraněná žena a nejdále od nás je třetí zraněný. Má otevřenou zlomeninu nohy a šok…
Posekat trávu, natřít plot u školky nebo opravit zídku. To vše dělají lidé pracující na veřejně prospěšných pracích (VPP). Nyní se ale obce, které je zaměstnávaly, dostaly do velkých problémů. Stát totiž přestal dotace na VPP přidělovat, zpřísnil podmínky pro jejich zaměstnávání. V řadě vesnic tak nyní tyto práce nemá kdo dělat.
Možná je letos dobře, že kalendářně máme již den svatého Medarda za sebou, ale celé jeho období s okřídlenou čtyřicítkou všelijakého poprchávání, přívalových i horkých dešťů a dalších povětrnostních peripetií nás patrně ještě čeká.
Možná je letos dobře, že kalendářně máme již den svatého Medarda za sebou, ale celé jeho období s okřídlenou čtyřicítkou všelijakého poprchávání, přívalových i horkých dešťů a dalších povětrnostních peripetií nás patrně ještě čeká.
Vysoká tráva ve městech a obcích už není žádnou výjimkou. Na vině ale není nedbalost radnice. Důvodem omezení seče je zadržování vody v krajině a také podpora rostlin, hmyzu a živočichů, kterých ve městech trvale ubývá.
/FOTOGALERIE/ V posledních letech se některé obce na Příbramsku potýkají se nedostatkem vody. S tímto problémem bojují různě. Někde stihli postavit vodovodní přivaděč, jako například Sedlčany, jinde o něm teprve uvažují. To je případ Petrovic a okolí. Nicméně o napojení mají zájem i další obce. Sedlčany ale zatím povolování napojení na přivaděč z nádrže Švihov - Želivka pozastavili.
Bujná vegetace po deštích posledních týdnů proměnila sídliště také ve Slaném Na Dolíkách skoro k nepoznání. Místy narostla tráva až po kolena. Na její likvidaci proto vyrazily tento týden party sekáčů.
Je jich pět, a když zrovna neskotačí po výběhu, zkoumají podzemí zoo. Řeč je o pětici mláďat psounů prériových, která přišla na svět v děčínské zoologické zahradě.
V neděli a o svátcích má být klid, jsou přesvědčeni starousedlíci v obcích. Naopak chalupáři se snaží hlavně o víkendech dohnat co nejvíc práce, a tak se travní sekačky, křovinořezy, pily nebo cirkulárky nezastaví mnohdy od rána do večera.
Trávníky jsou v Krnově rozdělené do tří skupin. V centru se tráva seká osmkrát ročně, na sídlištích a v parcích šestkrát a v okrajových částech nebo podél řek třikrát. Je to hodně, nebo málo?
I přes koronovirová opatření letos opět luční tráva na mezích pod pivínským hřbitovem a na Podsadisku vyrostla do výšky pasu. Při tradiční akci „Sečeni tráve“, organizované Divadelní společností Větřák, si účastníci nejen protáhli kostry, zapívali ale taky při společné práci zavzpomínali na staré časy. Sraz byl v sobotu 30. května o půl páté ráno, za stodolou pana Sedláka.
/FOTOGALERIE/ K velkým změnám v přístupu k travnatým plochám ve městě dochází v posledních letech v Hradci Králové. Kvůli dlouhodobému suchu, tlaku z radnice i měnící se náladě veřejnosti hradecké technické služby výrazně omezují sečení.
Vzhledem k tomu, že přetrvává extrémně suché období, musíme této situaci přizpůsobit i péči o travnaté plochy ve městě. Stav trávníků v Kladně v dubnu odpovídal spíše počátku léta. Situace se výrazně nezlepšila ani po několika krátkých deštích. Dlouhotrvajícímu suchu je přizpůsobena intenzita a způsob první seče.
Představujete si Antarktidu jako nekonečné bílé pláně ledu a sněhu? Chyba. I na nejchladnějším kontinentu se totiž nacházejí místa, která se čas od času zazelenají. Za neobvyklou barvu ovšem tyto oblasti poněkud překvapivě nevděčí trávě, nýbrž něčemu jinému.
Hornokalenští myslivci spolu s dobrovolníky zachraňují srnčí zvěř před žacími stroji. V minulých letech používali přístroje, které pomocí zvuku odháněli srnčí zvěř z vysoké trávy. Tento rok zkusili myslivci použít jinou techniku, protože na tu minulou si srnčí zvěř zvykla.
Kompromisem skončil v Přerově odvěký spor zastánců a odpůrců sečení travnatých ploch. V posledních letech rozdělilo toto téma obyvatele města na dva tábory - zatímco jedni si přejí, aby venkovní prostranství nevypadala jako vyprahlá poušť, jiným naopak vysoká tráva vadí - kvůli alergenům a klíšťatům.
Tak trochu stranou pozornosti se kvůli daleko závažnějšímu celosvětovému průšvihu odehrávají celé jaro dramata hned za ploty našich parcel. Zatímco v Austrálii hořelo celé čtyři měsíce a obdobný gigantický požár nezvládají na Sibiři ani Rusové, na Benešovsku si lidé s nějakým tím plamínkem hlavu příliš nelámou. I přes zákaz rozdělávání ohňů v přírodě i letos shořely jen v našem okrese stovky metrů čtverečních stařiny. Samozřejmě, neúmyslně. Právě tomu ale nevěřím.
Už vás nebaví každý týden hodiny udržovat rostoucí trávu v patřičných mezích? Hitem posledních let se stala živá sekačka. Ovečky se místo vás dokážou o trávník postarat jedna radost. Má to ale svá pravidla, na které nezkušený začátečník leckdy zapomene.
Bývala to malá, milá čtvrť. Tichá, klidná, v příjemné docházkové vzdálenosti od centra a přeci dokonale vybavená – základní škola, nejedna školka, jesle, samoobsluha, lékárna, zdravotní středisko pro děti i dospělé, trafika, lékárna.