Ukrajinci, kteří na jižní Moravě hledají úkryt před válkou, mohou cestovat městskou hromadnou dopravou v Brně zdarma. Návrh v pátek odsouhlasilo představenstvo brněnského dopravního podniku.
Pokud vás láká kouzlo opuštěných míst, neměla by vám uniknout naše galerie. Vyhledávání a prozkoumávání zapomenutých míst se mezi zasvěcenými nazývá urbex, což je zkrácenina anglických slov urban exploration, které se dají volně přeložit jako poznávání nejrůznějších domů, budov a jiných objektů.
Do humanitární pomoci lidem z válkou zmítané Ukrajiny se zapojila od prvních chvil také Charita Kralupy nad Vltavou. Její pracovníci a další dobrovolníci pomáhají potřebným celoročně, bohaté zkušenosti nyní využívají právě při koordinaci pomoci pro ukrajinské uprchlíky.
Ruská armáda i nadále útočí na velká města na Ukrajině. V noci na pátek vypukl požár v Záporožské jaderné elektrárně na jihovýchodě Ukrajiny, hořelo v pětipodlažním výcvikovém zařízení. Ve čtvrtek se Rusko a Ukrajina na dalším společném jednání dohodly na humanitárních koridorech s možným dočasným příměřím v jejich okolí pro odchod civilního obyvatelstva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj promluvil večer pomocí telemostu k demonstrantům napříč evropskými městy.
Z dříve ruské restaurace Samovar v brněnské ulici Koliště je dnes slovanský podnik Samovar. Jeho majitelka Natalja Bajkalová žije v České republice už pětadvacet let. Donedávna oblíbenou ruskou kuchyni a jiné zboží kvůli současné situaci na Ukrajině změnila. Jedná se například o ruskou vodku Standard, místo které na baru vystavila ukrajinskou.
Z dříve ruské restaurace Samovar v brněnské ulici Koliště je dnes slovanský podnik Samovar. Jeho majitelka Natalja Bajkalová žije v České republice už pětadvacet let. Donedávna oblíbenou ruskou kuchyni a jiné zboží kvůli současné situaci na Ukrajině změnila. Jedná se například o ruskou vodku Standard, místo které na baru vystavila ukrajinskou.
/FOTO, VIDEO/ Drogerie, oblečení, obuv, trvanlivé potraviny, ale třeba i kuchyňské nádobí či léky. To vše nyní plní jednu z hal areálu ESKO-T na Hrotovické ulici v Třebíči. Shromažďuje se zde velká sbírka pro třebíčské partnerské město Rachiv.
/FOTO/ Se změnou názvu brněnské zastávky městské hromadné dopravy Běloruská, po ruské invazi na Ukrajinu, přišli představitelé brněnských Bohunic. Návrh na přejmenování diskutovali s místními na sociálních sítích. Většina byla proti. Změna názvu se netýká Běloruské ulice, která se v tamní městské části taktéž nachází.
Před výrazným zhoršení služeb České pošty na Aššsku varoval už v polovině prosince loňského roku starosta Aše Dalibor Blažek, tedy ještě před chystaným zrušením oddělení doručovatelů listovních zásilek na pobočce České pošty v Aši a jeho převedením do Chebu.
Před dvěma lety stál u zrodu skupiny, která na sociální síti Facebook rozjela v době covidové pomoc zdravotníkům. Čítá na pět set členů, kteří se postarali o tisk, výrobu a distribuci více jak deseti tisíc obličejových štítů.
Pomoci Ukrajině můžete z jihu Čech také vy. Například v pondělí 7. března se koná na českokrumlovském náměstí Svornosti dobročinná akce pro Ukrajinu. Přispět můžete také na sbírková konta, nebo nabídnout služby tlumočení či ubytování.
Dvě dodávky plně naložené věcmi ze sbírky, do které pohotově přispěli obyvatelé Krumlova, ale i z jiných míst regionu, se v úterý rozjely k hranicím Ukrajiny. Ruslan Radychovskyj z Křenova v jedné z dodávek netušil, co je na hranicích čeká.
Desítky lidí přišly ve středu odpoledne vyjádřit na Masarykovo náměstí v Přerově svou podporu Ukrajině a odsoudit ruskou agresi. Mnozí přinesli ukrajinské vlajky nebo transparenty, odsuzující válku a ruského prezidenta Putina.
O provizorní sirotčinec v ukrajinském Lvově se stará i na dálku Ljudmyla Melnyková z Ukrajiny, která pracuje pět let jako všeobecná sestra v Nemocnici Privamed v Plzni. V současnosti se snaží lidem na Ukrajině napadené Ruskem pomáhat, jak může.
O provizorní sirotčinec v ukrajinském Lvově se stará i na dálku Ljudmyla Melnyková z Ukrajiny, která pracuje pět let jako všeobecná sestra v Nemocnici Privamed v Plzni. V současnosti se snaží lidem na Ukrajině napadené Ruskem pomáhat, jak může.
Více než polovina Čechů starších šestnácti let se v posledních letech zaregistrovala alespoň na jedné platformě sociálních sítí. Uživatelé tráví jejich procházením v průměru 2,5 hodiny denně. Podle Statista Digital Market Outlook má počet měsíčních aktivních uživatelů sociálních sítí v Česku v roce 2022 dosáhnout 7,91 milionu.
„Paní, nechcete parfémy? Mám dva…“ „Hej, kámo, mám levně vůně, nechceš?“ Tímto poněkud neurvalým stylem oslovují kolemjdoucí žena či muž, většinou s cizím přízvukem. V centru Liberce, ale i na parkovištích u obchodních center v těchto dnech opět „operují“ pouliční prodejci parfémů.
/ROZHOVOR/ Vyhráli jsme. Tak hodnotí odpůrci očkování i covidových opatřeních zušení prokazování bezinfekčnosti. Více než rok odolávali jejich slovy neprověřené vakcíně. Důvěru naopak vložili mezi skupiny a iniciativy, které slibovaly boj za jejich práva. Zadarmo to ale nedělaly. Podle Romana Máci, analytika Institutu pro politiku a společnost důvěřivosti lidí využili i podvodníci.
Úterý 1. března. Od budovy rumburského gymnázia odjíždí na Ukrajinu kamion a dodávky plně naložené humanitární pomocí. Na dlouhou cestu je vyprovází potlesk mnoha studentů, kteří v předcházejícím čase pomohli naplnit jeho útroby desítkami krabic a pytlů s dekami, spacáky, plenami, potravinami apod. Nikdo z aktérů tohoto velkého okamžiku přitom ještě na konci minulého týdně vůbec netušil, že se stane účastníkem tak mimořádné ukázky solidarity. A co k této události vedlo? Jedna bezesná noc a pár jedinců, kteří svým příkladem a odhodláním strhli další.
Už téměř čtvrt století nabízí MC Cipísek v Prostějově své služby rodinám s malými dětmi, takže pomalu se do centra začnou vracet bývalá cipísčata, tentokrát ale v rolí rodičů. Poslední únorový týden oslavil prostějovský Cipísek totiž už své 23. narozeniny. Za příspěvěk děkujeme
Když uvidíte puberťáka, jak útočí na druhého nožem a celé to pozoruje plačící sestra napadeného, co uděláte? Napíšete o tom na facebook, vezmete sestru napadeného k sobě domů a počkáte, jak to dopadne, nebo aktivně zakročíte? Takové přirovnání použil David Eliash z Jihlavska, když se rozhodl poslat na Ukrajinu peníze na obranný materiál.
/FOTOGALERIE/ Bez nezbytných léků, jen s pár potravinovými doplňky. Tak přijela do Prahy Ivanna Tsutsman, maminka dvouletého Marka a devítiletého Maksyma, která se syny uprchla z Ukrajiny.
/FOTOGALERIE/ Bez nezbytných léků, jen s pár potravinovými doplňky. Tak přijela do Prahy Ivanna Tsutsman, maminka dvouletého Marka a devítiletého Maksyma, která se syny uprchla z Ukrajiny.
/FOTO, VIDEO/ Humanitární konvoj vyjel od Makra s jídlem, hygienickými pomůckami a dalšími potřebnými věcmi. Lidé z regionu je posílají Ukrajincům, kteří jsou na útěku před válkou.
Meteorologické jaro začalo v Česku mrazivým ránem. Na horách klesla teplota nad ránem i pod minus 20 stupňů Celsia. Nejchladněji bylo na Jizerce u Kořenova v Jizerských horách, kde teplota klesla na minus 22,8 stupně Celsia, uvedl na facebooku Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jako meteorologické jaro se označuje období od začátku března do konce května.
Válka lží na tuzemském internetu začala o dost dřív než ta reálná na Ukrajině. Z lidí, kteří nedávno „pouze“ protestovali proti koronavirovým restrikcím a očkování, se po začátku invaze částečně stali přívrženci Ruska.
/FOTOGALERIE/ Simona Keilová nemohla celou noc po ruské invazi na Ukrajinu takzvaně zabrat. Byla plná pocitů vzteku a zmaru. „Ráno jsem si byla jistá, že musíme něco udělat. Asi ještě nikdy předtím jsem neměla tak silnou potřebu pomoct, a to jsem vystudovala sociální práci,“ popsala začátek příběhu, který rychle nabral vysoké obrátky, matka dvou malých dětí a profesí baristka.
/FOTOGALERIE/ Simona Keilová nemohla celou noc po ruské invazi na Ukrajinu takzvaně zabrat. Byla plná pocitů vzteku a zmaru. „Ráno jsem si byla jistá, že musíme něco udělat. Asi ještě nikdy předtím jsem neměla tak silnou potřebu pomoct, a to jsem vystudovala sociální práci,“ popsala začátek příběhu, který rychle nabral vysoké obrátky, matka dvou malých dětí a profesí baristka.
/FOTO/ Asistenční centrum pomoci pro uprchlíky z Ukrajiny vzniká na brněnském výstavišti. V provozu mělo být podle hejtmana Jana Grolicha původně už v úterý večer, nakonec představitelé kraje otevření posunuli na středeční ráno.
Velké nápisy Sebranka mohli vidět lidé procházející v úterý ráno kolem pobočky ruské Sberbank v Panské ulici v centru Brna. Loga jsou zpracovaná tak, že připomínají skutečné logo banky. Pozoměněné logo v minulosti vytvořil brněnský umělec Timo.
Velké nápisy Sebranka mohli vidět lidé procházející v úterý ráno kolem pobočky ruské Sberbank v Panské ulici v centru Brna. Loga jsou zpracovaná tak, že připomínají skutečné logo banky. Pozoměněné logo v minulosti vytvořil brněnský umělec Timo.
Magdalena Klížová a Adam Knop ze studia Yogaholick, které provozují v Liberci a Turnově, nezůstali neteční vůči válečnému konfliktu na východě Evropy. Za sebe poslali dar organizaci Člověk v tísni okamžitě. A jelikož si uvědomují, že jejich příspěvek jako jednotlivce je jen střípek, rozhodli se pro další pomoc.
Meteorologické jaro začalo v Česku mrazivým ránem. Na horách klesla teplota v úterý nad ránem i pod minus 20 stupňů Celsia. V nižších polohách bylo obvykle tři až osm stupňů pod bodem mrazu, ojediněle minus deset, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebooku. Jako meteorologické jaro se označuje období od začátku března do konce května.
Organizátoři Třebíčského půlmaratonu hledají tátu šestiletého ukrajinského chlapce Ostapa. Ten by měl žít v Třebíči. Ostapa na ukrajinsko-polských hranicích vyfotografoval zpravodaj Filip Harzer, který jeho snímek umístil na sociální sítě. „Má za sebou nekonečné čekání v mrazu a ušel s babičkou Halinou, maminkou a sourozenci pětadvacet kilometrů pěšky až do Polska. Bez vody, čaje, pomoci. Čekal tu na něj otec Igor, který rodinu vezme do Třebíče. Pracuje tam,“ uvedl Harzer k fotografii.
Jizerskohorští záchranáři za sebou mají perný týden. Vyjížděli k více než devadesáti zásahům. Mimo jiné ke zraněným dvakrát slaňovali. Pomáhali také běžci, který si na zledovatělém povrchu zlomil bérec.
Shromáždit historické fotografie Vyškova a porovnat je se současným vzhledem města. Takový úkol si předsevzal vyškovský fotograf Jindřich Holíček. Fotograf tak dává všem možnost – uchovat si v paměti i dávno prošlé, historické obrazy a události. K historické fotografii vždy doplnil současnou, pořízenou ze stejného místa. Děkujeme za svolení k publikování fotografií.
Nové podmínky provozu pro brněnskou slévárnu navrhne odborný posudek zadaný krajskými úředníky. Má vést ke snížení zápachu, který obtěžuje obyvatele pěti městských částí na východě Brna. Ve slévárně už provedli úpravy vzduchotechniky, zaměřili se také na odprašovací systém.
Nejen místní stálice nebo běžci a běžkyně z blízkého okolí, ale také závodníci ze Strakonic nebo až z dalekých Pardubic. To byl sobotní závod Zimní Řakom, který se konal v rámci 3. ročníku Zimní běžecké ligy v Dolanech u Klatov jako druhá část populární třídílné série z dílny agilní TJ Sokol Dolany v čele s hlavním organizátorem Karlem Voráčkem.
Na facebooku jsem viděl stránky týkající se pomoci Ukrajině, tak jsem napsal, že mám k dispozici devítimístné auto a že pokud bude potřeba, jsem schopen tam vyjet. Zítra vyrážíme. Tak hovoří Roman Mutl z Jihlavy, jeden z trojice dobrovolníků, kteří v pondělí přes jihlavským supermarketem Tesco pořádají sbírku.
/FOTO/ Pomáhat Ukrajině a tamním lidem prchajícím z vlasti před válkou se snaží v těchto dnech jednotlivci i celé kolektivy. Mezi ty, kteří jsou ochotni bez váhání poskytnout to základní, co člověk v nouzi potřebuje, patří i slánská Kantýna Jan Kubr na Londě v Husově ulici.
V Mladé Boleslavi se hraje na nejvyšší úrovni jak fotbal, tak hokej. Který z týmů je ale ve středočeském městě jedničkou mezi fanoušky? Zajímavé porovnání může nabídnout pohled na sociální sítě obou klubů.
Plzeň řeší pomoc prvním válečným uprchlíkům z Ukrajiny, má už desítky zájemců o ubytování. Své aktivity zaměří na ty nejohroženější, tedy matky s dětmi a seniory.
Rozpolcený biatlon. Mezinárodní biatlonová federace oznámila, že na nadcházejících soutěžích nebudou vyvěšeny jakékoliv národní symboly Ruska a Běloruska. Sportovci těchto zemí mohou startovat pouze jako neutrální závodníci. Bývalý český reprezentant Michal Šlesingr označil v reakci tento postoj jako „velmi špatné rozhodnutí“. Ruská reprezentace odpověděla oznámením, že vynechá zbývající závody Světového poháru i IBU Cupu a bude se bránit u soudu.