Kreativ

ŠTÍTEK: hnízdo

Národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy. Imaturní samice opakovaně navštěvuje nový pár.

Dobří sokoli se vracejí: v Moravském krasu přibyl třetí pár, podívejte se

Dobrá zpráva. Vzácní sokoli stěhovaví se znovu vrátili hnízdit do Moravského krasu na Blanensku. A co víc. Kromě stabilních dvou párů to vypadá, že by se tam mohli o mláďata starat ještě v dalším hnízdě. Deník Rovnost o novince v pátek informoval René Bedan, který se věnuje pozorování a mapování výskytu těchto dravých ptáků v Moravském krasu.

Čáp už dorazil i do Sokolova. Oproti loňsku o 19 dní později.

Čáp už dorazil i do Sokolova. Oproti loňsku o 19 dní později

Osiřelý komín vnitrobloku u sokolovského dopravního terminálu je minulostí. V pondělí totiž konečně přiletěl čáp i do Sokolova. Je zde zhruba popáté a z toho se několikrát dokonce povedlo čapí rodince přivést na svět mladé. "Tak dnes doletěl, Pepík jeden náš," všimla si v pondělí Jana Pechová, která má vedle čapího hnízda kancelář. Do Sokolova letos přiletěl o celých 19 dní později než vloni. V Chebu byli letos čápi poprvé ještě dříve, a to 15. února, a ihned tam na hnízdě začala úřadovat čapí rodinka. Tamní obyvatelé ji dokonce mohou pozorovat přes web kameru.

Jedním z důkazů toho, že je jaro skutečně za dveřmi, každoročně bývá hnízdění čápů bílých, kteří v naší zemi pomalu, ale jistě, obsazují svá hnízdiště.

Do Česka se vrací první čápi. Hnízdění se dá sledovat i online

Jedním z důkazů toho, že je jaro skutečně za dveřmi, každoročně bývá hnízdění čápů bílých, kteří v naší zemi pomalu, ale jistě, obsazují svá hnízdiště. Existuje internetová mapa čapích hnízd, a podle ní je již více než 50 hnízd na Vysočině obsazeno.

Na Osoblažsko se vrátily čejky, první poslové jara. Na poli u Slezských Rudoltic můžeme v těchto dnech pozorovat hejno kolem 25 exemplářů čejky chocholaté. Březen 2022.

Podívejte, na Osoblažsko se vrátily vzácné čejky, jsou symbolem jara

/FOTOGALERIE/ Na Osoblažsku je březnové setkání s čejkami radostná předzvěst jara stejně jako první sněženky, medvědí česnek nebo čápi. Čejka chocholatá patří v Česku mezi nejrychleji ubývající ptačí druhy. Počet hnízd se u nás během dvou dekád snížil o 70 procent. Dnes už na našem území hnízdí sotva sedm tisíc párů čejky. Z některých oblastí už čejky vymizely úplně.

Na tovární komín v areálu bývalého Dřevotvaru v Chlumci nad Cidlinou se půl roku po požáru vrátilo čapí hnízdo.

FOTO, VIDEO: Čapí hnízdo v Chlumci zdobí ukrajinská vlajka

Na čapí pár, který se do Chlumce nad Cidlinou každoročně vrací, už čeká na komíně nové hnízdo. To staré poničil před půl rokem požár. Místní ale sehnali peníze a ve čtvrtek ráno jeřáb víc než třistakilové hnízdo zvedl zpět na komín.

Ptáci už nehnízdí jen v kolonii. Stromy pokácela vichřice v letech 2008 a 2013

Havrani dělají problémy. Shazováním hnízd si nepomůžeme, říkají ochránci

/FOTO/ Havrani přilétají z Itálie a Francie, už si nosí na stromy materiál, aby postavili hnízda. Kolonie, přírodní památka Ptačí ostrovy v Chrudimi, jim už neskýtá jediný domov, našli ho v jiných částech města. Shazování hnízd ničemu nepomůže, tvrdí ochránci přírody. Havrani zareagují na zásah člověka velmi rychle a odletí do klidu. Třeba na hřbitov.

V průměru má 140 centimetrů, nadšenci z Jaroslavic na Znojemsku splétají hnízdo pro čápy. Postaví na stožár v zahradě. Na snímku Pavel Pilíšek.

Obří dílo. Nadšenci z Jaroslavic splétají na zahradě hnízdo pro čápy

Nikoliv po vzoru nechvalně proslulého Čapího hnízda bývalého českého premiéra, ale na vlastní pěst. Skutečné čapí hnízdo staví teď dva nadšenci v Jaroslavicích. Proto, aby na svou zahradu přilákali obdivované opeřence s klapajícími zobáky k bydlení. Obří hnízdo měří v průměru skoro metr a půl.

Orel mořský na jihu Čech. Při pozorování by se člověk měl chovat naprosto nenápadně a tiše. To, platí zejména v zimě, kdy zamrzají hladiny rybníků a pro orly se snižuje dostupnost potravy.

Orel mořský se na jihu Čech zabydlel. Na jeho pozorování je ale třeba trpělivost

Náš největší dravec byl před sto lety vyhuben. V současnosti se tento impozantní pták těší ochraně a v jižních Čechách našel své útočiště. Podle ochránců přírody, zoologů a ornitologů není jeho výskyt omezen jen na Třeboňsko, ale pozorují ho i na Táborsku, Českobudějovicku a v dalších částech kraje, kde má dostatek potravy.

S kamarádem kosem

O Žlutěnce. Kapitola 13: Doktorka kosice

Potom, co Nejstaršího pomuchlalo štěňátko, si ptáčata sbírala potravu jen na jejich stromě. Nejstarší však nesměl opustit dokonce ani hnízdo, rodiče ho krmili jako v době, když byl malinký. Na večer, po večeři, jakmile se vrátili do hnízda, začal se Nejstarší třást zimou. Rodiče se ustaraně na sebe dívali. Pak Modráček odletěl. Po nějaké době přilétl nazpět s kosicí.

Koupání sýkory modřinky

O Žlutěnce. Kapitola 12: Koupání

Přes noc pořádně sprchlo. Na zemi zůstalo několik velkých kaluží. Žlutěnka rozhodla, že je čas na první koupel. Rodinka slétla dolů na snídani a po ní Žlutěnka předvedla, jak se v kaluži správně okoupat, a jak potom otřepat křidélka. Ptáčatům se koupání velmi líbilo. Skákali, skotačili, cákali po sobě. Žlutěnka je už volala z vody, ale jim se stále nechtělo. Ale nic naplat, poslouchat se musí. „Z kaluže ven, všichni z kaluže ven! I ty Nejstarší! Pořádně se všichni otřepejte, ať vám peříčka rychle uschnou do suchoučka!“

Sbírání potravy

O Žlutěnce. Kapitola 11: První let

Konečně bylo krásné počasí. Květy se, rozevřeny ve své kráse, vyhřívaly na slunci. Včelky poletovaly zahradou sem a tam. Sosáčkama pily šťávu a létaly s ní do úlu. Pavoučci sledovali své pavučiny ze dřeva a těšili se na úlovek. Šneček schován pod listy spal a těšil se, až zas bude pršet. Motýli tančili své tance, otáčeli barevná křídla, aby se leskla, když měli žízeň, pili květní šťávu. 

Štěně pomáhá

O Žlutěnce. Kapitola 10: Pozor, kočka se vrátila!

Žlutěnka začala svým malým ptáčátkům vyprávět: „Na zahradě vyrostlo mnoho žlutých květů. Ty s těmi většími květy a mnoha okvětními lístky a velkými listy, se jmenují pampelišky. Děti si z nich pletou věnečky a pokládají si je na hlavu. V té chvíli každý květ chce být utrhnut a stát se částí věnečku. Chce být nošen pro okrasu a z té výšky na chvíli pozorovat svět.

Sýkorka

O Žlutěnce. Kapitola 9: První zkušenosti malých nezbedů

Ráno se probudilo nejmladší ptáče křikem svých sourozenců. Otevřelo očka, kulilo je. Cože tak strašného se děje? Proč ptáčata dělají tak velký povyk? Za chvíli zjistilo, že je to kvůli snídani. Když viděli přilétajícího otce s chutným soustem potravy, otvírali zobáčky co nejvíce dokořán a při tom tropili takový velký rámus.

Malé ptáčátko

O Žlutěnce. Kapitola 8: A co poslední vajíčko?

Modráček se Žlutěnkou zahřívali ptáčata. Po dešti letěli nasbírat potravu. K večeru však obě ptáčata do posledního nevylíhnutého vajíčka znenadání tak mohutně klovla, že skořápka praskla. Zevnitř se ozvalo: „Já ještě nechci ven. Já chci ještě spinkat.“

Ptáčata

O Žlutěnce. Kapitola 7: Pípající drobota

Zatímco se malinká včelka sušila na vajíčku, ozvalo se pod ní ťukání. Zevnitř vajíčka kloval do skořápky ptáček. Včelička se ve spánku obrátila na druhou stranu, pak postupně protáhla všechny nožky. Otevřela jedno očko, podívala se jím kolem, kdopak ji to ruší ze spánku. Nikoho neviděla. Ťuk, ozvalo se pod ní, ťuk. Nechtělo se jí vstávat. Krásně to pod ní hřálo. Ťuk, ťuk.

Louka

O Žlutěnce. Kapitola 6: Jarní nesnáze a nečekané pátrání

Jaro již bylo v plném proudu. Stromy obrostly květy a listím. Lehký vánek nesl zahradou směs vůní květin. Žlutěnka seděla opatrně v hnízdě, které si spolu s Modráčkem postavili. Bylo opravdu velkolepé. A prostorné, aby se tam vešla celá rodinka. A teď - teď seděla na vajíčkách a pozorovala zahradu pod sebou.

Kosí poradci

O Žlutěnce. Kapitola 3: Dej mi své křídélko, moje ctitelko

Modráček se rozletěl k nejbližším známým. „Zdravíčko kosí rodinko, přeji krásný den,“ pozdravil a uklonil se. „Dobrý podvečer. Vždyť už se smráká,“ odpověděl kosí tatínek. „Kdepak ses tak navečer vypravil?“ „Přiletěl jsem si pro radu,“ odpověděl Modráček. „Sýkorka ke kosům?“ diví se taťka. „Ano, má otázka se týká všech mladých ptáků a jara. Těch, co si chtějí pořídit rodinu.“ 

Kosí poradci

O Žlutěnce: Dej mi své křídélko, moje ctitelko

Modráček se rozletěl k nejbližším známým. „Zdravíčko kosí rodinko, přeji krásný den,“ pozdravil a uklonil se. „Dobrý podvečer. Vždyť už se smráká,“ odpověděl kosí tatínek. „Kdepak ses tak navečer vypravil?“ „Přiletěl jsem si pro radu,“ odpověděl Modráček. „Sýkorka ke kosům?“ diví se taťka. „Ano, má otázka se týká všech mladých ptáků a jara. Těch, co si chtějí pořídit rodinu.“ 

Zamilovaný páreček

O Žlutěnce. Kapitola 2: Stavba

Se stavbou hnízda začaly mladé sýkorky Modráček a Žlutěnka hned po snídani. Materiálu na zahradě byla spousta. Uschlá tráva, malé, ohebné větvičky, jíl, ba dokonce i provázky. Vše potřebné sesbírávaly na jednu hromadu. Místo bylo vybráno u horního suku. Když měly dost nachystáno, dal Modráček pokyn. Stavba mohla začít.

Zamilovaný páreček

O Žlutěnce. Kapitola 2: Stavba

Se stavbou hnízda začali mladé sýkorky Modráček a Žlutěnka hned po snídani. Materiálu na zahradě byla spousta. Uschlá tráva, malé, ohebné větvičky, jíl, ba dokonce i provázky. Vše potřebné sesbírávali na jednu hromadu. Místo bylo vybráno u horního suku. Když měli dost nachystáno, dal Modráček pokyn. Stavba mohla začít.

Zamilovaný páreček

O Žlutěnce. Kapitola 2: Stavba

Se stavbou hnízda začali mladé sýkorky Modráček a Žlutěnka hned po snídani. Materiálu na zahradě byla spousta. Uschlá tráva, malé, ohebné větvičky, jíl, ba dokonce i provázky. Vše potřebné sesbírávali na jednu hromadu. Místo bylo vybráno u horního suku. Když měli dost nachystáno, dal Modráček pokyn. Stavba mohla začít.

Zamilovaný páreček

O Žlutěnce. Kapitola 2: Stavba

Se stavbou hnízda začali mladé sýkorky Modráček a Žlutěnka hned po snídani. Materiálu na zahradě byla spousta. Uschlá tráva, malé, ohebné větvičky, jíl, ba dokonce i provázky. Vše potřebné sesbírávali na jednu hromadu. Místo bylo vybráno u horního suku. Když měli dost nachystáno, dal Modráček pokyn. Stavba mohla začít.

Zamilovaný páreček

O Žlutěnce. Kapitola 2: Stavba

Se stavbou hnízda začali mladé sýkorky Modráček a Žlutěnka hned po snídani. Materiálu na zahradě byla spousta. Uschlá tráva, malé, ohebné větvičky, jíl, ba dokonce i provázky. Vše potřebné sesbírávali na jednu hromadu. Místo bylo vybráno u horního suku. Když měli dost nachystáno, dal Modráček pokyn. Stavba mohla začít.

Kosi

Přečtěte si pohádku O Žlutěnce. Kapitola 1: Zahrada

Paprsky slunce se opíraly o strom, kde seděly sýkorky. Jejich barevné peří se krásně blýskalo. Byly však ustarané. Nastalo předjaří a bylo nutno se poohlédnout po nových hnízdech. Rodinka se loni pořádně rozrostla. Bylo tedy nutné, aby se mladí osamostatnili. Nové páry a ti, co jsou sami, měli postavit svá hnízda, nové domovy, jinde.