Dobrovolníci, hasiči, pracovníci Záchranné stanice Pasíčka na Chrudimsku, ale i studenti Střední školy automobilní v Hylvátech na Orlicku umístili nové čapí hnízdo na komín v areálu školy. To staré bylo pro mláďata smrtelnou pastí.
Do Sokolova přiletěl čáp. V pátek 7. března se mohli kolemjdoucí přesvědčit o tom, že osiřelý komín vnitrobloku u dopravního terminálu je minulostí. Je tam zhruba poosmé, a z toho se několikrát povedlo čapí rodince přivést na svět mladé. Zatím je tam sám. Minulý rok přiletěl o tři dny dříve než letos. "Tak už jsme se dočkali i my. Čáp je tady," zaznamenala přílet čápa Jana Pechová.
Obyvatelé Pikárce oslavili 1. března konec masopustu maškarním průvodem. Toho se zúčastnilo téměř sto masek od nejmladších po ty nejstarší. Mezi ty nejzajímavější masky patřili například pikárecký Donald Trump, orangutan z Bhútánu nebo skupina pirátů.
V Jičíně se tuto neděli 2. března na lázeňském komíně u zimního stadionu usídlil první čáp, který pilně nosí materiál na obnovu svého hnízda.
Do Hranic ve čtvrtek dorazily další komponenty obří sochy čápa, která se podle prvních reakcí lidí stane živě diskutovaným tématem. „První části kovové sochy přivezl kamion už v pondělí a dnes k nim přibyly čapí nohy a hnízdo. Pracovníci začali s kompletací jednotlivých dílů a nahoru umístili čapí hnízdo, které bylo původně na sloupu. Dostavěný základ hnízda vytvořili ornitologové a nyní se přesunul na nové místo,“ popsal mluvčí hranické radnice Petr Bakovský.
První část kovové sochy čápa, která se na jaře stane novým příbytkem opeřenců, dorazila v pondělí do Hranic.
Čtveřice žen založila před rokem a půl ve staré Orlové rodinné centrum Naše hnízdo a od té doby pomáhají do lokality poznamenané těžbou a důlními vlivy vrátit společenský život. Jdou na to přes mladé rodiny s dětmi. Pro letošní rok chystají na „jedničce“ sérii venkovních akcí a zároveň hledají způsoby, jak návštěvníky do centra přilákat pravidelně.
Myslíte si, že zamoření šváby se vaší domácnosti netýká? To je bohužel omyl. Tito mimořádně odolní škůdci se objevují i v těch nejčistějších domácnostech. Švábi k vám totiž mohou přicestovat i od sousedů. Nejrozšířenějším druhem u nás je rus domácí. Jeho výskyt může být příčinou alergií a ekzémů. Přenášet ale může i závažná bakteriální či virová onemocnění. Všechny druhy z řádu švábovitých se navíc velmi rychle množí a těžko se jich zbavuje.
Od května do června vyrážejí v brzkých ranních hodinách po celé republice na louky a pole skupiny dobrovolníků, kteří v nich hledají malá srnčata a odnášejí je do bezpečí před ostrými hroty a těžkými koly zemědělských strojů. Už dávno k této práci nepatří pes a hůl, ale nejmodernější technika – drony, díky kterým se daří zachraňovat životy mnoha dalších živočišných druhů. Právě teď spolek Stop sečení srnčat hledá piloty na další sezónu. „Drony jsou nedocenitelné, při pouhém procházení člověk nikdy neobjevil vše. A nejen srnčata, ale i další drobné živočichy. Z luk vynášíme i ježky, daňčata a chráníme snůšky, případně nalezená hnízda,“ říká koordinátorka kampaně Pavla Benettová.
Kajka mořská je na první pohled celkem obyčejný pták. Vzhledově se vlastně ani moc neliší od české divoké kachny, kterou lze běžně spatřit na řekách a rybnících. Ve skutečnosti je to však hotový poklad. Za kajčí peří, nazývané jako eiderdown, se totiž platí obrovské sumy.
Africká pygmy veverka (Myosciurus pumilio) je nejmenší druh veverky na světě. Patří mezi trpasličí veverky. Může vážit pouhých 10 gramů a její ocásek je přibližně stejně dlouhý jako její drobné tělíčko.
Luxusní hnízdo usazené ve výšce 17 metrů bude čekat na čápa, který každoročně na začátku jara přilétá do Hranic na Přerovsku. Usídlit by se měl přímo na hlavě svého dvojníka, rozměrná socha čápa o hmotnosti 15 tun z ocelových plátů je dílem olomouckého sochaře Jana Dostála. Skulptura má u třídy Československé armády nahradit původní hnízdo umístěné na železobetonovém sloupku. Tvůrci plastiky doufají, že čáp novým příbytkem nepohrdne, připraven bude pro něj už v březnu.
/FOTOGALERIE/ Nad mokřadem, který vznikl ve Velkém Borku loni na jaře, tehdy kroužili čápi bílí. A až se letos vrátí z teplých krajin, budou se tam dokonce moci i nastěhovat. Obec tam pro ně nechala postavit hnízdo. S napětím se nyní čeká na jaro, zda se ptačí garsonka některému z čapích párů zalíbí.
Mezi entomology a včelaři zavládlo v posledních týdnech znepokojení. Španělští vědci totiž upozornili, že se do Evropy dostaly obří sršně s vědeckým označením vespa soror. Jde o velmi invazivní a agresivní jedince, kteří vedle medonosných včel loví i živočichy, jako jsou malé ještěrky.
/VIDEO/ Dvaatřicet. Tolik porušení zákazu vstupu zaznamenali loni strážci přírody v Moravském krasu na Blansku pod hnízdem vzácných sokolů stěhovaných. Dravce několik měsíců hlídali v Národní přírodní rezervaci Býčí skála u jeskyně Jáchymka.
Na 24. prosince se každoročně těší nejen děti, ale i dospělí. Připravují se na tento den měsíce dopředu. A jak jsou na Štědrý den připraveni některé osobnosti Berounska, jsme zjišťovali v naší anketě. Položili jsme jim tři otázky: 1. Chystáte vosí hnízda nebo včelí úlky? 2. Připravujete bramborový salát se šunkou nebo bez? 3. Na který film se raději podíváte – na Lásku nebeskou nebo Tři oříšky pro Popelku?
/VIDEO/ Čáp bílý v listopadu? Mezi Nemyšlí, Oldřichovech, Těmicemi a Zhoří u Mladé Vožice prý nic překvapivého. Zachytili jsme prý líného jedince, kterému se nechce migrovat. Podívejte se.
Režisérka Elena Strupková s nově vzniklým Divadelním souborem Na Břehu složeným z nadšených herců z Miličína (Tomáš Dušek, Eva Kovaničová, Pavel Fulín, Eva Marešová, Dagmar Křížková) nastudovala hru Kosí hnízdo.
Na svatého Řehoře, čáp letí přes moře. Svátek Řehoře se slaví 12. března a to začíná období, kdy se do Česka obvykle vrací čápi z teplých krajin. Tam odlétají obvykle koncem srpna a během teplého září. V Klabavě na Rokycansku však na svém komíně zůstává jeden pár čápů i nyní, kdy se kalendář přehoupl do druhé půlky října. Své letošní tři potomky už přitom čapí partneři z hnízda pryč vyslali.
Tým ze Záchranné stanice živočichů Plzeň společně s hasiči upravili čapí hnízdo ve Švihově. Snížili ho na jednu čtvrtinu původní výšky.
Berounská radnice zjistila, že rozhlas ve městě není na některých místech slyšet, a proto ho chtěla opravit. Dostala ale dotaci, a proto vybuduje úplně nový.
V posledních dnech došlo na Karlovarsku k několika požárům, které způsobila neopatrnost při včelařských činnostech a likvidaci vosích hnízd. Hasičský záchranný sbor Karlovarského kraje varuje před nebezpečným používáním sprejů v kombinaci s otevřeným ohněm.
Dvě desítky sokolů stěhovavých, sedm čápů černých a pravděpodobně i několik mláďat výra velkého se podařilo odchovat zvláště chráněným druhům ptáků v Národním parku České Švýcarsko a Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce na severu Čech. Z přírůstků se mohou v ptačí oblasti radovat díky respektu návštěvníků, kteří dodržovali zákaz vstupu do některých lokalit v době hnízdění.
Problémy s vosami a sršni nekončí, hasiči města Holešova kvůli nim vyjížděli během čtvrtku hned dvakrát. Do mateřské školy a na zámek.
Jed sršně obecné (Vespa crabro) je 50krát méně toxický než včelí jed. Přesto bodnutí sršně bolí nesrovnatelně více. Sršeň však není agresivní a sama od sebe neútočí. Pokud ovšem narušujete její teritorium, hrozí drsná obrana. Když navíc sršeň zabijete v blízkosti hnízda, označí vás jako cíl, který ostatní přiletí zlikvidovat. To se pak bezpečně neschováte ani pod vodou.
Pražská zoologická zahrada dosáhla dalšího významného úspěchu v chovu bércounů Petersových, malých afrických savců s bizarním vzhledem. Tento druh je v evropských zoo velmi vzácný. Nyní mohou návštěvníci v pavilonu Afrika zblízka obdivovat nově narozená mláďata.
Moc toho o nich nevíme, ale rádi si na ně zanadáváme, nebo zapochybujeme o jejich významu v přírodě. Obzvlášť pokud dostaneme žihadlo. Řeč je o vosách a sršních. Letos se o bodavém hmyzu opět víc mluví, protože přibylo případů pobodání. Víc práce tak má záchranka i hasiči. Vosy a sršni jsou ale fascinující živočichové třeba už tím, že žijí ve společenství. Víte, čím se živí, jak velké může být jejich hnízdo, nebo jak přežívají zimu? Odpovědi dává entomolog Muzea východních Čech Jan Simon Pražák.
Vosy jsou letos přemnožené. A přestože je teprve polovina prázdnin, vosy už stihly napáchat mnoho škod. Ničí úrodu, jsou hrozbou pro alergiky. Hasiči i deratizační firmy zasahují na mnoha místech, kde vosí hnízda ohrožují zdraví lidí.
Neobvyklou podívanou zažili v pondělí podvečer obyvatelé Zlína, když se mladé čápě opakovaně pokoušelo vrátit do hnízda umístěného na komíně rodinného domu na ulici Smetanova.
Vosy si většinou dobře vybírají, koho bodnou. A zpravidla tak nečiní bezdůvodně. Člověk je často vyprovokuje nevědomky; například barvou oblečení, použitým parfémem, ale i pohyby svého těla. Někdy jsou však vosy agresivní také bez zjevného důvodu, a to většinou v blízkosti hnízda nebo když mají hlad. Nejen v létě se vyplatí vědět, jak vosímu bodnutí předejít i co dělat, když už vás vosa bodne.
Do nesnází se nyní ve velkém dostávají v Praze rorýsi. Stejně jako loni jde často o mláďata. Vypadají roztomile, a tak si je lidé leckdy vezmou domů s představou, že když se o ně budou starat, ptáček zesílí a bude chlapík. Nebude – jen mu tím nálezci ubližují. Před nevítaným nutkáním páchat dobro touto formou varují prostřednictvím facebooku ochranáři z týmu Pražské zvířecí záchranky. Účinná pomoc vypadá jinak. Nejlépe tak, že se rorýse ani nedotknete.
Na Berounsku se letos výrazně zvýšil počet útoků vos, což potvrzují jak deratizační firmy, tak hasiči. Kvůli jarním mrazům vosy nemají dostatek potravy a stávají se agresivnějšími, zejména v blízkosti stánků s občerstvením.
Tři, dva jedna, leť! Z podhradí Kunětické hory na Pardubicku ve čtvrtek vylétlo do volné přírody hned 12 vyléčených opeřenců. Záchranná stanice Pasíčka takto vypustila 8 poštolek, 3 sovy a 1 káně.
Hladové a přemnožené vosí útočí nejvíce na Příbramsku. Od prázdnin museli na Příbramsku hasiči likvidovat 15 hnízd.
Vosí hnízda u škol, školek či nemocnic. Hasiči v Královéhradeckém kraji mají letos třikrát víc práce s likvidací vos, sršňů nebo včel. Bodavého hmyzu je letos prostě víc a častěji kvůli němu musí vyjíždět i zdravotnická záchranka.
Vosy, včely a sršně teď v Olomouckém kraji útočí stále častěji. Kvůli alergickým reakcím po bodnutí hmyzem měli záchranáři jen během července dvojnásobek výjezdů než ve stejném období loňského roku. Desítky volání denně kvůli agresivnímu bodavému hmyzu v těchto dnech evidují také krajští hasiči.
Vosy, včely a sršně teď v Olomouckém kraji útočí stále častěji. Kvůli alergickým reakcím po bodnutí hmyzem měli záchranáři jen během července dvojnásobek výjezdů než ve stejném období loňského roku. Desítky volání denně kvůli agresivnímu bodavému hmyzu v těchto dnech evidují také krajští hasiči.
Vosy, včely a sršně teď v Olomouckém kraji útočí stále častěji. Výjimkou není ani Prostějovsko. Kvůli alergickým reakcím po bodnutí hmyzem měli záchranáři jen během července dvojnásobek výjezdů než ve stejném období loňského roku. Desítky volání denně kvůli agresivnímu bodavému hmyzu v těchto dnech evidují také krajští hasiči.
Vosy, včely a sršně teď v Olomouckém kraji útočí stále častěji. Kvůli alergickým reakcím po bodnutí hmyzem měli záchranáři jen během července dvojnásobek výjezdů než ve stejném období loňského roku. Desítky volání denně kvůli agresivnímu bodavému hmyzu v těchto dnech evidují také krajští hasiči.
Hladové a přemnožené vosí útočí nejvíce na Příbramsku. Hasiči zde měli od začátku prázdnin patnáct výjezdů, což je nejvíce ve Středočeském kraji, z celkových sedmašedesáti.
/VIDEO/ Vosy ve velkém zaměstnávají i zdravotníky. Podle Přírodovědecké fakulty je pravděpodobné, že vos bude ještě více. Hasiči už odmítají jezdit k likvidaci běžných hnízd.
Z mnoha regionů Česka hlásí hasiči výrazný nárůst výjezdů k likvidaci obtížného hmyzu – zejména vos. Na sociálních sítích se také objevují příspěvky včelařů, ale také alergiků, kteří sdílejí obavy, že se letos vosy přemnožily. Podle entomologů na to ukazují zatím spíše statistiky hasičů než enormní počty vos ve vzduchu. Hasiči pak upozorňují, že lidé by k likvidaci hnízd měli primárně volat odborné firmy a někde začnou redukovat výjezdy. Na pozoru by se měli mít hlavně alergici, ze zástupců obtížného hmyzu představuje vosa ale to menší nebezpečí.
Invazivní sršeň asijská se vyskytla na Opavsku. Jde o první ověřený výskyt tohoto druhu ve Slezsku a na Moravě. ČTK to řekla mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny Karolína Šůlová. Dodala, že nalezené hnízdo nechali pracovníci agentury zlikvidovat. Tato sršeň je nebezpečná hlavně pro včely, které napadá v úlech.
Letošní léto přineslo neobvykle velké množství vos a sršňů, kterým se prakticky není možné vyhnout ani ve velkých městech. Může za to mírná zima. S rostoucím počtem užitečného, ale pro mnoho lidí i nebezpečného hmyzu raketově vzrostl také počet výjezdů záchranářů k lidem pobodaným vosami nebo sršni a hasičů na likvidaci jejich hnízd. Jen záchranáři vyjížděli letos k lidem pobodaným hmyzem doposud téměř čtyřikrát častěji než loni.
Sametově černá křídla, bílé břicho a veliký červený zobák. Čáp černý je letos v centru pozornosti ornitologů profesionálů i laické veřejnosti. Pátrají po čápech černých a zapojit se mohou i pozorovatelé ze západu a jihu Čech. Viděli jste čápa černého? Svá pozorování z letošního roku zašlete zakladateli Africké odysey - čápi s batůžky. Kontakty a více informací uvnitř článku.
/FOTO, VIDEO/ Hasiči v Libereckém kraji letos zaznamenali výrazný nárůst zásahů kvůli obtížnému hmyzu, jako jsou vosy, sršně a včely. Od jarních měsíců evidují mnohonásobně více výjezdů než v předchozím roce. Příčinou je mírná zima a oteplování, které přispívají k vyšší aktivitě hmyzu.
Patří jí první příčka mezi třemi nejjedovatějšími pavouky žijícími v Česku a je to také jeden z mála tuzemských pavouků, kteří bez problémů prokousnou lidskou kůži. Řeč je o zápřednici jedovaté, která se u nás chová jako doma teprve pár let. Ze své původní domoviny, tedy Střední Asie a jižní Evropy, se k nám rozšířila s oteplováním klimatu. V Polabí nebo na jižní Moravě dnes není problém na ni narazit a z uctivé vzdálenosti se pokochat mohutnými kusadly i pevnými trubkovitými pavučinami, které spřádá pouze pro vlastní pohodlí - za kořistí si dojde po svých.
Vracíme se ještě jednou k informacím ohledně zvýšeného výskytu vos na Teplicku. Nárůst výjezdů k nouzové likvidaci obtížného hmyzu zaznamenali v letošním červenci hasiči na Teplicku, podobně to mají záchranáři. Sanitky jezdí častěji k pobodaným lidem, které mají alergické reakce.
/FOTOGALERIE/ Zvláštní materiál zvolili na stavbu svého hnízda ptáci u nás na chalupě. Z roztržené plachty vytahovali vlákna a přidávali je k tomu, co našli v přírodě.
Dramatický nárůst výjezdů k likvidaci obtížného hmyzu zaznamenali v letošním červenci hasiči ve Zlínském, kraji. Zatímco v minulém roce zaevidovali 73 výjezdů, letos jich bylo už 247.
