Kreativ

ŠTÍTEK: hnízdo

Orlí hnízdo. Někdejší horské sídlo Adolfa Hitlera je nyní turistickým magnetem.

Orlí hnízdo pro Hitlera postavili za rekordní čas. Sídlo neocenil, turisté ano

/REPORTÁŽ/ Mělo to být jedinečné sídlo vyhrazené pro Adolfa Hitlera a nacistickou smetánku, dnes do něj míří autobusy plné turistů, kteří si pak v jeho zdech dopřávají pivo, špagety či zákusky. Když se po skončení druhé světové války bavorská vláda rozhodla ponechat stát Orlí hnízdo, toto rozhodnutí se jí vrátilo v podobě bohatých příjmů z cestovního ruchu. Původní účel budovy nyní prozrazují už jen detaily. 

Krmení ptáčat.

Do záchranných stanic míří tisíce ptáčat. Mnohdy je ale lidé unesou rodičům

/FOTOGALERIE/ Záchranné stanice v loňském roce přijaly 8 204 ptáčat volně žijících druhů. Letos to zřejmě bude více. Národní síť záchranných stanic přijímá nyní okolo stovky ptáčat denně. Mnohdy jde o mláďata, která lidé seberou rodičům přímo před zobákem. Jenom proto, že netuší, jak se v případě nalezeného ptáčete zachovat.

Ptáče.

Ptáčata zahlcují záchranné stanice. Mnohdy zbytečně, upozorňují ochránci přírody

Záchranné stanice v Českém republice v loňském roce přijaly 8204 ptáčat volně žijících druhů. Letos to zřejmě bude více. Národní síť záchranných stanic přijímá nyní okolo stovky ptáčat denně. Mnohdy jde o mláďata, která lidé seberou rodičům přímo před zobákem. Jenom proto, že netuší, jak se v případě nalezeného ptáčete zachovat.

Kroužkování čápů v Plzeňském kraji.

Zvířecí záchranáři začali s kroužkováním čápů na Plzeňsku

Dobrovolníci ze Záchranné stanice živočichů v Plzni začali v sobotu s kroužkováním čápů v regionu. „Díky informacím od našich zpravodajů jsme přednostně jeli na lokality, kde čápi letos přilétli a zahnízdili nejdříve," uvedl Karel Makoň, který hnízda kontroloval společně s Milošem Paiskerem.

Krmení ptáčat.

Vypadla z hnízda? Někdy lidé vozí ptáčata do záchranných stanic zbytečně

/FOTOGALERIE/ Záchranné stanice v loňském roce přijaly 8 204 ptáčat volně žijících druhů. Letos to zřejmě bude více. Národní síť záchranných stanic přijímá nyní okolo stovky ptáčat denně. Mnohdy jde o mláďata, která lidé seberou rodičům přímo před zobákem. Jenom proto, že netuší, jak se v případě nalezeného ptáčete zachovat.

Postupné líhnutí mláďat čápa bílého v Chýnově na Táborsku.

KVÍZ: Víte, kam opravdu čáp bílý odlétá na zimu či jak dlouho sedí na vejcích?

Kdo by rád nepozoroval alespoň z dálky dění na čapím hnízdě. Přílet čápů, úprava hnízda a námluvy vždy oznamují, že jaro je opravdu tady. A pak napětí, jestli se páru opeřenců podaří vyvést mláďata. Dnes je v řadě míst možné "rodinný" život čápů na hnízdě sledovat i z webkamery. Jako například v Chýnově na Táborsku.

Čápi v Rychnově nad Kněžnou.

Čapí novinky: Čapkovi v Rychnově mají čtyři mladé, Jiráskovi ve Vamberku tři

/VIDEO/ Bylo jich pět, ale bohužel jsou už jen čtyři. Jedno z pěti mláďat v hnízdě Čapkových na komíně rychnovského pivovaru nepřežilo. Záběr online kamery ze 17. května zachycuje tuto smutnou událost. Ostatní se však mají čile k světu a máma a táta o ně pečují ve dne v noci. Už několik dní jsou vylíhlá i čápata v hnízdě ve Vamberku.

Hydrobiolog Jan Kubečka prohlíží candátí jikry.

Candáti z Lipna překvapili vědce i rybáře. V umělých hnízdech se třeli opakovaně

Překvapivé poznatky přineslo podrobné sledování rozmnožování candátů na největším českém přehradním jezeře Lipno. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) společně s jihočeskými rybáři z Českého rybářského svazu (ČRS), kteří pro candáty rozmístili v nádrži celkem 61 umělých hnízd, pozorovali zajímavý jev. Candáti se třeli opakovaně. Tato pozorování nabourávají tradiční představu o rozmnožování těchto dravců.

Přelet nad sokolím hnízdem. Mláďata vystartují v Moravském krasu do vzduchu. Na snímku hnízdo nad Jeskyní Jáchymka

Přelet nad sokolím hnízdem: Mláďata v Moravském krasu se připravují na den D

Je to otázka několika dní a mláďata vzácného sokola stěhovavého se pokusí o první samostatný let. Tak to aktuálně vypadá v hnízdě v Národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy v Moravském krasu na Blanensku. Ochránci přírody tam pozorují tři mláďata vzácných dravců. Další čtyři pak v Josefovském údolí nad jeskyní Jáchymka.

Přelet nad sokolím hnízdem. Mláďata vystartují v Moravském krasu do vzduchu. Na snímku hnízdo nad Jeskyní Jáchymka.

Přelet nad sokolím hnízdem. Mláďata vystartují v Moravském krasu do vzduchu

/FOTO, VIDEO/ Je to otázka několika dní. A mláďata vzácného sokola stěhovavého se pokusí o první samostatný let. Tak to aktuálně vypadá v hnízdě v Národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy v Moravském krasu na Blanensku. Ochránci přírody tam pozorují tři mláďata vzácných dravců. Další čtyři pak v Josefovském údolí nad jeskyní Jáchymka.

Ornitolog Václav Beran s mláďaty sokola stěhovavého.

Kralupští sokolíci už mají občanky. Kroužkování proběhlo ve stometrové výšce

/FOTOGALERIE/ Tři mláďata kriticky ohroženého dravce sokola stěhovavého, který pravidelně hnízdí na komíně kralupské rafinerie ORLEN Unipetrolu, dostala své identifikační kroužky. Ty mladým sokolům slouží jako ornitologický občanský průkaz, a umožní tak další sledování vývoje populace tohoto unikátního dravce. Sokoli hnízdí ve všech areálech skupiny ORLEN Unipetrol. Od roku 2011, kdy se začalo jejich hnízdění na komínech výrobních areálů skupiny sledovat, se sokolům podařilo vyvést už 55 mláďat.

Na střeše kostela v Dubném by mohlo být brzy veselo. O první vajíčko se zdejší pár čápů stará od víkendu. V pondělí už byla vidět dvě vejce a ve středu přibylo ve snůšce třetí.

Čápi v Dubném už zahřívají tři vajíčka. Nakoukněte jim do soukromí

Notnou dávku trpělivosti a obětavosti prokazuje čapí pár, který letos zahnízdil na střeše kostela v Dubném. Pokud stojí o rodinu, musí i v současném nevlídném počasí vydržet na hnízdě bičovaném každou chvíli dešťovými nebo sněhovými přeháňkami. Nic jiného jim nezbývá, starají se totiž už o tři vajíčka.

Čáp při odletu z kněžmostského hnízda.

Tragédie a naděje čápů z Kněžmostu. O vejce se starají poděbradští záchranáři

Dojemný a zároveň krutý je letošní sledovaný příběh čapího páru z Kněžmostu. Řada pozorovatelů hnízda na online kameře začala mít o víkendu podezření, že není všechno, jak má být. Zatím harmonický průběh života čapího páru, který se střídal na šesti vejcích, se zasekl a nabral zcela jiné obrátky. Ačkoliv ochránci přírody zasahují do života čápů jen v nejnutnějších případech, právě tady konat museli.

Na střeše kostela v Dubném se letos už zkoušely usadit tři čapí páry. Ten, který sem přiletěl 8. dubna, tu možná už zůstane. Dvojice se opakovaně páří a připravuje hnízdo na snůšku.

O hnízdo v Dubném je zájem. Letos ho vyzkoušely už tři čapí páry

Díky hnízdění čápů bílých zná Dubné na Českobudějovicku celá republika. Pohled do rodinného života opeřenců, kteří se usídlili na střeše kostela Nanebevzetí Panny Marie, totiž už dlouhá léta zprostředkovává webová kamera. Všichni, kdo jejím prostřednictvím aspoň čas od času do hnízda mrknou, teď čekají jediné. Samička by brzy mohla snést první vajíčko.

Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR s jihočeskými rybáři z Českého rybářského svazu instalovali do Lipna šedesát umělých hnízd pro candáty.

Candáti na Lipně bojují o přežití. Vědci a rybáři jim do vody dali umělá hnízda

Pozor, trdliště. Na šedesát bójek s tímto upozorněním se objevilo podél břehu Lipna a rybáři by se jim měli za každou cenu vyhnout a už vůbec by v těch místech neměli lovit. Pod nimi jsou totiž na dně položená umělá hnízda pro candáty. V pátek 12. dubna je tam rozmístili jihočeští rybáři z Českého rybářského svazu (ČRS) ve spolupráci s vědci z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR).