Členové České společnosti ornitologické v uplynulých dnech mapovali hnízdění a kroužkovali mláďata čápů bílých na jihu Čech. Zatímco loni bylo Jindřichohradecko v počtu čápat nejhorším okresem, letos naopak odborníky mile překvapilo. Mláďat na hnízdech je oproti loňskému roku zhruba o třetinu víc.
/VIDEO, FOTO/ Pozoruhodný čapí příběh se šťastným koncem se odehrál tento týden. Jeho součástí byli zvířecí záchranáři z poděbradské stanice na Huslíku, díky nimž je rodina čápů i s malými čápaty opět pohromadě.
Čtyři nebo pět? Po příjezdu do Volar ornitolog Stanislav Chvapil odhadoval při pohledu na stožár s hnízdem počet čapích mláďat. Hnízdo je jen pár desítek metrů od tamní firmy v Tovární ulici. Její majitel Karel Naidr ujišťoval, že viděl pět malých čapích hlaviček.
Od středy 21. do neděle 25. června má tým ornitologů v Jihočeském kraji v plánu okroužkovat čápata na sedmdesáti hnízdech. Ve středu mohla veřejnost pozorovat jejich činnost na Táborsku a Českokrumlovsku. V plnění jejich úkolu je jim nápomocná i hasičská technika. Jak kroužkování vypadá v praxi, se můžete podívat v přiložené fotogalerii a videích.
/VIDEO/ Smutnou zprávu přineslo středeční odpoledne pro všechny Hradečáky. Prudký poryv větru totiž shodil velkou část čapího hnízda na komíně zámeckého pivovaru v Jindřichově Hradci.
Záluží, Horní Třebonín, Kájov, Chvalšiny a Křemže, to byl středeční program skupiny ornitologů, kteří tráví téměř celý tento týden v jižních a středních Čechách a kroužkují čápata na hnízdech. Podívejte se, jak takové kroužkování probíhá.
Ježci, poštolka, mládě puštíka nebo mladý zajíc. A také mláďata vzácného sokola stěhovavého. To vše spořádala dvě mláďata výra velkého. Strážci ochrany přírody zveřejnili unikátní záběry i se zvukem z fotopasti, kterou v Moravském krasu na Blanensku umístili v národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy.
Pan Michal má rád přírodu a rád obdivuje ptactvo i přímo na své zahradě. Zároveň by ale chtěl udržet fasádu svého domu nepotřísněnou ptačím trusem. A tak vymyslel vlastní řešení, jak neničit pěvcům jejich dobrá bydla pod střechou a přitom preventivně předejít každoročnímu umývání a opravování fasády.
/VIDEO/ Mladí čápi v Třebíči se mají čile k světu a rostou jako z vody. Bivoj, Bojovníček a Barunka už prozkoumávají své hnízdo a dokážou se v něm postavit na vlastní nohy. Měsíc po svém vylíhnutí první ptačí výzvy zvládají. Ještě je čeká naučit se létat.
/FOTO, VIDEO/ Jsou na hnízdě dvě, tři nebo dokonce čtyři čápata? Jasno bylo ve středu 14. června dopoledne krátce poté, kdy ornitolog Stanislav Chvapil vyjel na plošině k hnízdu na sloupu stojícím uprostřed Veselého, aby nové přírůstky okroužkoval. Radost z toho měl nejen on, ale také několik desítek dětí ze školky, které se přišly podívat na kroužkování letošních mláďat.
Devatenáct dní. Právě tak dlouho trvalo, než se z vajíček sýkorky modřinky vylíhla mláďata. A za stejně dlouhou dobu pak tato ptáčata opustila rodnou budku poblíž Kolovče na Domažlicku. Deník získal záběry z kamery, kterou nadšenec z Plzně umístil do vlastnoručně vyrobené budky.
Devatenáct dní. Právě tak dlouho trvalo, než se z vajíček sýkorky modřinky vylíhla mláďata. A za stejně dlouhou dobu pak tato ptáčata opustila rodnou budku poblíž Kolovče na Domažlicku. Deník získal záběry z kamery, kterou nadšenec z Plzně umístil do vlastnoručně vyrobené budky. Podívejte se, jak se sýkorky vylíhly, jak rostly, jak se o ně rodiče starali a jak nakonec vylétly z hnízda.
V neděli 11. června zpozorovali lidé, kteří sledují prostřednictvím webové kamery hnízdo dvou čapích samic v Chýnově na Táborsku, zhoršení stavu menšího ze dvou mláďat. K záchranné akci vyjížděli profesionální hasiči z Tábora, podle odborníků však za zbytečný výjezd mohla laická osoba, která považovala čápě za otrávené. To je živé, čilé a zcela zdravé v záchranné stanici a brzy se vrátí zpět k matkám. K dalšímu podobnému incidentu se schylovalo v Dubném na Budějovicku. Deníku se podařilo zjistit podrobnosti.
Když na jaře jezdívám autobusem ze Svitav na rodnou Malou Hanou, neopomenu se vždy v Linharticích pozdravit s místními starousedlíky – čapí rodinkou. Tradičně trůní na sloupu v zahradě u mateřské školy, a když jsou doma, tak jim alespoň symbolicky zamávám.
Jedna čapí rodinka se letos usídlila na komíně v Netolicích. Před časem vyvedla pět čápat a ve čtvrtek 8. června došlo na jejich kroužkování. O to se postaral zkušený ornitolog Stanislav Chvapil se svým týmem. Nejen pro něj je kroužkování mláďat vždycky zážitkem.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Čapímu páru na komíně v Kačici se podařilo letos úspěšně vysedět tři mláďata. I z pohledu ze země je patrné, že se rodiče velmi snaží a své potomky vykrmují, aby dostatečně zesílili a mohli na podzim společně odletět do teplých krajin. Ještě před tím proběhne jejich kroužkování kvůli evidenci.
Zraněným, nemocným, vyčerpaným, nevyspělým či jinak handicapovaným volně žijícím živočichům pomáhá už třicet let Záchranná stanice živočichů Makov. Především v těchto měsících se sem však dostane také mnoho zvířat zbytečně.
Na jindy osiřelém komíně u sokolovského nádraží je veselo. Čapímu páru se v těchto dnech vylíhla hned čtyři mláďata. Na komíně jsou čápi zhruba pošesté a několikrát se povedlo čapí rodince přivést na svět mladé. Nejinak je tomu i letos.
/FOTO, STREAM/ Už jen dvě mláďata zůstala v péči Uršuly a Ulricha, čapího páru hnízdícího na komíně automobilové školy v Ústí nad Orlicí - Hylvátech. Třetí potomek se nyní nachází v Záchranné stanici zvířat Pasíčka na Chrudimsku s velmi závažným onemocněním a prognóza nevypadá dobře.
Už jen dvě mláďata zůstala v péči Uršuly a Ulricha, čapího páru hnízdícího na komíně automobilové školy v Ústí nad Orlicí - Hylvátech. Třetí potomek se nyní nachází v Záchranné stanici zvířat Pasíčka na Chrudimsku s velmi závažným onemocněním a prognóza nevypadá dobře.
Dva sto pětadvacet metrů vysoké ventilační komíny Jaderné elektrárny Dukovany slouží už čtvrtým rokem jako hnízdiště ohroženého druhu sokola stěhovavého. Ptáci tam vyvedli již osm mláďat. A také letos samice snesla čtyři vajíčka. Mladí sokoli z nich však nevzlétnou.
Ostře sledovaný stejnopohlavní pár čápů bílých v Chýnově na Táborsku i přes nepříznivé predikce ornitologů vyvádí mladé. Od úterý 23. května už se v hnízdě na bývalém pivovaru vyklubala dvě čápata. Samičkám fandí široká veřejnost, vedou se dlouhé diskuse o oplodnění a sdílené péči. Odborníci na naše ptactvo dají přednost vědeckým metodám, chtějí všemu přijít na kloub pomocí genetických testů.
Ostře sledovaný stejnopohlavní pár čápů bílých v Chýnově na Táborsku i přes nepříznivé predikce ornitologů vyvádí mladé. Od úterý 23. května už se v hnízdě na bývalém pivovaru vyklubala dvě čápata. Samičkám fandí široká veřejnost, vedou se dlouhé diskuse o oplodnění a sdílené péči. Odborníci na naše ptactvo dají přednost vědeckým metodám, chtějí všemu přijít na kloub pomocí genetických testů.
Někdy stačí zvednout ruku – a je hotovo. Právě takový jednoduchý zásah v pondělí 22. května představili na facebooku ochranáři z Pražské zvířecí záchranky. „Ne vždy musíme pacienta odvážet,“ napsali k záběrům zachycujícím mládě sovy, které na své výpravě za objevováním světa zjevně ztroskotalo.
Labutí pár, který na řece Radbuze tvoří známý samec přezdívaný Trenér se svou partnerkou, se letos potomků nedočká. Dvojice letos snesla pět vajec, ale už minulý týden zbývalo jen jediné a i to nakonec zmizelo. Informoval o tom v pondělní zprávě Karel Makoň ze Záchranné stanice živočichů DESOP Plzeň. Po inspekci hnízda také přišel na důvod, co ke zničení snůšky vedlo, i na to, že dvojice letos vlastně na úspěch neměla šanci. Na vině je přitom podle něj i chování lidí, kteří jí věnovali možná až moc pozornosti.
Story labutího páru na řece Radbuze v Plzni je u konce, letos bude bez mláďat. Proč to tak dopadlo, vysvětlil Karel Makoň ze Záchranné stanice v Plzni.
Ke včelím rojům a vosím nebo sršním hnízdům musejí v souvislosti s jasním oteplením častěji vyjíždět hasiči z Olomouckého kraje. Profesionálové i dobrovolníci. Například v Olomouci v pondělí odpoledne zasahovali v centru města hned dvakrát. Od začátku roku vyjížděli už šestnáctkrát na místa, kde hmyz ohrožoval lidi.
Napínavý příběh se šťastným koncem zažil rorýs, který uvízl v pondělí na fasádě základní školy v Mikulově na Břeclavsku. „ Opeřenec uvízl zavěšený na fasádě ve výšce šestnácti metrů. K záchraně jsme využili výškovou techniku. Po vyproštění mladý rorýs putoval do rukou pracovníka CHKO Pálava,“ sdělili hasiči na sociálních sítích.
Silnější přežije! Jeden dravec uloví mládě druhého, aby nakrmil svá vlastní. Tentokrát na to však doplatily dva páry vzácných sokolů stěhovavých v Moravském krasu na Blanensku. Tam ochránci přírody ještě před několik dny ve dvou hnízdech v Národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy pozorovali sedm čiperných sokolích mláďat. Nyní je jasné, že jedno z nich, podobně jako před čtyřmi lety vybral výr velký. Druhé podle všeho potkal stejný osud.
/FOTO, VIDEO/ Silnější přežije! Jeden dravec uloví mládě druhého, aby nakrmil svá vlastní. Tentokrát na to však doplatily dva páry vzácných sokolů stěhovavých v Moravském krasu na Blanensku. Tam ochránci přírody ještě před několik dny ve dvou hnízdech v Národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy pozorovali sedm čiperných sokolích mláďat. Nyní je jasné, že jedno z nich, podobně jako před čtyřmi lety vybral výr velký. Druhé podle všeho potkal stejný osud.
FOTO/ Ze západní Evropy se blíží k českým hranicím invazivní sršeň asijská. Proti domácímu druhu sršně je sice o něco menší, avšak je mnohem útočnější a na případné vyrušení člověkem může reagovat i kilometrovým pronásledováním. Dravá sršeň asijská by však mohla především ohrožovat naše kulturní včelstva, neboť právě včely a další hmyz tvoří podstatnou část jejího jídelníčku.
FOTO/ Ze západní Evropy se blíží k českým hranicím invazivní sršeň asijská. Proti domácímu druhu sršně je sice o něco menší, avšak je mnohem útočnější a na případné vyrušení člověkem může reagovat i kilometrovým pronásledováním. Dravá sršeň asijská by však mohla především ohrožovat naše kulturní včelstva, neboť právě včely a další hmyz tvoří podstatnou část jejího jídelníčku.
FOTO/ Ze západní Evropy se blíží k českým hranicím invazivní sršeň asijská. Proti domácímu druhu sršně je sice o něco menší, avšak je mnohem útočnější a na případné vyrušení člověkem může reagovat i kilometrovým pronásledováním. Dravá sršeň asijská by však mohla především ohrožovat naše kulturní včelstva, neboť právě včely a další hmyz tvoří podstatnou část jejího jídelníčku.
/FOTOGALERIE/ Ve voliéře supů bělohlavých v ostravské zoologické zahradě došlo k radostné události. Jeden z párů tam odchovává své první mládě. Přestože tento druh není tak citlivý na vyrušení jako třeba orlosupi bradatí nebo supi hnědí, trvalo čtyři hnízdní sezony, než se postupně naučil při hnízdění spolupracovat s asistencí chovatelů…
Už jen jedno z pěti vajec zůstávalo ve středu ve hnízdě labutího páru, který na řece Radbuze v Plzni tvoří se svojí partnerkou známý labuťák přezdívaný Trenér.
/UVNITŘ FOTOGALERIE, VIDEO/ Hořké zklamání. Zatímco loni ze sledovaných hnízd v Moravském krasu vylétlo pět sokolích mláďat, letos žádné. Přitom to dlouho vypadalo na velmi slibný přírůstek. Ještě nedávno totiž pozorovatelé sledovali sedm silných, zdravých mláďat v péči dospělých sokolů.
Radostná zpráva obletěla Kardašovu Řečici na Jindřichohradcku. Po dlouhých dvanácti letech se totiž na střechu tamní základní školy vrátili čápi bílí. Jejich hnízdo zůstalo opuštěné po tragické smrti čapího samce v roce 2011. Ptáci se od té doby sice ve městě objevili, ale znovu už na stejném místě nezahnízdili. Hnízdo je přitom neodmyslitelnou součástí řečické základní školy a je staré jako budova samotná.
/VIDEO/ Radostná zpráva obletěla Kardašovu Řečici. Po dlouhých dvanácti letech se totiž na střechu tamní základní školy vrátili čápi bílí. Jejich hnízdo zůstalo opuštěné po tragické smrti čapího samce v roce 2011.
Ošetřovatelé děčínské zoologické zahrady se opět po roce radují z přírůstku u jeřábů panenských. Rodiče se o mládě úzkostlivě starají, část zoo, kde se nachází jejich expozice, je uzavřena.
/FOTOGALERIE/ Budovy berounského vlakového nádraží léta slouží jako hnízdiště jiřičkám obecným a každoročně se v místě usazuje až sedmdesát párů. Probíhající rekonstrukce administrativní a výpravní budovy je ale v loňském roce vyhnala do jiných útočišť. Jako alternativní hnízdiště jim má posloužit nová jiřiččí věž, která ale zatím opeřence nenalákala. Ornitologové ujišťují, že je potřeba trpělivost.
Náhodný kolemjdoucí našel v lese na Toužimsku mrtvou samici orla mořského, který je v České republice zvláště chráněn. Ochránci přírody mají podezření, že vzácného dravce někdo otrávil. V hnízdě, pod kterým samice ležela, navíc našli i mrtvé mládě. Bylo mu jen pár týdnů. Případ šetří policie jako trestný čin.
/FOTO/ Již několik dní si v Kaštance v chomutovském zooparku staví hnízdo nový čapí pár. Jde o vzácnost, na Chomutovsku se naposledy nová dvojice uhnízdila už před mnoha lety. Pár zatím bojuje o své místo v zooparku, tomu původnímu se přítomnost dalšího úplně nezamlouvá. Nováčci se ale nevzdávají a odborníci doufají, že vydrží.
/FOTOGALERIE/ Stalo se již zvykem, že při vyhlašování vítězů Mistrovství České republiky družstev v řešení křížovek a hádanek pravidelně na stupních vítězů stojí družstva z Ostravy a Brna. Ani letošní květnová sobota nebyla výjimkou a skupinu A v luštění křížovek vyhráli Ostraváci, druzí byli Kabrňáci z Brna a třetí Hradečtí votroci.
/FOTOGALERIE/ Stalo se již zvykem, že při vyhlašování vítězů Mistrovství České republiky družstev v řešení křížovek a hádanek pravidelně na stupních vítězů stojí družstva z Ostravy a Brna. Ani letošní květnová sobota nebyla výjimkou a skupinu A v luštění křížovek vyhráli Ostraváci, druzí byli Kabrňáci z Brna a třetí Hradečtí votroci.
/FOTOGALERIE/ Stalo se již zvykem, že při vyhlašování vítězů Mistrovství České republiky družstev v řešení křížovek a hádanek pravidelně na stupních vítězů stojí družstva z Ostravy a Brna. Ani letošní květnová sobota nebyla výjimkou a skupinu A v luštění křížovek vyhráli Ostraváci, druzí byli Kabrňáci z Brna a třetí Hradečtí votroci.