Kosatec sibiřský je pro zahradu dobrou volbou. Nejen, že je krásný, ale i velmi odolný vůči mrazu a nevyžaduje mnoho péče. Existuje mnoho kultivarů, nejvíce ve fialových odstínech. Dá se však sehnat i v růžové, bílé, žluté nebo modré barvě. Můžete být proto při plánování, jak sibiřské kosatce kombinovat, kreativní. Nasadit si je můžete právě teď.
I když bez černý neoplývá zvláštní krásou, vyplatí se mít jej blízko domu. Má totiž takové množství léčivých účinků, že se o něm už po stovky let hovoří jako o zázračné rostlině. Naši předkové mu navíc přičítali magické vlastnosti. Bez černý pro ně byl posvátnou rostlinou, která uměla chránit člověka, jeho štěstí, obydlí i dobytek. Stejně tak ovšem věděli, že při špatném zacházení jim může bez černý způsobit velké neštěstí nebo dokonce přivodit šílenství.
Deset let uplyne od smutné události, která severně od Prahy stála život 36letou policistku – a současně maminku dvou dětí. V roce 2014 smetl ujíždějící řidič pod vlivem pervitinu a bez papírů Petru Zajíčkovou. Odsouzen byl pak jako pachatel toho nejzávažnějšího trestného činu. Za vraždu, tedy úmyslně spáchaný zločin, dostal trest odnětí svobody v trvání 16,5 roku. S argumentací, že se jednalo o neštěstí, a tedy šlo o usmrcení z nedbalosti, obhajoba neuspěla.
Krušné chvíle zažil v pátek 8. prosince v Úpici majitel roční feny Džany psího plemene briard. Na chvilku ji uvázal před pneuservisem za jednu z vyřazených pneumatik. To se neukázalo jako nejlepší nápad. Fena se zřejmě něčeho lekla a utekla i s pneumatikou přivázanou za sebou. Majitel fenu začal okamžitě hledat, ale bez úspěchu. Případ měl šťastný konec, po 23 hodinách ji objevil v sobotu odpoledne pes úpických strážníků. Zoufalství tak vystřídalo dojetí.
Bylo úterý 27. dubna 1937. Na dnešním žateckém Chmelařském náměstí se stavěl sklad chmele firmy Deutsche Hopfenverkehrsgesellschaft, město tehdy patřilo ke světovým centrům obchodu s touto pro pivovary důležitou komoditou. Na Pražském předměstí se kvůli skladům, balírnám a sušárnám ve třicátých letech 20. století zbourala řada objektů, nakonec přišla na řadu i konírna nejstarší žatecké pošty z roku 1790. Onen úterek kopal s motykou v zemi v podlaze bývalé stáje dělník Josef Weigert. Najednou zbystřil. Narazil na keramickou nádobu naplněnou až po okraj stříbrnými a zlatými předměty. V tu chvíli netušil, že ji do země kdosi uložil někdy kolem roku 1012 a na světlo světa se dostala opět po téměř tisíci letech.
Bylo úterý 27. dubna 1937. Na dnešním žateckém Chmelařském náměstí se stavěl sklad chmele, město tehdy patřilo ke světovým centrům obchodu s touto pro pivovary důležitou komoditou. Na Pražském předměstí se kvůli skladům, balírnám a sušárnám ve třicátých letech 20. století zbourala řada objektů, nakonec přišla na řadu i konírna nejstarší žatecké pošty z roku 1790. Onen úterek kopal s motykou v zemi v podlaze bývalé stáje dělník Josef Weigert. Najednou zbystřil. Narazil na keramickou nádobu naplněnou až po okraj stříbrnými a zlatými předměty. V tu dobu netušil, že našel Žatecký poklad, nejbohatší depot na území Čech uložený do země před rokem 1050.
Bylo úterý 27. dubna 1937. Na dnešním žateckém Chmelařském náměstí se stavěl sklad chmele, město tehdy patřilo ke světovým centrům obchodu s touto pro pivovary důležitou komoditou. Na Pražském předměstí se kvůli skladům, balírnám a sušárnám ve třicátých letech 20. století zbourala řada objektů, nakonec přišla na řadu i konírna nejstarší žatecké pošty z roku 1790. Onen úterek kopal s motykou v zemi v podlaze bývalé stáje dělník Josef Weigert. Najednou zbystřil. Narazil na keramickou nádobu naplněnou až po okraj stříbrnými a zlatými předměty. V tu dobu netušil, že našel Žatecký poklad, nejbohatší depot na území Čech uložený do země před rokem 1050.
Téměř tisíc let zapomenutý pod zemí, skoro století uložený po částech v depozitářích, veřejnosti ukazovaný jen sporadicky. To je unikátní Žatecký poklad zlatých a stříbrných předmětů z přelomu 10. a 11. století. Ve své době představoval pro svého vlastníka pohádkové bohatství a dodnes jde o nejtěžší a co do škály předmětů nejbohatší depot uložený před rokem 1050 v Čechách.
Žatecký poklad pochází z přelomu 10. a 11. století a byl nalezen v roce 1937. Dosud nebyl kompletně vystavený. Expozice v regionálním muzeu se otevře 12. ledna.
Měli by všichni prodejci povinně přijímat mince a bankovky? Občané si stěžují na ty, kdo to nedělají.
Přezdívá se mu Docent Jídlo. Uznávaný znalec historie gastronomie Martin Franc z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR Deníku poodhalil, jak se k plýtvání stavěli naši předci a z čeho by si současné hospodyně měly od nich vzít příklad.
Dvanáct set let pobytu na scéně evropských dějin letos slaví Moravané. Právě z roku 822 totiž pochází první známý záznam o nich v latinsky psané franské kronice. S významným výročím se má letos spojit i nový pokus o nominaci velkomoravských lokalit na seznam světového kulturního dědictví. Zatím však panuje ticho i kolem případných oslav a připomínek jednoho z milníků moravské historie.
Byli jedni z nejobávanějších válečníků v Evropě raného středověku. V otevřené bitvě se jim nikdo nevyrovnal. Zejména díky těžké jízdě, která jako první v Evropě používala jezdecké třmeny. A také taktice. Avaři totiž do válek v první linii vysílali muže z podrobených kmenů. Především Slovany. Mimo jiné i brance z Jihu Moravy. Ti s těžkými ztrátami nepřítele vyčerpali, načež Avaři vyrazili pro kořist.
Muzeum Českého ráje bude artefakt vystavovat jen několik dnů. Zájemci mohou přijít od 13. ledna do 6. února.
V Žatci letos vystaví největší nalezený stříbrný depot raného středověku v Čechách. Tříkilogramový soubor šperků, hřiven, více než tří set mincí, dvou zlatých prstenů a dalších předmětů z přelomu 10. a 11. století s názvem Žatecký poklad někteří odborníci srovnávají s věhlasným Relikviářem svatého Maura v západočeském Bečově. Našel se v roce 1937 při hloubení základů pro stavbu skladu chmele na žateckém náměstí. Dosud ještě nikdy celý vystavený nebyl.
V časech stříbrné slávy byla Jihlava mezi českými a moravskými městy na nejsvrchnější příčce. „Hned vedle Prahy,“ prohlašoval zakladatel českého dějepisectví František Palacký.
Ve všech evangeliích to jsou ženy, kdo spěchá ke hrobu, a kdo se setkává se Vzkříšeným Kristem jako první.
"Rovných 200 let uplyne letošního 5. května od chvíle, kdy na ostrově sv. Heleny zemřel Napoleon Bonaparte a tím se uzavřel lidský osud, který ovlivnil miliony jiných osudů," píše Petr Luniaczek, který zaslal do redakce tento čtenářský příspěvek.
Hra, která učí studenty o mediální gramotnosti a kritickém myšlení nazvaná Fakescape, získala první cenu v národním kole Ceny Karla Velikého pro mladé Evropany. Ocenění každoročně hodnotí projekty, které podporují společný smysl pro vytváření evropské identity a integrace mezi mladými lidmi.
Manželé Özlem Türeciová a Ugur Sahin, vlastníci německé firmy BioNTech, by měli dostat Cenu Karla Velikého, což je nejprestižnější evropské vyznamenání. Protože je to tato dvojice migrantů z Turecka, kteří našli svůj nový domov v Německu, kdo doslova zachraňuje Evropskou unii.
Dům jen kousek pod Náměstím v ulici Dlouhá v Kašperských Horách upoutá vaši pozornost vkusně vytvořeným vývěsním štítem. Díky němu zjistíte, že stojíte před Truhlářstvím Kůs. Tento Truhlářský ateliér už dává práci čtvrté generaci truhlářů, protože vznikl v roce 1927.
Dům jen kousek pod Náměstím v ulici Dlouhá v Kašperských Horách upoutá vaši pozornost vkusně vytvořeným vývěsním štítem. Díky němu zjistíte, že stojíte před Truhlářstvím Kůs. Tento ateliér už dává práci čtvrté generaci truhlářů, protože vznikl v roce 1927.
Tip na voňavý výlet od našeho čtenáře Pavla Nového.
Tip na voňavý výlet od našeho čtenáře Pavla Nového.
Angela Merkelová byla vždy tak trochu „naše kancléřka“. S přáteli v Praze, vzpomínkami na české pivo i Karlův most. Vyplývalo z toho mnohé, přinejmenším určité pochopení pro to jací jsme a toho co a proč se u nás děje.
Série #světovéČesko / Máte chuť objevit i méně frekventované pražské památky? Takový zážitek vám nabídne procházka po Novém Městě, kde najdete mnoho působivých staveb a přitom se pokocháte jedinečnými výhledy na „matku měst”.
Relikvie svatých byly ve středověku velmi žádané. Žádná však nebyla tolik chtěná, jako byly relikvie Ježíše Krista. Ať už se jednalo jen o něco, čeho se v průběhu života dotkl. Tyto relikvie byly nejcennější. A žádná více než Svatá předkožka, která měla být jedinou skutečnou součástí Kristova těla.
Co mají bobr, zubr, losos a los společného? Dříve u nás žili běžně a byli vyhubeni člověkem, který se dnes horko těžko snaží vrátit je zpět do naší přírody. Navíc jsou to všechno pozoruhodní živočichové. Například bobr dokáže chodit po zadních nohách a přední končetiny používat jako ruce. Losos vyskočí i do výšky tří metrů a los se třeba v rybníku potopí i šest metrů hluboko, když dostane chuť na nějakou tu vodní rostlinu.
Představujeme historickou kuchařku "Žahúři v Jindřichově Hradci" jindřichohradecké autorky Sabiny Langerové. Víte, jaká je poutavá historie kuchařského řemesla v Jindřichově Hradci?
Nemůžete do muzea? Nevadí, muzeum jde za vámi. Vlastivědné muzeum v Olomouci je z důvodu aktuální situace ohledně koronaviru také uzavřené. Proto se rozhodlo, že bude lidem zprostředkovávat online to nejzajímavější z výstav a následně i to „nej“ z expozic.
Pouze velmi krátkou dobu bude v Klenotnici muzea vystavena kopie koruny Karla Velikého, kterou právě dokončil zlatník Jiří Urban.
Pouze na dobu do 5. ledna je v Klenotnici Muzea Českého ráje v Turnově vystavena naprosto unikátní kopie koruny Karla Velikého, kterou právě dokončil zlatník Jiří Urban. Koruna odpovídá velikosti lebky Karel IV., ověřené antropologickým výzkumem.
Pasov - Ve čtvrtek odpoledne se bavorský premiér Markus Söder (CSU) chystal k návštěvě místa nálezu dosud neznámého vzpřímeně chodícího lidoopa Danuvius guggenmosi nazvaného „Udo“ v roce 2015 v hliništi firmy Hammerschmiede ve Pforzenu v Allgäu.
/FOTOGALERIE, DÍL 2./ V rámci našeho putování Severním Porýním-Vestfálskem a Porýním-Falckem jsme zavítali na středověký hrad Eltz ležící nedaleko Trevíru v údolí řeky Elzbach.
Pokud smlouvou z Cách vzniká francouzsko-německý superstát, pak máme od přelomu tisíciletí ve střední Evropě obnovený česko-slovenský superstát. Superstát, který by měl vyvolávat třeba v Maďarsku podobné obavy, které by podle českých eurofobů měla vyvolávat smlouva z Cách.
Brno /FOTOGALERIE/ – Již více než deset let pořádá Masarykova univerzita každou zimu vědeckou expedici na svoji základnu Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse u Antarktického poloostrova. Příští rok se k jižnímu kontinentu nově vydají dvě skupiny vědců. Ta první zamíří k tradičnímu cíli, druhá vyrazí na Nelsonův ostrov, kde bude zjišťovat možnosti rekonstrukce bývalé základny Eco Nelson. „Především se zaměříme na úklid odpadu, který tam vyplavilo moře,“ řekl Pavel Kapler, vedoucí výpravy.
Betlémy s výjevy z Ježíšova narození, jejichž návštěva patří k tradičním vánočním zvyklostem, jsou v mnohých kostelích přístupné již delší dobu před Vánocemi. Někde jsou zatím jesličky prázdné a figurka malého Ježíška se v nich objeví až 25. prosince, kdy se zrození Krista připomíná. Jen v Praze si letos mohou lidé vybírat ze čtyř desítek kostelů, kde si lze betlém prohlédnout.
Rakovník – Tyršovo koupaliště v Rakovníku se v páteční večer vrátilo do dvacátých a třicátých let. Vystoupily zde totiž dvě kapely, které mají rády jazz a rády ho hrají i svým posluchačům. Domácímu Brass Bandu předskakovala skupina, která přijela až z Holandska, a to The Charlestown Jazzband.
Roland, král Rudolf I. Habsburský a císař Ferdinand I. To je je trio monumentálních soch, které dočasně zmizely z historické budovy šumperské radnice.
Klasické koření hojně používané v naší kuchyni a u nás již dlouho domestikované, muselo přeci jenom projít nejedním experimentem a leccos zažít, než se dostalo na náš stůl třeba ve výborné koprové omáčce.
K tradičním vánočním zvyklostem patří návštěva kostelů s vyobrazeními Ježíšova narození. Přestože znázorňují chvíli s narozeným Ježíškem, mnohde se betlémy stavějí dny i týdny před dobou, na níž zrození připadá. Od pondělí už jsou přístupné všude tam, kde si lidé chtějí zásadní okamžik křesťanské víry i tradičních Vánoc připomínat. Jen v Praze si mohou vybírat ze tří desítek kostelů.
K tradičním vánočním zvyklostem patří návštěva kostelů s vyobrazeními Ježíšova narození. Přestože znázorňují chvíli s narozeným Ježíškem, mnohde se betlémy stavějí dny i týdny před dobou, na níž zrození připadá. Od pondělí už jsou přístupné všude tam, kde si lidé chtějí zásadní okamžik křesťanské víry i tradičních Vánoc připomínat. Jen v Praze si mohou vybírat ze tří desítek kostelů.
Spolu se zdařilými replikami několika korun uvidí návštěvníci i Kodex vyšehradský.
Jablonecko – Na husičce si pochutná každý. Málokdo ale ví, proč je husa spojena se svatým Martinem, který má už brzo přijet na bílém koni. Kdy se u nás poprvé objevilo svatomartinské víno?
Opočno - Už po padesáté hostí Opočno od středečního rána až do sobotního večera stovku sokolníků nejen z Česka, ale i z dalších zemí Evropy.
Kutná Hora /FOTOGALERIE/ - Sousoší světců na terase před bývalou jezuitskou kolejí dostává nový kabát. Jen s malými přestávkami je zde od začátku jara vidět restaurátory, kteří budou postupně opravovat celý soubor třinácti soch z 18. století a to včetně parapetní zdi a dvou kusů váz.
Kutná Hora dá zrestaurovat 13 barokních sousoší na terase před bývalou jezuitskou kolejí. Radnice vyhlásí poptávkové řízení a předpokládaná cena zakázky je 1,5 milionu korun.
Praha - Tři nové zvony kostela Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého v Praze na Karlově v neděli požehnal kardinál Dominik Duka. Kostel neměl velké zvony 74 let, za druhé světové války je totiž zabavili nacisté. Trojice nových zvonů byla vyrobena na počest 700. výročí narození Karla IV., odlity byly ve městě Přemyšl v polské Haliči.
Turnov - V Česku se jedná o první repliku pro Karlovu korunovaci římským králem
Zapojte se s námi do soutěže a vyhrajte vstupenky na jedinečnou výstavu Císař Karel IV. 1316–2016, která probíhá v Praze v Národní galerii do poloviny září!
