Polabské muzeum v Poděbradech připravilo výstavu divadelních fotografií mladé autorky Adély Fialové s názvem Oka Mžik. Slavnostní vernisáž se uskutečnila v neděli 29. ledna v komorních prostorách muzejní Kunhuty.
Zavřeno. Od středy 1. února se lidé do železnobrodského muzea nedostanou. Tento rok se zřejmě už neotevře, proběhne tu totiž nákladná rekonstrukce interiérů. Jde o součást projektu Spojeno sklem. Muzeum na něj dostalo dotaci z Norských fondů ve výši skoro 30 milionů korun.
Unikátní středověké rukopisy jsou teď k vidění ve Vlastivědném muzeu v Olomouci (VMO). Většinu z nich si veřejnost dosud nemohla prohlédnout. Nechybí ani německý rukopis Olomoucké knihy věšteb, kterou návštěvníci muzea uvidí po víc jak dvaceti letech.
S dobrou zprávou zahájilo nový rok Muzeum československého opevnění z let 1936 – 1938 Na Kočičáku. Získalo totiž bezúplatně další dvě stavby stálého lehkého opevnění, tedy takzvané řopíky. Oba leží v Černovicích a jakmile je muzeum obnoví, rozšíří o ně naučnou stezku věnovanou historii vojenských pevností na Chomutovsku. Bunkry získal od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
/ROZHOVOR/ Začínal s letními tábory a středoškolskými aktivitami. V rámci nich zorganizoval úspěšný pokus o první kotrmelcový světový rekord. Zakladatel Agentury Dobrý den v Pelhřimově Miroslav Marek je do podobných aktivit doslova zblázněný. Po revoluci postupně dokázal vybudovat skvěle fungující projekt evidence neobvyklých rekordů a kuriozit. K prezentaci toho slouží dvě pelhřimovská muzea. Navíc jednou za tři roky vydává Českou knihu rekordů. „Naštěstí mám tolerantní ženu Lenku,“ ocenil své zázemí při rozhovoru pro Deník.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Zajímají vás neobvyklé výkony či rekordy? Potom jste již určitě někdy slyšeli o Muzeu rekordů, případně četli Českou knihu rekordů. Oboje pochází z dílny Agentury Dobrý den v Pelhřimově, která vše zajímavé a rekordní registruje už devětadvacet let. Její zakladatel a prezident Miroslav Marek nechal Deník nahlédnout pod pokličku své každodenní práce s rekordy.
Měří několik milimetrů, nejvýš pár centimetrů, přesto byly před čtyřmi tisíci lety záměrně vyrobeny tak, aby zabily člověka. Městské muzeum a galerie v Holešově vlastní jeden z největších souborů pravěkých kamenných hrotů šípů ve střední Evropě. Že tyto šípy v době bronzové zabíjely lidi, potvrdili vědci, kteří je čtyři roky zkoumali.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Zajímají vás neobvyklé výkony či rekordy? Potom jste již určitě někdy slyšeli o Muzeu rekordů, případně četli Českou knihu rekordů. Oboje pochází z dílny Agentury Dobrý den v Pelhřimově, která vše zajímavé a rekordní registruje už devětadvacet let. Její zakladatel a prezident Miroslav Marek nechal Deník nahlédnout pod pokličku své každodenní práce s rekordy.
Už víte, co budete podnikat v sobotu 18. února? Jeden tip s předstihem nabízí programová pracovnice Hornického muzea Příbram Stanislava Moravcová - právě na 18. 2. muzeum chystá masopustní program. „Od 10 hodin se uskuteční tradiční masopustní lidová veselice v neobyčejném prostředí historických báňských objektů Ševčinského dolu,“ připomněla s tím, že vstupné je jen symbolické – ve výši 1 koruna.
Když jel Gerald W. ve středu brzy z rána do práce, u Baldramsdorfu (okr. Spittal an der Drau) překřižovalo zemskou silnici přímo před ním ve šňůře přes sto jelenů a laní. Skoro minutu jim trvalo, než vozovku přešli. Řidič, sám myslivec, scénu natočil smartphonem. Video sklidilo na miliony kliků a záběry přinesla řada novin.
/FOTOGALERIE/ Že to nedává smysl? Ale ano, jen musíme doplnit to „pod Kosířem.“ V dnešním příspěvku se, milí čtenáři, vypravíme na úrodnou Hanou, do Čech pod Kosířem. Obec s přibližně tisícovkou obyvatel najdeme zhruba deset kilometrů severozápadně od Prostějova. Za skvělý tip na výlet velice děkujeme Karlu Machylovi.
Naplno se rozjíždí období masopustů, které se protáhne na celý únor (tradičně svátek jídla, pití a všeobecného veselí končí s Popeleční středou, která letos vychází na 22. 2.). Nemusí se přitom jednat o „pouhou“ obchůzku maškar: někde chystají i další programy.
FOTOGALERIE/ Že to nedává smysl? Ale ano, jen musíme doplnit to „pod Kosířem.“ V dnešním příspěvku se, milí čtenáři, vypravíme na úrodnou Hanou, do Čech pod Kosířem. Obec s přibližně tisícovkou obyvatel najdeme zhruba deset kilometrů severozápadně od Prostějova. Za skvělý tip na výlet velice děkujeme Karlu Machylovi.
Po vrstevnících z devítiletky v ulici Míru se role průvodců v rokycanském Muzeu dr. Horáka ujali i školáci z Jižního předměstí. Usedají do lavic ve 4. C.
Čas masopustního veselí začíná a někteří z vás už možná přemýšlejí, jakou masku zvolit do průvodu. Pomoci vám v tom může prohlídka Muzea milevských maškar, jediného muzea tohoto druhu v České republice, jehož stálá expozice je věnována největšímu masopustu v Česku.
Devadesát let od svého založení si letos připomíná Muzeum Kroměřížska. Oslavy jubilea odstartují už v únoru a bohatý program čeká na návštěvníky po celý rok. Muzeum navíc představí i svého nového maskota.
Po pracovním týdnu tady máme další víkend! Užijete si ho doma v rodinném kruhu nebo vyrazíte někam za zábavou? Podívejte se níže na pár akcí, které se konají.
Nedostali jste se na prohlídku českých korunovačních klenotů na Pražském hradě? Snad by vám podívanou mohla vynahradit koruna jiná, a sice koruna císařů Svaté říše římské, kterou nosil i Otec Vlasti Karel IV. Nahradila totiž unikátní gotickou Madonu, dočasně zapůjčenou na výstavu Naši Němci v ústeckém muzeu.
Spousta novinek čeká na návštěvníky Arcidiecézního muzea v Olomouci, které od roku 2020 prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Pro veřejnost se znovu otevře v druhé polovině dubna a nabídne novou stálou expozici zaměřenou na historii svatováclavského návrší.
Víte už, jak si zpestříte víkend? Strávíte ho doma nebo přemýšlíte o nějaké zajímavé akci? Podívejte se níže, nabízíme vám pár tipů na zajímavé akce od pátku do neděle ze všech koutů Středočeského kraje.
Velké oblibě se v loňském roce těšilo Oblastní muzeum v Děčíně. Rok 2022 byl z pohledu návštěvnosti nejúspěšnějším v historii. Výstavy tu vidělo více než 29 tisíc lidí, což je téměř trojnásobek proti jiným rokům.
/FOTO, VIDEO/ Prádelna jako z dob našich prarodičů. Vlastní kotelna o výkonu 660 kW. Stará karma a dobře známé vypínače s nápisem "stiskem vypni, tahem zapni". Kachlová karma, vlastní kryt nebo netradičně řešené dispozice bytů včetně (ne)zachovalého vybavení z dob socialismu. A jako třešnička navrch spleť odpadních trubek nebo plynových trubek. Jednoduše pohled, který v současní době zažijete spíš v muzeu, než v domech a bytech, kde bydlí lidé. A právě jedno takové velké živoucí "muzeum" objevil při prohlídkách městských bytů v brněnské části Židenice její starosta Petr Kunc.
/FOTO, VIDEO/ Prádelna jako z dob našich prarodičů. Vlastní kotelna o výkonu 660 kW. Stará karma a dobře známé vypínače s nápisem „stiskem vypni, tahem zapni“. Kachlová karma, vlastní kryt nebo netradičně řešené dispozice bytů včetně (ne)zachovalého vybavení z dob socialismu. A jako třešnička navrch spleť odpadních trubek nebo plynových trubek.
/FOTO, VIDEO/ Severočeské muzeum v Liberci se řadí mezi návštěvnicky oblíbená místa v Libereckém kraji. Tento kulturní stánek kombinující uměleckoprůmyslovou tradici, historii a design letos oslaví 150 let od svého vzniku, jedná se o nejstarší uměleckoprůmyslové muzeum v českých zemích. Místo velkolepých akcí a oslav vsadili muzejníci na zajímavé projekty pro návštěvníky.
Existuje množství vtipů na téma, jak muži nerozumí ženám. V Číně se ovšem taková situace může stát doslova. V této východoasijské supervelmoci totiž v dávných dobách vznikl speciální jazyk zvaný nu-šu, který ovládají pouze ženy. Vynalezen byl možná už před třemi tisíci lety, v době kulturní revoluce experti, kteří jej chtěli studovat, skončili v pracovních lágrech.
Několik muzeí v Británii se rozhodlo, že mumifikované lidské ostatky už nebude nazývat mumiemi. A mají pro to několik důvodů. Podle většiny z nich je tento název dehumanizující a zastaralý, kromě toho odkazuje na temnou koloniální minulost Britského království.
Výstava Od košilky k rubáši, která je k vidění v Městském muzeu Mimoň, ve dvou sekcích upozorňuje na pomíjivost lidské existence. Jedna je věnována zrození a ta druhá smrti.
Úspěšná výstava Vlastivědného muzea v Olomouci (VMO) s názvem Dětský svět zůstává nepřístupná veřejnosti. Pokud se podaří provizorně zabezpečit strop, ze kterého se kvůli prasklinám v klenbě začala drolit omítka, mohli by se návštěvníci do výstavního sálu svaté Kláry vrátit. Jisté to ale není.
Velvarské muzeum uspořádalo o uplynulém víkendu přednášku věnovanou heraldice. Na téma Erby a znaky Království českého přednášel Miroslav Smaha. Přednáška navázala na končící úspěšnou sedmiměsíční expozici kovových erbů, šlechtických rodů a znaků měst v sousední Pražské bráně. Pro velký zájem byla výstava erbů prodloužena do 28. ledna.
Celkem 22,5 milionu korun bude stát Liberecký kraj kompletní rekonstrukce Muzea Českého ráje v Turnově. Jde o prozatím největší a nejsložitější projekt v historii muzea. Rekonstrukce byla navržena tak, aby byl domu vrácen jeho původní výraz a historická hodnota. Dokončena bude kompletně v dubnu letošního roku.
Svíčkařskou dílnu, která zájemcům umožní přiučit se tradičním dovednostem někdejších voskařů, chystá na čtvrtek 2. února Hornické muzeum Příbram. Den, kdy si připomínáme Hromnice, nebyl zvolen náhodou, zdůraznila programová pracovnice muzea Stanislava Moravcová.
Ne všechny poklady se třpytí. O tom se v uplynulých dnech přesvědčili archeologové na Bohdanečsku, kde hráz rybníka vydala zřejmě přes 500 let staré dřevěné potrubí. Dubové potrubí měří asi 8 metrů a hmotnost experti odhadují na 1,5 tuny. Pro pardubické muzeum se prastarý nález stal vítaným exponátem.
Dlouho nepotřebný, nevyužívaný, ale v zásadě skvěle utajený podzemní kryt existuje od socialistické éry na sídlišti Sever v České Lípě. Nově jej převzalo Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě, které ho začne přechodně využívat jako depozitář. V souvislosti s krizovým řízením má o prostory zájem i okresní město.
V německém Selbu se nachází unikátní muzeum historie porcelánu. Rozlehlá budova Porzellanikonu sídlí v bývalé továrně Rosenthal, která byla uzavřena v roce 1969. Muzeum se nachází 25 kilometrů od Chebu.
Co má společného s jihem Čech někdejší šéf Volkswagenu Carl Horst Hahn (1926 – 2023), který zemřel 14. ledna? Jeho otec se narodil v Nových Hradech a syn si byl jihočeských kořenů celý život dobře vědom, vysvětluje Lukáš Pelikán, knihovník Jihočeského muzea a kurátor loňské výstavy Osobnosti Novohradska, která ho připomněla.
Výstava umělců a výtvarníků s blízkým vztahem ke Stříbru a okolí nesoucí název Stříbrská paleta započala v pátek 20. ledna v Regionálním muzeu Kladrubska. Vernisáž výstavy zpestřilo vystoupení žáků ZUŠ Stříbro, kteří potěšili přítomné hrou na klavír, zobcovou a příčnou flétnu a také zpěvem.
V humpoleckém Muzeu Dr. Aleše Hrdličky začala výstava RC leteckých modelů. Po několikaleté pauze ji uspořádal Letecký modelářský klub Jiřice, který je dlouholetým pořadatelem celostátních setkání modelářů. Výstavou chce k modelářství přilákat mladou generaci. K vidění jsou i třímetrové exempláře. ČTK to řekl předseda klubu Ladislav Farka. Výstava bude přístupná do 29. ledna.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ První letošní vernisáž výstavy, která je nazvaná Mezistavy, se konala v Muzeu umění a designu v Benešově ve čtvrtek 19. ledna. Výstavy poměrně neobvyklé, protože namísto exponátů seznamuje návštěvníky s prací lidí, kteří hrají v muzejnictví velmi důležitou roli. S prací restaurátorů.