Všechno zlé je k něčemu dobré si mohou říkat někteří provozovatelé středočeských zvířecích útulků. Podle vyjádření mnoha právě doba karantény už pomohla spoustě zvířat dostat se z útulků do péče nových majitelů a mnoho rodin našlo své nové mazlíčky právě v těchto zařízeních. Některá z nich jsou tak poloprázdná, což paradoxně způsobuje jejich provozovatelům obtíže při shánění peněz.
Všechno zlé je k něčemu dobré si mohou říkat někteří provozovatelé středočeských zvířecích útulků. Podle vyjádření mnoha právě doba karantény už pomohla spoustě zvířat dostat se z útulků do péče nových majitelů a mnoho rodin našlo své nové mazlíčky právě v těchto zařízeních. Některá z nich jsou tak poloprázdná, což paradoxně způsobuje jejich provozovatelům obtíže při shánění peněz.
Všechno zlé je k něčemu dobré si mohou říkat někteří provozovatelé středočeských zvířecích útulků. Podle vyjádření mnoha právě doba karantény už pomohla spoustě zvířat dostat se z útulků do péče nových majitelů a mnoho rodin našlo své nové mazlíčky právě v těchto zařízeních. Některá z nich jsou tak poloprázdná, což paradoxně způsobuje jejich provozovatelům obtíže při shánění peněz.
Všechno zlé je k něčemu dobré si mohou říkat někteří provozovatelé středočeských zvířecích útulků. Podle vyjádření mnoha právě doba karantény už pomohla spoustě zvířat dostat se z útulků do péče nových majitelů a mnoho rodin našlo své nové mazlíčky právě v těchto zařízeních. Některá z nich jsou tak poloprázdná, což paradoxně způsobuje jejich provozovatelům obtíže při shánění peněz.
Všechno zlé je k něčemu dobré si mohou říkat někteří provozovatelé středočeských zvířecích útulků. Podle vyjádření mnoha právě doba karantény už pomohla spoustě zvířat dostat se z útulků do péče nových majitelů a mnoho rodin našlo své nové mazlíčky právě v těchto zařízeních. Některá z nich jsou tak poloprázdná, což paradoxně způsobuje jejich provozovatelům obtíže při shánění peněz.
Všechno zlé je k něčemu dobré si mohou říkat někteří provozovatelé středočeských zvířecích útulků. Podle vyjádření mnoha právě doba karantény už pomohla spoustě zvířat dostat se z útulků do péče nových majitelů a mnoho rodin našlo své nové mazlíčky právě v těchto zařízeních. Některá z nich jsou tak poloprázdná, což paradoxně způsobuje jejich provozovatelům obtíže při shánění peněz.
Všechno zlé je k něčemu dobré si mohou říkat někteří provozovatelé středočeských zvířecích útulků. Podle vyjádření mnoha právě doba karantény už pomohla spoustě zvířat dostat se z útulků do péče nových majitelů a mnoho rodin našlo své nové mazlíčky právě v těchto zařízeních. Některá z nich jsou tak poloprázdná, což paradoxně způsobuje jejich provozovatelům obtíže při shánění peněz.
Všechno zlé je k něčemu dobré si mohou říkat někteří provozovatelé středočeských zvířecích útulků. Podle vyjádření mnoha právě doba karantény už pomohla spoustě zvířat dostat se z útulků do péče nových majitelů a mnoho rodin našlo své nové mazlíčky právě v těchto zařízeních. Některá z nich jsou tak poloprázdná, což paradoxně způsobuje jejich provozovatelům obtíže při shánění peněz.
/FOTOGALERIE/ Dvacet až pětadvacet stupňů Celsia pod bodem mrazu řádně před jedenácti lety prověřily zimní výbavu lidí. Kromě mrazů je tehdy potrápila také záplava sněhu. Například v noci na 27. ledna 2010 klesla teplota v Tismi až na -28 stupňů Celsia. V roce 1929 však tuto obec sevřel ještě větší extrém, kruté ustavičné mrazy dosáhly 12. února -42 stupňů Celsia.
/ROZHOVOR/ Zakladatel Ochrany fauny (OF) ČR nebo votického motýlária Pavel Křížek má za sebou nesnadný rok. Vlivem pandemie nemohl on a jeho kolegové se svým programem dojíždět do škol. A to byl jen začátek.
Nemít na krku covid, rok 2021 by se z epidemiologického hlediska jevil prakticky skvěle. Alespoň na sklonku ledna, kdy se obvykle hlásí příchod období chřipkové epidemie. Letos zatím ne - což má zřejmě souvislost s opatřeními proti koronaviru. Ten se totiž šíří obdobně jako chřipka; tu tudíž současná omezení potlačují rovněž.
Devět set třicet devět nakažených za poslední den je vysoké číslo - přesto však v pátečních koronavirových statistikách středočeské hygienické stanice vyvolává naději. Denní nárůst 939 je pod tisíc – a to nikoli o víkendu, kdy testování bývá omezené, ale v rámci režimu běžného pracovního týdne.
Alenu Bronovou z Jablonné nad Vltavou znají místní obyvatelé jako knihovnici a ví o ní, že je také členkou sboru dobrovolných hasičů a tělovýchovné jednoty. Poznali ji ale také stovky a možná tisíce lidí z celého Benešovska. Čtyřicet let byla totiž správcovou jablonské Turistické základny Domu dětí a mládeže Benešov. Kromě toho píše obecní kroniku, baví jí práce na zahrádce a jak jinak, žije pro rodinu a vnoučata. Narodila se sice v Benešově, ale vyrůstala ve Stranném. Po maturitě na příbramské Střední škole ekonomiky služeb pracovala jako materiálová účetní ve Vojenské zotavovně Měřín a ve dvaceti letech, v roce 1973, se vdala. Od té doby žije pro Jablonnou nad Vltavou.
Prostory po bývalé protialkoholní záchytné stanice v Kutnohorské ulici v Kolíně dostane od února do užívání farní charita. Hodlá tam přestěhovat charitní pomoc, co se týká potravin, a charitní šatník, které nyní fungují ve dvou městských bytech v Zengrově ulici. Nájemné bude hradit tisíc korun za rok plus v její režii budou samozřejmě platby za energie.
Pololetní vysvědčení školáci dostali tak, že většina ani nemusela opustit domov. Do lavic nyní kvůli koronavirovým omezením usedají pouze žáci prvních a druhých tříd a škol speciálních. Ostatní se připojují na dálku. Takzvaná distanční výuka už trvá tak dlouho, že by se s nadsázkou dalo i zapochybovat: jen aby jednou, až skončí, žáci do své školy ještě trefili…
Ani sídlu ležícímu na úpatí bájné hory v centru Chráněné krajinné oblasti Blaník, se nevyhnula kůrovcová kalamita. Samotný městys Louňovice pod Blaníkem disponuje obecními lesy o rozloze zhruba padesáti hektarů. Stromy, které napadl dřevokazný hmyz bylo potřeba vytěžit a dřevo prodat a to, jak přiznal louňovický starosta Václav Fejtek, nebylo vůbec snadné.
Přestože je trvalý pobyt definován jako údaj evidenční, ve skutečnosti s ním pracuje řada zákonů a vyhlášek, vychází z něj například volební právo, poskytování sociálních dávek nebo příjmy obcí z rozpočtového určení daní. Poslední ze zmíněných vazeb připravuje městské kasy o peníze, na občany bez trvalého bydliště v obcích, kde žijí, do nich totiž neplyne podíl z daně z příjmu fyzických osob. Deník zjišťoval, jak se k tomuto jevu staví obce ve Středočeském kraji.
Přestože je trvalý pobyt definován jako údaj evidenční, ve skutečnosti s ním pracuje řada zákonů a vyhlášek, vychází z něj například volební právo, poskytování sociálních dávek nebo příjmy obcí z rozpočtového určení daní. Poslední ze zmíněných vazeb připravuje městské kasy o peníze, na občany bez trvalého bydliště v obcích, kde žijí, do nich totiž neplyne podíl z daně z příjmu fyzických osob. Deník zjišťoval, jak se k tomuto jevu staví obce ve Středočeském kraji.
Přestože je trvalý pobyt definován jako údaj evidenční, ve skutečnosti s ním pracuje řada zákonů a vyhlášek, vychází z něj například volební právo, poskytování sociálních dávek nebo příjmy obcí z rozpočtového určení daní. Poslední ze zmíněných vazeb připravuje městské kasy o peníze, na občany bez trvalého bydliště v obcích, kde žijí, do nich totiž neplyne podíl z daně z příjmu fyzických osob. Deník zjišťoval, jak se k tomuto jevu staví obce ve Středočeském kraji.
Přestože je trvalý pobyt definován jako údaj evidenční, ve skutečnosti s ním pracuje řada zákonů a vyhlášek, vychází z něj například volební právo, poskytování sociálních dávek nebo příjmy obcí z rozpočtového určení daní. Poslední ze zmíněných vazeb připravuje městské kasy o peníze, na občany bez trvalého bydliště v obcích, kde žijí, do nich totiž neplyne podíl z daně z příjmu fyzických osob. Deník zjišťoval, jak se k tomuto jevu staví obce ve Středočeském kraji.
Přestože je trvalý pobyt definován jako údaj evidenční, ve skutečnosti s ním pracuje řada zákonů a vyhlášek, vychází z něj například volební právo, poskytování sociálních dávek nebo příjmy obcí z rozpočtového určení daní. Poslední ze zmíněných vazeb připravuje městské kasy o peníze, na občany bez trvalého bydliště v obcích, kde žijí, do nich totiž neplyne podíl z daně z příjmu fyzických osob. Deník zjišťoval, jak se k tomuto jevu staví obce ve Středočeském kraji.
Přestože je trvalý pobyt definován jako údaj evidenční, ve skutečnosti s ním pracuje řada zákonů a vyhlášek, vychází z něj například volební právo, poskytování sociálních dávek nebo příjmy obcí z rozpočtového určení daní. Poslední ze zmíněných vazeb připravuje městské kasy o peníze, na občany bez trvalého bydliště v obcích, kde žijí, do nich totiž neplyne podíl z daně z příjmu fyzických osob. Deník zjišťoval, jak se k tomuto jevu staví obce ve Středočeském kraji.
Přestože je trvalý pobyt definován jako údaj evidenční, ve skutečnosti s ním pracuje řada zákonů a vyhlášek, vychází z něj například volební právo, poskytování sociálních dávek nebo příjmy obcí z rozpočtového určení daní. Poslední ze zmíněných vazeb připravuje městské kasy o peníze, na občany bez trvalého bydliště v obcích, kde žijí, do nich totiž neplyne podíl z daně z příjmu fyzických osob. Deník zjišťoval, jak se k tomuto jevu staví obce ve Středočeském kraji.
Přestože je trvalý pobyt definován jako údaj evidenční, ve skutečnosti s ním pracuje řada zákonů a vyhlášek, vychází z něj například volební právo, poskytování sociálních dávek nebo příjmy obcí z rozpočtového určení daní. Poslední ze zmíněných vazeb připravuje městské kasy o peníze, na občany bez trvalého bydliště v obcích, kde žijí, do nich totiž neplyne podíl z daně z příjmu fyzických osob. Deník zjišťoval, jak se k tomuto jevu staví obce ve Středočeském kraji.
Přestože je trvalý pobyt definován jako údaj evidenční, ve skutečnosti s ním pracuje řada zákonů a vyhlášek, vychází z něj například volební právo, poskytování sociálních dávek nebo příjmy obcí z rozpočtového určení daní. Poslední ze zmíněných vazeb připravuje městské kasy o peníze, na občany bez trvalého bydliště v obcích, kde žijí, do nich totiž neplyne podíl z daně z příjmu fyzických osob. Deník zjišťoval, jak se k tomuto jevu staví obce ve Středočeském kraji.
Přestože je trvalý pobyt definován jako údaj evidenční, ve skutečnosti s ním pracuje řada zákonů a vyhlášek, vychází z něj například volební právo, poskytování sociálních dávek nebo příjmy obcí z rozpočtového určení daní. Poslední ze zmíněných vazeb připravuje městské kasy o peníze, na občany bez trvalého bydliště v obcích, kde žijí, do nich totiž neplyne podíl z daně z příjmu fyzických osob. Deník zjišťoval, jak se k tomuto jevu staví obce ve Středočeském kraji.
Šestnáct stovek už překročil počet úmrtí, která středočeská hygienická stanice eviduje v souvislosti s pandemií koronaviru. Od loňského března, na jehož počátku vytvořila první statistiky, už do nich zanesla 1609 zemřelých. A počet lidí s laboratorně prokázanou nákazou se v kraji vyšplhal na 124 491.
/FOTOGALERIE/ Byl to frmol – a pořádný. Tak se středočeští hasiči mohli ve středu ohlédnout za rušným úterkem, kdy je zaměstnávaly výjezdy k nehodám, jichž kvůli sněžení výrazně přibylo.
Poprvé od úterý 29. prosince loňského roku (975 případů) klesl počet lidí z Benešovska nakažených covidem 19 pod magickou hranici jednoho tisíce. K úterý 26. ledna KHS hlásí „jen“ 979 případů. Obdobný údaj (945) mělo Benešovsko také v době podzimního rozvoje onemocnění 15. října.
Kalamitní stav nastal na řadě míst středních Čech poté, co v úterý kolem poledního zasněžilo. Policie prostřednictvím Centra dopravních informací varovala před některými problematickými úseky – a s nehodami na silnicích se přímo roztrhl pytel. Sněžení navíc meteorologové předpovídají také na středu.
Na rozdíl od situace, jež ve stejném období panovala v minulých letech, o sobě zatím ve středních Čechách nedává vědět přicházející období, kdy obyčejně ve větší míře řádí chřipka. Do značné míry to zřejmě ovlivňují opatření proti šíření koronaviru, jež pomáhají potlačit i nástup jiných infekčních onemocnění.
Na rozdíl od situace, jež ve stejném období panovala v minulých letech, o sobě zatím ve středních Čechách nedává vědět přicházející období, kdy obyčejně ve větší míře řádí chřipka. Do značné míry to zřejmě ovlivňují opatření proti šíření koronaviru, jež pomáhají potlačit i nástup jiných infekčních onemocnění.
Na rozdíl od situace, jež ve stejném období panovala v minulých letech, o sobě zatím ve středních Čechách nedává vědět přicházející období, kdy obyčejně ve větší míře řádí chřipka. Do značné míry to zřejmě ovlivňují opatření proti šíření koronaviru, jež pomáhají potlačit i nástup jiných infekčních onemocnění.
Na rozdíl od situace, jež ve stejném období panovala v minulých letech, o sobě zatím ve středních Čechách nedává vědět přicházející období, kdy obyčejně ve větší míře řádí chřipka. Do značné míry to zřejmě ovlivňují opatření proti šíření koronaviru, jež pomáhají potlačit i nástup jiných infekčních onemocnění.
Krajská hygienická stanice Středočeského kraje, která každý všední den informuje o údajích souvisejících s covidem, potvrdila, že od středy 20. ledna se počet nakažených na Benešovsku drží jen lehce přes tisícovku.
Všímáte si svého okolí? Samozřejmě ano. Ale poznáte města a obce na Benešovsku i v okolí podle detailů, které pro vás zachytil hledáček redakčního fotoaparátu? Zkuste to s naším novým fotokvízem. Poznáte, odkud vám snímky přinášíme tentokrát?
Celý minulý týden jste měli možnost hlasovat pro celou řadu sněhuláků od našic čtenářů a rozhodnout tak, který je nejlepší ve středních Čechách. O vaši přízeň se ucházeli sněhuláci z Kolínska, Nymburska, Benešovska, Boleslavska, Kladenska a Kutnohorska. A který z nich nakonec zvítězil?
Celý minulý týden jste měli možnost hlasovat pro celou řadu sněhuláků od našic čtenářů a rozhodnout tak, který je nejlepší ve středních Čechách. O vaši přízeň se ucházeli sněhuláci z Kolínska, Nymburska, Benešovska, Boleslavska, Kladenska a Kutnohorska. A který z nich nakonec zvítězil?
Celý minulý týden jste měli možnost hlasovat pro celou řadu sněhuláků od našic čtenářů a rozhodnout tak, který je nejlepší ve středních Čechách. O vaši přízeň se ucházeli sněhuláci z Kolínska, Nymburska, Benešovska, Boleslavska, Kladenska a Kutnohorska. A který z nich nakonec zvítězil?
Celý minulý týden jste měli možnost hlasovat pro celou řadu sněhuláků od našic čtenářů a rozhodnout tak, který je nejlepší ve středních Čechách. O vaši přízeň se ucházeli sněhuláci z Kolínska, Nymburska, Benešovska, Boleslavska, Kladenska a Kutnohorska. A který z nich nakonec zvítězil?
Celý minulý týden jste měli možnost hlasovat pro celou řadu sněhuláků od našic čtenářů a rozhodnout tak, který je nejlepší ve středních Čechách. O vaši přízeň se ucházeli sněhuláci z Kolínska, Nymburska, Benešovska, Boleslavska, Kladenska a Kutnohorska. A který z nich nakonec zvítězil?
Celý minulý týden jste měli možnost hlasovat pro celou řadu sněhuláků od našic čtenářů a rozhodnout tak, který je nejlepší ve středních Čechách. O vaši přízeň se ucházeli sněhuláci z Kolínska, Nymburska, Benešovska, Boleslavska, Kladenska a Kutnohorska. A který z nich nakonec zvítězil?
Celý minulý týden jste měli možnost hlasovat pro celou řadu sněhuláků od našic čtenářů a rozhodnout tak, který je nejlepší ve středních Čechách. O vaši přízeň se ucházeli sněhuláci z Kolínska, Nymburska, Benešovska, Boleslavska, Kladenska a Kutnohorska. A který z nich nakonec zvítězil?
Celý minulý týden jste měli možnost hlasovat pro celou řadu sněhuláků od našic čtenářů a rozhodnout tak, který je nejlepší ve středních Čechách. O vaši přízeň se ucházeli sněhuláci z Kolínska, Nymburska, Benešovska, Boleslavska, Kladenska a Kutnohorska. A který z nich nakonec zvítězil?
První letošní veřejnosti přístupnou schůzi městského zastupitelstva, svolala starostka Pyšel Štěpánka Bednářová na pondělí 25. ledna. Jednání se uskuteční v sále hasičské zbrojnice na Masarykově náměstí od 18 hodin. Komunální politici projednají celkem devět bodů programu včetně čtvrtého rozpočtového opatření z loňského roku.
Trestná činnost ve středních Čechách výrazně poklesla. Policisté zde loni evidovali 18 091 skutků, což je o 2337 méně než v roce 2019. Ukazují to údaje, které v pátek zveřejnil krajský ředitel Policie ČR Václav Kučera. V roce 2020, kdy byla celá republika sešněrovaná stále aktuálními opatřeními proti šíření koronaviru a lidé se více zdržovali doma, se tak registrovaná kriminalita meziročně snížila o 11,4 procenta.
Již pod 15 tisíc poklesl počet Středočechů, kteří se aktuálně potýkají s koronavirovou nákazou. Statistika krajské hygienické stanice se ve čtvrtek 21. ledna zastavila na čísle 14 758. Denní nárůst počtu nakažených vyčíslili hygienici vskutku přehlednou cifrou: 1111.
/FOTOGALERIE/ Aktivity, díky kterým se veřejnost dozví více o vážkách i o prostředí, ve kterém žijí, chystá na letošek Český svaz ochránců přírody. Ten kvůli tomu také vyhlásil letošek jako Rok vážek a nabízí už nyní také finanční pomoc na jejich ochranu. Vážky si to totiž zaslouží, protože jsou krásné a pozoruhodné a jsou také symbolem zachovalých vodních ploch a mokřadů. Těch je v krajině kvůli melioracím i zavážení pomálu.
V úterý zemřel Zdeněk Sternberg, příslušník významného českého šlechtického rodu a majitel hradu v Českém Šternberku na Benešovsku a zámku Březina na Rokycansku. Když ho v květnu 1955 Hansobald Czernin oddával s Alžbětou, rozenou baronkou Hrubou-Gelenj, kostelník musel o události pomlčet.
Sympatický pokles počtu Středočechů, kteří se aktuálně potýkají s laboratorně potvrzenou nákazou koronavirem, nadále ukazují covidové statistiky krajské hygienické stanice. Ve středu 20. ledna hygienici zaznamenali 15 297 nemocných – přitom v úterý jich bylo evidováno 16 562 (a v pondělí 18 137).
