/FOTOGALERIE/ Ptačí chřipka už zasáhla i střední Čechy. Ohnisko se nachází v malochovu v Podolí u Jankova. „Tamní chovatel nám nahlásil, že mu hyne drůbež,“ potvrdil Zdeněk Císař, ředitel odboru veterinární hygieny a ochrany veřejného zdraví středočeské krajské veterinární správy.
/FOTOGALERIE/ Česko už sice přesáhlo hranici milionu nakažených koronavirem, přesto se ještě najdou obce, kterým se zatím nákaza vyhýbá. Na Rakovnicku drží tento primát malá vesnička mezi Oráčovem a Pšovlky: Švihov.
Ještě do minulého týdne patřily Vodranty u Čáslavi k zhruba pětadvaceti obcím v zemi, které neměly od počátku testování ani jeden odhalený případ covid-19. A to přesáhl počet pozitivně testovaných v zemi milion. Nyní už hygienici evidují v obci s osmdesáti trvale žijícími obyvateli jeden případ.
Pouze okres Rakovník zůstal v úterý 2. února o šestačtyřicet případů, při přepočtu nemocných covidem 19 na 100 tisíc obyvatel, za Benešovskem. V něm Krajská hygienická stanice Středočeského kraje evidovala ten den 1034,36 chorých. V bilanci za posledních 24 hodin přibylo na Benešovsku 63 nových případů, což stačí mezi tuctem okresů na osmou příčku.
V mnoha obcích jsou jedinými organizátory a „držáky“ společenského života. To jsou pochvalná slova, jež středočeská hejtmanka Petra Pecková (za STAN) v úterý 2. února večer adresovala dobrovolným hasičům.
Tisícovku nových případů prokázané nákazy koronavirem v úterý v rámci denního nárůstu zaznamenali středočeští hygienici. Přesně jich bylo 1052. Nejvyšší přírůstek počtu nakažených za 24 hodin hlásí Kladensko (175), Mladoboleslavsko (143) a Praha-východ (139). Naopak nejnižší nárůst byl zaznamenán na Rakovnicku (42), Kutnohorsku (54) a Berounsku (59).
Ptačí chřipka se rozšířila na území středních Čech. Veterináři potvrdili ohnisko v malochovu v Podolí u Jankova na Benešovsku, jde tak o druhé ohnisko v zemi. V úterý 2. února to sdělili zástupci Státní veterinární správy (SVS).
Fičet může kdekoli – a někde ještě bude potřeba hlídat koryta vodních toků. Taková jsou upozornění, s nimiž se na Středočechy obracejí meteorologové, kteří na středu vydali hned několik výstrah. Pro Střední Čechy nejsou laděny čistě zimně, ale dalo by se říci, že málem už tak trochu do jara. Celého kraje i s Prahou se týká varování před silným větrem – a na oblast táhnoucí se zhruba od západu k jihu se vztahuje ještě upozornění na povodňovou bdělost.
Více než pět kilometrů dlouhé objíždění čeká na řidiče, kteří se budou chtít v noci z 20. na 21. února dostat přes železniční přejezd ve Čtyřkolech. Ten leží na frekventované trati z Českých Budějovic a Benešova do Prahy.
V severovýchodních oblastech středních Čech by nebezpečí hrozit nemělo, avšak ve zbytku kraje ano. Český hydrometeorologický ústav vydal v pondělí výstrahu před ledovkou, která se vztahuje i na řadu zdejších regionů.
Všímáte si svého okolí? Samozřejmě ano. Ale poznáte města a obce na Benešovsku i v okolí podle detailů, které pro vás zachytil hledáček redakčního fotoaparátu? Zkuste to s naším novým fotokvízem. Poznáte, odkud vám snímky přinášíme tentokrát?
Lepší možnosti zviditelnění kvalitních a především místních produktů a s tím spojeného prodeje služeb nebo výroků nabízí jejich poskytovatelům a výrobcům certifikované potvrzení jakosti. Právě to poskytuje na Benešovsku chráněná značka Kraj blanických rytířů, regionální produkt.
Všechno zlé je k něčemu dobré si mohou říkat někteří provozovatelé středočeských zvířecích útulků. Podle vyjádření mnoha právě doba karantény už pomohla spoustě zvířat dostat se z útulků do péče nových majitelů a mnoho rodin našlo své nové mazlíčky právě v těchto zařízeních. Některá z nich jsou tak poloprázdná, což paradoxně způsobuje jejich provozovatelům obtíže při shánění peněz.
Všechno zlé je k něčemu dobré si mohou říkat někteří provozovatelé středočeských zvířecích útulků. Podle vyjádření mnoha právě doba karantény už pomohla spoustě zvířat dostat se z útulků do péče nových majitelů a mnoho rodin našlo své nové mazlíčky právě v těchto zařízeních. Některá z nich jsou tak poloprázdná, což paradoxně způsobuje jejich provozovatelům obtíže při shánění peněz.
Všechno zlé je k něčemu dobré si mohou říkat někteří provozovatelé středočeských zvířecích útulků. Podle vyjádření mnoha právě doba karantény už pomohla spoustě zvířat dostat se z útulků do péče nových majitelů a mnoho rodin našlo své nové mazlíčky právě v těchto zařízeních. Některá z nich jsou tak poloprázdná, což paradoxně způsobuje jejich provozovatelům obtíže při shánění peněz.
Všechno zlé je k něčemu dobré si mohou říkat někteří provozovatelé středočeských zvířecích útulků. Podle vyjádření mnoha právě doba karantény už pomohla spoustě zvířat dostat se z útulků do péče nových majitelů a mnoho rodin našlo své nové mazlíčky právě v těchto zařízeních. Některá z nich jsou tak poloprázdná, což paradoxně způsobuje jejich provozovatelům obtíže při shánění peněz.
Všechno zlé je k něčemu dobré si mohou říkat někteří provozovatelé středočeských zvířecích útulků. Podle vyjádření mnoha právě doba karantény už pomohla spoustě zvířat dostat se z útulků do péče nových majitelů a mnoho rodin našlo své nové mazlíčky právě v těchto zařízeních. Některá z nich jsou tak poloprázdná, což paradoxně způsobuje jejich provozovatelům obtíže při shánění peněz.
Všechno zlé je k něčemu dobré si mohou říkat někteří provozovatelé středočeských zvířecích útulků. Podle vyjádření mnoha právě doba karantény už pomohla spoustě zvířat dostat se z útulků do péče nových majitelů a mnoho rodin našlo své nové mazlíčky právě v těchto zařízeních. Některá z nich jsou tak poloprázdná, což paradoxně způsobuje jejich provozovatelům obtíže při shánění peněz.
Všechno zlé je k něčemu dobré si mohou říkat někteří provozovatelé středočeských zvířecích útulků. Podle vyjádření mnoha právě doba karantény už pomohla spoustě zvířat dostat se z útulků do péče nových majitelů a mnoho rodin našlo své nové mazlíčky právě v těchto zařízeních. Některá z nich jsou tak poloprázdná, což paradoxně způsobuje jejich provozovatelům obtíže při shánění peněz.
Všechno zlé je k něčemu dobré si mohou říkat někteří provozovatelé středočeských zvířecích útulků. Podle vyjádření mnoha právě doba karantény už pomohla spoustě zvířat dostat se z útulků do péče nových majitelů a mnoho rodin našlo své nové mazlíčky právě v těchto zařízeních. Některá z nich jsou tak poloprázdná, což paradoxně způsobuje jejich provozovatelům obtíže při shánění peněz.
Všechno zlé je k něčemu dobré si mohou říkat někteří provozovatelé středočeských zvířecích útulků. Podle vyjádření mnoha právě doba karantény už pomohla spoustě zvířat dostat se z útulků do péče nových majitelů a mnoho rodin našlo své nové mazlíčky právě v těchto zařízeních. Některá z nich jsou tak poloprázdná, což paradoxně způsobuje jejich provozovatelům obtíže při shánění peněz.
Všechno zlé je k něčemu dobré si mohou říkat někteří provozovatelé středočeských zvířecích útulků. Podle vyjádření mnoha právě doba karantény už pomohla spoustě zvířat dostat se z útulků do péče nových majitelů a mnoho rodin našlo své nové mazlíčky právě v těchto zařízeních. Některá z nich jsou tak poloprázdná, což paradoxně způsobuje jejich provozovatelům obtíže při shánění peněz.
Všechno zlé je k něčemu dobré si mohou říkat někteří provozovatelé středočeských zvířecích útulků. Podle vyjádření mnoha právě doba karantény už pomohla spoustě zvířat dostat se z útulků do péče nových majitelů a mnoho rodin našlo své nové mazlíčky právě v těchto zařízeních. Některá z nich jsou tak poloprázdná, což paradoxně způsobuje jejich provozovatelům obtíže při shánění peněz.
/FOTOGALERIE/ Dvacet až pětadvacet stupňů Celsia pod bodem mrazu řádně před jedenácti lety prověřily zimní výbavu lidí. Kromě mrazů je tehdy potrápila také záplava sněhu. Například v noci na 27. ledna 2010 klesla teplota v Tismi až na -28 stupňů Celsia. V roce 1929 však tuto obec sevřel ještě větší extrém, kruté ustavičné mrazy dosáhly 12. února -42 stupňů Celsia.
/ROZHOVOR/ Zakladatel Ochrany fauny (OF) ČR nebo votického motýlária Pavel Křížek má za sebou nesnadný rok. Vlivem pandemie nemohl on a jeho kolegové se svým programem dojíždět do škol. A to byl jen začátek.
Nemít na krku covid, rok 2021 by se z epidemiologického hlediska jevil prakticky skvěle. Alespoň na sklonku ledna, kdy se obvykle hlásí příchod období chřipkové epidemie. Letos zatím ne - což má zřejmě souvislost s opatřeními proti koronaviru. Ten se totiž šíří obdobně jako chřipka; tu tudíž současná omezení potlačují rovněž.
Devět set třicet devět nakažených za poslední den je vysoké číslo - přesto však v pátečních koronavirových statistikách středočeské hygienické stanice vyvolává naději. Denní nárůst 939 je pod tisíc – a to nikoli o víkendu, kdy testování bývá omezené, ale v rámci režimu běžného pracovního týdne.
Alenu Bronovou z Jablonné nad Vltavou znají místní obyvatelé jako knihovnici a ví o ní, že je také členkou sboru dobrovolných hasičů a tělovýchovné jednoty. Poznali ji ale také stovky a možná tisíce lidí z celého Benešovska. Čtyřicet let byla totiž správcovou jablonské Turistické základny Domu dětí a mládeže Benešov. Kromě toho píše obecní kroniku, baví jí práce na zahrádce a jak jinak, žije pro rodinu a vnoučata. Narodila se sice v Benešově, ale vyrůstala ve Stranném. Po maturitě na příbramské Střední škole ekonomiky služeb pracovala jako materiálová účetní ve Vojenské zotavovně Měřín a ve dvaceti letech, v roce 1973, se vdala. Od té doby žije pro Jablonnou nad Vltavou.
Prostory po bývalé protialkoholní záchytné stanice v Kutnohorské ulici v Kolíně dostane od února do užívání farní charita. Hodlá tam přestěhovat charitní pomoc, co se týká potravin, a charitní šatník, které nyní fungují ve dvou městských bytech v Zengrově ulici. Nájemné bude hradit tisíc korun za rok plus v její režii budou samozřejmě platby za energie.
Pololetní vysvědčení školáci dostali tak, že většina ani nemusela opustit domov. Do lavic nyní kvůli koronavirovým omezením usedají pouze žáci prvních a druhých tříd a škol speciálních. Ostatní se připojují na dálku. Takzvaná distanční výuka už trvá tak dlouho, že by se s nadsázkou dalo i zapochybovat: jen aby jednou, až skončí, žáci do své školy ještě trefili…
Ani sídlu ležícímu na úpatí bájné hory v centru Chráněné krajinné oblasti Blaník, se nevyhnula kůrovcová kalamita. Samotný městys Louňovice pod Blaníkem disponuje obecními lesy o rozloze zhruba padesáti hektarů. Stromy, které napadl dřevokazný hmyz bylo potřeba vytěžit a dřevo prodat a to, jak přiznal louňovický starosta Václav Fejtek, nebylo vůbec snadné.
Přestože je trvalý pobyt definován jako údaj evidenční, ve skutečnosti s ním pracuje řada zákonů a vyhlášek, vychází z něj například volební právo, poskytování sociálních dávek nebo příjmy obcí z rozpočtového určení daní. Poslední ze zmíněných vazeb připravuje městské kasy o peníze, na občany bez trvalého bydliště v obcích, kde žijí, do nich totiž neplyne podíl z daně z příjmu fyzických osob. Deník zjišťoval, jak se k tomuto jevu staví obce ve Středočeském kraji.
Přestože je trvalý pobyt definován jako údaj evidenční, ve skutečnosti s ním pracuje řada zákonů a vyhlášek, vychází z něj například volební právo, poskytování sociálních dávek nebo příjmy obcí z rozpočtového určení daní. Poslední ze zmíněných vazeb připravuje městské kasy o peníze, na občany bez trvalého bydliště v obcích, kde žijí, do nich totiž neplyne podíl z daně z příjmu fyzických osob. Deník zjišťoval, jak se k tomuto jevu staví obce ve Středočeském kraji.
Přestože je trvalý pobyt definován jako údaj evidenční, ve skutečnosti s ním pracuje řada zákonů a vyhlášek, vychází z něj například volební právo, poskytování sociálních dávek nebo příjmy obcí z rozpočtového určení daní. Poslední ze zmíněných vazeb připravuje městské kasy o peníze, na občany bez trvalého bydliště v obcích, kde žijí, do nich totiž neplyne podíl z daně z příjmu fyzických osob. Deník zjišťoval, jak se k tomuto jevu staví obce ve Středočeském kraji.
Přestože je trvalý pobyt definován jako údaj evidenční, ve skutečnosti s ním pracuje řada zákonů a vyhlášek, vychází z něj například volební právo, poskytování sociálních dávek nebo příjmy obcí z rozpočtového určení daní. Poslední ze zmíněných vazeb připravuje městské kasy o peníze, na občany bez trvalého bydliště v obcích, kde žijí, do nich totiž neplyne podíl z daně z příjmu fyzických osob. Deník zjišťoval, jak se k tomuto jevu staví obce ve Středočeském kraji.
Přestože je trvalý pobyt definován jako údaj evidenční, ve skutečnosti s ním pracuje řada zákonů a vyhlášek, vychází z něj například volební právo, poskytování sociálních dávek nebo příjmy obcí z rozpočtového určení daní. Poslední ze zmíněných vazeb připravuje městské kasy o peníze, na občany bez trvalého bydliště v obcích, kde žijí, do nich totiž neplyne podíl z daně z příjmu fyzických osob. Deník zjišťoval, jak se k tomuto jevu staví obce ve Středočeském kraji.
Přestože je trvalý pobyt definován jako údaj evidenční, ve skutečnosti s ním pracuje řada zákonů a vyhlášek, vychází z něj například volební právo, poskytování sociálních dávek nebo příjmy obcí z rozpočtového určení daní. Poslední ze zmíněných vazeb připravuje městské kasy o peníze, na občany bez trvalého bydliště v obcích, kde žijí, do nich totiž neplyne podíl z daně z příjmu fyzických osob. Deník zjišťoval, jak se k tomuto jevu staví obce ve Středočeském kraji.
Přestože je trvalý pobyt definován jako údaj evidenční, ve skutečnosti s ním pracuje řada zákonů a vyhlášek, vychází z něj například volební právo, poskytování sociálních dávek nebo příjmy obcí z rozpočtového určení daní. Poslední ze zmíněných vazeb připravuje městské kasy o peníze, na občany bez trvalého bydliště v obcích, kde žijí, do nich totiž neplyne podíl z daně z příjmu fyzických osob. Deník zjišťoval, jak se k tomuto jevu staví obce ve Středočeském kraji.
Přestože je trvalý pobyt definován jako údaj evidenční, ve skutečnosti s ním pracuje řada zákonů a vyhlášek, vychází z něj například volební právo, poskytování sociálních dávek nebo příjmy obcí z rozpočtového určení daní. Poslední ze zmíněných vazeb připravuje městské kasy o peníze, na občany bez trvalého bydliště v obcích, kde žijí, do nich totiž neplyne podíl z daně z příjmu fyzických osob. Deník zjišťoval, jak se k tomuto jevu staví obce ve Středočeském kraji.
Přestože je trvalý pobyt definován jako údaj evidenční, ve skutečnosti s ním pracuje řada zákonů a vyhlášek, vychází z něj například volební právo, poskytování sociálních dávek nebo příjmy obcí z rozpočtového určení daní. Poslední ze zmíněných vazeb připravuje městské kasy o peníze, na občany bez trvalého bydliště v obcích, kde žijí, do nich totiž neplyne podíl z daně z příjmu fyzických osob. Deník zjišťoval, jak se k tomuto jevu staví obce ve Středočeském kraji.
Přestože je trvalý pobyt definován jako údaj evidenční, ve skutečnosti s ním pracuje řada zákonů a vyhlášek, vychází z něj například volební právo, poskytování sociálních dávek nebo příjmy obcí z rozpočtového určení daní. Poslední ze zmíněných vazeb připravuje městské kasy o peníze, na občany bez trvalého bydliště v obcích, kde žijí, do nich totiž neplyne podíl z daně z příjmu fyzických osob. Deník zjišťoval, jak se k tomuto jevu staví obce ve Středočeském kraji.
Šestnáct stovek už překročil počet úmrtí, která středočeská hygienická stanice eviduje v souvislosti s pandemií koronaviru. Od loňského března, na jehož počátku vytvořila první statistiky, už do nich zanesla 1609 zemřelých. A počet lidí s laboratorně prokázanou nákazou se v kraji vyšplhal na 124 491.
/FOTOGALERIE/ Byl to frmol – a pořádný. Tak se středočeští hasiči mohli ve středu ohlédnout za rušným úterkem, kdy je zaměstnávaly výjezdy k nehodám, jichž kvůli sněžení výrazně přibylo.
Poprvé od úterý 29. prosince loňského roku (975 případů) klesl počet lidí z Benešovska nakažených covidem 19 pod magickou hranici jednoho tisíce. K úterý 26. ledna KHS hlásí „jen“ 979 případů. Obdobný údaj (945) mělo Benešovsko také v době podzimního rozvoje onemocnění 15. října.
Kalamitní stav nastal na řadě míst středních Čech poté, co v úterý kolem poledního zasněžilo. Policie prostřednictvím Centra dopravních informací varovala před některými problematickými úseky – a s nehodami na silnicích se přímo roztrhl pytel. Sněžení navíc meteorologové předpovídají také na středu.
Na rozdíl od situace, jež ve stejném období panovala v minulých letech, o sobě zatím ve středních Čechách nedává vědět přicházející období, kdy obyčejně ve větší míře řádí chřipka. Do značné míry to zřejmě ovlivňují opatření proti šíření koronaviru, jež pomáhají potlačit i nástup jiných infekčních onemocnění.
Na rozdíl od situace, jež ve stejném období panovala v minulých letech, o sobě zatím ve středních Čechách nedává vědět přicházející období, kdy obyčejně ve větší míře řádí chřipka. Do značné míry to zřejmě ovlivňují opatření proti šíření koronaviru, jež pomáhají potlačit i nástup jiných infekčních onemocnění.
Na rozdíl od situace, jež ve stejném období panovala v minulých letech, o sobě zatím ve středních Čechách nedává vědět přicházející období, kdy obyčejně ve větší míře řádí chřipka. Do značné míry to zřejmě ovlivňují opatření proti šíření koronaviru, jež pomáhají potlačit i nástup jiných infekčních onemocnění.
Na rozdíl od situace, jež ve stejném období panovala v minulých letech, o sobě zatím ve středních Čechách nedává vědět přicházející období, kdy obyčejně ve větší míře řádí chřipka. Do značné míry to zřejmě ovlivňují opatření proti šíření koronaviru, jež pomáhají potlačit i nástup jiných infekčních onemocnění.