Výjimečné seniory a seniorské kluby z celé republiky ocenil při příležitosti Mezinárodního dne seniorů již po deváté projekt SenSen (Senzační senioři) Nadace Charty 77. Seniorkou roku 2021 se stala Vilemína Svobodová z Loun, první místo v kategorii Nejlepší klub získal Klub Aktiv z Českých Budějovic. Celkem porota vybírala z osmi desítek nominací a mezi vítěze rozdělila sto sedmdesát tisíc korun. Do Zlaté síně SenSenu vstoupil spoluzakladatel Semaforu Jiří Suchý. Děkujeme zástupcům nadace za poskytnutí příspěvku i fotografií.
/FOTOGALERIE/ Stolpersteine, tedy kameny zmizelých, byly odhaleny v neděli 3. října v Čáslavi na památku čáslavských obětí holocaustu. Akce byla výsledkem společného úsilí Nadačního fondu dr. Dagmar Lieblové v čele s ředitelem Markem Lauermannem a Města Čáslav, umístění kamenů koordinoval místostarosta Martin Horský.
Dálnici D1 ve směru na Prahu na 62. kilometru zcela uzavřela hromadná nehoda čtyř aut. Čtyři lidé se zranili, na místo byl vyslán i záchranářský vrtulník. Jednu ženu museli hasiči z vozu vyprostit. Do nemocnice bylo převezeno také miminko. K nehodě došlo v neděli 3. října okolo 15. hodiny.
Na čtvrtý pokus to už vyšlo! Po třech stříbrných sezonách dvojice Ludvík Písek a Miroslav Gottfried dosáhla na historický úspěch zlínské sálové cyklistiky, když v úterý vybojovala premiérový titul mistrů ČR v kolové!
/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.
Festival Den architektury opět láká až do 7. října na bohatý a zdarma přístupný program několika set akcí po celé republice. O víkendu se Pražanům naskytla možnost nahlédnout, mimo jiné, také do prostor dvou významných architektonických památek, legendární „Šlechtovky“ ve Stromovce a budovy Autoklubu ČR v Opletalově ulici.
/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.
/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.
/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.
/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.
/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.
/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.
/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.
/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.
/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.
V Den české státnosti, 28. září, dotlouklo ve věku 89 let srdce vynikajícího malíře a grafika, skvělého a dobrého člověka Karla Beneše, umělce bytostně spjatého s Moravským Slováckem a jeho folklorními tradicemi, které dokázal ztvárnit jako málokdo – moderně, citlivě, sdělně. Uměl svými grafikami oslovit široký okruh ctitelů jak výtvarného umění, tak folkloru…
Mezi lázeňské hosty a do ulic Karlových Varů tentokrát zavedla další výprava za poznáním i vzpomínkami Zdeňka Gajdůška. Děkujeme za pěkné vyprávění a fotky.
Představitelé města spolu s členy Československé obce legionářské, České obce sokolské, Českého svazu bojovníků za svobodu a členy Muzea čs. opevnění z let 1936 – 1938 Na Kočičáku a nžáci 7. ZŠ uctili položením květin a čestnou stráží 60. výročí úmrtí armádního generála in memoriam Karla Kutlvašra u jeho pomníku ve Škroupově ulici v Chomutově. Prohledněte si naší fotogalerii.
V sobotu přibylo v Česku 550 potvrzených případů covidu. Je to nejvyšší víkendový nárůst od 15. května. Počet hospitalizovaných se ale snížil o 23 na 217 pacientů. V těžkém stavu je 37 z nich. Reprodukční číslo ukazující rychlost šíření nákazy kleslo z 1,32 na 1,29. Nad hodnotou jedna, která znamená zrychlování epidemie, se drží od konce srpna. Průměrná týdenní incidence covidu mírně stoupla na 41 potvrzených případů na 100 tisíc obyvatel. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.
„Kdo zachrání jeden lidský život, zachrání celý svět,“ zní epitaf Oskara Schindlera, známého tím, že zachránil 1 200 Židů před smrtí v koncentračním táboře. Mezi podobné hrdiny se zařadil dárce kostní dřeně Dušan Kašťák. Při jeho rozhodování o zápisu do registru sehrála klíčovou roli starší dcera.
/FOTO/ „Dobrý den, pane řidiči. Pil jste před jízdou alkohol? Ne? Dobře, ověříme si to dechovou zkouškou.“ S těmito větami se setkal téměř každý, kdo řídí auto. Občas musí při policejní kontrole dýchat i cyklisté. V sobotu odpoledne to potkalo i nestora mostecké cyklistiky Jaroslava Hrubého. Ovšem kdo ho u Výškova na Lounsku zastavil, ho překvapilo. Byli to totiž příslušníci Veřejné bezpečnosti jako vystřižení z osmdesátých let 20. století.
V tomto týdnu se stal mistrem České republiky jednotlivců na ploché dráze, ale letos se na startu Zlaté přilby neobjeví. Pardubický závodník Václav Milík v neděli pojede finále první polské ligy za Krosno.
/FOTO/ Dobrý den, pane řidiči. Pil jste před jízdou alkohol? Ne? Dobře, ověříme si to dechovou zkouškou. S těmito větami se setkal téměř každý, kdo řídí auto. Občas musí při policejní kontrole dýchat i cyklisté. V sobotu odpoledne to potkalo i nestora mostecké cyklistiky Jaroslava Hrubého. Ovšem kdo ho u Výškova na Lounsku zastavil, ho překvapilo. Byli to totiž příslušníci Veřejné bezpečnosti jako vystřižení z osmdesátých let 20. století.
„Kdo zachrání jeden lidský život, zachrání celý svět,“ zní epitaf Oskara Schindlera, známého tím, že zachránil 1 200 Židů před smrtí v koncentračním táboře. Mezi podobné hrdiny se zařadil dárce kostní dřeně Dušan Kašťák. Při jeho rozhodování o zápisu do registru sehrála klíčovou roli starší dcera.
Středočeské i pražské domovy seniorů (DS) praskají ve švech. Zatímco někteří zájemci se dostanou do domova v řádech týdnů, jiní čekají na umístění i dlouhé roky. Třeba středočeský kraj zřizuje 59 příspěvkových organizací, které nabízejí pobytové, terénní či ambulantní formu sociální služby. Domovů pro seniory je 41 a jsou z velké části zcela zaplněny.
/DENÍK NA NÁVŠTĚVĚ/ Výhled do budoucnosti nás děsí. Nemáme ani chodník a po dokončení dálnice v Polsku se tudy povalí neúnosné množství aut. Starostku Zlaté Olešnice Evu Kmiećovou, podobně jako její kolegy z obcí ležících na hlavním tahu na Polsko trápí, jak moc jsou Češi pozadu oproti Polákům v budování dálnice. Ta propojí Prahu, Hradec Králové, Trutnov s Baltem.
Letošní srpen byl pro něj premiérou. V Krajkové na Sokolovsku měl při tamním tuning srazu své první sólo vystoupení na motorce. Ihned poté následovala Ostrava a největší závod na světě Czech Stunt Day.
Vlhko, plíseň a pozdní sklizeň. Tak by se dal prozatím shrnout letošní rok na vinicích. Jaká ale bude opravdu letošní sklizeň, si vinaři zatím odhadnout netroufnou. Většinu z nich totiž hlavní sklizeň kvůli opožděné sezoně teprve čeká.
Už patnáct let vídáme Davida Krause v čele kapely, s níž doprovází televizní show svého otce. Jeho další aktivity stojí tak trochu ve stínu. Ne každý ví, že je zpěvákem i mimo kamery, že hraje divadlo, občas popustí uzdu svému výtvarnému talentu a věnuje se charitativní činnosti. V neposlední řadě jeho život naplňuje zvelebování domu a zahrady, kam se odstěhoval z Prahy, kde zkouší chovat slepice, pěstovat zeleninu a kde chce vychovávat svou nedávno narozenou dceru.
Nikdy se nedozvíme, který z dávných předchůdců člověka jako první přišel na ten skvělý nápad: postavit se na zadní. Evoluci tak ovšem „nakopl“ stejně dramaticky, jako třeba vynálezce kola či pravidelné teplé krmě. Prvnímu chodci bychom měli někde hodně daleko v divočině postavit pomník a pravidelně k němu chodit meditovat. Místo toho však čím dál víc sedíme: v USA dokonce spočítali, že průměrný člověk stráví vsedě 88 procent svého bdělého času!
Vyhrát doma, dát góly. To byl cíl po ztrátách v posledních zápasech. Tak přesně tohle se českolipským fotbalistům povedlo. Arsenal doma přejel Meteor Praha 4:0, vyhrál po třech zápasech a udržel kontakt s popředím divizní tabulky.
/FOTOGALERIE/ Střecha haly určené k demolici vzplála v Praze 9 v ulici Kolbenova v sobotu po 17. hodině. Na místo byly vyslány čtyři hasičské jednotky.
Jízdy historických vlaků, výstava o historii železnice, přehlídka lokomotiv nebo osobní vůz prezidenta Edvarda Beneše. To vše si užili návštěvníci sobotní akce Tábor s párou, která byla oslavou 150. výročí tratě Vídeň - Tábor - Praha.
Fotbalisté na to mají speciální termín: Jsme tam jak v jeteli. Platí to i na SK Slaný v divizi B. Tým ji ještě před nedávnem vedl ale po dobrém začátku přišla řada zranění, série proher a rázem jsou v tabulce skupiny B jen dva horší týmy. Prohra na Aritmě 0:2 postavení hostů jen potvrdila.
Orgány činné v trestním řízení se budou zabývat kuriózním případem. Dva mladí muži si s vozem BMV vyrazili na výlet po Praze, řidič však nevlastnil řidičské oprávnění.
Co je to značku? dostává otázku malá Barbora z brněnských Chrlic. V areálu tamního střediska údržby dálnic jich v sobotu po poledni stojí vedle sebe hned několik. Pozor, přechod pro chodce, hlavní silnice a další. „Tahle je pozor, jede šalina," správně říká dívka a plní další z úkolů.
Středočeské i pražské domovy seniorů (DS) praskají ve švech. Zatímco někteří zájemci se dostanou do domova v řádech týdnů, jiní čekají na umístění i dlouhé roky. Třeba středočeský kraj zřizuje 59 příspěvkových organizací, které nabízejí pobytové, terénní či ambulantní formu sociální služby. Domovů pro seniory je 41 a jsou z velké části zcela zaplněny.
/ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ Od založení neziskové organizace Zámek Liteň uplynulo 10 let. Za toto období její ředitelka Ivana Leidlová ušla kus cesty. Díky ní se v malebné obci na Berounsku především zabydlel festival Jarmily Novotné, jež připomíná život a dílo této české operní pěvkyně a sopranistky. Zámek Liteň se tak stal jedním z kulturních středobodů berounského regionu, který přesahuje daleko za jeho hranice.
/ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ Od založení neziskové organizace Zámek Liteň uplynulo 10 let. Za toto období její ředitelka Ivana Leidlová ušla kus cesty. Díky ní se v malebné obci na Berounsku především zabydlel festival Jarmily Novotné, jež připomíná život a dílo této české operní pěvkyně a sopranistky. Zámek Liteň se tak stal jedním z kulturních středobodů berounského regionu, který přesahuje daleko za jeho hranice.
/ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ Od založení neziskové organizace Zámek Liteň uplynulo 10 let. Za toto období její ředitelka Ivana Leidlová ušla kus cesty. Díky ní se v malebné obci na Berounsku především zabydlel festival Jarmily Novotné, jež připomíná život a dílo této české operní pěvkyně a sopranistky. Zámek Liteň se tak stal jedním z kulturních středobodů berounského regionu, který přesahuje daleko za jeho hranice.
/ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ Od založení neziskové organizace Zámek Liteň uplynulo 10 let. Za toto období její ředitelka Ivana Leidlová ušla kus cesty. Díky ní se v malebné obci na Berounsku především zabydlel festival Jarmily Novotné, jež připomíná život a dílo této české operní pěvkyně a sopranistky. Zámek Liteň se tak stal jedním z kulturních středobodů berounského regionu, který přesahuje daleko za jeho hranice.
/ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ Od založení neziskové organizace Zámek Liteň uplynulo 10 let. Za toto období její ředitelka Ivana Leidlová ušla kus cesty. Díky ní se v malebné obci na Berounsku především zabydlel festival Jarmily Novotné, jež připomíná život a dílo této české operní pěvkyně a sopranistky. Zámek Liteň se tak stal jedním z kulturních středobodů berounského regionu, který přesahuje daleko za jeho hranice.
/ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ Od založení neziskové organizace Zámek Liteň uplynulo 10 let. Za toto období její ředitelka Ivana Leidlová ušla kus cesty. Díky ní se v malebné obci na Berounsku především zabydlel festival Jarmily Novotné, jež připomíná život a dílo této české operní pěvkyně a sopranistky. Zámek Liteň se tak stal jedním z kulturních středobodů berounského regionu, který přesahuje daleko za jeho hranice.
