Kreativ

ŠTÍTEK: Rakousko

Historické pohlednice. Takové si lidé posílali od Mikuláše až do Nového roku v období Rakouska - Uherska a první republiky.

Tyto vánoční pohlednice si lidé posílali za Rakouska - Uherska a první republiky

/RETRO/ Pohodové a šťastné Vánoce si přátelé i rodiny již řadu let přejí po telefonu, formou SMS nebo třeba prostřednictvím sociálních sítí. Podělíme se s vámi o skvosty ze sbírky pohlednic Jana Malířského, kterému děkujeme za jejich zaslání. Jedná se o přání z období Rakouska - Uherska a první republiky.

Historické pohlednice. Takové si lidé posílali od Mikuláše až do Nového roku v období Rakouska - Uherska a první republiky.

Tyto vánoční pohlednice si lidé posílali za Rakouska - Uherska a první republiky

/RETRO/ Pohodové a šťastné Vánoce si přátelé i rodiny již řadu let přejí po telefonu, formou SMS nebo třeba prostřednictvím sociálních sítí. Podělíme se s vámi o skvosty ze sbírky pohlednic Jana Malířského, kterému děkujeme za jejich zaslání. Jedná se o přání z období Rakouska - Uherska a první republiky.

Historické pohlednice. Takové si lidé posílali od Mikuláše až do Nového roku v období Rakouska - Uherska a první republiky.

Tyto vánoční pohlednice si lidé posílali za Rakouska - Uherska a první republiky

/RETRO/ Pohodové a šťastné Vánoce si přátelé i rodiny již řadu let přejí po telefonu, formou SMS nebo třeba prostřednictvím sociálních sítí. Podělíme se s vámi o skvosty ze sbírky pohlednic Jana Malířského, kterému děkujeme za jejich zaslání. Jedná se o přání z období Rakouska - Uherska a první republiky.

Historické pohlednice. Takové si lidé posílali od Mikuláše až do Nového roku v období Rakouska - Uherska a první republiky.

Tyto vánoční pohlednice si lidé posílali za Rakouska - Uherska a první republiky

/RETRO/ Pohodové a šťastné Vánoce si přátelé i rodiny již řadu let přejí po telefonu, formou SMS nebo třeba prostřednictvím sociálních sítí. Podělíme se s vámi o skvosty ze sbírky pohlednic Jana Malířského, kterému děkujeme za jejich zaslání. Jedná se o přání z období Rakouska - Uherska a první republiky.

Akce Deníku Česko zpívá koledy je důkazem, že lidé mají vánoční písně stále rádi. Zpěváci se letos sešli i Litoměřicích

Písně, které se zpívají už stovky let. Nejslavnějšími hity jsou vánoční koledy

Byli jste letos s rodinou či přáteli na akci Česko zpívá koledy? Už více než desetiletí jsou tato setkání na českých náměstích, návsích či kostelech krásnou generálkou na Vánoce, na níž se lidé svátečně naladí a v paměti si osvěží nejoblíbenější vánoční písně. Mnohé z nich se zpívají už po staletí. Tradice koled, koledníků a koledování je totiž prastará a byly i časy, kdy se potýkala s církevními zákazy. Dnes už se koledovat moc nechodí, ale krásné vánoční písně stále všichni znají a rádi je zpívají.

Návštěva mezinárodního hodnotitelské komice soutěže Evropská cena obnovy vesnice v Ratiboři na Vsetínsku; říjen 2022

Největší předností Ratiboře jsou sami Ratibořané, shodla se mezinárodní komise

Mimořádný mezinárodní úspěch oslavují v těchto dnech v Ratiboři na Vsetínsku. Valašská obec získala Zlaté ocenění v soutěži Evropská cena obnovy vesnice 2022. Prosadila se v konkurenci jedenadvaceti evropských obcí. Za největší přednost Ratiboře označili hodnotitelé samotné místní obyvatele a jejich sounáležitost.

Rohanové - obálka knihy.

Recenze knihy: Rohanové – raději zemřít, nežli se poddat

Heslo Potius mori quam foedari je překládáno v několika verzích – Raději zemřít, než být … zhanoben … ponížen … zneuctěn … nečestný. Ve svém erbu je užívali Rohanové, původem z francouzské Bretaně. Dějiny rodu byly až do roku 1789 především spjaty s Francií, ale po revolučních událostech byli přeživší Rohanové nuceni odejít do exilu. Na počátku 19. století obdrželi i inkolát pro české země. Postupně získali několik deskových statků a středem jejich majetkové držby bylo od roku 1820 panství Sychrov. Tamní zámek, posléze přestavěný nejprve v klasicistním a poté v novogotickém stylu s vybraně zařízenými interiéry, se stal hlavním sídlem Rohanů a byl jím až do roku 1945. Od udělení inkolátu v roce 1808 do konce jejich žití v Československu tedy uplynulo (pouhých?) 137 let. Jednalo se o relativně krátký časový úsek, ale Rohanové v Čechách zanechali výraznou stopu. Jejich dějinný příběh je popsán v edici Universum v knize Rohanové - Raději zemřít, než … nežli se poddat.

Rohanové - obálka knihy.

Recenze knihy: Rohanové – raději zemřít, nežli se poddat

Heslo Potius mori quam foedari je překládáno v několika verzích – Raději zemřít, než být … zhanoben … ponížen … zneuctěn … nečestný. Ve svém erbu je užívali Rohanové, původem z francouzské Bretaně. Dějiny rodu byly až do roku 1789 především spjaty s Francií, ale po revolučních událostech byli přeživší Rohanové nuceni odejít do exilu. Na počátku 19. století obdrželi i inkolát pro české země. Postupně získali několik deskových statků a středem jejich majetkové držby bylo od roku 1820 panství Sychrov. Tamní zámek, posléze přestavěný nejprve v klasicistním a poté v novogotickém stylu s vybraně zařízenými interiéry, se stal hlavním sídlem Rohanů a byl jím až do roku 1945. Od udělení inkolátu v roce 1808 do konce jejich žití v Československu tedy uplynulo (pouhých?) 137 let. Jednalo se o relativně krátký časový úsek, ale Rohanové v Čechách zanechali výraznou stopu. Jejich dějinný příběh je popsán v edici Universum v knize Rohanové - Raději zemřít, než … nežli se poddat.

Rohanové - obálka knihy.

Recenze knihy: Rohanové – raději zemřít, nežli se poddat

Heslo Potius mori quam foedari je překládáno v několika verzích – Raději zemřít, než být … zhanoben … ponížen … zneuctěn … nečestný. Ve svém erbu je užívali Rohanové, původem z francouzské Bretaně. Dějiny rodu byly až do roku 1789 především spjaty s Francií, ale po revolučních událostech byli přeživší Rohanové nuceni odejít do exilu. Na počátku 19. století obdrželi i inkolát pro české země. Postupně získali několik deskových statků a středem jejich majetkové držby bylo od roku 1820 panství Sychrov. Tamní zámek, posléze přestavěný nejprve v klasicistním a poté v novogotickém stylu s vybraně zařízenými interiéry, se stal hlavním sídlem Rohanů a byl jím až do roku 1945. Od udělení inkolátu v roce 1808 do konce jejich žití v Československu tedy uplynulo (pouhých?) 137 let. Jednalo se o relativně krátký časový úsek, ale Rohanové v Čechách zanechali výraznou stopu. Jejich dějinný příběh je popsán v edici Universum v knize Rohanové - Raději zemřít, než … nežli se poddat.

Rohanové - obálka knihy.

Recenze knihy: Rohanové – raději zemřít, nežli se poddat

Heslo Potius mori quam foedari je překládáno v několika verzích – Raději zemřít, než být … zhanoben … ponížen … zneuctěn … nečestný. Ve svém erbu je užívali Rohanové, původem z francouzské Bretaně. Dějiny rodu byly až do roku 1789 především spjaty s Francií, ale po revolučních událostech byli přeživší Rohanové nuceni odejít do exilu. Na počátku 19. století obdrželi i inkolát pro české země. Postupně získali několik deskových statků a středem jejich majetkové držby bylo od roku 1820 panství Sychrov. Tamní zámek, posléze přestavěný nejprve v klasicistním a poté v novogotickém stylu s vybraně zařízenými interiéry, se stal hlavním sídlem Rohanů a byl jím až do roku 1945. Od udělení inkolátu v roce 1808 do konce jejich žití v Československu tedy uplynulo (pouhých?) 137 let. Jednalo se o relativně krátký časový úsek, ale Rohanové v Čechách zanechali výraznou stopu. Jejich dějinný příběh je popsán v edici Universum v knize Rohanové - Raději zemřít, než … nežli se poddat.

Rohanové - obálka knihy.

Recenze knihy: Rohanové – raději zemřít, nežli se poddat

Heslo Potius mori quam foedari je překládáno v několika verzích – Raději zemřít, než být … zhanoben … ponížen … zneuctěn … nečestný. Ve svém erbu je užívali Rohanové, původem z francouzské Bretaně. Dějiny rodu byly až do roku 1789 především spjaty s Francií, ale po revolučních událostech byli přeživší Rohanové nuceni odejít do exilu. Na počátku 19. století obdrželi i inkolát pro české země. Postupně získali několik deskových statků a středem jejich majetkové držby bylo od roku 1820 panství Sychrov. Tamní zámek, posléze přestavěný nejprve v klasicistním a poté v novogotickém stylu s vybraně zařízenými interiéry, se stal hlavním sídlem Rohanů a byl jím až do roku 1945. Od udělení inkolátu v roce 1808 do konce jejich žití v Československu tedy uplynulo (pouhých?) 137 let. Jednalo se o relativně krátký časový úsek, ale Rohanové v Čechách zanechali výraznou stopu. Jejich dějinný příběh je popsán v edici Universum v knize Rohanové - Raději zemřít, než … nežli se poddat.

Betlémské svědlo na Pernštýnském náměstí v Pardubicích.

Symbol míru a naděje dorazil do Pardubic. Betlémské světlo přivezli skauti

/FOTO, VIDEO/ Skauti o víkendu rozvezli po celém Česku betlémské světlo. Lucerničky dorazily i do Pardubic. O tuto tradici se starají skauti, kteří každý rok přivezou světlo zažehnuté v místě narození Ježíše Krista v Betlémě, jako symbol míru a klidu. Plamínek z věčného ohně, jenž hoří v jeskyni pod bazilikou Narození Páně v Betlémě v centrální části Palestiny, v Pardubicích rozdali skauti z 21. oddílu vodních skautů „Bílý Delfín“.

Vedoucí Domu Samaritán Vendula Krištofová

Když se člověk rozhodne žít na ulici, postaráme se o něj, říká vedoucí azylu

/ROZHOVOR/ Nemocní, senioři, oběti domácího násilí a po ztrátě zaměstnání. To jsou lidé, kteří tvoří klientelu Charity v Domě Samaritán na Klíši. Jeho vedoucí Vendula Krištofová vysvětluje, že by se jim hodil kvalifikovaný zdravotník. „S čím se setkáváme více než dřív, jsou senioři a lidi, co mají nějaké zdravotní postižení, jsou nezaléčení, nesoběstační a potřebují zdravotní pomoc. Tu ale neposkytujeme, a to je pro nás velký problém,“ uvedla Krištofová v rozhovoru pro Deník.

Historické pohlednice. Takové si lidé posílali od Mikuláše až do Nového roku v období Rakouska - Uherska a první republiky.

Tyto vánoční pohlednice si lidé posílali za Rakouska - Uherska a první republiky

/RETRO/ Pohodové a šťastné Vánoce si přátelé i rodiny již řadu let přejí po telefonu, formou SMS nebo třeba prostřednictvím sociálních sítí. Podělíme se s vámi o skvosty ze sbírky pohlednic Jana Malířského, kterému děkujeme za jejich zaslání. Jedná se o přání z období Rakouska - Uherska a první republiky.

Vánoční ozdoby z Oflendy.

FOTO: Kouzelné ozdoby. Z mistrovství foukačů a malířů se tají dech

/FOTO/ První ozdoby na vánoční stromeček vznikaly ze slámy či šišek. Dnešní skleněné ozdoby nabízí nepřebernou škálu barev a tvarů. Podívejte se do fotogalerie na mistrovství foukačů a malířů skla z Chrudimska. Za poskytnutí fotografií děkujeme manželům Šrámkovým. 

Od roku 2024 mají členské státy EU zavádět jednodenní dálniční známku. Ilustrační snímek

Jednodenní dálniční známka už v roce 2024? Má to háček, řidiči si zřejmě počkají

Statisíce Čechů vyráží každé léto autem na dovolenou do Chorvatska. Kromě výdajů za palivo musí vyčlenit v rozpočtu také nemalé peníze na pořízení dálničních známek. Jen zhruba třičtvrtě hodiny trvající projetí Slovinska vyjde na 15 euro (zhruba 360 korun) – tolik stojí sedmidenní dálniční známka. Jinou s kratší platností stát nenabízí. Pokud rodina plánuje pobyt u moře delší než týden, při cestě zpět si musí rovněž koupit týdenní dálniční známku. To by se však mělo změnit. Od roku 2024 mají členské státy EU zavádět jednodenní dálniční známku.

Nová lyžařská sezona na šumavském Špičáku.

FOTO, VIDEO: Šumavský Špičák odstartoval sezónu. A láká na slevy

Po upravené sjezdovce se elegantními obloučky blíží dolů k nástupní stanici sedačkové lanovky skupinka mladých teenagerů. Spolu s dalšími lyžaři a snowboardisty využili příznivých podmínek, které na začátku své nové sezony nabízí Ski&Bike Špičák, největší lyžařské středisko Plzeňského kraje.

O zimní údržbu 75 kilometrů dálnice D3 se starají zaměstnanci Ředitelství silnic a dálnic ze Střediska správy a údržby dálnic (SSÚD) v Chotovinách 24 denně 7 dní v týdnu.

VIDEO: Starají o bezpečnost řidičů nonstop. Podívejte se, jak udržují dálnici

Zima, mráz a sníh. To nemůže jihočeské silničáře překvapit, zaměstnanci Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) ze Střediska správy a údržby dálnic (SSÚD) Chotoviny se starají o sjízdnost 75 kilometrů dálnice D3 a části silnice první třídy 1/3 Miličín spojující dálnici D1 s Benešovem, Táborem, Českými Budějovicemi a Rakouskem. Na jejich práci jsme se podívali zblízka.