/OD ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE Z UKRAJINY/ Je sobotní ráno. Užhorod je skoro vylidněný. U hraničního přechodu na Slovensko ale už teď stojí obrovská fronta aut. „Čekáme tu už deset hodin a skoro se to nepohnulo,“ říká řidič oktávky s českou poznávací značkou.
Dvaadvacetiletá Marie Bednářová je autorka výstavy Fotopsaní z vozíku, která je k vidění v prachatickém Domě Na křižovatce u Štěpánčina parku.
/VIDEO/ Zvuk kostelních zvonů v celé diecézi ohlásily v sobotu před 11. hodinou začátek zádušní mše a posledního rozloučení s Františkem Václavem Lobkowiczem, biskupem ostravsko-opavský, který zemřel 17. února ve 74 let.
Cítí se bezmocně. Rozum mu zůstává stát nad agresí Ruska, ale zároveň je odhodlaný nevzdávat to. Stejné pocity jako zástupce primáře sokolovské interny Yaroslav Kuzminskyi zažívá i jeho 40 zdravotnických kolegů ze sokolovské nemocnice. Všichni jsou původem z Ukrajiny.
Strach o celou rodinu v posledních dnech sužuje Ukrajinku Pavlu Nikitinu, která pochází z Kyjeva a už šest let žije v centru Brna.
Cítí se bezmocně. Rozum mu zůstává stát nad agresí Ruska, ale zároveň je odhodlaný nevzdávat to. Stejné pocity jako zástupce primáře sokolovské interny Yaroslav Kuzminskyi zažívá i jeho 40 zdravotnických kolegů ze sokolovské nemocnice. Všichni jsou původem z Ukrajiny.
Transport rodinných příslušníků zdravotníků z Ukrajiny připravuje Nemocnice Vrchlabí v reakci na válečný stav. Působí v ní přes dvacet pracovníků ukrajinské národnosti. Jsou to lékaři a zdravotní sestry. Vedení nemocnice a města tak zareagovalo na aktuální situaci během páteční odpolední schůzky s ukrajinskými zaměstnanci. Také v dalších nemocnicích v Královéhradeckém kraji pracují desítky ukrajinských zdravotníků.
Transport rodinných příslušníků zdravotníků z Ukrajiny připravuje Nemocnice Vrchlabí v reakci na válečný stav. Působí v ní přes dvacet pracovníků ukrajinské národnosti, lékaři a zdravotní sestry. Vedení nemocnice a města tak zareagovalo na aktuální situaci během páteční schůzky s ukrajinskými zaměstnanci. Také v dalších nemocnicích v Královéhradeckém kraji pracují desítky ukrajinských zdravotníků.
Ukrajinci pracující na Vysočině dostávají povolávací rozkaz do armády. Firmy v kraji se snaží svým ukrajinským zaměstnancům pomoci. Nabízejí jim, že se postarají o jejich rodiny, pokud přijedou z války zasažené Ukrajiny.
Už tisíc Čechů dobrovolně nabídlo úřadu ubytování pro uprchlíky. Jednotlivci dokonce vyrazili pro rodiny svých známých až na ukrajinské hranice se Slovenskem či Polskem. Vlna solidarity se odráží i ve veřejných finančních sbírkách a materiální pomoci.
Neustálé sledování zpráv, úkostná komunikace s příbuznými. A k tomu snaha pochopit, proč se to děje. Válka zamávala také s životy ukrajinských sportovců, působících a žijících v Česku. Pro mnohé z nich je sport zaměstnáním, takže nemůže jít úplně na druhou kolej, jejich myšlenky jsou ale z pochopitelných důvodů někde jinde.
O domy s extrémně malou spotřebou energie se Martin Krč začal zajímat už během studia architektury. Dnes známá věc, před patnácti lety v Česku nevídaný jev. Když o nich slyšel na přednášce, zeptal se: „Proč se nestaví u nás?“ A aby se přesvědčil, jestli opravdu existují, vydal se na zkušenou do Vídně. Po návratu začal pasivní domy stavět v Česku a brněnský Vize Ateliér, který založil se stejně naladěnými kolegy, dnes patří mezi nejrespektovanější v oboru.
První rodiny uprchlíků utíkajících před válkou na Ukrajině, jež využily nabídky pomoci Českobratrské církve evangelické a Diakonie ČCE, už směřují do nových míst pobytu v jižních Čechách a na Vysočině. To v pátek vpodvečer řekl Deníku Jiří Hofman z ústředí církve.
Bývalá modelka, ředitelka Miss Czech Republic a také absolventka gymnázia v Dubí na Teplicku Taťána Makarenko se bojí o svou rodinu v Ukrajině. Nemá odtamtud vůbec dobré zprávy. Jejího bratra a další členy rodiny už povolali do války. Dokonce to hrozí i jejímu tatínkovi.
Bývalá modelka, ředitelka Miss a také absolventka gymnázia v Dubí na Teplicku Taťána Makarenko se bojí o svou rodinu v Ukrajině. Nemá odtamtud vůbec dobré zprávy. Jejího bratra a další členy rodiny už povolali do války. Dokonce to hrozí i jejímu tatínkovi.
Pomoc při příjezdu nejbližších, ubytování či bezplatné půjčky. Těmito i dalšími způsoby je Nemocnice Šumperk připravena pomoci svým zaměstnancům z Ukrajiny a jejich rodinám.
Nemocnice v Žatci organizuje evakuaci rodinných příslušníků svých zaměstnanců z Ukrajiny.
/ROZHOVOR/ Vasyl Andriško žije v České republice již mnoho let. Na Ukrajině nechal rodiče s bratrem, sám pomáhá dalším.
Lidé proudí v obou směrech. Na východ postupují muži odhodlaní bojovat, na západ utíkají rodiny.
Lidé proudí v obou směrech. Na východ postupují muži odhodlaní bojovat, na západ utíkají rodiny.
Špičkový fyzik Miloš Lokajíček se na začátku padesátých let zabýval s profesorem Václavem Votrubou kvantovou fyzikou – tehdy byl tento obor ještě ve svých úplných počátcích. Jeho studie sklízely po světě nebývalý ohlas. Odborníci se domnívají, že svým výzkumem významně předstihl i legendárního amerického fyzika Murraye Gell-Manna. Lokajíčka ovšem v roce 1954 soudruzi odsoudili na sedm let do vězení, protože navštěvoval křesťanské kroužky Rodina.
V krnovské nemocnici pracuje napříč odděleními několik zdravotníků, kteří přišli z Ukrajiny. Jsou mezi nimi také sestřičky, které své děti nechaly s manželem nebo u příbuzných na Ukrajině. Co oni a jejich rodiny právě prožívají?
Max Gorbatykh, který žije s rodinou v Kolíně, má bratra a nevlastní sestru v Kyjevě. Město se stalo terčem ostřelování. „Snažím se, aby alespoň odtamtud odjeli. Spojení funguje, ale v Kyjevě jsou boje s Rusy, situace se jen zhoršuje,“ řekl s tím, že má stále pocit, že je to všechno snad jen sen a za chvíli se probudí.
Charita Beroun se připravuje na pomoc, kterou by mohla poskytnout válečným uprchlíkům a jejich rodinám. V tuto chvíli se pouze vyčkává na podrobnější informace, které by mohly specifikovat konkrétní podporu.
Václav Šíma, majitel Šafaříkova mlýna, stojícího na labském břehu, vyrazil v pátek kolem poledne na polsko–ukrajinskou hranici. Důvodem je pomoc ukrajinské rodině, která prchá z válečného území.
Lidé z Ukrajiny pracují ve firmách po celé Vysočině. Výjimkou není ani koncern ICOM transport. Ten se připojuje s vyjádřením podpory i s nabídkou pomoci pro ukrajinské zaměstnance. Jako symbol podpory celé Ukrajině vyvěsí vedení firmy na centrále v Jihlavě ukrajinskou vlajku.
Ukrajina zůstala sama v boji proti ruské armádě, uvedl prezident země Volodymyr Zelenskyj. Řekl také, že nehodlá opustit Ukrajinu, ačkoliv jej a jeho rodinu považuje Rusko za prvořadý cíl. V pozdějším projevu informoval o pokračujících raketových útocích Ruska na ukrajinské civilní i vojenské cíle. Podle něj se ukrajinské armádě podařilo většinu invazních vojsk zastavit.
Bezprecedentní útok Ruska na Ukrajinu dělá vrásky všem, některým ale hlubší. Nejen samotným Ukrajincům žijících v Česku, ale i Čechům, kteří mají na Ukrajině části rodin. Blízké tam mají i Jablonečané.
Bezprecedentní útok Ruska na Ukrajinu dělá vrásky všem, některým ale hlubší. Nejen samotným Ukrajincům žijících v Česku, ale i Čechům, kteří mají na Ukrajině části rodin. Blízké tam mají i Jablonečané.
/AUTENTICKÁ VIDEA Z KYJEVSKÉ OBLASTI/ Jaroslav Stolbukha žil až do července 2020 v Kyjevě. Pak se přestěhoval do Trutnova, kde pracuje jako manažer logistiky ve spediční firmě Inex Spedition. Teď s napětím sleduje dění v rodné zemi, která se stala terčem útoků ruské armády. Je v úzkém kontaktu s rodinou. Děsí ho záběry, které dostává od svých kamarádů z Ukrajiny. Vadí mu řeči, že Putin je borec.
Válečný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou vypukl naplno a ovlivnil i svět sportu. Rodák ze Žmerynku Ivan Pljaseckij, nahrávač volejbalového klubu Lvi Praha, myslí 24 hodin denně na své blízké a jen s největším sebezapřením trénuje. „Pořád jsem na telefonu a volám domů. Strejda bydlí dva a půl kilometru od letiště v Kyjevě, na které Rusové útočí,“ líčil Pljaseckij a hlas mu zřetelně přeskakoval.
"Máme omezenou kapacitu, ale pokud si bude někdo z našich dělníků z Ukrajiny přivézt manželku nebo děti, jsme schopní jim nabídnout azyl," říká ředitelka neziskové organizace Život bez bariér Jitka Fučíková. Už více než rok opravuje organizace starý klášter v Nové Pace, ve kterém buduje zázemí pro sociální služby.
Panika, prázdné obchody, nefungující bankomaty a slabý internet. Tak popisuje aktuální situaci na Ukrajině třiadvacetiletá Ukrajinka Anzhela Tarasova, která už šest let žije v Brně. Vystudovala zde vysokou školu Ambis a nyní pracuje v oboru vzdělávání pro cizince.
/ROZHOVOR/ O ruské invazi na Ukrajinu se lékař Jurij Didyk, který vykonává praxi v ústecké nemocnici i poliklinice, dozvěděl v pět hodin ráno. V tu chvíli myslel na svého dědečka a další blízké, které doma zanechal.
Válka na Ukrajině trápí i podnikatele v Libereckém kraji. Nejen proto, že někteří musí počítat s výpadky v dodávkách surovin. Odcházejí jim totiž lidé. Pracovníci z Ukrajiny odjíždějí domů za rodinami, ale i na povolávací rozkazy. Ne všichni na to ale slyší.
Válka na Ukrajině trápí i podnikatele v Libereckém kraji. Nejen proto, že někteří musí počítat s výpadky v dodávkách surovin. Odcházejí jim totiž lidé. Pracovníci z Ukrajiny odjíždějí domů za rodinami, ale i na povolávací rozkazy. Ne všichni na to ale slyší.
Válka na Ukrajině trápí i podnikatele v Libereckém kraji. Nejen proto, že někteří musí počítat s výpadky v dodávkách surovin. Odcházejí jim totiž lidé. Pracovníci z Ukrajiny odjíždějí domů za rodinami, ale i na povolávací rozkazy. Ne všichni na to ale slyší.
Tíživá atmosféra sedla jako deka na haly zemědělské společnosti VH Agroprodukt v hradeckých Pileticích. Pracují tady dvě desítky Ukrajinců a ráno jim začaly chodit zprávy o ruské invazi. Ženy mají pláčem oteklé oči a jen těžko se soustředí na práci. Doma mají často rodiny a neví, co bude dál.
Tíživá atmosféra sedla jako deka na haly zemědělské společnosti VH Agroprodukt v hradeckých Pileticích. Pracují tady dvě desítky Ukrajinců a ráno jim začaly chodit zprávy o ruské invazi. Ženy mají pláčem oteklé oči a jen těžko se soustředí na práci. Doma mají často rodiny a neví, co bude dál.
Vpád Ruska na Ukrajinu zasáhl také šumperského fotbalistu Evžena Ostrovku. Ten pochází z Ukrajiny a momentálně se část jeho rodiny nachází na Ukrajině ve vesnici nedaleko Užhorodu. „Lidé skupují potraviny, léky, nejdou ani vybrat peníze,“ popisuje Ostrovka.
Když se ve vaší vlasti válčí, nemáte žádné myšlenky na školu. Tetiana Liakh ze Západní Ukrajiny studuje na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity, a čeho se tolik obávala, ve čtvrtek ráno nastalo.
Chodíme jako těla bez duše, ani práce nás nebaví, myšlenkami jsme úplně jinde. Tak charakterizoval Peter Zhmurko, který žije už několik let na Tachovsku a provozuje zde stavební firmu, pocity svoje a svých kolegů z aktuální situace na Ukrajině.
Nemůže spát ani pracovat. Chvíli brečí, a pak se zase jen směje. Cloumají s ní emoce, třese se. Pocity nenávisti a zloby střídají obavy o nejbližší rodinné příslušníky. Pro Nataliji Tesarek, která žije už devátým rokem s manželem a dvěma malými dětmi v Přítlukách na Břeclavsku, se v noci na čtvrtek zastavil svět.
Strach o mámu, tátu a sestru na Ukrajině, obavy z budoucího vývoje situace v této Ruskem napadené zemi. Takové pocity nyní prožívá Alla Želinská ze Žatce. Z rodné Ukrajiny přišla do Česka v roce 1995. Deset let pracovala pro ukrajinské vysílání rádia Svobodná Evropa, v posledních letech jako novinářka v regionálních médiích. Je i spolupracovnicí Deníku. V Česku má rodinu, na své blízké na Ukrajině intenzivně myslí.
/OČIMA PĚTI UKRAJINCŮ Z PARDUBICKÉHO KRAJE/ „Putin je zlý muž a to, co udělal, je nenormální,“ říká dělník z pardubického Panasonicu, který si nepřál uvést své jméno. V Česku vydělává peníze pro svou rodinu žijící na východní Ukrajině. A mluví o paralele s ruskou okupací Československa v roce 1968. Jiná Ukrajinka žijící v Chrudimi přirovnává situaci k roku 1938. "To, se u nás děje, není jen věc Ukrajiny a Ruska," říká.
Devět rodin obětí po střílení na základní školy Sandy Hook v americkém státě Connecticut dostane 73 milionů dolarů. Remington Arms, nejstarší výrobce zbraní ve Spojených státech, nechtěl riskovat soud.
Nikolaj Fjodorovič je jedním z mála mužů, kterému dovolili překročit hranici ze samozvané Doněcké lidové republiky na východě Ukrajiny do Ruska. Jeho věk (59 let) ho ušetřil od mobilizace, kterou v pátek nařídili separatističtí vůdci. Z Donbasu prchají mnozí lidé, mají strach z toho, co bude. Někteří se však vzápětí vrací zpět a doufají, že když přežili válku v roce 2014, zvládnou i případnou další.
Po dvouleté odmlce pořadatelé vyhlašují další ročník soutěže Vesnice roku. Naposledy získala titul obec Lipová na Děčínsku. Deník se ale vypravil na druhý konec republiky. Zjistit, jak se žije v jihomoravské vesnici Telnice, prvním vítězi z roku 1995.
Děti, o které nemá nečekaně kdo pečovat nebo se ocitly v nebezpečí, ochrání Kopretina. Tak se jmenuje nové Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Nachází se v Domově sester Slezské nemocnice v Opavě, provozovat jej bude Centrum psychologické pomoci, které zřizuje Moravskoslezský kraj. Kopretina spouští provoz 1. března 2022.
Další týden jarních prázdnin láká do Orlických hor velké množství návštěvníků. Rušno je hlavně ve velkých lyžařských střediscích.
