/ROZHOVOR/ Statek U Jelínků Bylany je vyhlášeným místem kulturních setkání. Za koncerty tam jezdí nejen lidé z nedaleké Kutné Hory, ale i z celých středních Čech a Prahy. V uplynulých dnech se statek stal bezpečným útočištěm pro rodinu z Ukrajiny. Nabídnutá pomoc se nakonec změnila v drama se šťastným koncem.
/ROZHOVOR/ Statek U Jelínků Bylany je vyhlášeným místem kulturních setkání. Za koncerty tam jezdí nejen lidé z nedaleké Kutné Hory, ale i z celých středních Čech a Prahy. V uplynulých dnech se statek stal bezpečným útočištěm pro rodinu z Ukrajiny. Nabídnutá pomoc se nakonec změnila v drama se šťastným koncem.
Bydlí s dětmi u rodičů či v podnájmech, kde se tísní v jednom pokoji s kuchyní. Takový je současný obrázek mnoha mladých rodin ve Znojmě. Sehnat dostupné vlastní bydlení se podle mnoha z nich rovná zázraku. Nabídka volných bytů je mizivá a jejich cena se vyšplhala na dvojnásobek.
ROZHOVOR/ Ve své vlasti je původní profesí učitel, nyní pracuje ve zlínské Kovárně VIVA jako operátor výroby. Proto, aby svou rodinu doma na Ukrajině podporoval a uživil ji. „Rusko nezápasí s 250 tisíci vojáky ukrajinské armády. Bojují s 30 milionovým lidem. Celá Ukrajina se jim postavila,“ říká třiatřicetiletý Anatolij Gladčenko z Ukrajiny.
Sedmiletá Jaroslava Žuňová z ukrajinského Kyjeva je těžce postižená. Léky, kterých potřebuje spoustu, je nyní ve válečné zóně téměř nemožné sehnat. Její rodina nestihla včas utéct, válka je překvapila. V Pardubicích na ně čeká nový domov, do Česka se však v současné situaci nemají jak dostat. Z Kyjeva, kde zuří těžké boje, je momentálně nikdo neodveze. Vlastní auto nemají.
Nebudeme si nic nalhávat. Pokud jde o volbu materiálu, ze kterého se u nás stavějí rodinné domy, vítězí pořád na plné čáře ty zděné. A nic se na tom zřejmě nezmění ani v příštích letech. Přesto roste obliba dřevostaveb a řada investorů si chce postavit dům s vědomím, že šetří přírodu.
První rodina uprchlíků z Ukrajiny dorazila v pondělí 28. února do Šumperku. Další šumperská radnice očekává v následujících dnech. Ukrajincům nabízí pomoc řada obyvatel města.
Dlouhé roky pomáhal brněnským Drakům s péčí o hřiště v Zamilovaném hájku, kde až do roku 2006 nastupovali. Teď na oplátku pomohli oni jemu. Nejúspěšnější český baseballový klub vyslal v pátek na polsko-ukrajinskou hranici dvě dodávky pro osmašedesátiletého správce Nestora Wojtecka a jeho rodinu, která z Ukrajiny uprchla před válkou. „Taková pomoc je naprostá samozřejmost,“ říká prezident klubu Igor Kratochvíl.
/FOTOGALERIE/ Bez nezbytných léků, jen s pár potravinovými doplňky. Tak přijela do Prahy Ivanna Tsutsman, maminka dvouletého Marka a devítiletého Maksyma, která se syny uprchla z Ukrajiny.
/FOTOGALERIE/ Bez nezbytných léků, jen s pár potravinovými doplňky. Tak přijela do Prahy Ivanna Tsutsman, maminka dvouletého Marka a devítiletého Maksyma, která se syny uprchla z Ukrajiny.
Válkou vždy nejvíce trpí obyčejní lidé. Solidarita a empatie dělá lidi lidmi.
/FOTO/ Zhruba šestnáct set kilometrů je vzdálený ukrajinský Dněpropetrovsk od Brna. Právě z tohoto města utekla před válkou Olga Aleksjejenková za svou dcerou, která je studentkou Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Cestovala téměř čtyři dny.
/FOTOGALERIE/ Třicetiletá Světlana se šestiletým synem společně s blízkými přáteli uprchli ze svých domovů v ukrajinské Dolyně, městě, které se nachází v Ivanofrankivské oblasti. V regionu, kde se nachází letiště, které bylo jedním z prvních cílů ruské armády. Zatímco ženy a děti musely město opustit, muži tam zůstali.
Gymnázium Mikuláše Koperníka v Bílovci poskytlo ubytování rodinným příslušníkům ukrajinských odborníků pracujících nejen v místních firmách. A připravuje se na příjezd dalších.
Babička Maria, která už skoro dvacet let žije a pracuje v Liberci, netrpělivě očekává příjezd své dcery a vnuka. Jsou na cestě z okupované Ukrajiny, cestují z oblasti od Dněpru. Mariin vnuk je navíc těžce postižený, na umělé výživě, a proto je odkázaný na pomoc maminky.
/FOTO, VIDEO/ Mostecký hotel Cascade ubytoval prvních třicet válečných uprchlíků z Ukrajiny. Další jsou na cestě. Lidé, úřady a neziskovky zahajují masivní pomoc.
Ukrajinu jsem projel na kole z východu na západ. Od Charkova přes Kyjev až po městečko Stryj, kde je i tahle fotka pořízena. Bylo to v roce 2016, tedy v době, kdy na Doněcku a Luhansku už nebylo bezpečno a já tam tedy nemohl ani projet. Za reportáž z páteční cesty na Ukrajinu a krásné vzpomínky velice děkujeme Tomáši Vejmolovi alias Tomíkovi na cestách.
/FOTOGALERIE/ Simona Keilová nemohla celou noc po ruské invazi na Ukrajinu takzvaně zabrat. Byla plná pocitů vzteku a zmaru. „Ráno jsem si byla jistá, že musíme něco udělat. Asi ještě nikdy předtím jsem neměla tak silnou potřebu pomoct, a to jsem vystudovala sociální práci,“ popsala začátek příběhu, který rychle nabral vysoké obrátky, matka dvou malých dětí a profesí baristka.
/FOTOGALERIE/ Simona Keilová nemohla celou noc po ruské invazi na Ukrajinu takzvaně zabrat. Byla plná pocitů vzteku a zmaru. „Ráno jsem si byla jistá, že musíme něco udělat. Asi ještě nikdy předtím jsem neměla tak silnou potřebu pomoct, a to jsem vystudovala sociální práci,“ popsala začátek příběhu, který rychle nabral vysoké obrátky, matka dvou malých dětí a profesí baristka.
/FOTO/ V Žatci probíhá sbírka na pomoc Ukrajincům, jejichž zemi v minulých dnech napadlo Rusko. Organizuje ji žatecký spolek Sedmikráska, cílem je pomoc rodinám s dětmi.
Do Čech Rema přijela se čtyřletým synem. Na cestě omdléval únavou. Našla azyl v přibyslavském penzionu. Bojí se o bratra, který narukoval.
V tomto seriálu vám přinášíme osudy psích duší, které nalezly lásku a pochopení až poté, co si prožily své a často nehezké. Příběhy jednotlivých pejsků pro vás zpracovala Sylva Kaplanová, která je sama patronkou některých z nich. Teo, "tornádový pes", se zázrakem vyhnul nedávné přírodní katastrofě na Moravě a přes hromadu dalších problémů našel domov.
Organizátoři Třebíčského půlmaratonu hledají tátu šestiletého ukrajinského chlapce Ostapa. Ten by měl žít v Třebíči. Ostapa na ukrajinsko-polských hranicích vyfotografoval zpravodaj Filip Harzer, který jeho snímek umístil na sociální sítě. „Má za sebou nekonečné čekání v mrazu a ušel s babičkou Halinou, maminkou a sourozenci pětadvacet kilometrů pěšky až do Polska. Bez vody, čaje, pomoci. Čekal tu na něj otec Igor, který rodinu vezme do Třebíče. Pracuje tam,“ uvedl Harzer k fotografii.
1969. To byl rok, který změnil život Kennetha Branagha. Britský herec a režisér teď o něm natočil film. Jmenuje se Belfast, stejně jako město, kde vyrůstal a které v něm zanechalo silný iniciační otisk. Netřeba se bát politického snímku, Branagh se do svého dětství vrací pohledem devítiletého kluka – tolik mu totiž bylo, když musel severoirskou metropoli s rodiči opustit.
Strakonická nemocnice připravila pomoc pro své zaměstnance, kteří pocházejí z Ukrajiny. "V současné době jich v nemocnici pracuje více než deset. Jak na pozici lékařů a sester, tak v údržbě a úklidu," řekla tisková mluvčí nemocnice Kateřina Koželuhová.
Před ohrožením válkou zamíří do Vyškova. Rodině ze západní Ukrajiny nabídli podporu a přijetí zástupci malé vyškovské firmy Elekon. „Pomáháme s dopravou, legalizací pobytu, zajištěním ubytování, stravou a nabídkou nějaké práce v naší společnosti. Jedná se o pomoc v malém měřítku, ale je to aspoň něco,“ komentoval jednatel Pavel Novák.
Život Ervína Šolce byl plný absurdních situací, rozporů a protimluvů. Narodil se totiž v Sudetech v česko-německé rodině a dospíval za druhé světové války. Věřil komunistickým ideálům, ale vstoupil do Hitlerjugend a bojoval ve wehrmachtu. V padesátých letech usiloval o vstup do KSČ, ale nebyl přijat, přestože tisíce jiných v té době do strany naháněli hrozbami. Podezírali ho, že je západním špiónem, ale zároveň byl evidován jako spolupracovník komunistické Státní bezpečnosti… Pro web pametnaroda.cz příběh zpracovala Barbora Šťastná.
Žije na Moravě, rodinu má v Čechách ale srdcem je na Ukrajině. Mladá vysokoškolačka Ilnycka Roksolana žije v České republice od útlého dětství. Ve svých osmadvaceti letech se studentka olomoucké Univerzity Palackého nebojí veřejně vystupovat a otevřeně se staví proti Putinovi a okupaci své rodné země Ruskem.
Žije na Moravě, rodinu má v Čechách ale srdcem je na Ukrajině. Mladá vysokoškolačka Ilnycka Roksolana žije v České republice od útlého dětství. Ve svých osmadvaceti letech se studentka olomoucké Univerzity Palackého nebojí veřejně vystupovat a otevřeně se staví proti Putinovi a okupaci své rodné země Ruskem.
Žije na Moravě, rodinu má v Čechách ale srdcem je na Ukrajině. Mladá vysokoškolačka Ilnycka Roksolana žije v České republice od útlého dětství. Ve svých osmadvaceti letech se studentka olomoucké Univerzity Palackého nebojí veřejně vystupovat a otevřeně se staví proti Putinovi a okupaci své rodné země Ruskem.
Auta, která mají z válkou postižené Ukrajiny přivézt rodinné příslušníky zaměstnanců žatecké nemocnice, vyrazí na cestu dnes, v pondělí 28. února večer. Konkrétně jde o tři mikrobusy, které bude řídit celkem šest dobrovolníků. Ti se budou za volantem střídat ve dvojicích, čeká je téměř tisícikilometrová cesta. Cílem je maďarsko-ukrajinská hranice, výprava by tam měla dorazit v úterý ráno.
Na takovém místě by člověk vraždu nečekal. Právě k ní ale v klidných lesích pod děčínským vrchem Chmelník došlo. Někde v okolí dřevěného sousoší, kde teď potkáte turistu nebo pejskaře, v pátek večer zemřel 13letý hoch. Pravděpodobně se tak stalo po brutálním útoku.
U školy uctívají oběť hrůzného pátečního činu, soud v pondělí 28. února rozhodoval o vazebním stíhání podezřelých.
Členové rodiny z Uherskohradišťska několik let lhali úřadům. Uváděli, že jsou bez jakýchkoliv příjmů a pobírali tak od státu příspěvky. Rodičům a jejich dceři nyní hrozí pobyt za mřížemi.
/FOTOGALERIE/ Čtyři komnaty s historickými postelemi čekají v Osečanech u Sedlčan na první válečné uprchlíky z Ukrajiny. Český politik, novinář a herec Matěj Stropnický spolu s partnerem, hercem Danielem Krejčíkem nabídli svůj zámek k bezplatnému ubytování čtyřem rodinám.
/FOTOGALERIE/ Čtyři útulné komnaty s historickými postelemi čekají v Osečenech u Sedlčan na první válečné uprchlíky z Ukrajiny. Český politik, novinář a herec Matěj Stropnický spolu s partnerem Danielem Krejčíkem nabídli svůj zámek k bezplatnému ubytování až čtyřem rodinám.
Rodina karlovarského hejtmana se rozhodla, že půl svého rodinného domu nabídne k bydlení ukrajinským uprchlíkům. Doplní tak zhruba dva tisíce míst, které pro ty, co utíkají před válkou, zatím nachystal kraj.
Rodina karlovarského hejtmana se rozhodla, že půl svého rodinného domu nabídne k bydlení ukrajinským uprchlíkům. Doplní tak zhruba dva tisíce míst, které pro ty, co utíkají před válkou, zatím nachystal kraj.
Jako po bombardování to vypadalo před osmi měsíci v části jihomoravských Hrušek poničených tornádem. Rodina Markéty Šimečkové se na několik měsíců musela hodně uskromnit, po dobu oprav poškozeného domu žila v jednom pokoji. Teď už bydlí v novém. A když žena viděla, jaká hrůza vypukla na Ukrajině, okamžitě nabídla svou pomoc. „Máme jeden pokoj volný. Pro maminku s dítětem,“ říká sama matka dvou malých dětí.
Neustálé sledování zpráv, úzkostná komunikace s příbuznými či kamarády. A k tomu snaha pochopit, proč se to děje. Válka zamávala také s životy ukrajinských sportovců působících a žijících v Česku.
/FOTOGALERIE/ Uprchlíky sice do Libňatova nepřivezl, přesto starosta malé obce na Trutnovsku Jaroslav Pich zažil během víkendu silnou zkušenost.
Na Plzeňsku je k okamžitému využití ubytování pro 700 lidí. Město Plzeň je připraveno sehnat veškeré volné kapacity, tedy ubytovny, penziony, kempy, hotely a další. První uprchlíci už by měli být ubytování na Doubravce.
Jihočeské nemocnice, JihoTech v Homolích, velešínský Jihostroj nebo písecký Kunststoff-Fröhlich. To je jen hrstka firem, které zaměstnávají lidi z Ukrajiny. A řeší otázku, jestli o ně kvůli ruské invazi náhodou nepřijdou. Jistého zatím není nic, situace se vyvíjí prakticky z hodiny na hodinu.
/FOTOGALERIE/ Berouňačky Marcela Čonková a Natálie Horňáková se o víkendu rovněž zapojily do pomoci ukrajinským rodinám. Přes sociální sítě se spojily přímo s ukrajinskými ženami a začaly organizovat sbírkovou pomoc.
Když se Martina Dlouhá z Hradčan a její manžel dozvěděli, že na Ukrajině vypukla válka, jejich myšlenky se okamžitě stočily k přátelům, kteří jim pomáhali na stavbě rodinného domu. S ukrajinskými dělníky seděli v létě na zahradě, rodiny se navzájem znaly. Pomoci známým a jejich blízkým pro ně bylo něčím samozřejmým. Převezli je do Česka ze slovensko-ukrajinských hranic a zajistili jim ubytování na faře v Dřevohosticích.
Před rokem byla Drahanská vrchovina zapadaná sněhem. O své vzpomínky, které souvisí se sněhem a zimou, se podělila paní Marie Ženatová.
S obrovskou odezvou se setkala materiální sbírka ve prospěch uprchlíků z Ukrajiny, kterou v neděli 27. února zorganizovala Charita Zábřeh. Kvůli obrovské solidaritě dárců ji pracovníci Charity museli ukončit už po hodině.
Při nedělním přípravném utkání si prožil podobně emotivní momenty jako stoper pražské Slavie Taras Kačaraba. I blanenský fotbalista Jiří Tulaydan vedl mužstvo proti rezervě olomoucké Sigmy jako kapitán, se svými spoluhráči navíc oblékl žlutomodré dresy, které symbolizovaly ukrajinskou vlajku.
Po vyhlášení výzvy Deníku na pomoc Ukrajině ještě před víkendem reagovaly desítky čtenářů s různými nabídkami. Jsou mezi nimi především nabídky ubytování hlavně pro uprchlé ženy s dětmi a starší lidi.
/FOTOGALERIE/ Na berounském Husově náměstí probíhá materiální sbírka pro pomoc ukrajinským civilistům a vojákům. Akci iniciovala občanka Berouna Gabriela Myňko, jejíž část rodiny se nyní ukrývá ve sklepech ve městě Černihiv blízko ruských a běloruských hranic. „Sebemenší pomoc je vítána,“ říká Gabriela.
