/FOTO, VIDEO/ Ještě nedávno si osmiletá Hanna hrála doma s kočkou a psala s maminkou úkoly. Pochází od města Berehovo v Zakarpatské oblasti na západní Ukrajině, kde chodila do druhé třídy. Teď sedí na posteli o několik set kilometrů dál. V obecním kempu v jedné z chatek u rybníka poblíž vesnice Suchý na Blanensku. V ruce žmoulá plyšového delfína, kterého dostala na hranicích a s plachým úsměvem vítá návštěvu. Dětské oči alespoň na chvíli rozzáří přinesení plyšáci, čokoláda a pastelky.
Jednačtyřicetiletá Adriana Muchychka žije na jihu Čech od roku 2006. Letos zažila nejsmutnější narozeniny ve svém životě. Ve válce napadené vlasti setrvává její maminka i další příbuzní. Z Táborska posílá krajanům silný vzkaz. Putinovi se podle ní všechno zlo jednou vrátí.
Značná část Ukrajinců, kteří pracují na Vysočině, působí ve stavebních firmách. V případě, že by museli narukovat do války, by jejich výpadek pocítily zejména ty malé. Všechny se ale nyní soustředí zejména na přepravu jejich rodin k nám.
Zlaté kolečko sýra o průměru pár centimetrů výrazné chuti i aromatu. Tvarůžky jsou symbol města Loštice a zdejší „tvarůžková scéna“ zažívá v posledních letech velký boom. U jejího zrodu stála před dvanácti lety Tvarůžková cukrárna rodiny Poštulkových. „Snažili jsme se dát tvarůžkům další rozměr,“ říká Zdeňka Poštulková.
V Rusku se narodil a vystudoval tam střední školu. V Česku, kam na prahu dospělosti odešel, absolvoval vysokoškolské studium. Už dlouhé roky podniká na českém realitním trhu. I díky jeho práci mají tisíce rodin nový domov. Domov, který dnes tolik chybí ženám, dětem a seniorům prchajícím před válkou. I lidem, kteří na Ukrajině sice zůstávají, aby se postavili proti násilí, jejich domovy ale ničí zbraně okupantů.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Jsou vyčerpaní, zmatení, ale nesmírně vděční za to, že nacházejí bezpečné zázemí. Desítky uprchlíků z válkou zasažené Ukrajiny míří i do Slaného.
Už několik dnů řeší Kamil Hodulík, koordinátor sbírkové činnosti Charity Uherský Brod se svými kolegy nepřetržitý proud telefonátů s nabídkami pomoci ukrajinským uprchlíkům.
Rádi bychom pomohli konkrétním lidem a rodinám, kteří přicestují za svými rodinnými příslušníky do Klášterce nad Ohří, v současné době mapujeme ve spolupráci s místními firmami situaci.
Válečný konflikt na Ukrajině šokoval minulý týden celý svět. S hrůzou, kterou s sebou Putinova agrese přinesla, se ale zároveň zvedla také nebývalá vlna solidarity. Ukrajinským uprchlíkům se snaží z vlastní iniciativy pomoci hraničtí občané, zdejší Charita i místní radnice.
Manželé Bittmannovi ze Smržovky nabízí speciálně pedagogické poradenství a psychoterapeutické služby pro děti i rodiny. V době krize se vrhli na pomoc ukrajinským uprchlíkům. Ze Smržovky tak na hranice míří materiální pomoc. „Jsme v kontaktu s dobrovolnými hasiči na polsko-ukrajinských hranicích, tak víme, že nejdůležitější jsou spacáky, deky, hygienické potřeby a léky. V té zimě při čekání děti často nachladnou,“ přiblížila Lenka Bittmannová.
Je jim v průměru osm a půl roku a nástroje už do ruky vzít umějí. Nejmenší břeclavská muzika zahrála poprvé při otevírání břeclavského Centra pro rodinu. Za pěkný příspěvek, fotky a video děkujeme souboru Břeclavan.
/DOSLOVNÉ ZNĚNÍ DOPISU ADRESOVANÉHO RUSKÉMU PREZIDENTOVI/ Poslední přeživší z nacisty vypálené obce Ležáky Jarmila Doležalová zapíná každé ráno zpravodajství s nadějí, že nastane zázrak. Ale ten se nekoná, na Ukrajině pokračují velmi tvrdé boje.
Na to probuzení Jiří Preclík, původem ze Skuhrova nad Bělou, zřejmě nezapomene. A nejen on. To datum si dobře zapamatuje - 24. února 2022, den, kdy začala válka na Ukrajině. Jako zástupce velvyslance České republiky pracoval v Kyjevě už rok a půl a další dva roky práce na zdejší ambasádě ho ještě čekaly. Jenže přišla ruská invaze na Ukrajinu a s ní útok na její metropoli a další místa v zemi.
Situace, k níž nyní dochází na Ukrajině, nenechala chladné ani zástupce táborské radnice. Po prvním symbolickém kroku: vyvěšení ukrajinské vlajky v den útoku Ruska, přicházejí táborští radní i s konkrétní pomocí. Pro uprchlíky z Ukrajiny a také Ukrajince, kteří již v Táboře pracují, se město rozhodlo vyčlenit zhruba 40 bytů.
S hyenismem se setkává na ukrajinských hranicích karlovarský podnikatel, který pomáhá osobně s transportem válečných uprchlíků do České republiky. Poslal tam už několik vozidel s řidiči. Sám se ve středu ráno vrátil z místa a popisuje, čemu musel na vlastní oči přihlížet.
Studentka maturitního ročníku tachovského gymnázia Anna Šimandlová je dcerou ukrajinské maminky a českého tatínka. Narodila se v Česku, ale ve válkou zmítané Ukrajině má velkou část rodiny.
/GALERIE/ Ukrajinské vlajky v ochozech, jasné vzkazy směřující na východ, kde celý svět sleduje ruskou invazi na Ukrajinu, nebo modrožlutá srdce, třeba jen v logu na sociálních sítích. Také sportovním světem se žene vlna protiválečné solidarity, soucitný a jasný postoj ukázalo několik klubů a oddílů Olomouckého kraje.
Únava a obavy o osud zbytku rodiny a Ukrajiny, taky vděčnost za pomoc, kterou našli v Olomouci. To bylo možné na první pohled vyčíst ve tvářích válečných uprchlíků, kteří ve středu dopoledne dorazili do informačního a registračního střediska v budově olomouckého krajského úřadu. Byly mezi nimi hlavně ženy s dětmi.
Ve Strašecí myslí fotbalisté i na přítelkyně a manželky. A aby chlapi před startem soutěží byli o víkendu ještě na ženské straně polokoule a předčasně oslavili MDŽ, udělali si generálku před startem I. A třídy už v úterý večer v Rynholci. Na umělce tady porazili TJ Nové Sedlo po divočině 5:4. "Fotbalu bude o víkendech hodně, teď dostanou přednost rodiny, ženy a přítelkyně," usmál se hrající kouč Jan Mrázek.
Už téměř čtvrt století nabízí MC Cipísek v Prostějově své služby rodinám s malými dětmi, takže pomalu se do centra začnou vracet bývalá cipísčata, tentokrát ale v rolí rodičů. Poslední únorový týden oslavil prostějovský Cipísek totiž už své 23. narozeniny. Za příspěvěk děkujeme
Na českém žebříčku figuruje až na osmém místě, přesto patří k největším favoritkám nadcházejícího mistrovství republiky ve squashi. Olga Kolářová za svobodna Ertlová dokázala nejprestižnější domácí turnaj v minulosti už pětkrát vyhrát. Ba co více, na kurty se vrátila po každém ze tří porodů a vždy z toho byla medaile. Nyní „squashová maminka“ zvolila netradiční způsob přípravy. „Jsme s dětmi na horách. Lyžujeme, sáňkujeme a stavíme sněhuláky,“ hlásí vesele. Možná jí tento styl tréninku neposune blíže k míčku, ale rozhodně ji zocelí. „Lepší psychická příprava neexistuje. Syna jsem dneska málem přetrhla,“ směje se sympatická blondýnka.
/ROZHOVOR/ Statek U Jelínků Bylany je vyhlášeným místem kulturních setkání. Za koncerty tam jezdí nejen lidé z nedaleké Kutné Hory, ale i z celých středních Čech a Prahy. V uplynulých dnech se statek stal bezpečným útočištěm pro rodinu z Ukrajiny. Nabídnutá pomoc se nakonec změnila v drama se šťastným koncem.
/ROZHOVOR/ Statek U Jelínků Bylany je vyhlášeným místem kulturních setkání. Za koncerty tam jezdí nejen lidé z nedaleké Kutné Hory, ale i z celých středních Čech a Prahy. V uplynulých dnech se statek stal bezpečným útočištěm pro rodinu z Ukrajiny. Nabídnutá pomoc se nakonec změnila v drama se šťastným koncem.
Bydlí s dětmi u rodičů či v podnájmech, kde se tísní v jednom pokoji s kuchyní. Takový je současný obrázek mnoha mladých rodin ve Znojmě. Sehnat dostupné vlastní bydlení se podle mnoha z nich rovná zázraku. Nabídka volných bytů je mizivá a jejich cena se vyšplhala na dvojnásobek.
ROZHOVOR/ Ve své vlasti je původní profesí učitel, nyní pracuje ve zlínské Kovárně VIVA jako operátor výroby. Proto, aby svou rodinu doma na Ukrajině podporoval a uživil ji. „Rusko nezápasí s 250 tisíci vojáky ukrajinské armády. Bojují s 30 milionovým lidem. Celá Ukrajina se jim postavila,“ říká třiatřicetiletý Anatolij Gladčenko z Ukrajiny.
Sedmiletá Jaroslava Žuňová z ukrajinského Kyjeva je těžce postižená. Léky, kterých potřebuje spoustu, je nyní ve válečné zóně téměř nemožné sehnat. Její rodina nestihla včas utéct, válka je překvapila. V Pardubicích na ně čeká nový domov, do Česka se však v současné situaci nemají jak dostat. Z Kyjeva, kde zuří těžké boje, je momentálně nikdo neodveze. Vlastní auto nemají.
Nebudeme si nic nalhávat. Pokud jde o volbu materiálu, ze kterého se u nás stavějí rodinné domy, vítězí pořád na plné čáře ty zděné. A nic se na tom zřejmě nezmění ani v příštích letech. Přesto roste obliba dřevostaveb a řada investorů si chce postavit dům s vědomím, že šetří přírodu.
První rodina uprchlíků z Ukrajiny dorazila v pondělí 28. února do Šumperku. Další šumperská radnice očekává v následujících dnech. Ukrajincům nabízí pomoc řada obyvatel města.
Dlouhé roky pomáhal brněnským Drakům s péčí o hřiště v Zamilovaném hájku, kde až do roku 2006 nastupovali. Teď na oplátku pomohli oni jemu. Nejúspěšnější český baseballový klub vyslal v pátek na polsko-ukrajinskou hranici dvě dodávky pro osmašedesátiletého správce Nestora Wojtecka a jeho rodinu, která z Ukrajiny uprchla před válkou. „Taková pomoc je naprostá samozřejmost,“ říká prezident klubu Igor Kratochvíl.
/FOTOGALERIE/ Bez nezbytných léků, jen s pár potravinovými doplňky. Tak přijela do Prahy Ivanna Tsutsman, maminka dvouletého Marka a devítiletého Maksyma, která se syny uprchla z Ukrajiny.
/FOTOGALERIE/ Bez nezbytných léků, jen s pár potravinovými doplňky. Tak přijela do Prahy Ivanna Tsutsman, maminka dvouletého Marka a devítiletého Maksyma, která se syny uprchla z Ukrajiny.
/FOTO/ Zhruba šestnáct set kilometrů je vzdálený ukrajinský Dněpropetrovsk od Brna. Právě z tohoto města utekla před válkou Olga Aleksjejenková za svou dcerou, která je studentkou Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Cestovala téměř čtyři dny.
/FOTOGALERIE/ Třicetiletá Světlana se šestiletým synem společně s blízkými přáteli uprchli ze svých domovů v ukrajinské Dolyně, městě, které se nachází v Ivanofrankivské oblasti. V regionu, kde se nachází letiště, které bylo jedním z prvních cílů ruské armády. Zatímco ženy a děti musely město opustit, muži tam zůstali.
Gymnázium Mikuláše Koperníka v Bílovci poskytlo ubytování rodinným příslušníkům ukrajinských odborníků pracujících nejen v místních firmách. A připravuje se na příjezd dalších.
Babička Maria, která už skoro dvacet let žije a pracuje v Liberci, netrpělivě očekává příjezd své dcery a vnuka. Jsou na cestě z okupované Ukrajiny, cestují z oblasti od Dněpru. Mariin vnuk je navíc těžce postižený, na umělé výživě, a proto je odkázaný na pomoc maminky.
/FOTO, VIDEO/ Mostecký hotel Cascade ubytoval prvních třicet válečných uprchlíků z Ukrajiny. Další jsou na cestě. Lidé, úřady a neziskovky zahajují masivní pomoc.
Ukrajinu jsem projel na kole z východu na západ. Od Charkova přes Kyjev až po městečko Stryj, kde je i tahle fotka pořízena. Bylo to v roce 2016, tedy v době, kdy na Doněcku a Luhansku už nebylo bezpečno a já tam tedy nemohl ani projet. Za reportáž z páteční cesty na Ukrajinu a krásné vzpomínky velice děkujeme Tomáši Vejmolovi alias Tomíkovi na cestách.
/FOTOGALERIE/ Simona Keilová nemohla celou noc po ruské invazi na Ukrajinu takzvaně zabrat. Byla plná pocitů vzteku a zmaru. „Ráno jsem si byla jistá, že musíme něco udělat. Asi ještě nikdy předtím jsem neměla tak silnou potřebu pomoct, a to jsem vystudovala sociální práci,“ popsala začátek příběhu, který rychle nabral vysoké obrátky, matka dvou malých dětí a profesí baristka.
/FOTOGALERIE/ Simona Keilová nemohla celou noc po ruské invazi na Ukrajinu takzvaně zabrat. Byla plná pocitů vzteku a zmaru. „Ráno jsem si byla jistá, že musíme něco udělat. Asi ještě nikdy předtím jsem neměla tak silnou potřebu pomoct, a to jsem vystudovala sociální práci,“ popsala začátek příběhu, který rychle nabral vysoké obrátky, matka dvou malých dětí a profesí baristka.
/FOTO/ V Žatci probíhá sbírka na pomoc Ukrajincům, jejichž zemi v minulých dnech napadlo Rusko. Organizuje ji žatecký spolek Sedmikráska, cílem je pomoc rodinám s dětmi.
V tomto seriálu vám přinášíme osudy psích duší, které nalezly lásku a pochopení až poté, co si prožily své a často nehezké. Příběhy jednotlivých pejsků pro vás zpracovala Sylva Kaplanová, která je sama patronkou některých z nich. Teo, "tornádový pes", se zázrakem vyhnul nedávné přírodní katastrofě na Moravě a přes hromadu dalších problémů našel domov.
Organizátoři Třebíčského půlmaratonu hledají tátu šestiletého ukrajinského chlapce Ostapa. Ten by měl žít v Třebíči. Ostapa na ukrajinsko-polských hranicích vyfotografoval zpravodaj Filip Harzer, který jeho snímek umístil na sociální sítě. „Má za sebou nekonečné čekání v mrazu a ušel s babičkou Halinou, maminkou a sourozenci pětadvacet kilometrů pěšky až do Polska. Bez vody, čaje, pomoci. Čekal tu na něj otec Igor, který rodinu vezme do Třebíče. Pracuje tam,“ uvedl Harzer k fotografii.
1969. To byl rok, který změnil život Kennetha Branagha. Britský herec a režisér teď o něm natočil film. Jmenuje se Belfast, stejně jako město, kde vyrůstal a které v něm zanechalo silný iniciační otisk. Netřeba se bát politického snímku, Branagh se do svého dětství vrací pohledem devítiletého kluka – tolik mu totiž bylo, když musel severoirskou metropoli s rodiči opustit.
Strakonická nemocnice připravila pomoc pro své zaměstnance, kteří pocházejí z Ukrajiny. "V současné době jich v nemocnici pracuje více než deset. Jak na pozici lékařů a sester, tak v údržbě a úklidu," řekla tisková mluvčí nemocnice Kateřina Koželuhová.
Před ohrožením válkou zamíří do Vyškova. Rodině ze západní Ukrajiny nabídli podporu a přijetí zástupci malé vyškovské firmy Elekon. „Pomáháme s dopravou, legalizací pobytu, zajištěním ubytování, stravou a nabídkou nějaké práce v naší společnosti. Jedná se o pomoc v malém měřítku, ale je to aspoň něco,“ komentoval jednatel Pavel Novák.
Život Ervína Šolce byl plný absurdních situací, rozporů a protimluvů. Narodil se totiž v Sudetech v česko-německé rodině a dospíval za druhé světové války. Věřil komunistickým ideálům, ale vstoupil do Hitlerjugend a bojoval ve wehrmachtu. V padesátých letech usiloval o vstup do KSČ, ale nebyl přijat, přestože tisíce jiných v té době do strany naháněli hrozbami. Podezírali ho, že je západním špiónem, ale zároveň byl evidován jako spolupracovník komunistické Státní bezpečnosti… Pro web pametnaroda.cz příběh zpracovala Barbora Šťastná.
Žije na Moravě, rodinu má v Čechách ale srdcem je na Ukrajině. Mladá vysokoškolačka Ilnycka Roksolana žije v České republice od útlého dětství. Ve svých osmadvaceti letech se studentka olomoucké Univerzity Palackého nebojí veřejně vystupovat a otevřeně se staví proti Putinovi a okupaci své rodné země Ruskem.
Žije na Moravě, rodinu má v Čechách ale srdcem je na Ukrajině. Mladá vysokoškolačka Ilnycka Roksolana žije v České republice od útlého dětství. Ve svých osmadvaceti letech se studentka olomoucké Univerzity Palackého nebojí veřejně vystupovat a otevřeně se staví proti Putinovi a okupaci své rodné země Ruskem.
