Rozdílné jsou životy dětí z běžných rodin a osudy dítek z kojeneckých ústavů. Citlivě to vnímají i Bára Poláková a Dan Bárta, proto poprvé autorsky spolupracovali na klipu k ukolébavce Domů. Písní vyjadřují přesvědčení: „Stojí za to podporovat pěstounské rodiny, hledat nové pěstouny, dopřát dětem z kojeneckých ústavů pevnější citové vazby i prvotní jistoty.“
Málokdo z řidičů, kteří projíždějí obcí Hory, tuší, že hrázděný dům po pravé straně ve směru od Jenišova na Sokolov, kolem něhož už mnohokrát projeli, má tak zajímavou historii. Jen málokdo ví, že ukrývá mnoho pokladů. Od roku 1979 v něm žije rodina Neudertových.
Jako spousta firem, i neziskové organizace se musí popasovat s aktuální situací. „Přemýšleli jsme, jak vyjít naproti všem, kdo mají i přes nastalou situaci zájem pracovat na svém osobním rozvoji a po dohodě s lektory jsme přenesli naše aktuální kurzy do online prostředí. Je to ovšem výzva nejen pro lektory, ale i účastníky,“ vysvětluje problematiku předsedkyně Centra pro rodinu Ráj Hana Školoudová.
/ROZHOVOR/ Ve Větrném Jeníkově působí jako starosta Sboru dobrovolných hasičů Oldřich Baudyš. Lásku k hasičství má v krvi, zdědil ji totiž po svých rodičích a tradice v rodině pokračuje dál. „Manželka Milada s dcerou Veronikou mě podporují a drží palce, aby se nám dařilo. Syn jde v mých stopách a je již deset let také dobrovolným hasičem,“ uvedl Oldřich Baudyš. Jihlavskému deníku rád zodpověděl několik otázek, které přibližují jeho velkou zálibu.
„Nikdy nezapomenu na její poslední sbohem, které mně a svému řidiči dala před koncem roku, kdy tušila, že se zřejmě již neuvidíme,“ vzpomínal před časem na Olgu Havlovou její osobní strážce Karel Knotek. Od smrti první ženy Václava Havla uplynulo 25 let.
Nejdříve to vypadalo, že s hercem Davidem Matáskem povedeme rozhovor přes Skype, každý ze svého obydlí. Asi chápete, že se nám do toho moc nechtělo. Nakonec se ukázalo, že se můžeme sejít nedaleko hercova bydliště, v žižkovské Pracovně, aniž bychom tím porušili protiepidemická opatření. A to byla rozhodně lepší varianta.
Stavíme společně sněhuláky, tvoříme, zpíváme, cvičíme, inspirujeme rodiče, prostě cipískujeme. Akorát ne v realitě, ale po předvánočním otevření Mateřského centra Cipísek zase v síti.
Rozdílné jsou životy dětí z běžných rodin a osudy dítek z kojeneckých ústavů. Citlivě to vnímají i Bára Poláková a Dan Bárta, proto poprvé autorsky spolupracovali na klipu k ukolébavce Domů. Písní vyjadřují přesvědčení: „Stojí za to podporovat pěstounské rodiny, hledat nové pěstouny, dopřát dětem z kojeneckých ústavů pevnější citové vazby i prvotní jistoty.“
/FOTO/ Kvůli neustálému uzavírání restaurací skončil se svou dlouholetou profesí číšníka Lukáš Olexik z Klatov. Aby uživil svoji rodinu, vrhl se na zcela odlišný obor – detailing, což je péče o automobily. Dá se ale říci, že koronavir ho nakopl k plnění velkého snu.
Rozdílné jsou životy dětí z běžných rodin a osudy dítek z kojeneckých ústavů. Citlivě to vnímají i Bára Poláková a Dan Bárta, proto poprvé autorsky spolupracovali na klipu k ukolébavce Domů. Písní vyjadřují přesvědčení: „Stojí za to podporovat pěstounské rodiny, hledat nové pěstouny, dopřát dětem z kojeneckých ústavů pevnější citové vazby i prvotní jistoty.“
Přes dvanáct let si pravidelně oblékal kostým a v podobě Ježury, maskota fotbalového FC Vysočina, se staral o co nejlepší atmosféru při utkáních jihlavského celku. Ondřej Novotný, rodák z Dobronína, kde hraje divadlo a učí na základní škole, už takřka dva roky v přestrojení na fotbal nechodí. Přednost dostala rodina.
/24. DEN/ Téměř každé jídlo lze upravit do zdravější podoby, stačí dodržovat pár základních pravidel. Ani při hubnutí není potřeba ztrácet čas tím, že budete pro sebe vařit něco jiného než pro nehubnoucí členy rodiny.
Rozdílné jsou životy dětí z běžných rodin a osudy dítek z kojeneckých ústavů. Citlivě to vnímají i Bára Poláková a Dan Bárta, proto poprvé autorsky spolupracovali na klipu k ukolébavce Domů. Písní vyjadřují přesvědčení: „Stojí za to podporovat pěstounské rodiny, hledat nové pěstouny, dopřát dětem z kojeneckých ústavů pevnější citové vazby i prvotní jistoty.“
Stanislav Kolíbal oslavil v prosinci 95. narozeniny jako přední a stále aktivní výtvarník. V loňském roce zvítězil jeho návrh v soutěži na výtvarné ztvárnění stanice metra Nové Dvory na nové trase D a Národní galerie uspořádala ve Veletržním paláci jeho velkou výstavu. V padesátých letech ho spolužáci označili za „zrádce dělnické třídy“, v sedmdesátých letech nesměl v normalizačním Československu vystavovat, protože tehdejší výtvarné komise ho považovaly za podezřelého a nesrozumitelného „formalistu“.
S krátkými přestávkami to už bude téměř rok, co jsou rodiče se školními dětmi „zavření“ doma. Zejména ti, co jich mají více, by o náročné logistice distanční výuky, homeofficu a rodinných obědů mohli vyprávět. Ne vždy to ale musí být hrůzostrašné vyprávění volající po návštěvě psychiatra. Své o tom vědí i rodiče Michaela a Jan Kubešovi z Kutné Hory, kteří mají devítiletého Honzíka a sedmiletá dvojčátka Kačku a Pavlíka.
V letošním roce tomu bude 75 let, kdy 17. července 1946, právě v čase návštěvy tehdejšího prezidenta Československé republiky Dr. E. Beneše ve Slezsku - konkrétně v Opavě a v Hrabyni – přijel do Vřesiny primátor města Plzně JUDr. Karel Křepinský, aby uzavřel v rámci akce Budujeme Slezsko kmotrovskou smlouvu s Vřesinou. Tak se zrodilo něco, co v padesátých a šedesátých létech minulého století přerostlo u mnoha občanů Vřesiny a Plzně ve vzájemné přátelství.
Strakoničtí vojáci bojují s koronavirem na všech frontách. Pomáhají v nemocnicích, domovech pro seniory, působí v odběrových týmech a darují i rekonvalescentní plazmu, která se podává pacientům s těžkým průběhem onemocnění Covid-19. Aktuálně je nasazeno téměř padesát vojáků v šesti různých zařízeních.
Strakoničtí vojáci bojují s koronavirem na všech frontách. Pomáhají v nemocnicích, domovech pro seniory, působí v odběrových týmech a darují i rekonvalescentní plazmu, která se podává pacientům s těžkým průběhem onemocnění Covid-19. Aktuálně je nasazeno téměř padesát vojáků v šesti různých zařízeních.
Na slavnostní znovuotevření Šlechtovky ve Stromovce čekají Pražané dlouhá léta. Její dějiny jsou lemované katastrofami. Slavnou budovu dvakrát zničily plameny.
Výtvarník a všeuměl František Vacek se narodil 21. ledna 1941 v rodině obchodníka Františka Vacka na Zápeklí. Od roku 1947 Vackovi bydleli v tzv. „Bakalářském domě“ na Husově náměstí, později se přestěhoval zpět, kde v ulici Na Pěšince žije s rodinou dodnes.
Prosklený dům z lodních kontejnerů vyrostl takřka před očima za méně než osm měsíců. Marek Popálený se rozhodl vyměnit Olomouc za klidnější místo a do toho neobvyklého díla se pustil v Hranicích letos na jaře. Do novostavby se rodina leteckého inženýra nastěhovala vloni v prosinci a Vánoce tak trávili už ve svém, myšlenka ale pokračuje.
/FOTOGALERIE/ Prosklený dům z přepravních kontejnerů vyrostl v Hranicích před očima za méně než osm měsíců. Svépomocí ho postavil Marek Popálený pro svou rodinu. Ekologicky, levně a téměř v jedné osobě. Do novostavby se rodina leteckého inženýra nastěhovala vloni v prosinci a Vánoce tak trávili už ve svém, myšlenka ale pokračuje.
U pražského soudu začalo ve čtvrtek hlavní líčení v případu tragické smrti ostravského policisty Pavola Kikloše (31). Počátkem července ho v Praze při dopravní nehodě připravila o život opilá řidička. Další dva ochránci zákona utrpěli těžká zranění.
U pražského soudu začalo ve čtvrtek hlavní líčení v případu tragické smrti ostravského policisty Pavola Kikloše (31). Počátkem července ho v Praze při dopravní nehodě připravila o život opilá řidička. Další dva ochránci zákona utrpěli těžká zranění.
Jak si představujete závažný násilný trestný čin? Jako výpad neznámého člověka někde na prázdné ulici nebo v setmělém parku? Může být. Jenže těžce se ubližuje na zdraví a vraždí i mezi známými, spolubydlícími či dokonce v rodinném kruhu.
V úterý zemřel Zdeněk Sternberg, příslušník významného českého šlechtického rodu a majitel hradu v Českém Šternberku na Benešovsku a zámku Březina na Rokycansku. Když ho v květnu 1955 Hansobald Czernin oddával s Alžbětou, rozenou baronkou Hrubou-Gelenj, kostelník musel o události pomlčet.
/ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ „Byly to krásné roky,“ říká dojatě Milan Blaha z Moravské Třebové o devíti letech, kdy jeho rodině patřila Česká poštovna Anežka na Sněžce.
Lužicko-srbská umělkyně Hanka Krawcec pocházela z rodiny Bjarnata Krawce, významného muzikanta. Dne 13. března si připomínáme její sto dvacáté výročí narození. Narodila se 13. března 1901 v Drážďanech a zemřela 19. října 1990 ve Filipově. Mezi výtvarníky byla známá na Moravě, i když pocházela z Drážďan.
Už 18 let organizace Bunkr buduje v Moravskoslezském kraji bezpečná místa, kde nejen děti a mladí lidé, ale také rodiny a místní komunita nachází útočiště, pomoc a odpovědi.
Seriál Zločiny z archivu pokračuje. Nevídaně „barevné“ i mnohdy svébytným přístupem aktérů k pravdě a spravedlnosti bývají soudy Romů. Jeden takový popsal Deník 6. května 2008 pod titulkem „Olašskoromské málem drama o mnoha dějstvích“.
Seriál Zločiny z archivu pokračuje. Nevídaně „barevné“ i mnohdy svébytným přístupem aktérů k pravdě a spravedlnosti bývají soudy Romů. Jeden takový popsal Deník 6. května 2008 pod titulkem „Olašskoromské málem drama o mnoha dějstvích“.
/ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ „Byly to krásné roky,“ říká dojatě Milan Blaha z Moravské Třebové o devíti letech, kdy jeho rodině patřila Česká poštovna Anežka na Sněžce.
Mladé rodiny se zabydlují od přelomu roku ve třech desítkách městských startovacích bytů v novostavbě ve Vojtově ulici v Brně. Jsou součástí největší bytové výstavby města za poslední dekádu. Po nádechu v letech před pandemií však loni na jižní Moravě nastal u nových developerských projektů útlum.
Ještě před rokem 1989 uváděla tehdejší Československá televize původní třináctidílný seriál ze sklářského prostředí pod názvem Synové a dcery Jakuba skláře. Jeden starý úsobrnský sklář, který vedl rodovou kroniku, tehdy do televize napsal do pořadu Nad dopisy diváků. Mimo jiné napsal: Naše sklárny jsou sice malé, ale určitě se k nám přijeďte podívat. Ve sklárně v Úsobrně, která byla známá spíše pod názvem huť, pracovalo také mnoho mých předků. Mezi nimi i můj děda Josef. Pracoval jako brusič skla.
Nenávratně pryč jsou zřejmě doby, kdy děti hltaly písmenka v knížkách a časopisech – třeba i večer s baterkou pod peřinou, aby si rodiče nevšimli, že ještě nespí. Dnes se spíš kouká na displeje či monitory – a z ponocování se v leckterých rodinách nedělá žádná věda.
Nenávratně pryč jsou zřejmě doby, kdy děti hltaly písmenka v knížkách a časopisech – třeba i večer s baterkou pod peřinou, aby si rodiče nevšimli, že ještě nespí. Dnes se spíš kouká na displeje či monitory – a z ponocování se v leckterých rodinách nedělá žádná věda. Na Mělnicku se to ve srovnání s celokrajským průměrem rýsuje ještě o něco výrazněji.
Koronavirus ovlivnil životy lidí po celém světě. Jak vnímali příchod Vánoc na pozadí pandemie studenti střední školy si budete moci přečíst v rámci nového seriálu - Studentské reflexe: Vánoce ve stínu pandemie. Ten vznikl ve spolupráci se studenty a pedagogy Obchodní akademie v Prostějově. Každou středu tak na našem webu najdete vždy dvě úvahy. Příjemné čtení.
Podmíněný trest nebo pokuta za přestupek. Za sérii incidentů, které se odehrály loni v červenci mezi znesvářenými rodinami olašských Romy, padly tresty.
Tereza Hubáčková z Prahy se jako pěstounka na přechodnou dobu pět let starala o miminka. Místo jejich rodičů o ně pečovala od jejich narození do okamžiku, kdy si je převzali osvojitelé nebo dlouhodobí pěstouni, pokud se nemohly vrátit do původní rodiny. S manželem jim postupně prošlo rukama celkem osm dětí. Před třemi lety ale tuto činnost musela přerušit – kvůli psychickému vyčerpání i nedostatku peněz.
Kalábrijská mafie. 325 jejích členů na konci minulého týdne zasedlo do soudních lavic. Ve speciální podzemní síni. Obžalovaných je ale mnohem více, přes 400.
Osmatřicet a půl roku. Na tak dlouho připravili komunisté o normální život Božetěcha Kostelku a jeho rodinu. Po únorovém převratu v roce 1948 postupně zatkli jeho otce, nejstaršího bratra i matku. Kostelku a jeho dva bratry přiřadili na vojně k pomocným technickým praporům. „Doma zbyly po zatčení rodičů a bratra jen holé stěny. Z nás se stali černí baroni. Já si konec služby odbyl na šachtě v Ostravě. Když jsem se vrátil z vojny a oženil, měl jsem problém sehnat bydlení,“ vypráví pamětník.
V pondělí 18. ledna uplyne 73 let od prvního transportu plzeňských Židů do koncentračních táborů. V dalším z příběhů ze sbírky Paměť národa vzpomínal na tu dobu Hanuš Salz.