Život Miroslava, kterému je dnes 17 let, byl na samém startu obtížný. Narodil se předčasně, s mozkovou obrnou a těžkým kombinovaným postižením. Oba rodiče pocházeli ze sociálně slabšího zázemí a ani jeden z nich už nežije. Novorozenec, který byl nechtěným dítětem, putoval do kojeneckého ústavu a následně do domova pro osoby se zdravotním postižením v Medlovicích. Až tam si ho všimla pečovatelka, která si chlapce okamžitě zamilovala, a ačkoli znala rozsah jeho postižení, rozhodla se ho osvojit do pěstounské péče. Nová rodina aktuálně shání finanční prostředky na nákladné intenzivní rehabilitace.
Děj komedie Do hrobky tanečním krokem, kterou můžete sledovat díky YouTube vysílání, se odehrává za mlhavého podzimního večera v tajemném sídle rodiny Tombových.
Děj komedie Do hrobky tanečním krokem, kterou můžete sledovat díky YouTube vysílání, se odehrává za mlhavého podzimního večera v tajemném sídle rodiny Tombových.
Děj komedie Do hrobky tanečním krokem, kterou můžete sledovat díky YouTube vysílání, se odehrává za mlhavého podzimního večera v tajemném sídle rodiny Tombových.
Pátý ročník charitativní dražby obrazů malovaných dětmi byl výjimečný. Dražbu uspořádala mateřská škola Ekolandia tentokrát bez účasti rodičů a to na WhatsApp skupině zřízené právě pro tyto účely. Do dražby se rodiče mohli připojit od pondělí 30. 11. do pátku 11. 12. do 13 hodin. Výtěžek poputuje ve prospěch RC Routa, která spolupracuje se sociálně slabými rodinami a dále jsme se rozhodli podpořit Dům s pečovatelskou službou v Čelákovicích.
Vánoce v Keni nejsou o dárcích, ale o rodinné pospolitosti. Lidé, kteří žijí v chudinských čtvrtích, celý rok šetří na autobusovou jízdenku, aby mohli Vánoce strávit na venkově. V místě, odkud pocházejí. A se svou rodinou.
Život Miroslava, kterému je dnes 17 let, byl na samém startu obtížný. Narodil se předčasně, s mozkovou obrnou a těžkým kombinovaným postižením. Oba rodiče pocházeli ze sociálně slabšího zázemí a ani jeden z nich už nežije. Novorozenec, který byl nechtěným dítětem, putoval do kojeneckého ústavu a následně do domova pro osoby se zdravotním postižením v Medlovicích. Až tam si ho všimla pečovatelka, která si chlapce okamžitě zamilovala, a ačkoli znala rozsah jeho postižení, rozhodla se ho osvojit do pěstounské péče. Nová rodina aktuálně shání finanční prostředky na nákladné intenzivní rehabilitace.
Vánoce v Keni nejsou o dárcích, ale o rodinné pospolitosti. Lidé, kteří žijí v chudinských čtvrtích, celý rok šetří na autobusovou jízdenku, aby mohli Vánoce strávit na venkově. V místě, odkud pocházejí. A se svou rodinou. Keňané obvykle začínají cestovat na venkov začátkem prosince a zůstávají tam celý měsíc včetně Silvestra. Někdy se vidí se svou rodinou jenom jednou za rok, právě o Vánocích. Ale ne každému z nich se to však poštěstí.
Vánoce v Keni nejsou o dárcích, ale o rodinné pospolitosti. Lidé, kteří žijí v chudinských čtvrtích, celý rok šetří na autobusovou jízdenku, aby mohli Vánoce strávit na venkově. V místě, odkud pocházejí. A se svou rodinou. Keňané obvykle začínají cestovat na venkov začátkem prosince a zůstávají tam celý měsíc včetně Silvestra. Někdy se vidí se svou rodinou jenom jednou za rok, právě o Vánocích. Ale ne každému z nich se to však poštěstí.
Tradičně se charitní služby, které pomáhají rodinám v těžkých životních situacích, zapojují do předvánočních projektů Krabice od bot a Strom splněných přání. I přes letošní náročný rok, který byl ve znamení koronavirových opatření a nejrůznějších komplikací, byli lidé velmi štědří.
Vánoce v Keni nejsou o dárcích, ale o rodinné pospolitosti. Lidé, kteří žijí v chudinských čtvrtích, celý rok šetří na autobusovou jízdenku, aby mohli Vánoce strávit na venkově. V místě, odkud pocházejí. A se svou rodinou. Keňané obvykle začínají cestovat na venkov začátkem prosince a zůstávají tam celý měsíc včetně Silvestra. Někdy se vidí se svou rodinou jenom jednou za rok, právě o Vánocích. Ale ne každému z nich se to však poštěstí.
Vánoce v Keni nejsou o dárcích, ale o rodinné pospolitosti. Lidé, kteří žijí v chudinských čtvrtích, celý rok šetří na autobusovou jízdenku, aby mohli Vánoce strávit na venkově. V místě, odkud pocházejí. A se svou rodinou. Keňané obvykle začínají cestovat na venkov začátkem prosince a zůstávají tam celý měsíc včetně Silvestra. Někdy se vidí se svou rodinou jenom jednou za rok, právě o Vánocích. Ale ne každému z nich se to však poštěstí.
Betlémské světlo v oddíle rozdáváme asi od roku 2008. Několikrát jsme pro něj zajeli i do Vídně. A ani letos jsme navzdory nepříznivým podmínkám tradici rozdávání nepřerušili.
Vánoce v Keni nejsou o dárcích, ale o rodinné pospolitosti. Lidé, kteří žijí v chudinských čtvrtích, celý rok šetří na autobusovou jízdenku, aby mohli Vánoce strávit na venkově. V místě, odkud pocházejí. A se svou rodinou. Keňané obvykle začínají cestovat na venkov začátkem prosince a zůstávají tam celý měsíc včetně Silvestra. Někdy se vidí se svou rodinou jenom jednou za rok, právě o Vánocích. Ale ne každému z nich se to však poštěstí.
Vánoce v Keni nejsou o dárcích, ale o rodinné pospolitosti. Lidé, kteří žijí v chudinských čtvrtích, celý rok šetří na autobusovou jízdenku, aby mohli Vánoce strávit na venkově. V místě, odkud pocházejí. A se svou rodinou. Keňané obvykle začínají cestovat na venkov začátkem prosince a zůstávají tam celý měsíc včetně Silvestra. Někdy se vidí se svou rodinou jenom jednou za rok, právě o Vánocích. Ale ne každému z nich se to však poštěstí.
Vánoce v Keni nejsou o dárcích, ale o rodinné pospolitosti. Lidé, kteří žijí v chudinských čtvrtích, celý rok šetří na autobusovou jízdenku, aby mohli Vánoce strávit na venkově. V místě, odkud pocházejí. A se svou rodinou. Keňané obvykle začínají cestovat na venkov začátkem prosince a zůstávají tam celý měsíc včetně Silvestra. Někdy se vidí se svou rodinou jenom jednou za rok, právě o Vánocích. Ale ne každému z nich se to však poštěstí.
Vánoce v Keni nejsou o dárcích, ale o rodinné pospolitosti. Lidé, kteří žijí v chudinských čtvrtích, celý rok šetří na autobusovou jízdenku, aby mohli Vánoce strávit na venkově. V místě, odkud pocházejí. A se svou rodinou. Keňané obvykle začínají cestovat na venkov začátkem prosince a zůstávají tam celý měsíc včetně Silvestra. Někdy se vidí se svou rodinou jenom jednou za rok, právě o Vánocích. Ale ne každému z nich se to však poštěstí.
Vánoce v Keni nejsou o dárcích, ale o rodinné pospolitosti. Lidé, kteří žijí v chudinských čtvrtích, celý rok šetří na autobusovou jízdenku, aby mohli Vánoce strávit na venkově. V místě, odkud pocházejí. A se svou rodinou. Keňané obvykle začínají cestovat na venkov začátkem prosince a zůstávají tam celý měsíc včetně Silvestra. Někdy se vidí se svou rodinou jenom jednou za rok, právě o Vánocích. Ale ne každému z nich se to však poštěstí.
Vánoce v Keni nejsou o dárcích, ale o rodinné pospolitosti. Lidé, kteří žijí v chudinských čtvrtích, celý rok šetří na autobusovou jízdenku, aby mohli Vánoce strávit na venkově. V místě, odkud pocházejí. A se svou rodinou. Keňané obvykle začínají cestovat na venkov začátkem prosince a zůstávají tam celý měsíc včetně Silvestra. Někdy se vidí se svou rodinou jenom jednou za rok, právě o Vánocích. Ale ne každému z nich se to však poštěstí.
Život Miroslava, kterému je dnes 17 let, byl na samém startu obtížný. Narodil se předčasně, s mozkovou obrnou a těžkým kombinovaným postižením. Oba rodiče pocházeli ze sociálně slabšího zázemí a ani jeden z nich už nežije. Novorozenec, který byl nechtěným dítětem, putoval do kojeneckého ústavu a následně do domova pro osoby se zdravotním postižením v Medlovicích. Až tam si ho všimla pečovatelka, která si chlapce okamžitě zamilovala, a ačkoli znala rozsah jeho postižení, rozhodla se ho osvojit do pěstounské péče. Nová rodina aktuálně shání finanční prostředky na nákladné intenzivní rehabilitace.
/ROZHOVOR/ Z rádia hraje country, do toho je na stole sushi a navrch sklenice vody. V podstatě ideální odpočinkový scénář amerického basketbalisty Haydena Daltona. Čtyřiadvacetiletý rodák z Colorada druhou sezonu hájí barvy šestnáctinásobného mistra z Nymburka. „Snažím se být mostem mezi trenérem a dalšími cizinci. Snad se mi to i daří,“ říká v rozhovoru Hayden Dalton.
/ROZHOVOR/ Z rádia hraje country, do toho je na stole sushi a navrch sklenice vody. V podstatě ideální odpočinkový scénář amerického basketbalisty Haydena Daltona. Čtyřiadvacetiletý rodák z Colorada druhou sezonu hájí barvy šestnáctinásobného mistra z Nymburka. „Snažím se být mostem mezi trenérem a dalšími cizinci. Snad se mi to i daří,“ říká v rozhovoru Hayden Dalton.
/ROZHOVOR/ Z rádia hraje country, do toho je na stole sushi a navrch sklenice vody. V podstatě ideální odpočinkový scénář amerického basketbalisty Haydena Daltona. Čtyřiadvacetiletý rodák z Colorada druhou sezonu hájí barvy šestnáctinásobného mistra z Nymburka. „Snažím se být mostem mezi trenérem a dalšími cizinci. Snad se mi to i daří,“ říká v rozhovoru Hayden Dalton.
V době, kdy se lidé chystali na oslavu nejkrásnějších svátků v roce, postihlo rodinu Fenikových z Ohrazenice obrovské neštěstí. Přišli o to nejcennější, o co mohou rodiče přijít - o syna. Miroslav zahynul při požáru svého domu, když se snažil zachránit život své manželce Karolíně a synkovi Mirečkovi.
Když přírodu pokryje sníh, můžete vyzkoušet zábavu našich předků. Sněžnice. Překonáte na nich závěje, pláně, pole a všechny kopce v okolí. Stačí je nazout a vyrazit.
Tradičně se charitní služby, které pomáhají rodinám v těžkých životních situacích, zapojují do předvánočních projektů Krabice od bot a Strom splněných přání. I přes letošní náročný rok, který byl ve znamení koronavirových opatření a nejrůznějších komplikací, byli lidé velmi štědří.
Markétu Báťovou znají lidé po celé Vysočině, pracuje totiž v rádiu. Kromě toho myslí i na druhé, už téměř dvacet let se podílí na benefici „Přijďte na koncert, pomůžete“. Když to ještě bylo možné, navštěvovala také domovy seniorů nebo handicapované. V době před koronavirem moderovala řadu akcí, ze kterých se vždy ráda vracela ke své rodině domů do Brtnice.
/PŘEHLED CEN/ Dobrá zpráva pro obyvatele Třebíčska. Domácnosti si hlouběji do kapes nesáhnou, většina poplatků za energie zůstává stejná. Někteří dokonce ušetří.
/FOTO/ Končíme, zní z Domu řemesel v Kryštofově Údolí. Jedno z oblíbených turistických lákadel v malebné vesnici nedaleko Liberce lidé mohli naposledy navštívit na Štěpána.
Novorozenecké oddělení Klatovské nemocnice obdrželo deset nových kufříků od Nadačního fondu La Vida, který projektem Život v kufříku pomáhá opuštěným novorozencům uchovat informace o prvních měsících života.
Lidé, kteří žijí v Keni v chudinských čtvrtích, celý rok šetří na autobusovou jízdenku, aby mohli Vánoce strávit na venkově. V místě, odkud pocházejí. A se svou rodinou. Keňané obvykle začínají cestovat na venkov začátkem prosince a zůstávají tam celý měsíc včetně Silvestra. Někdy se vidí se svou rodinou jenom jednou za rok, právě o Vánocích. Ale ne každému z nich se to však poštěstí.
Vánoce v Keni nejsou o dárcích, ale o rodinné pospolitosti. Lidé, kteří žijí v chudinských čtvrtích, celý rok šetří na autobusovou jízdenku, aby mohli Vánoce strávit na venkově. V místě, odkud pocházejí. A se svou rodinou. Keňané obvykle začínají cestovat na venkov začátkem prosince a zůstávají tam celý měsíc včetně Silvestra. Někdy se vidí se svou rodinou jenom jednou za rok, právě o Vánocích. Ale ne každému z nich se to však poštěstí.
Vánoce by měly být časem míru, pokoje, radosti, štědrosti a láskyplného soužití, ne vždy v historii tomu tak ale bylo. Naši předci se však pokoušeli tento svátek prožít, jak náleží, i v situaci, kdy kolem nich zuřily války nebo smrtelné epidemie.
Uplynulý rok, poznamenaný pandemií covidu-19, lidi sice rozděloval, zároveň je ale v mnohém i sblížil. V tradičním vánočním proslovu to řekla britská královna Alžběta II. V řeči, která trvala necelých pět minut, poděkovala zdravotníkům i dalším dobrovolníkům, kteří pomáhali v Británii a dalších částech světa v boji s koronavirem.
Tradiční oslava Vánoc doma v rodinném kruhu, ale třeba i na pláži v Izraeli nebo v lehce zasněženém Finsku. Volejbalistky Olomouce jsou během vánočních svátků rozeběhnuté po různých koutech Evropy.
Vánoce v Keni nejsou o dárcích, ale o rodinné pospolitosti. Lidé, kteří žijí v chudinských čtvrtích, celý rok šetří na autobusovou jízdenku, aby mohli Vánoce strávit na venkově. V místě, odkud pocházejí. A se svou rodinou.
S vánočním časem více než v jiném období roku doléhá na lidi v nouzi jejich tíživá situace. Posláním broumovského Centra pro rodinu je pomáhat těm, kteří se dlouhodobě nacházejí v nepříznivé sociální situaci. A minulé měsíce ukázaly, že umí pomoci tam, kde je právě třeba.
Na společnou plavbu pod značkou Archport se architekti David Dvořák a Vojtěch Hybler vydali už během studií. Upozornili na sebe hned prvním projektem Dům Babu, na který navázali mnoha dalšími realizacemi, jejichž společným znamením je snaha o jasnou a zřetelnou geometrii a propracovanost technických detailů.
/ROZHOVOR/ „Radím lidem, aby co nejvíce využívali technologie, které dnes umožňují bez problémů nejen přenos hlasu, ale i obrazu, takže se mohou navzájem vidět. Volat známým, přátelům. Nebát se toho, že budu někoho rušit, protože si myslím, že se v tomto období nechá hodně lidí rádo vyrušit,“ radí děčínský evangelický farář Tomáš Matějovský před vánočními svátky a přelomem roku.
Mezi selským stavebním a hrázděnkou se povalují zbytky sněhu a horský vítr šlehá do tváří. Světlo uvnitř stavení zve ale dál. Dveře jsou otevřené, třebaže je Štědrý den.
Kdo dostává k Vánocům průměrně tři dárky, ten jich ve třiceti rozbalil pod stromečkem devadesát, ve čtyřiceti sto dvacet a v sedmdesáti více než dvě stě. Přes ohromné množství balíčků s jejich jménem, které lidem za život během Štědrých dnů projde pod rukama, si ten jeden výjimečný dárek pamatují celý život. Jaký byl ten váš?
Vládou vyhlašený nouzový stav a různá optaření proti šíření nového typu koronaviru stoply kulturní akce na Lounsku a Žatecku. I přes všechny zákazy lze podnikat výlety do přírody, vyzvednout si Betlémské světlo či se začíst do nějaké knihy.
/ROZHOVOR/ Římskokatolický farář Otec Roman Dvořák už roky patří mezi významné osobnosti Strakonic i celého regionu. A nejen jako církevní hodnostář, ale i jako člověk, který dokáže zachovat zdravý úsudek i v těch nejvyhrocenějších situacích.
Zatímco jarní vlnu koronavirové pandemie hranický Domov seniorů zvládl, letošní podzim se hluboce vryje do paměti nejen klientům, jejím rodinným příslušníkům, ale také zaměstnancům a všem, kteří podali domovu pomocnou ruku v té největší krizi. Covidem-19 se zde nakazila jedna třetina klientů z 215, onemocnění se nevyhnulo ani zaměstnancům, nakaženo jich bylo šedesát procent ze 134.
Velikonoce v jednom z prvních přímých on-line přenosů z kostela sv. Vavřince, bohoslužba na Boží hod vánoční jen s omezeným počtem věřících. Rok, který jsme prožili uprostřed koronavirové pandemie, byl plný zvratů.
