Obavy, že koronavirový lockdown rozeštve rodiny nezvládající soužití se svými nejbližšími po 24 hodin denně, se nepotvrdily. I když si rodiny musely v uplynulých měsících poradit s tím, že kvůli opatřením pro omezení šíření onemocnění covid-19 bylo třeba zvládat chod domácnosti doplněný třebas i home office prací obou rodičů a k tomu ještě distanční výuku dětí, což se neobešlo bez ústupků a někdy i konfliktních situací, problémy se nevyhrocovaly. Alespoň ne natolik, aby se to bezprostředně projevovalo rozpadem rodin.
Obavy, že koronavirový lockdown rozeštve rodiny nezvládající soužití se svými nejbližšími po 24 hodin denně, se nepotvrdily. I když si rodiny musely v uplynulých měsících poradit s tím, že kvůli opatřením pro omezení šíření onemocnění covid-19 bylo třeba zvládat chod domácnosti doplněný třebas i home office prací obou rodičů a k tomu ještě distanční výuku dětí, což se neobešlo bez ústupků a někdy i konfliktních situací, problémy se nevyhrocovaly. Alespoň ne natolik, aby se to bezprostředně projevovalo rozpadem rodin.
/ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ Richard Krajčo poskytl Deníku exkluzivní rozhovor nejen o novém albu Halywůd, o tom, jak mu chybělo živé hraní, o chození po horách či domácích pracích. Mezitím fotil s kapelou snímky k nové desce na haldě Ema v Ostravě a přidal také svůj otisk na chodníku slávy na Stezce Valašce na Pustevnách.
/ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ Není to tak dávno, kdy fotbalový obránce Vladimír Coufal kopal I.A třídu za Bílovec. Rodák z Ludgeřovic byl pro ostravský Baník slabým hráčem. Otrávit se ale nenechal. Pracoval na sobě a postupnými krůčky se dostal až do anglické Premier League, kde patří k oporám West Hamu.
Ve věku 96 let dnes ráno zemřel válečný veterán Tomáš Lom, který byl spolu s dalšími Čechy a Slováky příslušníkem britského královského letectva (RAF). Informoval o tom Deník N a ČTK to potvrdila rodina. Poslední rozloučení se uskuteční v úzkém rodinném kruhu. Soustrast vyjádřil ministr obrany Lubomír Metnar, poslanci na dnešní schůzi uctili Lomovu památku minutou ticha.
Česká republika si připomíná třicet let od doby, kdy naše území opustila ruská armáda. Poslední transport se sovětskými vojáky přejel přes hranice 21. června 1991. Odsun trval už několik měsíců a 21. srpna roku 1990 začali vojáci opouštět i Zdechovice, kde našli útočiště na tamním zámku.
Od roku 2019 trenéři Orla Vyškov plánují „společné tréninky s rodiči“ jako součást výzvy Atletika pro děti, Atletika pro rodinu. Covidová doba nebyla přející pro tyto akce, které si děti a jejich rodiče zamilovali, ale opět je to zde.
Lidé se budou moci v pátek rozloučit s herečkou Libuší Šafránkovou v kostele v Praze na Spořilově, který bude otevřen od 10.00 do 14.00. Smuteční mše začne v 16.00 v kruhu rodiny a přátel, zájemci ji ale budou moci sledovat na velkoplošných obrazovkách před kostelem. Přenos z této smuteční mše bude rovněž živě vysílat Česká televize, uvedly dnes v tiskové zprávě ministerstvo kultury a Národní divadlo, které se na přípravě posledního rozloučení s herečkou podílejí. Libuše Šafránková zemřela 9. června ve věku 68 let.
/FOTOGALERIE/ Žádný zvrat, vše dopadlo podle očekávání. Fotbalový obránce a člen širšího kádru reprezentace Patrizio Stronati přestupuje do maďarského Puskáse. Druhý celek uplynulé sezony tamní nejvyšší soutěže tak dotáhl do konce značnou snahu, která trvala už od zimy.
Staral se o zdraví dospělých i dětí. Přesto mu to nikdo k dobru nepřičetl. Z Ústí nad Labem, kde pracoval od roku 1907 jako lékař, musel Rudolf Wohrizek odejít po záboru pohraničí v roce 1938 do Poděbrad, aby si zachránil život. Provázela jej manželka Erna a syn Heinz. Jako židé nakonec museli nastoupit do transportu. Nejprve do Terezína, poté do koncentračního tábora Trawniki. To se stalo 9. června 1942.
„V této kanceláři bychom spolu mohli jednat již před 130 lety. V březnu roku 1891 tu založil firmu můj dědeček,“ začíná své vyprávění Ivan Hoffmann, ředitel chrudimské firmy Hoffmann, který navázal po revoluci na rodinnou tradici. Sám měl spoustu nových vizí a nápadů. Na začátku devadesátých let obnovil fungování rodinné firmy. Navázal na její obchodní činnost, modelovou tvorbu a designérství. Tuto činnost rozšířil o stavební činnost a zároveň si otevřel zlatnictví.
Lubomír Kulhavý z Českých Libchav na Orlickoústecku byl ještě před čtyřmi roky aktivní muž v nejlepších letech. S manželkou cestovali, sám se zajímal o motorky, se synem organizoval klubové srazy automobilů Alfa Romeo a pracoval ve firmě, která vyrábí autobusy. Život se Lubomírovi i celé jeho rodině změnil v roce 2017.
Komunikovat a vycházet s ostatními pokud možno bez hádek a křiku není vždy snadné. Ve vztahu rodič–dítě někdy inklinujeme k autoritativním metodám à la „mlč a poslouchej“ či nikterak zle míněným větám jako „to nic není, to přejde“. Problémy doma lze ale začít řešit i z jiného konce: můžeme zkusit naše děti poslouchat a pochopit. Tím si zároveň otevíráme cestu k tomu, aby ony pochopily nás.
V pěstounské péči bylo loni na sklonku roku ve středních Čechách podle evidencí krajského úřadu 1291 dítě; devět z nich se zdravotním postižením. Dlouhodobě platí, že jako pěstouni zpravidla figurují příbuzní.
V tomto seriálu vám přinášíme osudy psích duší, které nalezly lásku a pochopení až poté, co si prožily své a často nehezké. Příběhy jednotlivých pejsků pro vás zpracovala Sylva Kaplanová, která je sama patronkou některých z nich. Dnes si můžete přečíst o tom, že i mladí pejskové to často nemají jednoduché, a místo péče a poznávání světa zažívají něco zcela jiného…
/PŘÍBĚH/ Lubomír Kulhavý z Českých Libchav byl ještě před čtyřmi roky aktivní muž v nejlepších letech. S manželkou cestovali, sám se zajímal o motorky, se synem organizoval klubové srazy automobilů Alfa Romeo a pracoval ve firmě, která vyrábí autobusy. Život se Lubomírovi i celé jeho rodině změnil v roce 2017.
Nedělní vzpomínka na obyvatele osady Ležáky byla stejně jako vloni důstojná, obešla se bez slov a gest zapálených řečníků, kteří v minulosti přijížděli do pietního území s hlavním úmyslem: zviditelnit se. Místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová ani ministr kultury Lubomír Zaorálek nebo pozvaní zástupci politických stran se mikrofonu nechopili, jen položili věnec k pomníku Kniha obětí.
/ROZHOVOR/ Řada lidí ji zná jako usměvavou černovlásku s reflexní vestou s logem BESIPu. Řeč je o Veronice Vošické Buráňově, krajské koordinátorce právě této organizace, která působí na poli bezpečnosti na silnicích. Auta ale miluje, i když firemní úbor odhodí. „S trochou nadsázky se dá říct, že jsem vyrostla v garáži. Taťka mě brával i na závody. Příjmení Buráň na Havlíčkobrodsku něco znamená, můj děda totiž celý život pracoval v oblasti pneumatik a otevřel mi dveře do světa motorismu,“ svěřuje se.
Nesnídají a trpí sociálním jetlagem, celkově si ale české děti v mezinárodním srovnání nevedou špatně. Jedí dostatek ovoce a zeleniny, sportují a sociální sítě užívají sobě ku prospěchu. „Občas zíráme, jaké má veřejnost o českých dětech představy,“ říká Michal Kalman, který vede českou část mezinárodní studie srovnávající životní styl dětí z padesáti zemí.
Původně učila na prvním stupni základní školy, po poslední mateřské dovolené už se ale za katedru nevrátila. Veronika Svobodová působí jako lektorka a mentorka v oblasti vzdělávání. Na Boleslavsku a Kolínsku spolupracuje s místními akčními plány rozvoje vzdělávání.
Určitě je ve svém okolí máte. Páry, které se poznaly v pubertě, a klape jim to i po dvaceti a více letech. Nehádají se, založily rodinu, je to ten pár, který poznáte, už když vejde do dveří. „My jsme se pro sebe vychovali. Víme, co má ten druhý rád, a snažíme se vycházet si vstříc,“ říká jedna z těchto šťastných žen. Co si od takových párů vzít? A proč není dobré házet všechny do jednoho pytle? Vztahy „od puberty“ mají i svá proti.
Každý z nás ve svém životě něco někdy ztratíme. Ať jsou to klíče, peníze, sluneční brýle, deštník, kniha. Jenže jsou to jen hmotné věci, které jdou nahradit koupí nových, často lepších. Jenže co pak, když nás postihne ztráta jiná, duchovní, kterou nelze už nijak a ničím vyplnit a nahradit. Jak si s tím vůbec poradit. Když v životě ztratíte partnera, dítě, prarodiče.
Každý z nás ve svém životě něco někdy ztratíme. Ať jsou to klíče, peníze, sluneční brýle, deštník, kniha. Jenže jsou to jen hmotné věci, které jdou nahradit koupí nových, často lepších. Jenže co pak, když nás postihne ztráta jiná, duchovní, kterou nelze už nijak a ničím vyplnit a nahradit. Jak si s tím vůbec poradit. Když v životě ztratíte partnera, dítě, prarodiče.
Každý z nás ve svém životě něco někdy ztratíme. Ať jsou to klíče, peníze, sluneční brýle, deštník, kniha. Jenže jsou to jen hmotné věci, které jdou nahradit koupí nových, často lepších. Jenže co pak, když nás postihne ztráta jiná, duchovní, kterou nelze už nijak a ničím vyplnit a nahradit. Jak si s tím vůbec poradit. Když v životě ztratíte partnera, dítě, prarodiče.
Každý z nás ve svém životě něco někdy ztratíme. Ať jsou to klíče, peníze, sluneční brýle, deštník, kniha. Jenže jsou to jen hmotné věci, které jdou nahradit koupí nových, často lepších. Jenže co pak, když nás postihne ztráta jiná, duchovní, kterou nelze už nijak a ničím vyplnit a nahradit. Jak si s tím vůbec poradit. Když v životě ztratíte partnera, dítě, prarodiče.
Každý z nás ve svém životě něco někdy ztratíme. Ať jsou to klíče, peníze, sluneční brýle, deštník, kniha. Jenže jsou to jen hmotné věci, které jdou nahradit koupí nových, často lepších. Jenže co pak, když nás postihne ztráta jiná, duchovní, kterou nelze už nijak a ničím vyplnit a nahradit. Jak si s tím vůbec poradit. Když v životě ztratíte partnera, dítě, prarodiče.
Tento víkend bude opravdu plný akcí! Navštívit budete moct Veggie party v Chodouni nebo food festival v Dobřichovicích. To a mnohem více vám přinášíme v našich víkendových tipech.
Začínal na pastvě, žil bezstarostný život. Jenže v roce 1991 vypukla v Jugoslávii válka a malý Luka Modrič ztratil svého dědečka i střechu nad hlavou. S rodinou utekl do Zadaru, kde začal udivovat svým fotbalovým umem. Z rodného Chorvatska poté odešel do světa, kde odstartoval velkou kariéru. Je vicemistrem světa, vyhrál Ligu mistrů nebo Zlatý míč. A v pátek potrápí i českou defenzivu.
Vzala skateboard, odešla z domova a od té chvíle se neozvala. Policie pátrá po dvanáctileté dívce z Ústí nad Labem, o které rodina nemá žádné informace.
Každý z nás ve svém životě něco někdy ztratíme. Ať jsou to klíče, peníze, sluneční brýle, deštník, kniha. Jenže jsou to jen hmotné věci, které jdou nahradit koupí nových, často lepších. Jenže co pak, když nás postihne ztráta jiná, duchovní, kterou nelze už nijak a ničím vyplnit a nahradit. Jak si s tím vůbec poradit. Když v životě ztratíte partnera, dítě, prarodiče.
Kouzelné zahrady 2021 se opravdu vydařily. Minulý měsíc navštívilo velké množství návštěvníků soukromé zahrady rodiny Kinských. Nahlédnout do rodinné zahrady můžeme pravidelně poslední víkend v květnu.
Pečovatelské služby se mění. Přestávají zajišťovat úklid a donášku obědů – což si lze objednat u firem, které tyto služby nabízejí komerčně – a pečovatelky častěji přicházejí skutečně pomáhat s péčí o lidi se zdravotními problémy, jež dosud byly často důvodem k odchodu do domovů seniorů. I ty ostatně procházejí vývojem: zvyšuje se podíl domovů se zvláštním režimem (tedy zařízení pro lidi s Alzheimerovou chorobou nebo jiným typem demence).
Pečovatelské služby se mění. Přestávají zajišťovat úklid a donášku obědů – což si lze objednat u firem, které tyto služby nabízejí komerčně – a pečovatelky častěji přicházejí skutečně pomáhat s péčí o lidi se zdravotními problémy, jež dosud byly často důvodem k odchodu do domovů seniorů. I ty ostatně procházejí vývojem: zvyšuje se podíl domovů se zvláštním režimem (tedy zařízení pro lidi s Alzheimerovou chorobou nebo jiným typem demence).
V každé rodině je něco – zálety, dluhy, alkohol, černé ovce, předčasná smrt… Tím, co ale bolí nejvíc, zůstávají nefunkční vztahy mezi těmi nejbližšími, speciálně mezi matkou a dítětem. Jaké je žít dobrovolně bez mámy? A kdy je skutečně lepší odejít než přijmout ji takovou, jaká je? Podle odborníků univerzální návod neexistuje.
Okresní soud v Pardubicích se v úterý začal zabývat kauzou malého Adámka Vyčítala, který po operaci mandlí v Pardubické nemocnici skončil v kómatu. Proběhly výslechy dvou obžalovaných zdravotních sester, které vyjádřily lítost, ale uvedly, že necítí vinu. Třetí z obžalovaných zdravotníků, lékařka, která tehdy měla službu, se z jednání omluvila.
Hrad Vildštejn, jeden z nejstarších českých hradů, slaví dvacáté jubileum ve své novodobé historii. V roce 1999 ho koupil Miroslav Pumr, bez kterého by zachovalá a turisty velmi vyhledávaná památka dnes už možná ani nestála. Pro veřejnost ho otevřel o dva roky později.
Představte si, že sedíte ráno doma a snídáte. Najednou se před vaším domem objeví policie a záchranka, která tvrdí, že s nimi musíte do nemocnice. Podvolíte se a odjedete. Domů se vrátíte až po měsíci, který nedobrovolně strávíte na psychiatrii. Přesně tohle se stalo Rudolfu Zimovčákovi z Vratislavic nad Nisou. Před třemi roky tímto nedobrovolným pobytem na liberecké psychiatrii eskalovaly problémy mezi jím a jeho tehdejší manželkou.
Pět generací žen z jedné rodiny se sešlo v neděli odpoledne v bytě Jiřiny Lukáčové v Boru. Taková událost už se nemusí opakovat, domnívá se hostitelka.
„Návrat do normálu“ po konci lockdownu může být nesnadný pro děti z rodin, kde panují konfliktní a někdy až násilné vztahy. Upozorňuje na to psychoterapeutka Petra Wünschová, která patnáct let pomáhala dětem v utajeném azylovém domě pro oběti domácího násilí a posledních šest let vede Centrum Locika, první pracoviště specializované na podporu dětí ohrožených násilím v rodině.
Procházíte ve městě vaším oblíbeným místem, ale je v něm nepořádek a plno odpadků a smetí? Kdybyste měli po ruce nějaký pytel a rukavice, šlo by to hravě posbírat a udělat něco prospěšného pro město i planetu. V Krnově je to reálné, místní skauti totiž vytvořili pytlomat. Více v článku Dušky Cestrové, za který moc děkujeme
Pokud bydlíte v činžovním domě nebo v paneláku, s velkou pravděpodobností slýcháte zvuky, jejichž původci jsou vaši sousedé. Splachování, dupání, dětský pláč, hlasitá hudba, štěkot psa nebo domácí hádka, to jsou jen některé z „lahůdek“, které nabízí bydlení v domě s více rodinami.
Veřejné rozloučení s herečkou Libuší Šafránkovou, která zemřela minulý týden ve věku 68 let, bude 25. června dopoledne v kostele sv. Anežky v Praze na Spořilově. Pohřeb se uskuteční ve stejný den odpoledne v kruhu rodiny a blízkých přátel. Na prostranství u kostela bude mít veřejnost možnost pohřeb sledovat na velkoplošných obrazovkách.
