Pavel, Tereza, Karolína a Valerie. Mladá šťastná rodina, která v malé vesnici na Kladensku nedávno dostavěla svůj vysněný baráček se zahradou. Vše bylo krásné. Do chvíle než maminka Tereza onemocněla rakovinou. Ze všech sil bojovala a celá rodina s ní. Všichni doufali až do poslední chvíle. Nyní zůstal Pavel na vše sám. Jeho bratr založil na portálu Donio finanční sbírku.
V říjnu se konal již osmý ročník akce Den zdraví pro celou rodinu. Zahájila ji přednáška chiropraktika Vinci Lászla – „Jak si odstranit bolesti páteře a kloubů bez prášků a injekcí“.
Na vrcholu žebříčku nejbohatších Čechů podle magazínu Forbes se drží Renáta Kellnerová s rodinou, Daniel Křetínský a Karel Komárek. Mezi TOP 100 se však objevují i čtyři miliardáři s vazbami na kraj Vysočina. Podívejte se, kdo je mezi nimi.
Rozbouřené vodní toky i letos sebraly střechu nad hlavou řadě lidí. A to doslova. Jedním z těch, kteří to zažili na vlastní kůži, je i Petr Harazin s rodinou.
Waldemar Matuška mladší svoji podobu se slavným otcem, zpěvákem Waldemarem Matuškou, nezapře. Nemá tak kudrnaté vlasy, jako měl jeho slavný tatínek, ale i jemu se vlasy na hlavě vlní. A i postavou je to celý táta. Waldík, jak mu všichni říkají, nedávno po delší době spolu se svou matkou Olgou Matuškovou znovu navštívil Česko.
Tři sta padesát lidí, kteří sedí v českých věznicích, by už si v ideálním světě užívalo klidného důchodu. Místo toho jsou za mřížemi a jejich pobyt tam stojí daňové poplatníky stovky milionů korun ročně. Jak se do problémů starší lidé vůbec dostali? A co v kriminále zažívají? I na to se reportér Jiří Nováček zaměřil v druhé sérii projektu Život za mřížemi. Její čtvrtý díl představuje příběh dalšího ze zavřených penzistů, bývalého podnikatele Pavla Hemžského.
Povodně a záplavy mají v Česku na svědomí škody za desítky miliard korun. Rozbouřené vodní toky i letos sebraly střechu nad hlavou řadě lidí. A to doslova. Jedním z těch, kteří to zažili na vlastní kůži, je i Petr Harazin s rodinou. Po čerstvě zrekonstruovaném domě zbyla v Jeseníku jen hromada trosek.
Nadace NFG, která se věnuje pomoci rodinám s vážně nemocnými a handicapovanými dětmi z Plzně a blízkého okolí, uspořádala v Kulturním domě Šeříkovka svůj první benefiční ples. Večer podle pořadatelů dopadl nad očekávání a pro převážnou většinu zúčastněných se prý nadlouho zapsal do vzpomínek.
Plzeňský policejní inspektor Václav Král v roce 1942 ukryl parašutisty z výsadku Anthropoid Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše. Nacisté se mu za to krutě pomstili. Zavraždili jeho i s manželkou a dcerou. Tragédii, která se odehrála v říjnu před 82 lety, připomněl pietní akt před domem Pod Záhorskem 1, kde Královi žili.
Jedinou současnou diskotéku na území krajského města provozovala dlouhá léta rodina Jana Štěpničky. Nyní má nového nájemce i jméno.
Od dětství v sobě cítil potřebu pomáhat těm, kteří to potřebují. Když byl malý, staral se o zvířata. V mládí na dálku podporoval finančně dítě, které nikdy neviděl. V současnosti je Michal Raszka hybnou silou projektu, který propojuje svět profesionálního sportu a svět obyčejných lidí. Navíc stále zůstává v pozadí a svou vrozenou skromností se o pozornost okolí ani nehlásí.
Karlovarský kraj v loňském roce podal žádost o podporu v rámci Operačního programu Zaměstnanost plus na projekt Obědy do škol v Karlovarském kraji, a to na dva školní roky. Celkem se jedná o podporu ve výši více než 12,2 milionu korun.
/OSOBNOST DENÍKU/ Osud mezi něj a fotbal nedávno postavil překážku stěží překonatelnou. Václav Rys starší přišel kvůli zdravotním komplikacím a dost možná i v důsledku svých sportovních zranění o nohu. Ani tak na svou celoživotní vášeň nezanevřel a v šestasedmdesáti se nadále účastní zápasů FK Sparta Luhy v okresním přeboru. Ne náhodou se mu před několika dny dostalo prestižního poděkování z nejvyšších pater českého fotbalu. Spolu s dalšími čtyřiceti činovníky převzal malou plaketu Dr. Václava Jíry, udělovanou za zásluhy o rozvoj tuzemského fotbalu.
/VIDEO/Aris, desetiletý rotvajler, který kdysi hlídal zahradu. Teď čeká ve zlínském útulku na nový domov, kde by mohl strávit zbytek života. Přátelský obr plný energie, který miluje lidskou společnost.
Josef Zíma jako princ Radovan v pohádce Princezna se zlatou hvězdou a hned několik chytlavých hitů, které lidé na přelomu 50. a 60. let nepřestávali milovat. Takový byl raketový start kariéry Josefa Zímy hned na dvou polích: na hereckém a hudebním. Charismatický a multitalentovaný chlapík se dnes jen velmi těžko vyrovnává se zdravotními patáliemi, které mu přináší vskutku požehnaný věk. Devadesátidvouletý Josef Zíma se nyní pohybuje na vozíčku nebo o berlích a smířil se s tím, ale hrozba, že přijde o nohu, je pro něj děsivá.
V Přerově budou odhaleny další kameny zmizelých. Zavzpomínat na oběti nacistické zlovůle budou moci občané 28. října, kdy v centru města zhruba od 16.30 proběhne komentovaná procházka se čtyřmi zastaveními.
Pro své děti vysázeli rodiče nové stromy v Pelhřimově. Cyklostezku na Pavlov od středy zdobí alej vysázených stromů. Jsou mezi nimi třešně, olše, lípy, jabloně, švestka a třešně. Celkem už rodiče v Pelhřimově vysázeli přes tisíc stromů, které nesou jména jejich ratolestí.
Petr byl vždy zdravý, aktivní muž, který miloval sport, přírodu a svou práci. Před rokem se ale život celé jeho rodiny obrátil vzhůru nohama. Osudným dnem byl pátek 13. října 2023, kdy pociťoval, že je nachlazený. Z banálního onemocnění se ale bohužel vyklubala vážná diagnóza. Nádor na mozku, glioblastom, je agresivní a obtížně léčitelný, přičemž šance na úspěch se snižují s každým dnem.
V Dobříši žili až do konce léta roku 1942, kdy byli deportováni do Terezína a později do Osvětimi. Domů už se nevrátili. Na židovskou rodinu Grossmannových budou vzpomínat další kameny zmizelých, které budou položeny před domem číslo 136 v dnešní Lidické ulici.
Průvod plný smutku. S nebožtíkem od kostela na hřbitov jdou černé postavy hlavy skloněné, v rukou kytky s černými mašlemi. Ani skoro nedýchá. Dívá se z okna, babička bydlí hned vedle hřbitova. Už včera se těšila, že půjde do průvodu. Na zdi ke kapli viselo parte. Neumí ještě číst, ale ví, že dnes zase přijde její chvíle. Obléká šaty rychlostí blesku, utíká, aby se zařadila. Jdou v zástupu, neví, kdo je v rakvi. Na tom nezáleží. Včera s panem Pospíchalem kopali hrob. I ona. Má ho ráda. Nechal jí udělat malý krumpáč. Magdo, volal na ni, zítra jdeme zase kopat. Ve tři. Miluje ty chvíle, kdy spolu odhazují hlínu a pak si sednou na okraj jámy a jen tak mlčí. Ona a hrobník kamarád.
Po odchodu z veřejného života zmizel mluvčí exprezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček z hledáčku médií. Kde se teď nachází, co dělá a proč se stáhl do ústraní? V exkluzivním rozhovoru, který vznikl při jeho návštěvě Karlových Varů, prozradil nejen detaily ze svého osobního a pracovního života, ale také to, že má k lázeňskému městu vřelý vztah.
Uložení kamenů zmizelých pro Růženu, Bedřicha a Rudolfa Theinerovy pořádá ve čtvrtek 24. října spolek Zikaron.
I když jej rodina miluje, nyní již musí radikálně řešit jeho kontroverzní chování. Marius Borg Høiby je synem norské korunní princezny Mette-Marit Norské, kterou nyní tíží kauza, v níž se její dítě mělo dopustit hrubého násilí pod vlivem drog. Bohužel nejde o zdaleka jediný Mariův přešlap.
Skupina CSG šestého nejbohatšího Čecha Michala Strnada v kopřivnické společnosti Tatra Trucks o prázdninách odvolala z pozice předsedkyně dozorčí rady Denisu Materovou, dědičku majoritního akcionáře Promet Group. Spekuluje se, že důvodem vzniku sporu mohou být peníze a obchodní důvody, jež mohou znamenat i konec letitého partnerství obou rodin, což může vyústit i ve změny ve vlastnické struktuře Tatry.
Jejich rodiče školu nemají, děti v tom pokračují. Tuzemské základní školy dál trápí vysoké počty „odpadlíků“. Tam, kde zavedli nový typ speciálního učitele, se situace zlepšila.
Ještě do konce října je možné v atriu Krajského úřadu Plzeňského kraje ve Škroupově ulici zhlédnout výstavu To jsme my plzeňské pacientské organizace Maminy s rakovinou.
Pouhé tři měsíce. Tak krátká doba stačila na to, aby se maminka dvou malých chlapců dozvěděla, že bojuje s rakovinou a následně nemoci podlehla. 39leté Evě byla v červenci diagnostikována agresivní forma rakoviny v posledním stádiu. Nemoci, již měla jako jediný člověk v Evropě, bohužel před pár dny podlehla. Chlapcům, které si vzali do péče prarodiče, má pomoci sbírka. Jejího zveřejnění se však Eva už nedožila.
První lůžkový hospic na Vysočině, Mezi stromy v Havlíčkově Brodě, zahájil provoz a přivítal návštěvníky během dne otevřených dveří. Zařízení nabízí pacientům důstojný závěr života v příjemném prostředí. Hospic se odlišuje od běžných nemocnic nejen svým přístupem, ale i vybavením a službami pro veřejnost.
Tři sta padesát lidí, kteří sedí v českých věznicích, by už si v ideálním světe užívalo klidného důchodu. Místo toho jsou za mřížemi a jejich pobyt tam stojí daňové poplatníky stovky milionů korun ročně. Jak se do problémů starší lidé vůbec dostali? A co v kriminále zažívají? I na to se reportér Jiří Nováček zaměřil v druhé sérii projektu Život za mřížemi. Její druhý díl představuje příběh jednoho ze zavřených penzistů, milionáře Jaroslava Merty.
Herci Martin a Martina Preissovi toho společně ustáli už hodně. Vždy totiž věřili, že bude lépe. Momentálně je zaměstnává nejen jejich práce a plnění snů, ale i bouřlivá puberta, kterou procházejí jejich synové. Jim se snaží vytvářet bezpečný domov plný pochopení.
Zámek v Mníšku pod Brdy je přístupný celoročně, a proto i na podzim a v zimě zve návštěvníky na prohlídky. Také o státním svátku v pondělí 28. října zůstává otevřený. Každý víkend a na státní svátek se budou konat nejen prohlídky klasického okruhu, ale i pohádkové prohlídky pro rodiny s dětmi.
Obětavost a soucit s těmi nejzranitelnějšími. Takové vlastnosti zdobí Jitku Houdkovou, která v Jirkově na Chomutovsku založila spolek Mámy v akci. Spolu s týmem dobrovolnic se ve svém volném čase stará o charitativní obchod v centru města. Výtěžek slouží na koupi kojeneckého mléka, plenek a dalších potřebných věcí pro rodiny v nouzi.
Vnitřní síla, obětavost a soucit s těmi nejzranitelnějšími, jako jsou děti z chudých rodin. To jsou vlastnosti, které sálají z Jitky Houdkové, jež v Jirkově založila spolek Mámy v akci. Spolu se svým týmem dobrovolnic se bezplatně a ve svém volném čase stará o charitativní obchod v centru města a z výtěžku zajišťuje kojenecké mléko, plenky a další potřebné věci pro rodiny v nouzi.
Sedím šest let a ještě tři roky mi zbývají. Synovi bude šest a kdybychom se nemohli vídat, ani by nevěděl, že existuju. Za podobné akce jsem proto rád. Podobné pocity, jako odsouzený Radek, mělo i jeho pět spoluvězňů v kynšperské věznici. Ti všichni si totiž sobotní dopoledne užívali se svými rodinami a hlavně dětmi mimo ostnaté dráty a střežené ploty. Společnost Volonté Czech ve spolupráci s Vězeňskou službou ČR a neziskovou organizací Žlutá stužka totiž pořádali speciální dětský den ve Věznici Kynšperk nad Ohří. Cílem bylo umožnit dětem, které vyrůstají bez jednoho z rodičů, zažít radostné okamžiky v přítomnosti svých rodinných příslušníků, a zároveň podpořit sociální začlenění těchto rodin.
Odcházet doma a obklopen nejbližšími bývá sen většiny lidí. Zvládnout to lze díky mobilním hospicům. Jejich péči přibližuje dokumentární seriál České televize Do konce, jenž sleduje rodiny, starající se o umírající. Na obrazovkách bude k vidění v listopadu.
Nejkrásnější okamžiky novopečené maminky Markéty vystřídalo rodinné neštěstí. Místo toho, aby se s manželem Lukášem společně radovali z novorozené dcery Valinky, Markéta se začala prát o svůj vlastní život. Do posledních okamžiků věřila, že agresivní formu rakoviny porazí. Bojovat vydržela necelý rok. Ani chemoterapie a biologická léčba však novopečenou maminku nezachránily. Dcera tak jednou bude znát její podobu jen z fotografie.
Komedii o lásce, sexu a jedné šílené rodině i Moliérova Lakomce v podání Divadla Mír nabízí platforma Dramox. Na Apple TV+ je k vidění druhá řada seriálu Terapie pravdou s Jasonem Segelem a Harrisonem Fordem v hlavních rolích. A třeba na Prima+ můžete s předstihem sledovat premiérová uvedení epizod podzimní seriálové novinky nazvané Kamarádi, která má na Primě nahradit populární Zoo. Pravidelné tipy Deníku na skvělou podívanou ze streamů jsou tu.
Česká sopranistka a crossover zpěvačka Lenka Graf žijící na Floridě čelí jedné apokalypse za druhou. Řádění hurikánu Milton mohla přímo z místa popsat až po několika dnech. Přitom doslova dva týdny předtím Floridu zasáhl i hurikán Helena. Nyní zažila škody, výpadky proudu i vodu v domě. Informace se k její rodině dostávaly pomalu a dokonce ani pořádně netušili, co se s jejich domem vůbec děje. Dlouho se nemohla s rodinou vrátit domů. V rozhovoru popisuje, jak katastrofu vnímala. Situaci můžeme srovnávat s tou po katastrofických záplavách v České republice.
Dobré duši Adéle Klímové z Liberce se před dvanácti lety změnil život o 180 stupňů. Nejen že se jí narodil syn, ale zároveň jí začala neuvěřitelná dvanáctiletá životní epizoda, která se nese v duchu nezištné pomoci potřebným. Po kamarádce přebrala projekt Dobrotety pro Liberec a už při něm zůstala. Získala pro tuto činnost i čtyři úžasné kolegyně, zapojila svou pětaosmdesátiletou babičku a dokonce pomáhá i její syn. Dobrotety pro Liberec se za dobu své působnosti vepsaly do povědomí široké veřejnosti a díky dárcům pomohly desítkám rodin.
Každý z nás může šířit dobro. I malé činy se počítají, říká Kateřina Mužíková z Pardubic. Bylo jí dvacet let, když dokázala překonat svou přirozenou nesmělost a začala pomáhat potřebným rodinám. Jako dobrovolnice doučovala děti ze sociálně znevýhodněného prostředí. Od té doby ušla Kateřina dlouhou cestu, na které poznala, že dobro obohacuje a rozvíjí, a rozhodla se s ním spojit i svůj pracovní život. Dnes už se dobrovolnických akcí účastní také její dvouletý syn Tobík.
Je tomu dvanáct let, co se Adéle Klímové z Liberce otočil život o 180 stupňů. Kromě narození syna za to mohla i skutečnost, že po své kamarádce přebrala projekt Dobrotety pro Liberec - a už v něm zůstala. Do projektu dokonce zapojila svou pětaosmdesátiletou babičku. Díky dárcům již Dobrotety pro Liberec pomohly desítkám rodin.
„Co je pro mě největší odměna? Když pes, který má za sebou velmi bolestivou minulost, najde novou rodinu a domov," říká Martina Gilchová, která se už deset let ze všech sil snaží o to, aby zajistila lepší život pro opuštěné, bezcitně odložené a týrané psy. Spolu s partou podobně smýšlejících lidí vede prostřednictvím spolku Tlapky v naději útulek pro psy v Horšovském Týně na Domažlicku.
Dětem s nejrůznějším typem psychických i fyzických problémů, ale i seniorům pomáhá canisterapeutické sdružení Hafík. Sídlí v Domaníně u Třeboně a funguje pod vedením spoluzakladatelky Jaroslavy Bickové už od roku 2001. Od té doby se jeho služby pro veřejnost rozrostly a pod hlavičkou Hafíka pracují desítky dobrovolníků z celé republiky.
Daniela Žďárského obklopují psi už od dětství. Poznal například, jaké je to mít pudla. Dobře se seznámil i s německým ovčákem, kterého měl na chalupě u babičky jeho otec. Ten byl navíc jakožto pracovník lesní správy aktivním účastníkem naháněk, honů a dalších aktivit souvisejících s myslivostí. „Na pořádaných honech jsem začal vnímat, že pes nemusí být jenom domácí mazlík, ale že ho lze cvičit a trénovat. Třeba aby přinesl ulovenou zvěř,“ popsal Daniel Žďárský. A právě na honech ještě jako dítě poprvé uviděl psa typu bullteriér.
Chodit a běhat Miloš Andrlík z Lanškrouna, dříve aktivní sportovec, už zřejmě nikdy nebude. Šestatřicetiletý otec dvou malých chlapců si před dvěma lety vyslechl krutou diagnózu – nádor na mozku. Operace zhoubného glioblastomu grade IV však již není možná. Jediné, co teď může Miloš získat, je čas. Každá minuta však stojí spoustu peněz. Lidé se skládají, aby si těchto minut života mohl koupit co nejvíce.
V posledních týdnech se nejčastěji pohybuje venku, kde odklízí škody, shání dřevo a aktivně zajišťuje vše potřebné. Kněz Pavel Obr z fary v Zátoru na Bruntálsku, který patřil k obcím nejvíce postiženými nedávnými povodněmi, přivítal redaktory Deníku v gumácích a holinkách. Inspirativní přitom není pouze jeho přístup, ale i cesta k ornátu.
Na faře v Zátoru, který je jednou z nejvíce postižených obcí nedávnými povodněmi, přivítal redaktory Deníku kněz Pavel Obr v gumácích a montérkách. Nejčastěji se teď totiž pohybuje někde venku, kde fyzicky pracuje, odklízí škody, shání dřevo a aktivně zajišťuje vše, co je potřeba. Inspirativní je nejen jeho přístup, ale i jeho cesta k ornátu.
Markéta Vaněčková pracuje už devět let v domácím hospicu Nablízku v Lysé nad Labem. Na druhý břeh už doprovodila kolem šesti stovek lidí, a ne vždy se jednalo o seniory. Kromě toho pomáhá i mimo svoji profesi. „Mám okruh známých, kamarádek a blízkých lidí, kteří se občas dostanou do těžké životní situace. Pak jsme tu pro ně já, abych je vyslechla a případně pomohla s nějakou radou,“ říká usměvavá žena, která většinu svého zbylého času věnuje rodině a svým čtyřem dcerám teenagerského a školního věku.
Už devět let pracuje v domácím hospicu Nablízku v Lysé nad Labem. Jak zdravotní sestra Markéta Vaněčková sama přiznává, na druhý břeh již doprovodila asi šest stovek lidí. Usměvavá žena přesto tvrdí, že hospic není místem výhradně smutných příběhů.
Kdo by kdy řekl, že dva andílci na vozíčku pomohou zlepšit život stovkám lidí s hendikepem? Navíc v době, kdy pojmy jako integrace nebo pedagogický asistent takřka neexistovaly? Právě až ke klukům, kteří se kdysi zapojili do vánoční hry na faře, se dá vystopovat původ organizace Otevřená OKNA. Ta, v čele s dobrou duší paní Drahomírou Blažkovou, pomáhá na Jindřichohradecku už více než dvacet let. Dává lidem s hendikepem nejen naději, ale hlavně kvalitní a smysluplný život.
