Na první pohled nedělá Songul Yucesoyová nic zvláštního. Po jídle se věnuje lavoru se špinavým nádobím, které pečlivě omývá napěněnou houbičkou. V čisté vodě jar smývá a talíře s příbory odkládá na odkapávač. To vše ovšem dělá na ulici ve stínu trosek jejího domu. Vypadá to jako scéna z divadelní hry se špatnými kulisami. Zemětřesení, které před měsícem zasáhlo Turecko a Sýrii, vzalo celé její rodině domov. Nyní se mačkají ve stanu společně s dalšími lidmi sdílejícími stejný osud.
Česká televize v rámci třetí řady dokumentu Modrá krev, ve kterém hrabě Kinský představuje české šlechtické rody, přiblíží rodinu z Lenešic u Loun. Osmý díl z cyklu, který jde do vysílání ve středu 8. března večer, je věnován Zejdlicům ze Šenfeldu. Právě příslušníci tohoto starého rytířského rodu původem ze Slezska hospodaří na místních rybnících, polích a v parku.
Pavlík se narodil jako naprosto zdravé miminko. Kvůli pochybení lékařů v porodnici je z něj však dnes těžce mentálně i fyzicky retardovaný muž, který se bez celodenní péče své matky neobejde. Té však dochází síly, a hlavně finanční prostředky, protože je na všechno sama. Bojí se, že bude muset syna dát do ústavu, protože to je, bohužel, nejlevnější varianta.
Jaké jsou pocity u člověka, který visí nad propastí ve vlastním domě zničeném po zásahu rakety? Strach, panika, rezignace? Tuto situaci zažil na vlastní kůži ukrajinský pár. Devětatřicetiletá Olga a její sedmačtyřicetiletý manžel Jevhen. Dvakrát utíkali před válkou, ale vždy je dohnala. Rodina zázračně přežila po hrozném raketovém úderu v Dněpru a navzdory všem výzvám osudu nyní plánuje svůj další život.
Čtyřicítka dětí, placení i dobrovolní doučovatelé. Diakonie Českobratrské církve evangelické (DČCE) ve Vrchlabí a Jilemnici nabízí školám a rodičům doučování dětem, které ve výuce zaostávají. Projekt chce rozšířit i do dalších měst.
/ROZHOVOR/ Zlepšit kvalifikace a dosáhnout minimálně stejného výsledku jako loni. Takové jsou cíle Tomáše Pekaře pro letošní sezonu seriálu Clio Cup Series, kde plánuje v letošním roce pokračovat, i když tentokrát s novým autem. Co dalšího na jeho tým Carpek Service letos čeká a nejen to, se můžete dozvědět v obsáhlém rozhovoru.
Jako patnáctiletý nastartoval Jakub Štáfek hereckou kariéru v nekonečném televizním seriálu Ulice. Po loňském veleúspěšném kinohitu Vyšehrad se vrací na filmová plátna v komediálním thrilleru Zatmění a opět slibuje velkou podívanou. V rozhovoru, který poskytl časopisu Story, promluvil herec nejen o novém snímku, ale i o své rodině.
Když jí lékaři diagnostikovali zhoubný nádor mozku, bylo paní Kamile z Plzně pouhých 22 let. Podstoupila operaci, chemoterapii a vše se zdálo být v pořádku. Potkala svého budoucího manžela Tomáše, narodil se jim syn Daniel. Po sedmi letech však o sobě nádor opět dal vědět a celý kolotoč začal nanovo.
Když jí lékaři diagnostikovali zhoubný nádor mozku, bylo paní Kamile z Plzně pouhých 22 let. Podstoupila operaci, chemoterapii a vše se zdálo být v pořádku. Potkala svého budoucího manžela Tomáše, narodil se jim syn Daniel. Po sedmi letech však o sobě nádor opět dal vědět a celý kolotoč začal nanovo.
Redakce Deníku společně s vedoucím kriminalistou policie Karlovarského kraje Rudolfem Flaškou připomíná v seriálu vraždy, které po roce 1990 otřásly Karlovarským krajem.
Deník.cz přináší čtyřdílnou podcastovou sérii s názvem Rozdělené rodiny, kde čtenářům společně s psycholožkou Markétkou Švamberk Šauerovou radí, jak o dlouhodobě budované vztahy nepřijít, jak se spolu naučit komunikovat a proč je nutné umět akceptovat názor toho druhého. Poslechněte si první díl s názvem: Tahle země patří všem.
Po třiceti letech a téměř tři tisíce kilometrů daleko našla rodina z americké Pensylvánie třiaosmdesátiletou Patricii Koptovou. Zjistila, že zmizelá příbuzná žije už léta v pečovatelském domě v Portoriku. Nikdo zatím neví, jak se na ostrov v Karibiku dostala.
Krátkometrážní film Atestace mladého režiséra Jana Hechta čerpá ze skutečné události, která se stala v Pardubické nemocnici v roce 2017, kdy Adámek Vyčítal skončil po operaci mandlí v kómatu. Podle mladého filmaře, který sám pochází z lékařské rodiny, jeho tvorbu ovlivnilo všudypřítomné prostředí zdravotnické prostředí, které jej obklopovalo. Režisér, který nyní studuje pražskou fakultu Akademie múzických umění, se snaží svým krátkým filmem upozornit na alarmující situaci v českém zdravotnictví.
Krátkometrážní film Atestace mladého režiséra Jana Hechta čerpá ze skutečné události, která se stala v Pardubické nemocnici v roce 2017, kdy Adámek Vyčítal skončil po operaci mandlí v kómatu. Podle mladého filmaře, který sám pochází z lékařské rodiny, jeho tvorbu ovlivnilo všudypřítomné prostředí zdravotnické prostředí, které jej obklopovalo. Režisér, který nyní studuje pražskou fakultu Akademie múzických umění, se snaží svým krátkým filmem upozornit na alarmující situaci v českém zdravotnictví.
Z požáru v bytě na Klumparově ulici v Hradci Králové se vyklubal pokus o vraždu. Podle policistů 42letý muž nalil vysoce hořlavou látku na vchodové dveře bytu a zapálil je. Chtěl zabít vlastní rodinu. Krajští kriminalisté ho obvinili z pokusu o vraždu a z obecného ohrožení.
V rámci Týdnů pro neziskový sektor se v úterý 7. března od 15 do 18 hodin uskuteční v Krajské vědecké knihovně Liberec setkání organizací, které poskytují různé služby, vzdělávání nebo poradenství a naplnění volného času dětem a rodinám s PAS a jinými neurovývojovými poruchami.
/FOTO/ Dvacáté narozeniny letos slaví Rodinné centrum Kostička v Českém Brodě. První oslavu už má za sebou a vydařila se na výbornou, ale kulaté výročí si chce připomínat po celý rok jak v rámci svých služeb, tak na akcích pro veřejnost.
/FOTO/ Jmenuji se Katka Tarabová a hledám dobrodárce, dobré duše, které by mi pomohly se sbírkou pro mé invalidní rodiče. Na podzim roku 2022 jsme přišli o střechu nad hlavou, vyhořel nám dům, náš domov. Žijeme v malé vesničce Malešín, blízko řeky Sázavy, nedaleko Benešova.
/FOTO/ Jmenuji se Katka Tarabová a hledám dobrodárce, dobré duše, které by mi pomohly se sbírkou pro mé invalidní rodiče. Na podzim roku 2022 jsme přišli o střechu nad hlavou, vyhořel nám dům, náš domov. Žijeme v malé vesničce Malešín, blízko řeky Sázavy, nedaleko Benešova.
/FOTO/ Jmenuji se Katka Tarabová a hledám dobrodárce, dobré duše, které by mi pomohly se sbírkou pro mé invalidní rodiče. Na podzim roku 2022 jsme přišli o střechu nad hlavou, vyhořel nám dům, náš domov. Žijeme v malé vesničce Malešín, blízko řeky Sázavy, nedaleko Benešova.
/FOTO/ Jmenuji se Katka Tarabová a hledám dobrodárce, dobré duše, které by mi pomohly se sbírkou pro mé invalidní rodiče. Na podzim roku 2022 jsme přišli o střechu nad hlavou, vyhořel nám dům, náš domov. Žijeme v malé vesničce Malešín, blízko řeky Sázavy, nedaleko Benešova.
/FOTO/ Jmenuji se Katka Tarabová a hledám dobrodárce, dobré duše, které by mi pomohly se sbírkou pro mé invalidní rodiče. Na podzim roku 2022 jsme přišli o střechu nad hlavou, vyhořel nám dům, náš domov. Žijeme v malé vesničce Malešín, blízko řeky Sázavy, nedaleko Benešova.
/FOTO/ Jmenuji se Katka Tarabová a hledám dobrodárce, dobré duše, které by mi pomohli se sbírkou pro mé invalidní rodiče. Na podzim roku 2022 jsme přišli o střechu nad hlavou, vyhořel nám dům, náš domov. Žijeme v malé vesničce Malešín, blízko řeky Sázavy, nedaleko Benešova.
V Americe skončil jeden z nejostřeji sledovaných soudních procesů posledních let. Před soudem stanul miliardář a vlivný právník Alex Murdaugh, který čelil obvinění z vraždy manželky a syna. Porota rozhodla, že je vinen. Nyní ho čeká zbytek života za mřížemi.
Fachmani nejsou, to je známý fakt. Jenže podle odborníků ani nebudou. Některé obory se už pro nezájem skoro ani nevyučují. Chybí systém, podmínky či motivace. A na vině je i řada dalších faktorů.
Fachmani nejsou, to je známý fakt. Jenže podle odborníků ani nebudou. Některé obory se už pro nezájem skoro ani neučí. Chybí systém, podmínky, motivace a řada dalších faktorů.
Co dnes pojí nebo spíše rozděluje rodiny? Rozdílné názory, které následně vyvolávají rozbroje, hádky a nenávist. Zakořeněné věty, že rodina musí držet vždycky pohromadě, už dávno neplatí, v současné době jde spíše o vzácný jev. Konflikty způsobují názorové rozdíly, a to především v politice, výchově, vzdělání či sexuální orientaci.
V České republice žije dle odhadů přes 500 tisíc lidí se sluchovým postižením. Centrum Tamtam, které v Pardubicích pomáhá rodinám dětí s vadami sluchu, zve v pátek 3. března na den otevřených dveří. „Všechny pětileté děti by také měly absolvovat vyšetření sluchu takzvanou tónovou audiometrií," upozorňují odborníci.
Koho si nastávající mámy mohou vzít s sebou k porodu? A kolik si za to účtují nemocnice na jihu Moravy. Deník zmapoval podmínky napříč porodnicemi. Za přítomnost otce či jiného člena rodiny u porodu neplatí lidé v žádné z nemocnic v Brně. Peněženky pak nemusí vytahovat ani ve Vyškově, Znojmu, Břeclavi či Kyjově. Ve Fakultní nemocnici Brno a Nemocnici Kyjov však může být zdarma u porodu kromě druhého rodiče či jiného člena rodiny i další člověk. Například blízká kamarádka.
Pětičlennou rodinu v Novém Strašecí ohrožoval s nožem v ruce opilý útočník. Pravděpodobně si s nimi šel vyřizovat účty za vystěhování kvůli neplacení nájemného.
Lidé cestují i stovky kilometrů, jen aby se dostali do soudní síně. Ve Spojených státech amerických se právě odehrává proces s dědicem bohatého a politicky vlivného klanu Murdaughů, který čelí obvinění, že zastřelil svou manželku a syna. V příběhu miliardářské rodiny z Jižní Karolíny nechybí děsivá nehoda, vyhrožování, fingované pokusy o vraždu, krádež milionů dolarů či drogy.
Více než sto let stará vila v Hodoníně na rohu ulic Brněnská a Martina Benky se proměňuje v moderní stacionář Vlaštovka. Ten se má stát už za rok důležitým a potřebným útočištěm pro mladé klienty, kteří trpí tělesným i duševním postižením a poruchami autistického spektra. Zdejší středisko pro náročnou péči o děti a mladé dospělé tady vyrůstá od června minulého roku.
Když po válce nastal odsun Němců, město se vylidnilo. Každý trochu schopnější odtud šel pryč. Potom přišly jen sociálně slabé rodiny, které k místu neměly žádný vztah. Nynější generaci čtyřicátníků ale přestalo být jedno, co se v Chebu děje. Za covidu je naštval Andrej Babiš a objevili Petra Pavla.
První rodina uprchlíků z Ukrajiny dorazila do Šumperka přesně před rokem,v pondělí 28. února. Další následovali. Ukrajincům nabídla tehdy pomoc řada obyvatel města.
Už jako malá holka si přála pomáhat lidem. Ošetřovala kamarádky ze školky, starala se o rodinu, měřila teploty, obvazovala. Nyní šestadvacetiletá zdravotní sestra Nikola Uhrová pracuje na dětském oddělení břeclavské nemocnice. Své schopnosti i oblíbenost prokázala druhým místem v soutěži Sestra sympatie.
Ještě před rokem vedl poklidný život v severočeských Teplicích. Měl na starost firmu a volný čas věnoval rodině. Vše se změnilo a naruby obrátilo v ranních hodinách loňského 24. února, kdy jeho vlast napadly hordy putinovských vojáků. Rodák z ukrajinského Melitopolu Ivan Fedotov si to probuzení, kdy si myslel, že se mu zdá jen strašně špatná noční můra, dodnes vybavuje.
/FOTOGALERIE/ Lužná, srpen 2005. Na zahradě rodinného domu sedí několik místních rodin společně s dospělými dcerami a vzpomínají, jak jejich obec před více než dvaceti lety žila. Den dětí, Mikuláš, taneční zábava, turnaje ve volejbalu a házené, to vše pod hlavičkou zdejšího tradičního spolku TJ Lokomotiva. A hlavně: lidé se znali, scházeli a komunikovali. Jenže po roce 1989 přišla krize obecního společenského života: místní jako by se stáhli do sebe, přestali spolu mluvit, zmizela chuť se podílet na organizaci obecních akcí a zanikly i prostory, kde se společné aktivity provozovaly. To se ale teď mělo změnit.
Příval první vlny pandemie před třemi lety se nezastavil ani o státní hranice. Přesto právě v příhraničí byl dopad vládních nařízení pro místní velice tvrdý. Řadu měsíců zákazy a uzávěry pociťovala na vlastní kůži i Marie Mikulková ze Sudoměřic na Hodonínsku. Uzavření hranic najednou vrazilo klín mezi její širokou rodinu na moravské straně a jen pár stovek metrů vzdáleném Slovensku.
/Od zvláštního zpravodaje Deníku na Ukrajině/ Kdo pamatuje doby, kdy se ještě před deseti lety i v ukrajinské televizi plynule přecházelo z ukrajinštiny na ruštinu a obráceně, bude překvapen, jak málo Ukrajinců je dnes ochotno mluvit rusky. Putinovská agrese v zemi zničila postavení ruštiny i kdysi kladný vztah velké části Ukrajinců k Rusům jako národu.
/FOTOGALERIE/ Uplynul přesně rok od dramatických chvil, které má za sebou majitel Šafaříkova mlýna v Nymburce Václav Šíma. Hned druhý den po zahájení ruské agrese na Ukrajinu jej požádal kamarád a občasný obyvatel mlýna Vitalij Byalyk, jestli by mu nepomohl s evakuací rodiny z bombardované Ukrajiny.
Můj pohádkový svět z jedné strany česky, z druhé ukrajinsky. Devítiletý ukrajinský chlapec Danylo Senchyk žijící ve vesnici nedaleko nechvalně proslulé Buči, nedávno v Chrudimi, kam před rokem uprchl s rodinou před válkou, pokřtil svou knihu pohádek. Křestu se malý autor zúčastnil se svou babičkou, s níž sem na otočku přijel z Ukrajiny, kam se rodina v říjnu vrátila. "Česko mi dalo hodně, vedle knihy hlavně sestřičku Sofii, která se tady narodila," řekl chlapec v rozhovoru pro Deník.
/FOTO/ Lidem na Ukrajině pomáhají velké organizace a státní instituce, mnohé ale zmůžou i jednotlivci. Judith Krulišová z Kutné Hory shromáždila spolu se svojí sestrou Olgou Aliou za poslední rok pomoc za stovky tisíc korun.
„S milenkou jsem dítě neplánoval, měl jsem dvě děti s manželkou a opustit jsem je nechtěl. Jenže milenka mě postavila před hotovou věc. A začaly se dít věci!“ vypráví Petr pro časopis Překvapení.
Klokani ukrytí u maminky ve vaku nebo malá trnucha plující v akvárku mezi velkými. Zoo Brno přivítala do svých řad nové členy rodiny. Právě trnuchu chová na celém světe pouze pět zoologických zahrad. Jednou z nich je brněnská zoo.
Radka Hamáčková je vedoucí Sociálně aktivizační služby Diakonie Českobratrské církve evangelické ve Vrchlabí. Často se k ní dostávají nízkopříjmové rodiny s velkými dluhy a leckdy i několika exekucemi. Jak říká, moc příběhů neústí v dobrý konec. Vybavuje si ale osud paní Ivany, který nakonec přece jen skončil dobře. (Její jméno redakce na přání diakonie změnila.)
Lidé z nízkopříjmových domácností nemají jak se bránit zdražování a často upadají do dluhových pastí. Podle odborníků by jim měl stát pomáhat efektivněji, zatím ale jeho roli suplují neziskovky.
Domácích venkovských zabíjaček v dnešní době rychle ubývá. Uvádím proto vzpomínku ze sedmdesátých let minulého století, když jsme doma v Novém Dvoře (osada mezi Úsobrnem a Jaroměřicemi), rok, co rok měli zabíjačku.
Daleko od Kyjeva nyní musí žít Liubov Yakushevska, s níž se do bezpečí vydaly také dvě dcery a sestra s holčičkou. Na jihu Čech našly všechny přátelské přijetí.
