Kreativ

ŠTÍTEK: Šumava

Zastávka Chodská Lhota

Příběh železniční zastávky Chodská Lhota je více než bohatý

U naší zastávky, jsou nové závory, ve jménu pokroku, ať vlají prapory…K napsání těchto veršů inspirovala čtenáře Milana Zajíce tradice a historické události s vlakovou zastávkou Chodská Lhota spojené. V následujícím článku si můžete přečíst o zajímavostech, které se k tomuto místu pojí. 

Kontejnery na tříděný odpad. Ilustrační snímek.

Jablonec třídí odpad. Nádoby na plast a papír jsou v dalších částech města

Město Jablonec pokračuje v projektu individuálního sběru tříděného odpadu. Ten spočívá v bezplatném rozmístění nádob na papír a plasty přímo k rodinným nebo menším bytovým domům. V těchto dnech se nádoby rozváží do Jabloneckých Pasek, na Šumavu, do zbytku centra města a do Mšena. Pravidelný vývoz nádob v těchto lokalitách odstartuje v říjnu. Harmonogram vývozu nádob z jednotlivých ulice je na zveřejněný na městském webu.

Co jsme psali o povodních v pátek 9. srpna 2002.

Zoufalství, hrůza, obavy i smrt. Jižní Čechy sevřela stoletá povodeň

Před 20 lety v pátek 9. srpna postupovaly jihem Čech nejhrůznější záplavy v naší historii. Díky spolupráci s Jihočeskou vědeckou knihovnou (JVK) v Českých Budějovicích se čtenáři Deníku mohou podívat s námi do této doby prostřednictvím tehdejších vydání Českobudějovických listů. Podívejte se, co jsme psali o povodních v aktuálním čase.

Stará řemesla Šumavy po covidových letech opět ožila ve Stožci.

Stará řemesla Šumavy po covidových letech opět ožila ve Stožci

Výroba dřeváků tradiční obuvi starých Šumaváků, dlabání žlabů či okapů předváděli volarští mistři tohoto řemesla. V environmentální dílně si děti mohly vyrobit památku z pravé ovčí vlny a něco navíc. Nechyběl ani kolovrátek a předení s paní přadlenou a ukázka výroby páteříků.

Smrk na Šumavu patří, proto kalamitu ustál

Smrk na Šumavu patří, proto kalamitu ustál

ROZHOVOR/ Který les vyžaduje péči a který si poradí sám? A kdy už nebude potřeba střílet srnky a jeleny? O stavu krajiny Plzeňského kraje hovoří vedoucí odboru péče o lesní ekosystémy Národního parku Šumava Jan Kozel.

Povodeň 2002 v Písku.

Povodně by dnes nenapáchaly takové škody. Živel však nelze zcela zastavit

Vedoucí odboru životního prostředí na Městském úřadu v Písku Miloslav Šatra povodně před 20 lety zažil na vlastní kůži, i podle něj velkou vodu člověk nezastaví, ale nová protipovodňová opatření, technika i technologie sloužící k přenosu informací mohou značně pomoci připravit se a zmírnit škody.

Výlet v Lužických horách - hrad Tolštejn.

Nejkrásnější výlet Lužických hor: Zapomenutý kraj zřícenin a rozhleden

Znáte všechny krásy a zajímavosti Lužických hor? Vyzkoušejte tip na nejkouzelnější výlet, který pro vás vybral místní reportér Deníku. Pohoří na severu Čech není tak známé jako Krkonoše či Šumava, přesto nabízí krásnou přírodu a spousty turistických cílů, které byste rozhodně měli navštívit.

Z plavby na padesátimetrovém voru neboli prameni v Kamýku nad Vltavou.

Podívejte se: Na voru jako za starých časů. Zájemci mohou poznat pocity plavců

Za zážitkem, jaký mnoho výletních míst nenabídne, zve Středočeská centrála cestovního ruchu do Kamýku nad Vltavou na Příbramsku. Lze si tam užít plavbu na vltavském voru. Nyní o víkendových dnech se na replice voru, s jakým se voraři ze Šumavy plavívali až na pražskou Výtoň, vyráží za příznivého počasí vždy od 10. hodiny a pak od 14 hodin v dvouhodinových intervalech až do podvečera).

Z plavby na padesátimetrovém voru neboli prameni v Kamýku nad Vltavou.

Podívejte se: Na voru jako za starých časů. Zájemci mohou poznat pocity plavců

Za zážitkem, jaký mnoho výletních míst nenabídne, zve Středočeská centrála cestovního ruchu do Kamýku nad Vltavou na Příbramsku. Lze si tam užít plavbu na vltavském voru. Nyní o víkendových dnech se na replice voru, s jakým se voraři ze Šumavy plavívali až na pražskou Výtoň, vyráží za příznivého počasí vždy od 10. hodiny a pak od 14 hodin v dvouhodinových intervalech až do podvečera).

 Ilustrační foto.

Řidič nakladače, který na farmě usmrtil chodce, obviněn

Řidič nakladače, který na ekofarmě v Keplích na Šumavě srazil chodce, jenž těžká zranění nepřežil, může za jeho smrt. K tomuto závěru došli policisté, kteří řidiče po více než půlročním šetření obvinili z usmrcení z nedbalosti.

Kvilda je jedním z nejnavštěvovanějších míst na Šumavě, najít tam místo na ubytování na poslední chvíli je takřka nemožné.

Šumava je plná turistů, život se vrátil do doby před covidem

Výlet z Kvildy na Prameny Vltavy, do šumavského národního parku, nebo návštěva jeleního výběhu. To je jen malý výčet možných aktivit ve Kvildě. Turisté, jak pěší, tak ti na kole Kvildu prostě milují. Právě odtud se dostanou pohodlně úplně všude a klidně k tomu mohou využít i hromadnou dopravu.

Kvilda je jedním z nejnavštěvovanějších míst na Šumavě, najít tam místo na ubytování na poslední chvíli je takřka nemožné.

Šumava je plná turistů. Život se vrátil do doby před covidem

Výlet z Kvildy na Prameny Vltavy, do šumavského národního parku, nebo návštěva jeleního výběhu. To je jen malý výčet možných aktivit ve Kvildě. Turisté, jak pěší, tak ti na kole Kvildu prostě milují. Právě odtud se dostanou pohodlně úplně všude a klidně k tomu mohou využít i hromadnou dopravu.

Kemp na Soumarském mostě u Volar je v obležení lidí. Odtud podnikají výlety do okolí.

Turisté objevují Šumavu ze všech stran, léto tráví v kempech

Ještě v pátek 22. července byl kemp na Soumarském mostě u Teplé Vltavy zaplněn méně než by bylo v tuhle dobu obvyklé. To se ale změnilo se sobotním dopolednem. Milovníků Šumavy přijelo tolik, že zaplnili oba břehy řeky. Dorazili vodáci, přišli první víkendoví zájemci o prohlídku tamního ŘOPíku a děti z Prahy na letním táboře v sobotu dopoledne zrovna rozjely parádní táborovou hru.

Výstava děl Jany Peškové, Petra Peška, Petry Podzimkové a Bohumíra Nowaka je do 30. července k vidění v křemežské radnici.

Akvarely Jany Peškové jsou dokonalé. Podle ní se však pořád má co učit

/ROZHOVOR/ Český Krumlov snad v tisícero různých podobách dýchá romantikou z akvarelových obrazů českokrumlovské výtvarnice Jany Peškové. V současnosti je jednou ze čtyř výtvarníků, kteří vystavují ukázky své tvorby, a nejenom z Krumlova, v sále křemežské radnice. Jana Pešková díky své umělecké tvorbě zná Český Krumlov jako málokdo. A to i Krumlov historický. Vždyť dlouhých dvanáct let strávila se svým manželem Petrem Peškem náročnou tvorbou keramického modelu města, který je k vidění v Regionálním muzeu.

Čteme Hezky Česky s Janem Fischerem a Ing. Petrem Hudičákem

V krumlovském zákoutí vzpomínali na Emila Kintzla i Zmizelou Šumavu

Na literárním setkání Čteme Hezky Česky 3 mohli příchozí potkat hosty Jana Fischera a Ing. Petra Hudičáka. Podívejte se, jak si všichni setkání a vzpomínkový večer na Emila Kintzla, autora knih Zmizelá Šumava, užili. Děkujeme Městské knihovně Český Krumlov za poskytnutý příspěvek. 

Vzpomínkový večer ve volarském Radničním sále byl pod taktovkou kamaráda Emila Kintzla Jana Fischera.

Šumaváci pod Bobíkem vzpomínali na kamaráda Emila Kintzla

Šumavák tělem i duší, znalec horstva, tajemných šumavských míst a vesnic, které v padesátých letech letech minulého století zmizely ze šumavských map. Emil Kintzl žil v Kašperských Horách, věnoval se sportu, lyžování a pěší turistice a dále mapoval historii Šumavy.

Volarský spisovatel Roman Kozák pokřtil novou knihu Pohádek ze šumavských lokálek.

Pohádky ze šumavských lokálek dorazily na pražské hlavní nádraží

Už třetí pokračování mají Pohádky ze šumavských lokálek od volarského spisovatele Romana Kozáka. Dílo Zpožděné pohádky ze šumavských lokálek, na které se podíleli tři výpravčí, Roman Kozák, ilustrátor Jakub Rákoník a vydavatel Ladislav Šlégr z Vimperka, pokřtili pak všichni společně na pražském hlavním nádraží v úterý 19. července.

10 dní jednu hodinu a 18 minut potřeboval Vladimír Grusman ke zdolání 1000 mil napříč Československem. Odměnou za vypětí v sedle kola byla krásná místa na trase.

Starosta Šonova má v nohách tisíc mil a sedlo kola vymění za sedačku v kombajnu

/ROZHOVOR/ Za stolem v kanceláři Zemědělského družstva Šonov sedí Vladimír Grusman. Ještě před týdnem se však jeho zadní část těla musela po 10 dní vypořádat s cyklistickým posezem, který by mnozí nevydrželi ani pár hodin. Na začátku července totiž vyrazil do nejvýchodnější obce na Slovensku, odkud na horském kole vyrazil napříč celým bývalým Československem až do Aše. Tisíc mil jel sice už počtvrté (k tomu ještě dvakrát absolvoval obdobný závod napříč celým Německem z jihu na sever), ale poprvé to bylo jižní trasou. Za deset dní urazil v náročném terénu 1630 kilometrů a skončil na krásném desátém místě.

Českobudějovická mlžítka v centru města.

Teploty na jihu vystoupají k 35 °C, třicítky budou i na horách. Platí výstraha

Ačkoli nad ránem na Šumavě spadla teplota na pouhé necelé dva stupně nad nulu a v předešlých dnech v mrazových kotlinách i pod ní, meteorologové vydali výstrahu s vysokým stupněm nebezpečí před tropickými teplotami. Dnes má na jihu Čech rtuť teploměru vyšplhat až k pětatřiceti stupňům. Ve čtvrtek přijdou před studenou frontou přeháňky a bouřky, třicítky nicméně budou dál. 

Petr Dujka

Prochodili jsme republiku. Byli jsme ortodoxní čundráci, říká majitel zámku

/ROZHOVOR/ V kavárně zámku doudlebského sedí jeho majitel Petr Dujka, potomek starého šlechtického rodu Bubna-Litic. Snaží se sešroubovat plechového opeřence. Ačkoli se to na první pohled zdá, nejde o žádnou hračku. Souvisí s jeho velkou vášní, které již před časem propadl. U zámku si před dvěma lety založil vinohrad.

U Františkova měla být pobočka zbrojovky Messerschmitt.

GALERIE: Tajemství z války. V podzemí u Kvildy vyráběli Němci díly na stíhačky

Osada Františkov nedaleko Kvildy na Šumavě ukrývá velké tajemství. Má tu být podzemní továrna, ve které za druhé světové války Němci montovali kabiny do proudové stíhačky Messerschmitt. Podívejte se do míst, kde se psala historie. Za poskytnutí fotek do galerie děkujeme Václavu Vostradovskému. Nutno upozornit, že snímky jsou archivní a areál je dnes v soukromých rukou a veřejnosti nepřístupný.