Kreativ

ŠTÍTEK: Šumava

 Ilustrační foto.

Řidič nakladače, který na farmě usmrtil chodce, obviněn

Řidič nakladače, který na ekofarmě v Keplích na Šumavě srazil chodce, jenž těžká zranění nepřežil, může za jeho smrt. K tomuto závěru došli policisté, kteří řidiče po více než půlročním šetření obvinili z usmrcení z nedbalosti.

Kvilda je jedním z nejnavštěvovanějších míst na Šumavě, najít tam místo na ubytování na poslední chvíli je takřka nemožné.

Šumava je plná turistů, život se vrátil do doby před covidem

Výlet z Kvildy na Prameny Vltavy, do šumavského národního parku, nebo návštěva jeleního výběhu. To je jen malý výčet možných aktivit ve Kvildě. Turisté, jak pěší, tak ti na kole Kvildu prostě milují. Právě odtud se dostanou pohodlně úplně všude a klidně k tomu mohou využít i hromadnou dopravu.

Kvilda je jedním z nejnavštěvovanějších míst na Šumavě, najít tam místo na ubytování na poslední chvíli je takřka nemožné.

Šumava je plná turistů. Život se vrátil do doby před covidem

Výlet z Kvildy na Prameny Vltavy, do šumavského národního parku, nebo návštěva jeleního výběhu. To je jen malý výčet možných aktivit ve Kvildě. Turisté, jak pěší, tak ti na kole Kvildu prostě milují. Právě odtud se dostanou pohodlně úplně všude a klidně k tomu mohou využít i hromadnou dopravu.

Kemp na Soumarském mostě u Volar je v obležení lidí. Odtud podnikají výlety do okolí.

Turisté objevují Šumavu ze všech stran, léto tráví v kempech

Ještě v pátek 22. července byl kemp na Soumarském mostě u Teplé Vltavy zaplněn méně než by bylo v tuhle dobu obvyklé. To se ale změnilo se sobotním dopolednem. Milovníků Šumavy přijelo tolik, že zaplnili oba břehy řeky. Dorazili vodáci, přišli první víkendoví zájemci o prohlídku tamního ŘOPíku a děti z Prahy na letním táboře v sobotu dopoledne zrovna rozjely parádní táborovou hru.

Výstava děl Jany Peškové, Petra Peška, Petry Podzimkové a Bohumíra Nowaka je do 30. července k vidění v křemežské radnici.

Akvarely Jany Peškové jsou dokonalé. Podle ní se však pořád má co učit

/ROZHOVOR/ Český Krumlov snad v tisícero různých podobách dýchá romantikou z akvarelových obrazů českokrumlovské výtvarnice Jany Peškové. V současnosti je jednou ze čtyř výtvarníků, kteří vystavují ukázky své tvorby, a nejenom z Krumlova, v sále křemežské radnice. Jana Pešková díky své umělecké tvorbě zná Český Krumlov jako málokdo. A to i Krumlov historický. Vždyť dlouhých dvanáct let strávila se svým manželem Petrem Peškem náročnou tvorbou keramického modelu města, který je k vidění v Regionálním muzeu.

Čteme Hezky Česky s Janem Fischerem a Ing. Petrem Hudičákem

V krumlovském zákoutí vzpomínali na Emila Kintzla i Zmizelou Šumavu

Na literárním setkání Čteme Hezky Česky 3 mohli příchozí potkat hosty Jana Fischera a Ing. Petra Hudičáka. Podívejte se, jak si všichni setkání a vzpomínkový večer na Emila Kintzla, autora knih Zmizelá Šumava, užili. Děkujeme Městské knihovně Český Krumlov za poskytnutý příspěvek. 

Vzpomínkový večer ve volarském Radničním sále byl pod taktovkou kamaráda Emila Kintzla Jana Fischera.

Šumaváci pod Bobíkem vzpomínali na kamaráda Emila Kintzla

Šumavák tělem i duší, znalec horstva, tajemných šumavských míst a vesnic, které v padesátých letech letech minulého století zmizely ze šumavských map. Emil Kintzl žil v Kašperských Horách, věnoval se sportu, lyžování a pěší turistice a dále mapoval historii Šumavy.

Volarský spisovatel Roman Kozák pokřtil novou knihu Pohádek ze šumavských lokálek.

Pohádky ze šumavských lokálek dorazily na pražské hlavní nádraží

Už třetí pokračování mají Pohádky ze šumavských lokálek od volarského spisovatele Romana Kozáka. Dílo Zpožděné pohádky ze šumavských lokálek, na které se podíleli tři výpravčí, Roman Kozák, ilustrátor Jakub Rákoník a vydavatel Ladislav Šlégr z Vimperka, pokřtili pak všichni společně na pražském hlavním nádraží v úterý 19. července.

10 dní jednu hodinu a 18 minut potřeboval Vladimír Grusman ke zdolání 1000 mil napříč Československem. Odměnou za vypětí v sedle kola byla krásná místa na trase.

Starosta Šonova má v nohách tisíc mil a sedlo kola vymění za sedačku v kombajnu

/ROZHOVOR/ Za stolem v kanceláři Zemědělského družstva Šonov sedí Vladimír Grusman. Ještě před týdnem se však jeho zadní část těla musela po 10 dní vypořádat s cyklistickým posezem, který by mnozí nevydrželi ani pár hodin. Na začátku července totiž vyrazil do nejvýchodnější obce na Slovensku, odkud na horském kole vyrazil napříč celým bývalým Československem až do Aše. Tisíc mil jel sice už počtvrté (k tomu ještě dvakrát absolvoval obdobný závod napříč celým Německem z jihu na sever), ale poprvé to bylo jižní trasou. Za deset dní urazil v náročném terénu 1630 kilometrů a skončil na krásném desátém místě.

Českobudějovická mlžítka v centru města.

Teploty na jihu vystoupají k 35 °C, třicítky budou i na horách. Platí výstraha

Ačkoli nad ránem na Šumavě spadla teplota na pouhé necelé dva stupně nad nulu a v předešlých dnech v mrazových kotlinách i pod ní, meteorologové vydali výstrahu s vysokým stupněm nebezpečí před tropickými teplotami. Dnes má na jihu Čech rtuť teploměru vyšplhat až k pětatřiceti stupňům. Ve čtvrtek přijdou před studenou frontou přeháňky a bouřky, třicítky nicméně budou dál. 

Petr Dujka

Prochodili jsme republiku. Byli jsme ortodoxní čundráci, říká majitel zámku

/ROZHOVOR/ V kavárně zámku doudlebského sedí jeho majitel Petr Dujka, potomek starého šlechtického rodu Bubna-Litic. Snaží se sešroubovat plechového opeřence. Ačkoli se to na první pohled zdá, nejde o žádnou hračku. Souvisí s jeho velkou vášní, které již před časem propadl. U zámku si před dvěma lety založil vinohrad.

U Františkova měla být pobočka zbrojovky Messerschmitt.

GALERIE: Tajemství z války. V podzemí u Kvildy vyráběli Němci díly na stíhačky

Osada Františkov nedaleko Kvildy na Šumavě ukrývá velké tajemství. Má tu být podzemní továrna, ve které za druhé světové války Němci montovali kabiny do proudové stíhačky Messerschmitt. Podívejte se do míst, kde se psala historie. Za poskytnutí fotek do galerie děkujeme Václavu Vostradovskému. Nutno upozornit, že snímky jsou archivní a areál je dnes v soukromých rukou a veřejnosti nepřístupný. 

Lucie Drozdová ze Sušice alias Šumavská houbička nosí plné koše a z hub připravuje i chutná jídla.

Šumavská houbička svoje místa neprozrazuje, jejím snem je obří vatovec

/ROZHOVOR/ Šumavská houbička, civilním jménem Lucie Drozdová (30), je nadšená houbařka, kuchařka, dvojnásobná maminka a manželka ze Sušice, která vyráží do šumavských lesů za každého počasí i ročního období. V lese je v letních vedrech, podzimním dešti, a dokonce houbaří i ve sněhových vánicích.

Jedna z nejvýše položených vesniček v jižních Čechách s 97 stálými obyvateli je doslova balzám na duši. Lze navštívit okolní lesy, vystoupat na vrchol Boubínského pralesa a objevovat i další krásy.

Kubova Huť a Boubín nabízí hned několik nej. Pobyt zde je balzám na duši

Obec Kubova Huť na Prachaticku má v současnosti 97 stálých obyvatel. Patří mezi nejmenší v republice a má řadu dalších nej. Samospráva se stará o nejvýše položenou dřevěnou rozhlednu v Čechách a její železniční stanice je ve výšce 995 metrů nad mořem počítána také za nejvýše umístěnou. Za čím sem vyrazit a co zde může turistu potrápit, to Deník zjišťoval přímo na místě.

Jedna z nejvýše položených vesniček v jižních Čechách s 97 stálými obyvateli je doslova balzám na duši. Lze navštívit okolní lesy, vystoupat na vrchol Boubínského pralesa a objevovat i další krásy.

Kubova Huť a Boubín nabízí hned několik nej. Pobyt zde je balzám na duši

Obec Kubova Huť na Prachaticku má v současnosti 97 stálých obyvatel. Patří mezi nejmenší v republice a má řadu dalších nej. Samospráva se stará o nejvýše položenou dřevěnou rozhlednu v Čechách a její železniční stanice je ve výšce 995 metrů nad mořem počítána také za nejvýše umístěnou. Za čím sem vyrazit a co zde může turistu potrápit, to Deník zjišťoval přímo na místě.

Ilustrační foto.

Návrat letních teplot začal na Šumavě ranním mrazem

Po několika chladnějších dnech hlásí meteorologové návrat teplot atakujících tropické třicítky. Na Šumavě ovšem ve středu ráno klesly teploty pod bod mrazu. Stanice v Rokytské slati a Březníku hlásí mrazíky jeden stupeň pod nulou.

Ilustrační foto.

Návrat letních teplot začal na Šumavě ranním mrazem

Po několika chladnějších dnech hlásí meteorologové návrat teplot atakujících tropické třicítky. Na Šumavě ovšem ve středu ráno klesly teploty pod bod mrazu. Stanice v Rokytské slati a Březníku hlásí mrazíky jeden stupeň pod nulou.

Lucie Drozdová ze Sušice alias Šumavská houbička nosí plné koše a z hub připravuje i chutná jídla.

Šumavská houbička svoje místa neprozrazuje, jejím snem je obří vatovec

/ROZHOVOR/ Šumavská houbička, civilním jménem Lucie Drozdová (30), je nadšená houbařka, kuchařka, dvojnásobná maminka a manželka ze Sušice, která vyráží do šumavských lesů za každého počasí i ročního období. V lese je v letních vedrech, podzimním dešti, a dokonce houbaří i ve sněhových vánicích.

Slavnostní zakončení školního roku v pavlíkovské škole.

Pavlíkovská škola zakončila letošní rok pasováním prvňáčků i vymetením páťáků

V pátek 24. června se v odpoledních hodinách konala v pavlíkovské škole tradiční závěrečná společná akce pro žáky a rodiče. Tentokrát se slavnostní událost nesla v odlišném duchu než v předešlých letech, jelikož bývalo zvykem, že si žáci se svými vyučujícími připravili hudebně pohybové pásmo, které pak prezentovali svým rodičům. V letošním roce jsme chtěli, aby si i žáci více užili poslední den před vysvědčením a nebyli ve zbytečném stresu z veřejného vystoupení. Z tohoto důvodu jsme za pomoci koordinátorky Kateřiny Gebhartové (Katevent) uspořádali taneční zábavu, která byla obohacena o ceremonii pasování prvňáčků na čtenáře a rozloučení se s páťáky, tzv. symbolické vymetení ze školy.

Ve Volarech pokřtili knihu Pohádky ze Šumavských lokálek od Romana Kozáka.

Děti ze Šumavy mají novou knihu pohádek

Historická parní mašinka Kafemlejnek nepřivezla na Šumavu jen léto s párou, ale v neděli i překvapení. Tím byly nové pohádky volarského spisovatele pana Romana Kozáka, Pohádky ze Šumavských lokálek. Z Vimperka spěšně a z Lenory sofort. Ano, tak cestovaly knihy plné pohádek ze šumavských lokálek.