Basketbalisté Nymburka se v úterý 2. února v 16.00 dozvědí jména soupeřů v osmifinálové skupině Ligy mistrů. Los v sídle FIBA ve Švýcarsku jim přisoudí další tři ze čtrnácti možných protivníků.
Dva dny před koncem přestupního období hlásí třinečtí Oceláři další posilu. Obranu druhého celku hokejové extraligy posílí devětadvacetiletý lotyšský zadák Ralfs Freibergs z Komety Brno.
Digitální transformace průmyslových odvětví pomůže zemím v postpandemickém období zvýšit produktivitu, podpořit hospodářské oživení a posílit konkurenceschopnost. Ekonomiky, kterým by se podařilo zvýšit produktivitu a zužitkovat výhody digitalizace a inteligentní konektivity, by mohly do budoucna těžit z vyšší přidané hodnoty na osobu či na odpracovanou hodinu.
Laufařka Klára Moravcová se svojí týmovou kolegyní Terezou Hujerovou, obě z Jablonce, se zúčastnily závodu seriálu Wisma Ski classics v italském Toblachu. Obě startovaly za tým Slavia pojišťovna SPORT TEAM. Oblíbený a známý závod ale museli pořadatelé kvůli počasí zkrátit a hlavní závod přesunout.
Tuplovaný úder umí zasadit onemocnění covid-19 nový typ protilátky, která prošla rukama vědců působících v biomedicínském výzkumném centru Biocev ve Vestci na Praze-západ. I jejich laboratořemi - a závěry zkoumání nabízejí velmi nadějná očekávání. S trochou nadsázky by se dalo konstatovat, že jde o preparát, který 'funguje jako švýcarské hodinky'.
Tuplovaný úder umí zasadit onemocnění covid-19 nový typ protilátky, která prošla rukama vědců působících v biomedicínském výzkumném centru Biocev ve Vestci na Praze-západ. I jejich laboratořemi - a závěry zkoumání nabízejí velmi nadějná očekávání. S trochou nadsázky by se dalo konstatovat, že jde o preparát, který 'funguje jako švýcarské hodinky'.
Tuplovaný úder umí zasadit onemocnění covid-19 nový typ protilátky, která prošla rukama vědců působících v biomedicínském výzkumném centru Biocev ve Vestci na Praze-západ. I jejich laboratořemi - a závěry zkoumání nabízejí velmi nadějná očekávání. S trochou nadsázky by se dalo konstatovat, že jde o preparát, který 'funguje jako švýcarské hodinky'.
Tuplovaný úder umí zasadit onemocnění covid-19 nový typ protilátky, která prošla rukama vědců působících v biomedicínském výzkumném centru Biocev ve Vestci na Praze-západ. I jejich laboratořemi - a závěry zkoumání nabízejí velmi nadějná očekávání. S trochou nadsázky by se dalo konstatovat, že jde o preparát, který 'funguje jako švýcarské hodinky'.
Tuplovaný úder umí zasadit onemocnění covid-19 nový typ protilátky, která prošla rukama vědců působících v biomedicínském výzkumném centru Biocev ve Vestci na Praze-západ. I jejich laboratořemi - a závěry zkoumání nabízejí velmi nadějná očekávání. S trochou nadsázky by se dalo konstatovat, že jde o preparát, který 'funguje jako švýcarské hodinky'.
Tuplovaný úder umí zasadit onemocnění covid-19 nový typ protilátky, která prošla rukama vědců působících v biomedicínském výzkumném centru Biocev ve Vestci na Praze-západ. I jejich laboratořemi – a závěry zkoumání nabízejí velmi nadějná očekávání.
Fanoušci florbalu se mají na co těšit. Do kolotoče Livesport Superligy se totiž vrací velká persona FBC Liberec, ale i celé nejvyšší soutěže Petr Salát. Trenér Zdeněk Skružný jej využil už o víkendových zápasech proti Střešovicím a Otrokovicím.
On patří mezi nejlepší brankáře ve fotbalové historii, ona je populární sportovní reportérkou. Dva takto relativně blízké světy se ještě více vzájemně přiblížily před více než deseti lety. A i když do jejich životů zasáhly vážné potíže, jsou spolu dodnes.
Už se o ní ví, že je ďábelsky rychlá a miluje závody. Ovšem teď se Ester Ledecká pochlubila ještě jednou, dosud nepříliš známou vlastností. Česká hvězda ukázala soupeřkám i fanouškům, že má pro strach uděláno. „Veni, vidi, survive,“ vzkázala po bláznivém víkendu v Crans Montaně. Jde o její parafrázi slavného výroku, slova by šla přeložit: Přišla, viděla, přežila.
Den po pádu ve sjezdu skončila Ester Ledecká patnáctá v superobřím slalomu Světového poháru v Crans Montaně. Pro osmadvacáté vítězství v kariéře si ve švýcarském středisku dojela domácí Lara Gutová-Behramiová, která vyhrála skoro o vteřinu před Rakušankou Tamarou Tipplerovou. Třetí byla Italka Federica Brignoneová.
Druhý díl Visma Ski Classics, prestižního a letos relativně dost zkráceného seriálu dálkových běhů na lyžích, je konečně tady. Již v neděli (původně se mělo jet už v sobotu, ale kvůli nepříznivé předpovědi počasí byl závod přeložen na neděli) se totiž v zasněžené části Itálie koná dvaačtyřicet kilometrů dlouhý závod na trase Toblach – Cortina. Mimochodem, trať populární akce na Apeninském poloostrově je vůbec nejkratší z celé letošní série.
Lyžařka Ester Ledecká obsadila druhé místo ve sjezdu v Crans Montaně a popáté v kariéře vystoupila ve Světovém poháru na stupně vítězů. Na zkrácené trati ve švýcarském středisku nestačila jen na Italku Sofii Goggiaovou.
Evangelický kostel s farou v Kraslicích, dílo významného německého architekta a teoretika architektury první poloviny 20. století Otto Bartninga, zapsalo ministerstvo kultury nově na Ústřední seznam kulturních památek.
Z původně plánované florbalové reprezentační akce v kutnohorské Klimešce, která byla primárně stavěna jako turnaj juniorek reprezentací Česka, Finska, Polska a Švýcarska se stává pouze soustředění pro reprezentace Česka.
Malebné prostředí Švýcarska, ale zima jako na Sibiři. To byl úvodní závod nového ročníku Visma SkiClassics, prestižního seriálu dálkových běhů na lyžích, který ve Svatém Mořici doprovázely extrémní podmínky. Ve Švýcarsku se v sobotu uskutečnil 65 km dlouhý závod La Diagonela, v němž nechyběl ani rodák z Nové Hůrky u Prášil Jan Šrail.
V prosinci 2020 zemřel pan Jiří Žďárský, vnuk Františka Udržala, ministra národní obrany a předsedy vlády ČSR, nejslavnějšího rodáka z Dolní Rovně. Jiří Žďárský do obce na Pardubicku rád a pravidelně jezdil.
Díky vládním koronavirovým omezením strávila florbalistka Nikola Příleská celé vánoční svátky doma v Holešově. Pětadvacetiletá česká reprezentantka a brankářská opora extraligových Vítkovic si proto pohodové období na konci minulého roku užívala. Extraligové souboje o mistrovské body jí však chybí.
Nová Škoda Octavia má nakročeno k prestižní ceně. Byla totiž nominovaná na Auto roku 2021. Do soutěže bylo celkem zařazeno 29 nových automobilů. Z nich se Škoda Octavia dostala mezi sedmičku favoritů. Ti se představí mezinárodní odborné porotě složené ze šedesáti motoristických novinářů z třiadvaceti evropských zemí.
Čtyři lidé, čtyři živnostníci ze Zlínského kraje. Příběh každého z nich je jiný. Všechny je však spojuje jedno. Zákaz výkonu povolání, ztráty na výdělku, nejistota z budoucnosti a naštvanost na vládní garnituru. Někdo již podnikání vzdal, jiný bojuje co to jde. Kadeřnice Věra Dědková, holič Tomáš Franta, fotograf Jaroslav Šafer a fitness trenér Miroslav Složil.
/FOTOGALERIE/ Provoz elektrokoloběžek v Pardubicích doprovázejí jen drobné problémy. Pokud by ale strojů v ulicích přibylo, mohla by se situace zhoršit. Město tak po ministerstvu chce, aby začalo sdílenou elektromobilitu upravovat zákony.
Ester Ledecká proměnila v umístění v první desítce i pátý start v rychlostních disciplínách v této sezoně lyžařského Světového poháru. V superobřím slalomu ve Svatém Antonu skončila šestá. Jízda se dvojnásobné olympijské šampionce nevyvedla tolik jako při prosincovém triumfu ve Val d'Isere. Na vítěznou Laru Gutovou-Behramiovou ze Švýcarska ztratila 1,33 sekundy.
Ester Ledecká proměnila v umístění v první desítce i pátý start v rychlostních disciplínách v této sezoně lyžařského Světového poháru. V superobřím slalomu ve Svatém Antonu skončila šestá. Jízda se dvojnásobné olympijské šampionce nevyvedla tolik jako při prosincovém triumfu ve Val d'Isere. Na vítěznou Laru Gutovou-Behramiovou ze Švýcarska ztratila 1,33 sekundy.
Operní a operetní pěvec tenorista Jan Adamec patří k nejvýraznějším osobnostem opery Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni. Studoval pražskou konzervatoř u prof. M. Dvořákové a později soukromě u prof. L. Kotnauerové. Málokdo však ví, že se na konzervatoři nejdříve tři roky věnoval hře na tubu a teprve pak přestoupil na operní zpěv. Bylo to štěstí jak pro něho, tak i pro českou operu.
Lyžařka Ester Ledecká skončila ve sjezdu Světového poháru ve Svatém Antonu těsně čtvrtá. Stupně vítězů unikly české hvězdě o šest setin sekundy. Podruhé za sebou ovládla pohárový sjezd olympijská vítězka v této disciplíně Italka Sofia Goggiaová.
Lyžařka Ester Ledecká skončila ve sjezdu Světového poháru ve Svatém Antonu těsně čtvrtá. Stupně vítězů unikly české hvězdě o šest setin sekundy. Podruhé za sebou ovládla pohárový sjezd olympijská vítězka v této disciplíně Italka Sofia Goggiaová.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.