Lupina mnoholistá, známá i jako vlčí bob, má výrazně modrá květenství. Na Šumavě, kde se stále více rozšiřuje, ji obdivuje mnoho návštěvníků. Správa tamního národního parku z ní ale vůbec nadšená není. Považuje ji za nejvýraznější invazivní druh na Šumavě, a proto se ji snaží systematicky likvidovat.
/FOTOGALERIE/ Kdy jindy jít za kulturou a přírodními památkami, než o víkendu? Bez ohledu na počasí je na Benešovsku spousta míst, kam se vydat za zážitkem a zpříjemnit si nastávající dva dny volna. Co tak vybrat se pro změnu na opomíjená, ale moc zajímavá místa? Jako je třeba nesperská tvrz nebo tvrz v Koutech? A pak jestli máte malé ratolesti, tak je vemte do Pohádkového lesa. Nebo se rádi zasmějete s Jaroslavem Duškem? I toho máme v naší nabídce.
V minulé sezoně v Plzni chytala na střídavý start ze Slavie Praha, ale od nového ročníku bude házenkářská brankářka Karin Řezáčová hráčkou DHC Plzeň. Západočešky postoupily do MOL ligy – nejvyšší soutěže žen, a tak je osmnáctiletá členka širšího kádru seniorské reprezentace vítanou posilou.
Šumava se v tomto období na mnoha místech doslova modrá. Může za to velmi výrazná rostlina - lupina mnoholistá, známá i jako vlčí bob. Její objemné listy a duté lodyhy, na nichž rostou většinou výrazně modrá květenství, obdivuje mnoho návštěvníků Šumavy, ale ta si v tomto prostředí obdiv vůbec nezaslouží.
Oslnivé kariéry, štosy zlatých medailí a celosvětová sláva. Po kariéře hokejové superhvězdy touží mezi dětmi kde kdo. Cesta na vrchol je ale příkrá tak, že ji zdolá jen hrstka nejodhodlanějších. Dláždit ji hráčům pomáhají zejména mládežničtí trenéři. Kouč Tibor Helísek se této práci věnuje přes patnáct let.
/ROZHOVOR/ Letošní přání lounské cyklokrosařské naděje? “Moc rád bych, aby mé výsledky ve světovém poháru byly jednociferné, tedy do desítky,” věří Pavel Jindřich.
/ROZHOVOR/ Letošní přání cyklokrosařské naděje z Teplic? “Moc rád bych, aby mé výsledky ve světovém poháru byly jednociferné, tedy do desítky,” věří Pavel Jindřich.
Nejkrásnější pohled na svět je… z vlakové kabiny. Přesně tak to vnímá Vladimír Pospíchal, brněnský triatlonista, který se od závodění přesunul do role řidiče všemožných dopravních prostředků. Řídí autobus, vlak, ovšem začínal s klasickým sportovním náčiním – běžkami a kolem.
Pro Filipa Čápa, mladého kluka z Praskoles, vesnice poblíž Hořovic, byl prvním splněným krůčkem přesun do kabiny hokejové pražské Sparty. Poté zamířil do Švýcarska, kde i studuje. Letos navíc nakoukl do české reprezentace, byť její vedení původně zkoumalo, zda náhodou není Slovákem.
/ROZHOVOR/ Autorizovaná krajinářská architektka Jitka Trevisan se narodila v Teplicích a vyrůstala v Ústí nad Labem. Po 15 letech práce v zahraničí se vrátila do České republiky. Je jednou z porotců mezinárodní krajinářsko-urbanisticko-architektonické soutěže o vzhled a charakter okolí jezera Milada.
Atletka Lucie Maršánová je stále v zápřahu, a přestože se několik závodů zrušilo, má na co cílit. V listopadu by se chtěla zúčastnit mistrovství světa ve svém oblíbeném běhu do vrchu.
/LIDÉ ODVEDLE/ Florbal je celý její život. Chomutovská odchovankyně Petra Malecká miluje bitvy s děravým míčkem natolik, že nastupuje za mateřský Chomutov a v extralize ještě navíc za střešovický Tatran.
Adrenalin. Toho má měrou vrchovatou v těle fotbalista Martin Dvořák. Hráč Kamenice nad Lipou ale nežije pouze kopáním do koženého nesmyslu. Splnil si svůj dětský sen stát se hasičem, v rodném městě spoluvlastní fitness centrum, rád vyráží do hor. V létě na pořádné túry, v zimě na lyžovačku, na kterých ho provází přítelkyně. Nedílnou součástí jejich života je i šestiletý staford Gump.
I kolová se konečně dočkala a její sezona bude opět pokračovat. Dlouho se řešilo, zda-li budou soutěže zkráceny, ale nakonec se dohrají téměř všechna klání napříč všemi kategoriemi. Jelikož pořadatelům ale ubyly tři měsíce prostoru, bude tak druhá polovina roku pro hráče kolové opravdu náročná.
Po premiérové sezoně v extralize pokoří další vysněnou metu, vyzkouší si zahraniční angažmá. Florbalistka brněnských Bulldogs Anna Bachratá v příští sezoně navlékne dres švýcarského celku FB Riders, v jehož barvách okusí tamní nejvyšší soutěž. „Tři měsíce zpět by mě ani nenapadlo, že si ve Švýcarsku zahraju. Je to splněný sen,“ má jasno pětadvacetiletá obránkyně.
V týmu kazatele a sociálního pracovníka Přemysla Pittra se Karla Moravcová pokusila o nemyslitelné. Po válce pečovala dohromady o židovské děti z koncentračních táborů a německé děti z internačních táborů.
Vídat ho můžete v průvodu Slavností pětilisté růže, ale rád si zahraje paintball, rád cestuje, rybaří, houbaří i kutí. Petr Oros z Českého Krumlova vystudoval školy od technického zaměření elektro strojírenské přes Jazykovou školu po vysokou školu technicko ekonomickou v Č. Budějovicích, na které nyní pracuje.
Na vlastní kůži poznal, jak fungují zámořské ligy juniorů i dospělých, ale například i nejvyšší seniorské soutěže ve Finsku, Rusku, Švýcarsku a samozřejmě také doma v Česku, teď své zkušenosti bude moci předat začínajícím hokejistům HK Kralupy.
Na vlastní kůži poznal, jak fungují zámořské ligy juniorů i dospělých, ale například i nejvyšší seniorské soutěže ve Finsku, Rusku, Švýcarsku a samozřejmě také doma v Česku, teď své zkušenosti bude moci předat začínajícím hokejistům HK Kralupy.
/ROZHOVOR/ Morana. Takto, po staročeském jméně pro smrtku, tituloval svou novou knihu kontroverzní autor Petr Bakalář. Čerstvý padesátník, který se loni z Prahy přestěhoval do zahrádkářské kolonie na Litoměřicku, radí smrtelně nemocným a trpícím, jak odejít ze života, aby to co nejméně bolelo.
Dnes má svátek… Jízdní kolo! Asi vás to překvapí, ale 3. červen je po rozhodnutí OSN veden v kalendáři jako Světový den jízdních kol. Při této příležitosti se v českých končinách rozjíždí speciální kampaň „Jeden a půl metru“. Hlavní motivace? Diskuse (a změna chování na silnici).
/ROZHOVOR/ Morana. Takto, po staročeském jméně pro smrtku, tituloval svou novou knihu kontroverzní autor Petr Bakalář. Čerstvý padesátník, který se loni z Prahy přestěhoval do zahrádkářské kolonie na Litoměřicku, radí smrtelně nemocným a trpícím, jak odejít ze života, aby to co nejméně bolelo.
/ROZHOVOR/ Morana. Takto, po staročeském jméně pro smrtku, tituloval svou novou knihu kontroverzní autor Petr Bakalář. Čerstvý padesátník, který se loni z Prahy přestěhoval do zahrádkářské kolonie na Litoměřicku, radí smrtelně nemocným a trpícím, jak odejít ze života, aby to co nejméně bolelo.
/ROZHOVOR/ Morana. Takto, po staročeském jméně pro smrtku, tituloval svou novou knihu kontroverzní autor Petr Bakalář. Čerstvý padesátník, který se loni z Prahy přestěhoval do zahrádkářské kolonie na Litoměřicku, radí smrtelně nemocným a trpícím, jak odejít ze života, aby to co nejméně bolelo.
/ROZHOVOR/ Morana. Takto, po staročeském jméně pro smrtku, tituloval svou novou knihu kontroverzní autor Petr Bakalář. Čerstvý padesátník, který se loni z Prahy přestěhoval do zahrádkářské kolonie na Litoměřicku, radí smrtelně nemocným a trpícím, jak odejít ze života, aby to co nejméně bolelo.
/ROZHOVOR/ Morana. Takto, po staročeském jméně pro smrtku, tituloval svou novou knihu kontroverzní autor Petr Bakalář. Čerstvý padesátník, který se loni z Prahy přestěhoval do zahrádkářské kolonie na Litoměřicku, radí smrtelně nemocným a trpícím, jak odejít ze života, aby to co nejméně bolelo.
/ROZHOVOR/ Morana. Takto, po staročeském jméně pro smrtku, tituloval svou novou knihu kontroverzní autor Petr Bakalář. Čerstvý padesátník, který se loni z Prahy přestěhoval do zahrádkářské kolonie na Litoměřicku, radí smrtelně nemocným a trpícím, jak odejít ze života, aby to co nejméně bolelo.
/ROZHOVOR/ Morana. Takto, po staročeském jméně pro smrtku, tituloval svou novou knihu kontroverzní autor Petr Bakalář. Čerstvý padesátník, který se loni z Prahy přestěhoval do zahrádkářské kolonie na Litoměřicku, radí smrtelně nemocným a trpícím, jak odejít ze života, aby to co nejméně bolelo.
Láká ho angažmá ve Švýcarsku, ale na vysněnou destinaci si musí ještě počkat. Florbalista Lukáš Pešat mohl do zahraničí odejít už po předčasně ukončené sezoně, ale kvůli přítelkyni, která má před sebou ještě dvouleté studium na vysoké škole, upřednostnil nabídku Ostravy, kam se vrací po krásných třech letech strávených v Otrokovicích
Známé je rčení, že všechno na světě se přejí, jen chleba ne, přestože ho jíme každý den. První chléb v dějinách byl velmi jednoduchý, nekvašený. Hrubě mleté nebo nadrcené obilí se smíchalo s vodou, ze vzniklé hmoty se vytvarovaly placky a ty se pekly na rozpáleném kameni nebo ve žhavém popelu. Při jiném způsobu přípravy obilného pokrmu se šrot nebo mouka smíchaly s vodou na hustou kaši, která se lila na rozpálené kameny a opékala.
Známé je rčení, že všechno na světě se přejí, jen chleba ne, přestože ho jíme každý den. První chléb v dějinách byl velmi jednoduchý, nekvašený. Hrubě mleté nebo nadrcené obilí se smíchalo s vodou, ze vzniklé hmoty se vytvarovaly placky a ty se pekly na rozpáleném kameni nebo ve žhavém popelu. Při jiném způsobu přípravy obilného pokrmu se šrot nebo mouka smíchaly s vodou na hustou kaši, která se lila na rozpálené kameny a opékala.
Známé je rčení, že všechno na světě se přejí, jen chleba ne, přestože ho jíme každý den. První chléb v dějinách byl velmi jednoduchý, nekvašený. Hrubě mleté nebo nadrcené obilí se smíchalo s vodou, ze vzniklé hmoty se vytvarovaly placky a ty se pekly na rozpáleném kameni nebo ve žhavém popelu. Při jiném způsobu přípravy obilného pokrmu se šrot nebo mouka smíchaly s vodou na hustou kaši, která se lila na rozpálené kameny a opékala.
Známé je rčení, že všechno na světě se přejí, jen chleba ne, přestože ho jíme každý den. První chléb v dějinách byl velmi jednoduchý, nekvašený. Hrubě mleté nebo nadrcené obilí se smíchalo s vodou, ze vzniklé hmoty se vytvarovaly placky a ty se pekly na rozpáleném kameni nebo ve žhavém popelu. Při jiném způsobu přípravy obilného pokrmu se šrot nebo mouka smíchaly s vodou na hustou kaši, která se lila na rozpálené kameny a opékala.
Známé je rčení, že všechno na světě se přejí, jen chleba ne, přestože ho jíme každý den. První chléb v dějinách byl velmi jednoduchý, nekvašený. Hrubě mleté nebo nadrcené obilí se smíchalo s vodou, ze vzniklé hmoty se vytvarovaly placky a ty se pekly na rozpáleném kameni nebo ve žhavém popelu. Při jiném způsobu přípravy obilného pokrmu se šrot nebo mouka smíchaly s vodou na hustou kaši, která se lila na rozpálené kameny a opékala.
Známé je rčení, že všechno na světě se přejí, jen chleba ne, přestože ho jíme každý den. První chléb v dějinách byl velmi jednoduchý, nekvašený. Hrubě mleté nebo nadrcené obilí se smíchalo s vodou, ze vzniklé hmoty se vytvarovaly placky a ty se pekly na rozpáleném kameni nebo ve žhavém popelu. Při jiném způsobu přípravy obilného pokrmu se šrot nebo mouka smíchaly s vodou na hustou kaši, která se lila na rozpálené kameny a opékala.
Svou nejvýznamnější stopu v reprezentačním dresu zanechal přerovský odchovanec Martin Zaťovič na domácím světovém šampionátu v roce 2015. V deseti zápasech vstřelil coby člen výborně hrající čtvrté formace čtyři góly a patřil k nejlépe hodnoceným českým hráčům. Stejně jako o rok dříve však nynější kapitán Komety Brno pověsil na krk pouze „bramboru“.
Rodák z Kyjova Karel Fiala si prošel část Slovácka nejen profesně, ale také se svým velkým koníčkem – sbírkou novin. Té se věnuje dva roky a díky stránkám denního tisku si prošel i téměř celý svět, což mohou využít také jeho žáci v hodinách zeměpisu. „Sbírání je pro mě sdílená radost,“ říká dvaašedesátiletý kantor.
Přímo v hledišti helsinské arény slavil bronzovou medaili. Zdeněk Krejčí si před osmi lety nenechal ujít vyvrcholení hokejového šampionátu, který se jeho synu Davidovi povedl.
Fotograf Josef Řezníček (uměleckým jménem Jsf Abb) se narodil v roce 1973 ve Zlíně. Vystudoval Filmovou školu ve Zlíně a fotografii se věnuje od poloviny devadesátých let. Svá díla vystavoval na různých místech v Čechách a na Moravě, ale například i ve Švýcarsku.
/ROZHOVOR/ Nejmladší národní park v České republice České Švýcarsko nabízí návštěvníkům opravdovou pestrost krajiny. Přes zimu se tam věnovali především opatřením k zajištění bezpečnosti podél značených turistických cest, ale připravili si pro turisty i řadu novinek.