Letošní první kulturní akce v Lišově: Vyřezávají zde postavy z Betléma
Dřevěné sochy tentokrát na adventní téma vznikají od středy 2. června na lišovském náměstí Míru. Probíhá tu totiž už čtvrtý ročník Mezinárodního řezbářského sympozia.
Dřevěné sochy tentokrát na adventní téma vznikají od středy 2. června na lišovském náměstí Míru. Probíhá tu totiž už čtvrtý ročník Mezinárodního řezbářského sympozia.
/FOTOGALERIE/ V areálu Bret v Prkenném Dole v Žacléři v sobotu vyvrcholí Sympozium dřevosochařů. V tamním sportovním a rekreačním areálu se tento týden sešlo sedm sochařů z Česka, kteří tvoří motorovou pilou.
Střechy dalších tří objektů v areálu památkové rezervace Betlém Hlinsko září novotou. V průběhu května bude dokončena poslední z nich, na objektu čp. 180.
Na průzkum po okolí se vydala naše čtenářka Miroslava Jakubčíková a cílem její zájmu se stala obec Ivaň. Co všechno na své procházce viděla se můžete podívat i vy díky tomu, že se rozhodla se s námi podělit o své fotografie, za což jí děkujeme.
Vyrazit si teď v květnu nebo brzy v létě do Betléma vám možná přijde jako divný nápad – my ale máme na mysli unikátní malý skanzen v centru Hlinska, který nese tohle jméno. Seznámíte se tu s řadou starodávných řemesel, například s výrobou hraček.
Příznivá epidemiologická situace a rozvolňování opatření umožňují postupné a částečné otevírání jednotlivých organizačních složek Národního muzea v přírodě. Od soboty 8. května se návštěvním otevírá areál Veselý Kopec, který je součástí Muzea v přírodě Vysočina.
/FOTOGALERIE/ Tkadlec JOSEF FIDLER v chalupě na Betlémě v Hlinsku má plné ruce práce. Žinylka, ručně tkaná látka, zažila znovuzrození a zájem o Fidlerovy výrobky je obrovský.
Čím žijí městečka či vesničky, které obvykle jen projíždíme? Co je tam k vidění? A jak se tam žije? Oblíbený seriál Deníku vás provádí obcemi na Zlínsku. Přiblížíme vám místní atrakce, nejžhavější témata i zajímavé osobnosti. Tentokrát se podíváme do Veselé.
To byly hlavní důvody pro dnes dvaasedmdesátiletého Josefa Krajču z obce Veselá na Zlínsku, který zhruba před dvaceti lety v době adventu začal zdobit svou zahradu ručně vyrobenými světelnými dekoracemi.
Muzeum v přírodě Vysočina, i když uzavřené, připravilo pro svoje příznivce náhradní aktivity.
Ve čtvrtek 25. března pracovníci AVE naistalovali na Husově náměstí v Berouně postní betlém. Na jeho sestavení osobně dohlížel jeho autor, hýskovský řezbář Jan Viktora. Postní betlémy nejsou v Česku příliš rozšířené, přestože ještě v 19. století bývaly výzdobou každé domácnosti. Tradice se ale pomalu vrací, což letos připomnělo i město Beroun.
Víte, že už před sto lety se obyvatelstvo sčítalo pomocí jednoduchých počítačů? A že výsledky soupisu z roku 1754 byly dlouho považovány za státní tajemství a data byla více než sto let utajovaná?
Heršpičtí zahrádkáři se svými příznivci nezahálí ani v nouzovém stavu.Po velkém úspěchu, který měli s vánočním betlémem, se s chutí pustili do výroby velikonočních dekorací.
Lucie Hrdličková z Plzně vyrábí malé andělíčky z korálků. Andělíčci mají lidem v současné těžké době udělat radost a přinést štěstí.
V obci Lučina v části Kocurovice,v oblasti nazývané příhodně Betlém, se nachází dřevěná zvonice.
Při psaní pár řádek na téma „Co dělají herci, když nehrají“ jsem si uvědomil jeden paradox. Před několika lety v době, kdy ještě nikdo netušil, co jednou přijde a jak jeden malý vir dokáže zastavit nejen kulturu, jsem přišel s nápadem udělat pro herce nějakou zajímavou akci, abychom jak se říká utužili kolektiv a setkali se i mimo jeviště a zkušebnu. Poprvé jsme vyrazili na Kleť, odkud jsme pak sjížděli na koloběžkách. Jindy jsme zase uspořádali společnou grilovačku či se vydali na jižní Moravu za památkami a vínem. Tyto akce jsme nazvali „Když herci nehrají“. Ani ve snu mne nenapadlo, že to opravdu jednou nastane, že se nebudeme moci scházet, zkoušet a společně tvořit.
Renovované chalupy v hlineckém Betlémě uspěly v krajském kole soutěže Památka roku 2020 a postupují tak do celostátního finále.
Před třemi a půl lety spatřila světlo světa první háčkovaná figurka „z dílny“ chropyňské učitelky v mateřské škole Květoslavy Dvořákové. Od té doby se háčkování postaviček stalo její vášní. Své výtvory několikrát vystavovala, dokonce za ně získala ocenění.
V obci Lučina v části Kocurovice,v oblasti nazývané příhodně Betlém, se nachází dřevěná zvonice.
Proč si vlastně připomínáme svátek Tří králů? Co znamená nápis K+M+B ? Svátek Tří králů je spjat s legendou o mudrcích, kteří se přišli do Betléma poklonit novorozenému Ježíškovi.
Letošní celostátní Tříkrálová obchůzka koledníků byla vzhledem k situaci s nemocí COVID -19 v naší republice zrušena. Děti v dětském domově si však tuto tradici nechtěly nechat ujít, a tak se u nich alespoň improvizovaně „koledovalo“.
Dusíkovo divadlo v Čáslavi, jedno z nejstarších divadel v Čechách, se nebojí moderních technologií. V nynější složité době, která nepřeje živé kultuře, se tam rozhodli potěšit alespoň své nejmladší diváky a streamovat on-line tradiční nedělní pohádky.
Trvalo to několik minut, než se před požehnáním poslední mše svaté roku 2020 v blanenském farním kostele přečetl seznam všeho (a určitě ne úplně všeho…), co se díky Bohu a dobrým lidem podařilo nejen v období Adventu a Vánoc, ale i celého toho roku. Určitě jste pochopili, že nešlo o seznam zásluh.
Díky manželům Škochovým, kteří se věnují udržování i rozvoji lidové kultury, tradičním obyčejům či obchůzkám, si můžeme představit další z tradic, které se na Kovářovsku od nepaměti dodržovaly. Je jí obchůzka s klibnou a kozlíky nebo jak se vždy v Kovářově říkalo, „chodí kozlíci“.
Každoročně 6. ledna se koná svátek Tří králů. Jde o svátek Zjevení Páně. Ve skutečnosti jde o tři mudrce, kteří v Betlémě navštívili krátce po narození Ježíše a jako dary mu přinesli zlato, myrhu a kadidlo. V mnoha zemích obchází po vesnicích tři postavy králů, které zastupují tři mudrce. Zastaví se u každého domu a těm, kteří krále obdarují, napíší králové posvěcenou křídou nad dveře formuli požehnání K + M + B. Tři králové, kteří obchází domy, většinou zastupují charitativní sbírku. V letošním roce sice sbírka probíhá, ale tradice pochodujících králů s doprovodem jistě ne.
Jak funguje kadidelnice, kropenka a kropáč? Jak se z obyčejné křídy stane svěcená? K čemu Ježíšova rodina potřebovala kadidlo, co donesli tři králové z východu? Farář Pavel Zachrla je rozený pedagog. Umí svým vyprávěním zaujmout děti a současně poučit dospělé.
Mudrci z Východu jako Tři králové navštívili Ježíše krátce po jeho narození v Betlémě a přinesli mu dary. Tento svátek je totožný se slavností Narození Páně, je dvanáctým dnem Vánoc a fakticky jím Vánoce vrcholí a končí, uvádí Wikipedie. Tak jsme si naše retrovánoce 1990 ještě o chvilku prodloužili.
Zajímavou výzvu pro děti si v uplynulé adventní době připravila farnost sv. Václava v Hustopečích. Katecheté chtěli dětem nabídnout smysluplnou aktivitu a zároveň pomoci potřebným. „Vyzvali jsme děti, aby se zapojily do společné stavby betlémy, kdy měly dělat dobré skutky, za které od svých rodičů získaly nějaký peníz. Ten následně vhodily v kostele do pokladničky a jakoby si tím koupily jednu figurku. Kromě postaviček jsme tak zároveň sbírali prostředky ve prospěch sociálně slabých rodin,“ představil projekt děkan Jan Nekuda.
Nad Českou Lípou se v sobotu před vánočními svátky na kopci Holý vrch do stmívajícího se odpoledne objevilo světlo jako vánoční hvězda. Málokdo tušil, co se na kopci děje.
Skupina místních ochotníků se připravuje na tradiční Putování do Betléma, které zahajovalo slavnostní rozsvěcování vánočního stromu a Mikulášskou nadílku. Ale letos to bylo všechno jinak.
Přinášíme seriál Jihočeského deníku Retrovánoce. Co bylo před 30 lety v našich novinách poprvé? Nebo co tehdy na nich přestalo být?
K období nejkrásnějších svátků roku neodmyslitelně patří výzdoba kostelů. Letos však ve značně odlišné podobě, protože církevní stavby byly buď zavřené nebo je mohli navštívit předem přihlášení věřící.
Betlémské světlo v oddíle rozdáváme asi od roku 2008. Několikrát jsme pro něj zajeli i do Vídně. A ani letos jsme navzdory nepříznivým podmínkám tradici rozdávání nepřerušili.
Redakce přináší čtenářům ohlédnutí za zajímavostmi Rokycanska.
Skupina místních ochotníků se připravuje na tradiční Putování do Betléma, které zahajovalo slavnostní rozsvěcování vánočního stromu a Mikulášskou nadílku. Ale letos to bylo všechno jinak.
V Jeníkově před farou můžete i letos zhlédnout betlém z panenek.
/FOTOGALERIE/ Jak jsi krásné, neviňátko, Narodil se Kristus Pán, Půjdem spolu do Betléma, Štědrej večer nastal, Tichá noc, Neseme vám noviny či Já bych rád k Betlému. Právě tyto nejznámější, ale i další koledy, které se v Čechách zpívají už po staletí, zněly před deseti lety už potřinácté zcela zaplněným starodávným kostelem v kostele sv. Filipa a Jakuba na Chvojně, stojícím nedaleko Benešova.
Už přes měsíc můžete v Proboštově obdivovat dřevěný betlém. Ten v průběhu letošního roku vytvořil řezbář Marcel Jeřábek z Novosedlic.
/FOTO/ Na Štědrý den jste si mohli dojít pro světlo z Betléma ke skautům nejen na tradičních místech v Teplicích.
Ručně vyřezávaný a každoročně jinak postavený betlém je v minoritském kostele Nanebevzetí Panny Marie v ulici Matky Boží v Jihlavě ke shlédnutí od Štědrého dne do 2. února.
Ani za ztížených podmínek nechyběla na Štědrý den v okresním městě distribuce světla z Betléma. Opět pod dohledem skautů z tamního střediska Rarášek.
Křesťanské Vánoce se slaví od 4. století a navazují na předkřesťanské oslavy zimního slunovratu.
Naši čtenáři nepřispívají pouze texty o zajímavostech ve svém regionu, ale také básněmi. Pokud už dlouho píšete do šuplíku, nebojte se své básně uveřejnit, nikdy není pozdě. Začtěte se v dnešní sváteční den do poetické básně Břetislava Jurníčka staršího.
Papež František vyzval na půlnoční mši ve Svatopetrském chrámě k pomoci chudým a připomněl, že sám Ježíš se narodil jako chudý vyděděnec. Letošní bohoslužba byla kvůli koronavirovým omezením komornější - účastnilo se jí včetně hloučku kardinálů a biskupů méně než sto lidí - a konala se dříve. Informuje o tom agentura Reuters. Podobný ráz měla i půlnoční mše v betlémském chrámu Narození Páně.
Jak můžete na Děčínsku trávit nejen Štědrý den a nadcházející víkend? Podívejte se na přehled tipů.
České slovo Vánoce pochází pravděpodobně ze staroněmeckého Wihnahten, německy Wiha = světit a Nacht = noc. Tedy Vánoce znamenají „Svatá noc“, „čas svatonoční“ připomínající v římské liturgii Ježíšovo narození slavené v noci z 24. na 25. prosince.
České slovo Vánoce pochází pravděpodobně ze staroněmeckého Wihnahten, německy Wiha = světit a Nacht = noc. Tedy Vánoce znamenají „Svatá noc“, „čas svatonoční“ připomínající v římské liturgii Ježíšovo narození slavené v noci z 24. na 25. prosince.
Poprvé po čtvrt století není na Chomutovsku žádný živý betlém, o pohled na svatou rodinu s Ježíškem ale lidé nepřišli. V centru Kadaně je i na Štědrý den k vidění mechanický betlém Josefa Fialy z Chomutova, který v současnosti patří řezbáři a výtvarníkovi Jaroslavu Stejnému.
České slovo Vánoce pochází pravděpodobně ze staroněmeckého Wihnahten, německy Wiha = světit a Nacht = noc. Tedy Vánoce znamenají „Svatá noc“, „čas svatonoční“ připomínající v římské liturgii Ježíšovo narození slavené v noci z 24. na 25. prosince.
Pandemie koronaviru ani hustý déšť na Štědrý den nepřerušily tradici předávání Betlémského světla u Sloupu Nejsvětější Trojice na Horním náměstí v Olomouci.