Roušky, to je společně s koronavirem asi nejčastěji skloňované téma. Kde se dají sehnat, kdo je vyrábí, jsou zdarma nebo kdo je nosí či nikoli, to jsou asi nejčastější otázky posledních dní spojených s tématem roušek. Ty jsou nedostatkovým zbožím už několik týdnů. Nicméně od čtvrtka 19. března platí povinnost mít mimo domov zahalený obličej. Ať už rouškou, respirátorem nebo třeba jen šátkem nebo šálou.
S ohledem na bezpečnostní opatření v kraji se nabízí otázka, jak řešit situaci s lidmi bez domova. Jejich počet je podle úřadů těžko zjistitelný. Bezdomovci podle sociálních pracovníků mění místa pobytu, nedodržují hygienu, takže se logicky stávají jak ohroženou skupinou, tak i možnými přenašeči nákazy. Do nemocnice jdou jen když je nejhůř.
V nelehké situaci se aktuálně nachází také lidé bez střechy nad hlavou, kteří nemohou zůstat doma v karanténě. To vedlo jihlavskou zastupitelku Evu Novákovou (Žijeme Jihlavou – Piráti) k zaslání otevřeného dopisu bezpečnostní radě kraje.
Seďte doma, vyzývá kvůli nákaze vláda… jenomže ne všichni mohou poslechnout, i kdyby chtěli. Ostrava má podle odhadů okolo tisícovky bezdomovců. Pro ně je dezinfekce a pořádná ochrana obličeje takřka luxusem.
Seďte doma, vyzývá kvůli nákaze vláda… jenomže ne všichni mohou poslechnout, i kdyby chtěli. Ostrava má podle odhadů okolo tisícovky bezdomovců. Pro ně je dezinfekce a pořádná ochrana obličeje takřka luxusem.
Nejen hygiena. V teplické Denisově ulici se bezdomovcům dostane i poradenství, jak vybřednout z nouze. Jak to tam celé od začátku roku funguje?
/FOTO/ Radnicím chybí v boji s problémovými individui účinný nástroj.
Svým zápachem, z něhož se zvedá žaludek a někdy až slzí oči, ale i svým chováním terorizuje centrum Klatov bezdomovec Alexandr G. (73) z Meclova na Domažlicku.
Měl všechno, co může běžný chlap mít. Rodinu, slušné peníze, chtěl koupit dům. Dnes žije Emerich Konyarik (48) jako bezdomovec. Jeho osud změnila láska k ženě. Když se vrátil dřív z práce, našel svoji manželku s jiným mužem, zatmělo se mu před očima a bylo zle. Dnes ho můžete potkat, jak se toulá po Vodňanech, kde přespává v dřevěné boudě, někdy sám, jindy s kamarády.
Bezdomovec, který na dlouhé roky propadl drogám, chce vést protidrogovou osvětu ve školách. Navazují s ním spolupráci radnice na Chomutovsku
Rejdiště pochybných existencí, ostuda města. Chátrající lokomotivní depo za Místním nádražím má své dny sečteny. Nevyužívané objekty, které v uplynulých letech osídlili bezdomovci v současnosti mizí pod rypadly bagrů.
Svrab, vši, blechy, žloutenka nebo třeba slovní vyhrožování. S tím vším se denodenně setkávají zdravotníci na Protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici (PZS) Kroměřížské nemocnice. V posledních letech navíc agresivita klientů přivezených na PZS roste.
Svrab, vši, blechy, žloutenka nebo třeba slovní vyhrožování. S tím vším se denodenně setkávají zdravotníci na Protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici (PZS) Kroměřížské nemocnice. V posledních letech navíc agresivita klientů přivezených na PZS roste.
Aleš Wolf bydlí v opraveném bytovém domě číslo 19 ve Vlhké ulici v centru Brna už pět let. „Za tu dobu se zde do domů investovaly stovky milionů korun. Proto jsme se zděsili, když jsme čirou náhodou zjistili, že město chce v sousedství u viaduktu stavět denní centrum pro bezdomovce,“ řekl ve čtvrtek Deníku Rovnost předseda Společenství vlastníků jednotek Vlhká 19 Wolf.
/VIDEO/ V soukromé budově a areálu poblíž zimního stadionu v Plzni žily několik let dvě desítky bezdomovců a drogově závislých. V pondělí ráno začalo vyklízení objektu.
Hlídka strážníků v Ústí nad Labem spatřila ve středu 12. února ráno nedaleko krajského úřadu bezdomovce. Spal před restaurací Slovanka.
Sedají na lavičkách, popíjejí alkohol, odhazují odpadky, pořvávají a dokonce vykonávají potřebu na trávníku nebo i před vchodovými dveřmi okolních domů. Problémy s bezdomovci jsou pro obyvatele pardubické Palackého třídy na denním pořádku.
Lidé bez domova si pochvalují teplou zimu. Někteří ji přečkávají na odlehlých místech ve stanech, jiní v papírových kartonech v centru Plzně.
/FOTOGALERIE/ Na pětadvacet působivých velkoformátových snímků zachycujících lidí bez domova, kteří žijí na okraji společnosti, je k vidění v sídle Slezské diakonie v Dukelské ulici do konce února.
S nevolí přijali Chebané rozhodnutí pražského vrchního soudu, který sedmadvacetiletému Vietnamci o osmnáct měsíců snížil trest za vraždu bezdomovce v Chebu. Místo původního sedmnáctiletého trestu mu vyměřil 15,5 roku. Podle odvolacího soudu byl původně uložený trest příliš vysoký, protože nejsou žádné přitěžující okolnosti.
Nouzové zimní přístřeší pro lidi bez domova zřídilo město Havlíčkův Brod. Stavební buňka je v ulici Reynkova otevřena od sedmi večer do sedmi ráno. Klíč od ní mají technické služby a městská policie. Podle informací městských strážníků zatím žádný bezdomovec dočasný azyl v buňce nevyužil. Hlavním důvodem je zřejmě poměrně teplé počasí a mírná zima.
Stížnosti cestujících v souvislosti s tím, že autobusové zastávky jsou obsazeny lidmi bez domova, musí řešit ve Žďáře nad Sázavou.
Zejména věžáky, kde je velký pohyb lidí a s tím spojená anonymita. V oblibě jsou i prostory nemocnice nebo hala vlakového nádraží. To jsou místa, kam se v současném chladném počasí stahují v Sokolově bezdomovci.
Tělo mrtvého bezdomovce bylo objeveno v pondělí odpoledne v Ostravě-Mariánských Horách.
Přerovští bezdomovci budou moci přečkat mrazivé noci v sedárně nízkoprahového centra Lorenc, které bylo koncem loňského roku otevřeno v ulici U Bečvy. Sedárnu už v minulosti provozoval Český červený kříž - a teď se tato pomoc lidem bez přístřeší opět vrací.
Rvačka mezi bezdomovci v Jindřichově Hradci, která skončila útokem sekyrou, byla podle českobudějovického krajského soudu pokusem o vraždu. Rozhodl tak ve čtvrtek 16. ledna senát soudu vedený soudkyní Olgou Smrčkovou.
Českobudějovický krajský soud začal ve středu 15. ledna projednávat případ útoku sekyrou mezi bezdomovci v Jindřichově Hradci. Obžalobě z pokusu o vraždu čelí devětatřicetiletý bezdomovec Miloš Matulka.
/ROZHOVOR/ Poté, co se Jrika nepohodl s bratrem, žije na ulici. Peníze na jídlo vydělává na brigádách. O svém životě bez domova vyprávěl v Týdeníku Směr, který vyšel v úterý 7. ledna.
FOTOGALERIE/ Krátce před půl dvanáctou se na prostranství před Místním nádražím v Prostějově scházejí lidé bez domova. Důvod je prostý, dostanou teplou polévku zdarma. Tradiční projekt organizuje předsedkyně Okrašlovacího spolku Milada Sokolová.
Stan pro bezdomovce v Poplužním dvoře v Mladé Boleslavi byl dnes otevřen již potřetí. Zatím je to podle vedoucího zimní a letní údržby z Compagu Jana Rympla, který se o jeho provoz stará, bezproblémové. V provozu bude i v noci na středu a dále se uvidí podle vývoje předpovědi počasí.
Stan pro bezdomovce, který je umístěný v Poplužním dvoře, se otevře ve čtvrtek. Ten bude vyhřívaný a lidé, kteří by jinak venku trpěli v mrazech, v něm mohou přečkat noc.
Kuriozní zásahy olomouckých strážníků a policistů v roce 2019.
Jednašedesátiletý Josef Teska sedí u stolu a popíjí čaj. Na ulici byl dlouhých sedmadvacet let - dokud mu sloužilo zdraví. Teď je rád, že si může ustlat v iglú pro bezdomovce, které se stalo jeho novým domovem.
Jednašedesátiletý Josef Teska sedí u stolu a popíjí čaj. Na ulici byl dlouhých sedmadvacet let - dokud mu sloužilo zdraví. Teď je rád, že si může ustlat v iglú pro bezdomovce, které se stalo jeho novým domovem.
Jednašedesátiletý Josef Teska sedí u stolu a popíjí čaj. Na ulici byl dlouhých sedmadvacet let - dokud mu sloužilo zdraví. Teď je rád, že si může ustlat v iglú pro bezdomovce, které se stalo jeho novým domovem.
Teploty padají střídavě pod bod mrazu. Nejvíce tím trpí lidé bez domova, kteří většinu roku tráví na ulici nebo v improvizovaných přístřešcích. V mrazivých dnech ale mohou najít zázemí. Pomocnou ruku jim podávají různé dobročinné organizace a spolky. Poskytují noclehárny, vytápěné stany a v Praze dokonce i loď.
Teploty padají střídavě pod bod mrazu. Nejvíce tím trpí lidé bez domova, kteří většinu roku tráví na ulici nebo v improvizovaných přístřešcích. V mrazivých dnech ale mohou najít zázemí. Pomocnou ruku jim podávají různé dobročinné organizace a spolky. Poskytují noclehárny, vytápěné stany a v Praze dokonce i loď.
Teploty padají střídavě pod bod mrazu. Nejvíce tím trpí lidé bez domova, kteří většinu roku tráví na ulici nebo v improvizovaných přístřešcích. V mrazivých dnech ale mohou najít zázemí. Pomocnou ruku jim podávají různé dobročinné organizace a spolky. Poskytují noclehárny, vytápěné stany a v Praze dokonce i loď.
Teploty padají střídavě pod bod mrazu. Nejvíce tím trpí lidé bez domova, kteří většinu roku tráví na ulici nebo v improvizovaných přístřešcích. V mrazivých dnech ale mohou najít zázemí. Pomocnou ruku jim podávají různé dobročinné organizace a spolky. Poskytují noclehárny, vytápěné stany a v Praze dokonce i loď.
Teploty padají střídavě pod bod mrazu. Nejvíce tím trpí lidé bez domova, kteří většinu roku tráví na ulici nebo v improvizovaných přístřešcích. V mrazivých dnech ale mohou najít zázemí. Pomocnou ruku jim podávají různé dobročinné organizace a spolky. Poskytují noclehárny, vytápěné stany a v Praze dokonce i loď.
Teploty padají střídavě pod bod mrazu. Nejvíce tím trpí lidé bez domova, kteří většinu roku tráví na ulici nebo v improvizovaných přístřešcích. V mrazivých dnech ale mohou najít zázemí. Pomocnou ruku jim podávají různé dobročinné organizace a spolky. Poskytují noclehárny, vytápěné stany a v Praze dokonce i loď.
Teploty padají střídavě pod bod mrazu. Nejvíce tím trpí lidé bez domova, kteří většinu roku tráví na ulici nebo v improvizovaných přístřešcích. V mrazivých dnech ale mohou najít zázemí. Pomocnou ruku jim podávají různé dobročinné organizace a spolky. Poskytují noclehárny, vytápěné stany a v Praze dokonce i loď.
Teploty padají střídavě pod bod mrazu. Nejvíce tím trpí lidé bez domova, kteří většinu roku tráví na ulici nebo v improvizovaných přístřešcích. V mrazivých dnech ale mohou najít zázemí. Pomocnou ruku jim podávají různé dobročinné organizace a spolky. Poskytují noclehárny, vytápěné stany a v Praze dokonce i loď.
Teploty padají střídavě pod bod mrazu. Nejvíce tím trpí lidé bez domova, kteří většinu roku tráví na ulici nebo v improvizovaných přístřešcích. V mrazivých dnech ale mohou najít zázemí. Pomocnou ruku jim podávají různé dobročinné organizace a spolky. Poskytují noclehárny, vytápěné stany a v Praze dokonce i loď.
Teploty padají střídavě pod bod mrazu. Nejvíce tím trpí lidé bez domova, kteří většinu roku tráví na ulici nebo v improvizovaných přístřešcích. V mrazivých dnech ale mohou najít zázemí. Pomocnou ruku jim podávají různé dobročinné organizace a spolky. A způsoby pomoci jsou různé.
/VIDEO/ Ke svým způsobem nejspíš nešťastné vraždě došlo v sobotu večer nedaleko Barrandovkého mostu v pražském Braníku. Krátce před půl sedmou večer přijal operační důstojník oznámení, že v Modřanské ulici došlo ke konfliktu mezi dvěma bezdomovci.
Nečekaný nápor zažívá od prosince nízkoprahové centrum pro lidi bez přístřeší Lorenc, které se před měsícem otevřelo v prostorách v ulici U Bečvy v Přerově.
„Byly to duté, silné rány, pak mu o hlavu rozbil láhev s vodkou měla jsem z toho strašný pocit, musela jsem volat policii, tohle nebylo normální. Škubal s ním, roztrhl mu tričko jako nic, když pak poškozený ležel na zemi, tloukl do něj pěstí a řval: naval prachy,“ tak popisovala svědkyně v úterý u krajského soudu ve Zlíně brutální napadení šestatřicetiletého muže.
„Byly to duté, silné rány, pak mu o hlavu rozbil láhev s vodkou měla jsem z toho strašný pocit, musela jsem volat policii, tohle nebylo normální. Škubal s ním, roztrhl mu tričko jako nic, když pak poškozený ležel na zemi, tloukl do něj pěstí a řval: naval prachy,“ tak popisovala svědkyně v úterý u krajského soudu ve Zlíně brutální napadení šestatřicetiletého muže.
/FOTO, VIDEO/ Život lidí na ulici není žádné peříčko. Deník několik z nich navštívil.
