Výjimečné seniory a seniorské kluby z celé republiky ocenil při příležitosti Mezinárodního dne seniorů již po deváté projekt SenSen (Senzační senioři) Nadace Charty 77. Seniorkou roku 2021 se stala Vilemína Svobodová z Loun, první místo v kategorii Nejlepší klub získal Klub Aktiv z Českých Budějovic. Celkem porota vybírala z osmi desítek nominací a mezi vítěze rozdělila sto sedmdesát tisíc korun. Do Zlaté síně SenSenu vstoupil spoluzakladatel Semaforu Jiří Suchý. Děkujeme zástupcům nadace za poskytnutí příspěvku i fotografií.
Výjimečné seniory a seniorské kluby z celé republiky ocenil při příležitosti Mezinárodního dne seniorů již po deváté projekt SenSen (Senzační senioři) Nadace Charty 77. Seniorkou roku 2021 se stala Vilemína Svobodová z Loun, první místo v kategorii Nejlepší klub získal Klub Aktiv z Českých Budějovic. Celkem porota vybírala z osmi desítek nominací a mezi vítěze rozdělila sto sedmdesát tisíc korun. Do Zlaté síně SenSenu vstoupil spoluzakladatel Semaforu Jiří Suchý. Děkujeme zástupcům nadace za poskytnutí příspěvku i fotografií.
Výjimečné seniory a seniorské kluby z celé republiky ocenil při příležitosti Mezinárodního dne seniorů již po deváté projekt SenSen (Senzační senioři) Nadace Charty 77. Seniorkou roku 2021 se stala Vilemína Svobodová z Loun, první místo v kategorii Nejlepší klub získal Klub Aktiv z Českých Budějovic. Celkem porota vybírala z osmi desítek nominací a mezi vítěze rozdělila sto sedmdesát tisíc korun. Do Zlaté síně SenSenu vstoupil spoluzakladatel Semaforu Jiří Suchý. Děkujeme zástupcům nadace za poskytnutí příspěvku i fotografií.
Výjimečné seniory a seniorské kluby z celé republiky ocenil při příležitosti Mezinárodního dne seniorů již po deváté projekt SenSen (Senzační senioři) Nadace Charty 77. Seniorkou roku 2021 se stala Vilemína Svobodová z Loun, první místo v kategorii Nejlepší klub získal Klub Aktiv z Českých Budějovic. Celkem porota vybírala z osmi desítek nominací a mezi vítěze rozdělila sto sedmdesát tisíc korun. Do Zlaté síně SenSenu vstoupil spoluzakladatel Semaforu Jiří Suchý. Děkujeme zástupcům nadace za poskytnutí příspěvku i fotografií.
Výjimečné seniory a seniorské kluby z celé republiky ocenil při příležitosti Mezinárodního dne seniorů již po deváté projekt SenSen (Senzační senioři) Nadace Charty 77. Seniorkou roku 2021 se stala Vilemína Svobodová z Loun, první místo v kategorii Nejlepší klub získal Klub Aktiv z Českých Budějovic. Celkem porota vybírala z osmi desítek nominací a mezi vítěze rozdělila sto sedmdesát tisíc korun. Do Zlaté síně SenSenu vstoupil spoluzakladatel Semaforu Jiří Suchý. Děkujeme zástupcům nadace za poskytnutí příspěvku i fotografií.
Po roční pauze zaviněné koronavirem se nyní v Bukovanech na Olomoucku podařilo obnovit činnost tamního ochotnického divadla. Na premiéru představení Pod jednou střechou se místní i přespolní diváci mohou těšit na jaře příštího roku.
/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.
/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.
/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.
/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.
/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.
/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.
/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.
/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.
/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.
/FOTOGALERIE/ V sedmdesátých letech minulého století se stala svého druhu hereckou hvězdou, aniž by si příliš zadala s tehdejším normalizační kulturní scénou. Slibně rozjetou kariéru přerušila emigrace do Austrálie. „Stal se ze mě vyděděnec. Myslela jsem si, že je to navždy,“ vyprávěla Dagmar Bláhová reportérům Paměti národa. Do rodné vlasti se nakonec definitivně vrátila v 90. letech.
Několik měsíců projížděl na motorce svět a z téhle jízdy si přivezl hromadu zážitků. Prostřednictvím road movie Po jedné stopě jste je mohli zažívat spolu s ním.
Příznivci mosteckého divadla oslavili s umělci 110. výročí existence stálé divadelní scény v Mostě. Narozeniny si připomněli při tradičním Divadelním vinobraní, které se konalo odpoledne v sobotu 2. října před budovou divadla.
/VIDEO/ První kameny zmizelých byly odhaleny v Nymburce naproti Hálkovu divadlu. Na rohu ulic Tyršova a Eliščina třída stojí dům, v němž do druhé světové války žila rodina Pickových. Řádění německých nacistů v rámci holokaustu udělalo tragický řez v osudech této rodiny. Sedm jejích členů skončilo svůj život v koncentračních táborech. Osmý odhalený kámen patří Františku Pickovi, který jako jeden z mála válku přežil. Celá akce se mohla uskutečnit především díky studentům Gymnázia Bohumila Hrabala navštěvujícím Klub moderní historie. Právě ti po dobu dvou let mapovali osudy členů rodiny Pickových.
/FOTOGALERIE/ Po 20 letech změnilo působiště pardubické Divadlo Exil. Tradiční amatérský soubor se z Havlíčkovy ulice přestěhoval do suterénu Machoňovy pasáže.
V loňském roce i letos na jaře muselo město kvůli epidemické situaci zrušit setkání všech jirkovských pedagogů v divadle na Den učitelů. Kantoři se přesto svého ocenění dočkali.
Desítka celovečerních filmů, přes čtyřicet her a přibližně stejný počet knih, plus minus šedesát dlouhohrajících alb, stovky grafik, více než 1400 písňových textů a 500 melodií. K tomu připočtěme Cenu Thálie, Síň slávy hudebních cen Anděl, Cenu Jaroslava Seiferta nebo Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Taková je dosavadní žeň nestora českého humoru Jiřího Suchého, který se 1. října dožívá devadesáti let.
Desítka celovečerních filmů, přes čtyřicet her a přibližně stejný počet knih, plus minus šedesát dlouhohrajících alb, stovky grafik, více než 1400 písňových textů a 500 melodií. K tomu připočtěme Cenu Thálie, Síň slávy hudebních cen Anděl, Cenu Jaroslava Seiferta nebo Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Taková je dosavadní žeň nestora českého humoru Jiřího Suchého, který se 1. října dožívá devadesáti let.
Po měsících strávených mimo světla reflektorů překvapil Josef Carda (65) novým vzhledem. Nechal si narůst plnovous, se kterým se oblíbený herec v nejbližší době loučit rozhodně nehodlá.
Listí se pomalu barví do podzimních odstínů. Možná se o prvním říjnovém víkendu chystáte do přírody, možná budete chystat zahradu na nadcházející zimu a možná si rádi vyberete některou z plánovaných akcí. Už víte, co podniknete? Pokud na některou z událostí zavítáte a pořídíte fotografie, můžete se o ně podělit s ostatními čtenáři. Rádi Vaše snímky zveřejníme. Poslat je můžete na e-mail: regina.hellova@denik.cz. Děkujeme!
Listí se pomalu barví do podzimních odstínů. Možná se o prvním říjnovém víkendu chystáte do přírody, možná budete chystat zahradu na nadcházející zimu a možná si rádi vyberete některou z plánovaných akcí. Už víte, co podniknete? Pokud na některou z událostí zavítáte a pořídíte fotografie, můžete se o ně podělit s ostatními čtenáři. Rádi Vaše snímky zveřejníme. Poslat je můžete na e-mail: regina.hellova@denik.cz. Děkujeme!
Listí se pomalu barví do podzimních odstínů. Možná se o prvním říjnovém víkendu chystáte do přírody, možná budete chystat zahradu na nadcházející zimu a možná si rádi vyberete některou z plánovaných akcí. Už víte, co podniknete? Pokud na některou z událostí zavítáte a pořídíte fotografie, můžete se o ně podělit s ostatními čtenáři. Rádi Vaše snímky zveřejníme. Poslat je můžete na e-mail: regina.hellova@denik.cz. Děkujeme!
Rodinné centrum Radost zve na benefiční představení Vzkříšení do táborského Divadla Oskara Nedbala. Poslední zářijový večer zde soběslavští ochotníci sehrají hru, která vznikla na prknech pražského Dejvického Divadla, kde ji pod pseudonymem David Doubt společně sepsal kolektiv pracovníků a herců divadla.
Kočující divadlo Compagnie Pas de Deux ze Švýcarska hostuje tento týden v Liberci, na pozvání Kina Varšava a německé partnerské organizace Kulturfabrik MEDA z Mittelherwigsdorfu u Žitavy.
I když to v sobotu ráno vypadalo s počasím všelijak, nakonec nepršelo, a mohl se tak uskutečnit celý plánovaný program Muzejní noci. A to dokonce s extra nášupem, kdy divadelníci z Mladých Bříšť odehráli své představení nikoliv jednou, ale rovnou dvakrát.
„Byl to spontánní nápad. Jako mnoho jiných věcí v mém životě.“ Tak vzpomíná Miroslava Olšáková na okolnosti vzniku Datyňského amatérského divadla (DAD), jehož je zakladatelkou, uměleckou vedoucí, dramaturgyní, autorkou her i režisérkou. Skupiny - dnes už pouze žen, které chtějí bavit nejen samy sebe, ale i ostatní. Děti i dospělé. A přestože jsou to ryzí amatéři/ky, mívají plné sály. A v Dolních Datyních, malinké obci, která je už přes padesát let součástí Havířova, tak suplují chybějící spolkový život.
Osm představení pro děti i dospělé přinesl 11. ročník Divadelní benefice ochotnických souborů, který se v uplynulých dnech konal v litoměřickém Divadle Karla Hynka Máchy a nově také ve Veřejném sále Hraničář v Ústí nad Labem.
Od 22. do 28. září se opět na půdě hradeckého Divadla Drak konal čtvrtý ročník společného projektu Divadla Drak, Mezinárodního institutu figurálního divadla o.p.s. a Katedry výchovné dramatiky DAMU s názvem „Klinika“. Účastníci projektu měli během sedmi dnů možnost poznat chod celého divadelního provozu. Spolu s jednotlivými pracovníky na různých pozicích, od obchodního oddělení, produkce, přes marketing, administrativu i dílny, spolupracovali na reálných úkolech a aktivně se podíleli na každodenním provozu divadla.
Už potřicáté bude Těšín na přelomu září a října hostit mezinárodní divadelní festival Bez hranic/Bez granic. Od 30. září do 10. října se mohou návštěvníci těšit na sedmnáct mimořádných divadelních představení z Čech, Polska, Slovenska a Maďarska.
Ochotnické divadlo v Úsilném ostartoval Honza v zaklatém zámku. Představení, v němž se objevily děti školou povinné, vzniklo v roce 1906. Jaká je histroie divadla v Úsilném? Čtěte! Děkujeme kronikáři obce Václavu Mrázkovi za poskytnutý materiál.
/ROZHOVOR/ Divadelní klub Jirásek v České Lípě si připomíná neuvěřitelných 95 let. Vyvrcholením pro něj každoročně je Českolipský divadelní podzim (ČDP), který připravuje. Akce se už stala synonymem pro dokonale zvládnutou přehlídku zejména ochotnických souborů, pro pestrý program a pro jistotu pěkných diváckých zážitků. Akce už má úctyhodnou tradici, letos jde v pořadí již o 45. ročník. Od roku 2013 je dramaturgyní a ředitelkou této přehlídky Dita Krčmářová.
/FOTOGALERIE/ Jiří Štraub se narodil v roce 1994 v Kladně a prvních dvanáct let života prožil ve Stochově. Pak se přestěhoval do Rakovníka, kde studoval Masarykovu obchodní akademii. Právě v Rakovníku poznal přátele, s nimiž začal opravdu objevovat hudbu, ačkoliv k ní měl vřelý vztah už v dětství.
/FOTOGALERIE/ Jiří Štraub se narodil v roce 1994 v Kladně a prvních dvanáct let života prožil ve Stochově. Pak se přestěhoval do Rakovníka, kde studoval Masarykovu obchodní akademii. Právě v Rakovníku poznal přátele, s nimiž začal opravdu objevovat hudbu, ačkoliv k ní měl vřelý vztah už v dětství.
/FOTOGALERIE/ Jiří Štraub se narodil v roce 1994 v Kladně a prvních dvanáct let života prožil ve Stochově. Pak se přestěhoval do Rakovníka, kde studoval Masarykovu obchodní akademii. Právě v Rakovníku poznal přátele, s nimiž začal opravdu objevovat hudbu, ačkoliv k ní měl vřelý vztah už v dětství.
/FOTOGALERIE/ Jiří Štraub se narodil v roce 1994 v Kladně a prvních dvanáct let života prožil ve Stochově. Pak se přestěhoval do Rakovníka, kde studoval Masarykovu obchodní akademii. Právě v Rakovníku poznal přátele, s nimiž začal opravdu objevovat hudbu, ačkoliv k ní měl vřelý vztah už v dětství.
V neděli 26. září se v Přírodním divadle v Doksech u Kladna koná Den řemesel a tvoření. Přijďte si vyzkoušet řemesla a tvořivé dílničky spolu se zábavou na podiu. Můžete se těšit například na sokolníka, na točení hlíny na kruhu, tvoření mozaiky, keramiky, přáníček. Vyzkoušet výtvarné koutky, malování na kamínky, malování na obličej nebo navštívit školičku bubnování. Bára Ladrová Vás rozhýbe společně s Myšákem Edou a jejich Pohádkovým diskotačením. Svým úžasným hlasem Vás potěší talentovaný Jakub Vostřák. Panda Art Stream společně s Jaroslavem Vaculíkem Vás zasvětí do tajů bubnování a předvede i svou šou. Divadelní hrou na závěr nás pobaví Taška Kladno.
Cheb - Západočeské divadlo v Chebu oslavilo 4. září 60 let svého působení. Oslavy byly velkolepé, ale herci se pilně připravují na nové inscenace a divadelní sezona je v plném proudu.
Vlakem na trase Ústí – Lovosice, přívozem Církvice - Dolní Zálezly či vlastním autem lze přijet v sobotu 25. září na 13. hodinu do centra obce Dolní Zálezly na zábavnou, divácky atraktivní druhou Divadelní pouť.
/ROZHOVOR/ Projíždíte-li Pohořím u Opočna, tuhle ceduli nemůžete minout. Hlásá: Vítejte v Pohoří, rodišti spoluzakladatele Divadla Járy Cimrmana. Na Miloně Čepelku je jaksepatří pyšné i Opočno, kam se se svými rodiči pár týdnů po svém příchodu na svět odstěhoval. Náruživý čtenář, básník, spisovatel, autor písní, moderátor a pro mnohé jedna z nezapomenutelných osobností spjatých s legendárním souborem Divadla Járy Cimrmana, právě dnes slaví své životní jubileum - 85. narozeniny.
Slavnostní odhalení pamětní desky Ignáta Hermanna, koncerty, workshopy a tvořivé dílničky, divadlo, stánky, fotokoutek a mnoho dalšího. Takový bude Mlýnfest, který se uskuteční v neděli 26. září na Horním Mlýnu u Chotěboře. Výtěžek z akce půjde na obnovu budovy, kde působí naše Svobodná škola Chotěboř a lesní klub Šalamounkův Dvoreček. Ty nabízejí žákům a jejich rodičům alternativní způsob vzdělávání.
V poslední době natočila tři filmy, přesto jsme si spíš než o herectví povídaly o tom, že nikdy není pozdě změnit sebe sama, styl života i práci. Právě to totiž Nela Boudová teď dělá. Hraní staví na vedlejší kolej a jako koučka pomáhá lidem hledat jejich silné stránky. Rozhovor s ní přinesl časopis Květy.
Jihočeské divadlo (JD) zakončilo letní sezonu. Ředitel divadla Lukáš Průdek, i přes veškeré nejistoty spojené s covidem, hodnotí: „Nebývale se nám toto léto dařilo.“
