
Do Skaličky se vrací čápi rádi, navzdory místním žertíkům
Už 46 let přilétá pravidelně do Skaličky 28. března čáp. Letos zatím jeden. Důkladně opravuje hnízdo. Zobákem vyhazuje vše, co do hnízda nepatří a hnízdo urovnává.
Už 46 let přilétá pravidelně do Skaličky 28. března čáp. Letos zatím jeden. Důkladně opravuje hnízdo. Zobákem vyhazuje vše, co do hnízda nepatří a hnízdo urovnává.
Už 46 let přilétá pravidelně do Skaličky 28. března čáp. Letos zatím jeden. Důkladně opravuje hnízdo. Zobákem vyhazuje vše, co do hnízda nepatří a hnízdo urovnává.
Čtenář Petr Jašek nám zaslal snímky spokojeného čapího páru v Hranicích. Samec si pospíšil, do hnízda dorazil už na Velký pátek. Jeho družka o dva dny později.
Krásné slunečné počasí přilákalo čápy k návratu na svá hnízda. Na Zelený čtvrtek přiletělo do Brodku u Přerova celkem šest čápů. Několikrát zakroužili nad hnízdem a jediný samec do něj pak usedl. V neděli se dočkal své družky.
S přicházejícím jarem má pražská záchranná stanice pro volně žijící živočichy plné ruce práce. Musí totiž pečovat o mláďata volně žijících druhů, která přišla o svůj domov nebo rodiče. „Aktuálně pečujeme například o 23 veverčích mláďat a 22 mláďat zajíců a jejich počty každým dnem narůstají," říká mluvčí firmy Lesy hl. m. Prahy Petra Fišerová, pod kterou stanice spadá.
Jaro je definitivně tady. Potvrzuje to postupný návrat čápů z teplých krajin. Na přelomu března a dubna, se objevili čapí samci na svých tradičních hnízdech v Nezamyslicích a nedalekých Němčicích nad Hanou. Aktuálně chystají hnízda pro své družky.
V Hranicích se radují z prvního čápa. Svůj přílet načasoval na Velký pátek. Kolem 8. hodiny na Bílou sobotu se už zabydloval v novém čapím hnízdě na místě zbouraného komína na Třídě Československé armády. O fotografie se s námi podělili rovnou tři čtenáři - Jiří Necid, Petr Jašek a Martin Valenta. Děkujeme.
Dle známé pranostiky na svatého Řehoře 12. března, čápi letí přes moře. Skutečnost je ale trošku jiná – první čápi přilétli dříve, někteří naopak později.
Čápi již konečně také dorazili na Českokrumlovsko. Čápa bílého zaznamenali lidé například ve Velešíně, Horním Třeboníně, Malontech a v Křemži.
Šest nocí sám. Bohuslavický čapí samec se dočkal své družky. Čapí dáma přiletěla do připraveného hnízda v Bohuslavicích na severu Prostějovska poslední středu v březnu, tedy o šest dnů později než její druh.
Na světě jsou už měsíc, a zatím tráví čas v bezpečí hnízda. V brněnské zoo se poprvé v historii zahrady podařilo odchovat mláďata papouška nestora kea. Na svět přišla hned dvě.
Koncentrací čapích hnízd je Broumovský výběžek známý. Hned tři hnízda jsou přímo v Broumově od sebe vzdálená jen pár set metrů.
Labutě v Davli si k hnízdění vybraly silniční stavbu, Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje tak musí práce v tomto úseku o pět týdnů posunout a počkat, až labutí rodinka vyvede mladé. Přemístit hnízdo totiž není možné, musí se tedy počkat, až se malí opeřenci vylíhnou a budou schopni plavat.
Tady je sokolovo! S výstražnými tabulkami a páskami přes cestu se mohou až do letních prázdnin setkat návštěvníci Českého Švýcarska, Labských pískovců i Českého středohoří.
Pozorování přírody, zejména opeřenců, je v současné době vyhledávané.
Plzeňští kanoisté musí čelit útokům labutího samce, který chrání své hnízdiště na řece Radbuze. Vodáky pták, který si získal přezdívku trenér, naháněl po řece už v minulosti, teď se na místo vrátil po dvou letech s novou partnerkou.
Plzeňští kanoisté musí čelit útokům labutího samce, který chrání své hnízdiště na řece Radbuze. Vodáky pták, který si získal přezdívku trenér, naháněl po řece už v minulosti, teď se na místo vrátil po dvou letech s novou partnerkou.
Elegantních ptáků s typickou úzkou chocholkou na hlavě rapidně ubývá. Podle ornitologů se za posledních čtyřicet let populace čejky chocholaté snížila o téměř devadesát procent.
Rožmitálský čáp se vrátil po zimní přestávce na svůj komín. Dění na komíně ale tentokrát způsobilo ve městě mnoho vzruchu kvůli obsazení hnízda "cizím párem". Informoval o tom rožmitálský pozorovatel čapí rodiny Miloslav Maroušek.
Někde už se letos v jižních Čechách vznešených černobílých opeřenců – čápů bílých dočkali, jinde je netrpělivě vyhlížejí. První páry zaznamenali ornitologové ve Vodňanech.
Mládě medojeda kapského, které se v safari parku narodilo na Štědrý den, již neobratně prozkoumává vnitřní boxy Pavilonu šelem Joy Adamsonové. Díky tomu, že je matka Beebee po dvou měsících již více v klidu a od mláděte se začala občas vzdalovat, jsou si zoologové jistí, že jde o samce. Odchov je historicky první ve Dvoře, medojedy přitom za poslední rok nemnožila žádná jiná zoo na světě.
Někde už se letos v jižních Čechách vznešených černobílých opeřenců – čápů bílých, dočkali, jinde je netrpělivě vyhlížejí. První páry zaznamenali ornitologové ve Vodňanech na Strakonicku.
/FOTOGALERIE UVNITŘ ČLÁNKU/ Tři měsíce. Tak dlouho je od pondělí zavřená louka před Býčí skálou v Moravském krasu na Blanensku a její nejbližší okolí. Stejně jako část modré turistické trasy k nedaleké jeskyni Kostelík. Kvůli hnízdění vzácného sokola stěhovavého. Zákaz vstup vymezili ochránci přírody zelenobílou páskou. Na stromy pak rozmístili informační cedule v několika jazycích.
V Horšovském Týně se nacházejí dvě hnízda, na kterých již řadu let čápi hnízdí a úspěšně na nich vyvádějí svá mláďata. Jedno je v blízkosti Husova náměstí na starém komíně a druhé mezi panelovými domy na sídlišti. Na toto hnízdo přilétli oba čápi prakticky spolu, a to 4. a 5. března. Až doposud přilétali zhruba tři týdny od sebe.
Dle známé pranostiky "na svatého Řehoře, čápi letí přes moře". Skutečnost je ale trošku jiná – první čápi přilétli už před 12. březnem.
Opatření proti koronaviru omezí pohyb ornitologů, proto žádají o pomoc veřejnost.
Osiřelý komín vnitrobloku u sokolovského dopravního terminálu je minulostí. V úterý ho totiž obsadil čáp a hned se stal oblíbenou atrakcí. Je zde zhruba už po čtvrté a z toho dvakrát se jim zde dokonce povedlo přivést na svět mladé.
Ústecká zoologická zahrada má opět důvod k radosti. Před pár dny se tam poprvé vylíhla tři mláďata čejkám australským.
„Konečně po dlouhé době dobrá zpráva,“ reagoval Jiří Němec na skutečnost, že před prvním březnovým víkendem byli na Broumovsku a Trutnovsku pozorováni první bílí čápi.
Krásné sluneční počasí ukazuje, jak příroda rozkvétá a začíná nový život. Tak je tomu i na rybnících v Brodku u Přerova, kde žije několik párů divokých kachen březňaček.
Krásné sluneční počasí ukazuje, jak příroda rozkvétá a začíná nový život. Tak je tomu i na rybnících v Brodku u Přerova, kde žije několik párů divokých kachen březňaček.
Pravděpodobně na dlouho poslední sokolí budku usadil ornitolog Václav Beran na výškové stavbě Skupiny ČEZ na severu Čech. Je umístěna na jedné z plošin žebříkovitého schodiště pod korunou chladicí věže Paroplynového cyklu Počerady. Energetická společnost tak má nyní umělá hnízdiště pro kriticky ohroženého sokola stěhovavého ve všech svých výrobních lokalitách v Ústeckém kraji.
Noviny, rádia, televize, zpravodajské weby, sociální sítě… Zpravodajské kanály po celé republice zaplnila koncem ledna kuriózní zpráva z chomutovského zooparku. Jeden z čápů bílých si do hnízda postupně nanosil neobvyklou sbírku lidského oblečení, a to včetně spodního prádla. Úsměvnou zprávu převzalo i několik zahraničních serverů.
Sokoli mají na třísetmetrovém komínu Elektrárny Chvaletice připravené hnízdo. Těžké stelivo nahoru vytahali hasiči, kteří společně s ornitology čekají, zda jeden ze dvou párů, jenž na Pardubicku žijí, v budce zahnízdí.
Sokoli mají na třísetmetrovém komínu Elektrárny Chvaletice připravené hnízdo. Těžké stelivo nahoru vytahali hasiči, kteří společně s ornitology čekají, zda jeden ze dvou párů, jenž na Pardubicku žijí, v budce zahnízdí.
Pondělní uzávěra okresů šokovala celou zemi. S tím, na co si ostatní zatím zvykají, bojují Chebané už týdny. Náladu jim zvedá pozorování čápů, kteří do města přilétli krátce po uzavírce. Vracejí se sem léta. Pro Chebany jsou tradičně posli jara, letos i symbolem naděje.
Země se zrovna vynořovala z doby ledové, když neznámý umělec namaloval okrovou klokanici na stěnu jeskyně. Jedná se o zatím nejstarší australské umělecké dílo. K jeho stáří pomohla analýza vosích hnízd.
Do Vodňan přiletěl další čáp. Samici, která ve Vodňanech hnízdila už v předchozích letech, vyfotil o víkendu člen ornitologické společnosti Martin Kulhavý. Jedná se o partnerku známého čápa Vodňana, který už bohužel zahynul.
Dvanáct nových umělých dvojhnízd najdou po příletu z teplých krajin do Vlašimi jiřičky přímo v centru města, na objektu obchodního domu Albert. „Společnost Ahold podala na městském úřadě žádost o takzvaný odchylný postup, na jehož základě dostala povolení umístit na prodejnu náhradní hnízda,“ připomněla ředitelka paraZOO Vlašim Alena Konvalinová s tím, že firma umístění a typ hnízd konzultovala s Českým svazem ochránců přírody (ČSOP) Vlašim.
Ve Stanici pro záchranu živočichů v Bartošovicích, kterou spravuje Základní organizace Českého svazu ochránců přírody v Novém Jičíně, už vše nasvědčuje příchodu jara.
Husa nilská je vzácný pták, který se poslední dobu vyskytuje i na Hané. Kromě hnízdění na Hradeckém rybníku a Krčmaňských rybnících se pohybuje i v Brodku u Přerova.
Husa nilská je vzácný pták, který se poslední dobu vyskytuje i na Hané. Kromě hnízdění na Hradeckém rybníku a Krčmaňských rybnících se pohybuje i v Brodku u Přerova.
Do Vodňan přiletěl čáp. V sobotu 20. února ráno ho vyfotil v hnízdě na komíně městského úřadu člen ornitologické společnosti Martin Kulhavý, kterému děkujeme za snímek.
Káně je naším nejhojnějším dravcem. Snad i kvůli tomu je veřejností přehlížená. Přitom jde o dokonale přizpůsobivý druh, který vyvinul skvělé strategie, jak přežívat a prosperovat v krajině pozměněné člověkem.
Káně je naším nejhojnějším dravcem. Snad i kvůli tomu je veřejností přehlížená. Přitom jde o dokonale přizpůsobivý druh, který vyvinul skvělé strategie, jak přežívat a prosperovat v krajině pozměněné člověkem.
Káně je naším nejhojnějším dravcem. Snad i kvůli tomu je veřejností přehlížená. Přitom jde o dokonale přizpůsobivý druh, který vyvinul skvělé strategie, jak přežívat a prosperovat v krajině pozměněné člověkem.
Pár kakadu palmového v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava odchovává své první mládě. Mládě se vylíhlo 9. listopadu loňského roku, ale teprve na konci letošního ledna opustilo hnízdní budku.
Po někdejším lihovaru v Heřmanově dnes zbyl už jen komín. Na jeho vrcholu rok co rok hnízdí čápi. Místní ho ale mají spojený i s poněkud úsměvnou historkou z druhé světové války. „Když válka končila, přišli do lihovaru partyzáni. Správce svázali a celý lihovar vypustili,“ začala s vyprávěním starostka Heřmanova Pavla Chadimová.