Země se zrovna vynořovala z doby ledové, když neznámý umělec namaloval okrovou klokanici na stěnu jeskyně. Jedná se o zatím nejstarší australské umělecké dílo. K jeho stáří pomohla analýza vosích hnízd.
Do Vodňan přiletěl další čáp. Samici, která ve Vodňanech hnízdila už v předchozích letech, vyfotil o víkendu člen ornitologické společnosti Martin Kulhavý. Jedná se o partnerku známého čápa Vodňana, který už bohužel zahynul.
Dvanáct nových umělých dvojhnízd najdou po příletu z teplých krajin do Vlašimi jiřičky přímo v centru města, na objektu obchodního domu Albert. „Společnost Ahold podala na městském úřadě žádost o takzvaný odchylný postup, na jehož základě dostala povolení umístit na prodejnu náhradní hnízda,“ připomněla ředitelka paraZOO Vlašim Alena Konvalinová s tím, že firma umístění a typ hnízd konzultovala s Českým svazem ochránců přírody (ČSOP) Vlašim.
Ve Stanici pro záchranu živočichů v Bartošovicích, kterou spravuje Základní organizace Českého svazu ochránců přírody v Novém Jičíně, už vše nasvědčuje příchodu jara.
Husa nilská je vzácný pták, který se poslední dobu vyskytuje i na Hané. Kromě hnízdění na Hradeckém rybníku a Krčmaňských rybnících se pohybuje i v Brodku u Přerova.
Husa nilská je vzácný pták, který se poslední dobu vyskytuje i na Hané. Kromě hnízdění na Hradeckém rybníku a Krčmaňských rybnících se pohybuje i v Brodku u Přerova.
Do Vodňan přiletěl čáp. V sobotu 20. února ráno ho vyfotil v hnízdě na komíně městského úřadu člen ornitologické společnosti Martin Kulhavý, kterému děkujeme za snímek.
Káně je naším nejhojnějším dravcem. Snad i kvůli tomu je veřejností přehlížená. Přitom jde o dokonale přizpůsobivý druh, který vyvinul skvělé strategie, jak přežívat a prosperovat v krajině pozměněné člověkem.
Káně je naším nejhojnějším dravcem. Snad i kvůli tomu je veřejností přehlížená. Přitom jde o dokonale přizpůsobivý druh, který vyvinul skvělé strategie, jak přežívat a prosperovat v krajině pozměněné člověkem.
Káně je naším nejhojnějším dravcem. Snad i kvůli tomu je veřejností přehlížená. Přitom jde o dokonale přizpůsobivý druh, který vyvinul skvělé strategie, jak přežívat a prosperovat v krajině pozměněné člověkem.
Pár kakadu palmového v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava odchovává své první mládě. Mládě se vylíhlo 9. listopadu loňského roku, ale teprve na konci letošního ledna opustilo hnízdní budku.
Po někdejším lihovaru v Heřmanově dnes zbyl už jen komín. Na jeho vrcholu rok co rok hnízdí čápi. Místní ho ale mají spojený i s poněkud úsměvnou historkou z druhé světové války. „Když válka končila, přišli do lihovaru partyzáni. Správce svázali a celý lihovar vypustili,“ začala s vyprávěním starostka Heřmanova Pavla Chadimová.
Nejdříve to vypadalo, že s hercem Davidem Matáskem povedeme rozhovor přes Skype, každý ze svého obydlí. Asi chápete, že se nám do toho moc nechtělo. Nakonec se ukázalo, že se můžeme sejít nedaleko hercova bydliště, v žižkovské Pracovně, aniž bychom tím porušili protiepidemická opatření. A to byla rozhodně lepší varianta.
Neobvyklou sbírku věcí vybrali ve čtvrtek pracovníci zooparku z hnízda čápů bílých, které mají přímo v areálu. Ošetřovatelé kontrolovali, zda je hnízdo stabilní, a při té příležitosti z něj odstranili všechno, co by mohlo být pro ptáky nebezpečné.
Umístění 67 nových ptačích budek, které před rokem instalovaly na více místech v Trutnově Technické služby ve spolupráci s městem a firmou Ekosfer Solutions, se osvědčilo. Vyplývá to z vyhodnocení projektu, které provedli odborníci. Nejen, že naprostá většina budek byla využitá, ale do města se vrací i ubývající druh ptáků. Radnice proto hodlá v projektu pokračovat a instaluje další nové budky.
/FOTO/ Tričko, pásek, podprsenka… Neobvyklou sbírku věcí vybrali ve čtvrtek 21. ledna pracovníci zooparku z hnízda čápů bílých, které mají přímo v areálu.
/FOTO/ Tričko, pásek, podprsenka… Neobvyklou sbírku věcí vybrali ve čtvrtek 21. ledna pracovníci zooparku z hnízda čápů bílých, které mají přímo v areálu.
Dobrá zpráva. Populace kriticky ohroženého orla královského se rozrostla. Vzácní dravci na našem území hnízdí výhradně na jižní Moravě a v letošní roce vyvedli sem mláďat. Ornitologové zaznamenali celkem třináct párů.
Dobrá zpráva. Populace kriticky ohroženého orla královského se rozrostla. Vzácní dravci na našem území hnízdí výhradně na jižní Moravě a v letošní roce vyvedli sem mláďat. Ornitologové zaznamenali celkem třináct párů.
Posezení pod širý nebem a na čerstvém vzduchu. S přáteli nebo rodinou. Staří i mladí. V ulicích Blanska a místních částech Klepačov a Dolní Lhota přibude příští rok pětadvacet nových laviček. A také patnáct hnízd.
Podívejte se, kde nebo jak v současné době hledat zábavu o víkendu na Mostecku.
Přírodovědné oddělení Oblastního muzea a galerie v Mostě připravilo výstavu ptačích hnízd a kolébek. Svět ptáků totiž láká lidskou zvídavost odnepaměti.
Speciální cenu odboru životního prostředí dostal minulý týden obyvatel Jindřichova Hradce Jan Tylšar, který v areálu firmy ČECH-ODPADY v Dolní Radouni zachránil v květnu letošního roku mládě orla mořského. Hnízdo na jaře spadlo ze stromu a dvě ze tří mláďat uhynula.
Speciální cenu odboru životního prostředí dostal minulý týden obyvatel Jindřichova Hradce Jan Tylšar, který v areálu firmy ČECH-ODPADY v Dolní Radouni zachránil v květnu letošního roku mládě orla mořského. Hnízdo na jaře spadlo ze stromu a dvě ze tří mláďat uhynula.
Ptáci v lesích zasažených kůrovcem přichází o svá hnízda. Při současné kalamitě, která například v Kraji Vysočina dosáhla nebývalých rozměrů, dochází po odtěžení kůrovcového dříví k výraznému úbytku stromového patra z lesních porostů.
Ptáci na Vysočině přichází o svá hnízda. Při současné kůrovcové kalamitě, která v Kraji Vysočina dosáhla nebývalých rozměrů, dochází po odtěžení kůrovcového dříví k výraznému úbytku stromového patra z lesních porostů.
Málokdo se může pochlubit tím, že má na své zahradě místo skleníku a okrasných dřevin betonový stožár s hnízdem čápa bílého.
Spousta nepořádku kolem kontejnerů včetně například starého nábytku. To je aktuální nešvar, na který upozorňuje radnice v Poděbradech. Před několika dny byl nalezen rozbitý nábytek ve sběrném hnízdě na křižovatce ulic Palachova a Studentská. Na stejném místě se pak objevil další odpad.
Na pohled roztomilé zvíře s huňatým pruhovaným ocasem a černou maskou přes oči, které děti obdivují v zoo. Mýval severní však „zdomácněl“ v lužních lesích na střední Moravě, kde se inteligentní a všežravý živočich úspěšně množí a škodí.
Po více než ročních přípravách se v pátek 16. října podařilo na třídě Československé armády v Hranicích vztyčit nový, dvanáct metrů vysoký betonový sloup s podložkou pro hnízdo čápa bílého. Tu vyrobili ochránci přírody z Valašského Meziříčí, kteří mají za sebou bohaté zkušenosti nejen s výrobou nových čapích hnízd, ale také s jejich přesuny.
Různorodé prostředí Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava splňuje hnízdní nároky mnoha volně žijících druhů ptáků. Proto je zde ptačí biodiverzita poměrně vysoká – v posledních letech zde pravidelně hnízdí více než 60 druhů.
Od originálu jsou k nerozeznání. Jedenáct umělých hnízd pro jiřičky se objevilo přímo v centru Havlíčkova Brodu na fasádě historického domu ve Štáflově ulici.
Různorodé prostředí Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava splňuje hnízdní nároky mnoha volně žijících druhů ptáků. Proto je zde ptačí biodiverzita poměrně vysoká – v posledních letech zde pravidelně hnízdí více než 60 druhů.
Už jen díra v zemi zůstala po zchátralém komíně s čapím hnízdem na třídě Československé armády v Hranicích. Demolice pozůstatků bývalé likérky Fischer a Hein, která začala v polovině září, kdy hraničtí čápi již odletěli do teplých krajů, trvala dva týdny.
Je tady podzim, čápi opustili svá stanoviště, ovšem pro Dobrovolný ekologický spolek ochrany ptactva (DESOP), sezona nekončí. Hnízda si totiž vyžadují určitou údržbu. O to se DESOP pravidelně stará už od roku 1996.
Zahnízdila-li jiřička na domě, bylo to dobré znamení. Shodit její hnízdo naopak přivolávalo neštěstí. V posledních letech dostává dříve harmonické soužití lidí a jiřiček trhliny. Udělením titulu Pták roku jiřičce obecné chtějí ornitologové upozornit na ubývání vhodného životního prostředí vlivem stavebních úprav a zásahů do hnízdišť.
V letošním roce zvolila Česká společnost ornitologická (ČSO) ptákem roku jiřičku obecnou. Při této příležitosti proběhlo v české části Krkonoš a Podkrkonoší mapování hnízd těchto ptáků, kteří jsou vázaní na blízkost lidských sídel. Do akce se zapojili členové Oblastní ornitologické sekce při Správě Krkonošského národního parku ve spolupráci s oslovenými dobrovolníky z řad laické veřejnosti.
V letošním roce zvolila Česká společnost ornitologická (ČSO) ptákem roku jiřičku obecnou. Při této příležitosti proběhlo v české části Krkonoš a Podkrkonoší mapování hnízd těchto ptáků, kteří jsou vázaní na blízkost lidských sídel. Do akce se zapojili členové Oblastní ornitologické sekce při Správě Krkonošského národního parku ve spolupráci s oslovenými dobrovolníky z řad laické veřejnosti.
Nejvýše položené hnízdiště jiřičky obecné v ČR je na Luční boudě v Krkonoších v nadmořské výšce 1410 metrů. Vyplynulo to z dosud nejrozsáhlejšího mapování hnízdišť tohoto druhu v Krkonoších a Podkrkonoší. ČTK to řekl Dušan Vodnárek z Východočeské pobočky ČSO a předseda Oblastní ornitologické sekce při Správě Krkonošského národního parku (KRNAP).
/FOTOGALERIE/ Více než 770 lidí v celé republice se letos zapojilo do výzvy České společnosti ornitologické, která již od roku 2014 za pomoci mnoha dobrovolníků monitoruje úspěšnost hnízdění čápů bílých.
Více než 770 lidí v celé republice se letos zapojilo do výzvy České společnosti ornitologické, která již od roku 2014 za pomoci mnoha dobrovolníků monitoruje úspěšnost hnízdění čápů bílých.
Libušino údolí v Třebíči, pole u silnice v okolí Jaroměřic, ale i terén poblíž Pasecké skály u Studnic na Žďársku. To je jen několik míst na Vysočině, kde bývá k vidění čáp černý. „Jeden pár vídáme i tady u Radonína, další je v přírodní rezervaci U Trojáku mezi Opatovem a Heralticemi. Kde je větší les, je skoro jistota, že má i svého čápa černého,“ řekl biolog Václav Křivan z Českého svazu ochránců přírody Kněžice.
Do úklidu sokolí budky na komořanském komíně se pustil ornitolog Václav Beran, jinak také zoolog, kurátor sbírky Muzea v Ústí nad Labem a pracovník o.p.s. ALKA Wildlife. Dočasné hnízdiště dravců umístěné na ochoze komína ve výšce 150 metrů je tak opět připraveno přivítat budoucí sokolí pár.
Jednotka SDH Žalany byla vyslána Krajským operačním střediskem Ústí nad Labem na likvidaci nebezpečného hmyzu, který se nacházel na půdě rodinného domu v Žimu, a ohrožoval jeho obyvatele.
Je sobota 15. srpna a hodiny na radnici ukazují 5.45. Naše Dobruška se teprve pomaloučku probouzí do dalšího prázdninového dne, ale na parkovišti u kina už je rušno. Schází se tady účastníci výletu z PUTOVÁNÍ ZA SLUNÍČKEM 2020. Při něm opustíme hranice našeho kraje a vyrazíme do kraje Středočeského. V 6.00 hodin náš krásný zelený autobus startuje a my jsme nedočkaví nových zážitků.
„Při procházce lesem jsme našli malého zajíčka. Krčil se v trávě, sám, opuštěný, bez sourozenců i mámy. Musíme ho zachránit! Zavinuli jsme ho do bundy a s nadšením jej odnášeli domů.“
Všichni volně žijící ptáci jsou u nás chránění podle § 5a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. A chráněna jsou všechna vývojová stadia, od vajec a mláďat až po dospělé jedince.
Jednotka SDH Žalany byla vyslána Krajským operačním střediskem Ústí nad Labem v neděli večer na likvidaci nebezpečného hmyzu do obce Bořislav.
Hnízdní období jiřiček obecných vrcholí. Proti těm, co vyvedly mladé na Městském úřadě v Českém Krumlově míří kovové pícháky.
Na Podbořansku se letos ve velké míře přemnožili hraboši. Zemědělcům poničili hlavně úrodu řepky a pšenice. Po sklizni se někde stěhují do blízkých zahrad a domů, kde působí další škody. Hraboší kalamita s sebou ale přináší jiný efekt – nebývalý počet dravých ptáků. Někteří z nich jsou vzácní a jejich výskyt v regionu je neobvyklý.
