V červnu nám ranní obloha bude ještě stále nabízet pozoruhodnou planetární show. Nízko nad východním obzorem budeme moci pozorovat Venuši, vysoko nad jihovýchodním obzorem pak Mars a Jupiter.
V červnu nám ranní obloha bude ještě stále nabízet pozoruhodnou planetární show.
Slunce si pro lidstvo připravilo více než jen letní dávky vitaminu D a vědce překvapilo novým útvarem ve své atmosféře. Odborníci z NASA i z Evropské kosmické agentury se na hvězdu díky neuvěřitelným snímkům ze sondy Solar Orbiter dívají v novém světle.
Je to náš zdroj tepla a světla. Pro život na planetě je naprosto nepostradatelné. Závisí na něm podnebí i příliv a odliv, podněcuje tvorbu vitamínu D. Ano, řeč je o Slunci, naší nejbližší hvězdě. Víme o ní už mnoho, nyní se však, díky speciální sondě, můžeme podívat na dosud nejrozsáhlejší snímek celého disku a atmosféry hvězdy.
Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST), vypuštěný loni v prosinci, pomalu aktivuje své přístroje a roztahuje sluneční clonu. Nyní ho čeká proces zarovnávání zrcadel v rámci přípravy na provoz. Během několika měsíců se zaměří hlavně na hvězdy.
V únoru budeme moci pozorovat obě sousední planety, tedy Venuši a Mars, na ranní obloze. V první polovině měsíce se k nim přidá ještě Merkur, který bude rovněž viditelný nízko nad jihovýchodním obzorem.Večerní obloha nabídne ještě počátkem února nad západním obzorem pohled na planetu Jupiter. Saturn už v únoru naopak pozorovatelný nebude.
V únoru budeme moci pozorovat obě sousední planety, tedy Venuši a Mars, na ranní obloze. V první polovině měsíce se k nim přidá ještě Merkur, který bude rovněž viditelný nízko nad jihovýchodním obzorem.Večerní obloha nabídne ještě počátkem února nad západním obzorem pohled na planetu Jupiter. Saturn už v únoru naopak pozorovatelný nebude.
V únoru budeme moci pozorovat obě sousední planety, tedy Venuši a Mars, na ranní obloze. V první polovině měsíce se k nim přidá ještě Merkur, který bude rovněž viditelný nízko nad jihovýchodním obzorem.Večerní obloha nabídne ještě počátkem února nad západním obzorem pohled na planetu Jupiter. Saturn už v únoru naopak pozorovatelný nebude.
V průběhu února budeme moci pozorovat obě sousední planety, tedy Venuši a Mars, na ranní obloze, a to nad jihovýchodním obzorem.
Už naši předci spojovali určitá čísla a jejich kombinaci s magií a symbolikou. I astrologové jim přikládají nevídanou moc a lidé často hledají určité datum k životním krokům. Třeba svatbě. A letošní rok dává hned ze svého kraje hned dvě magická spojení: středu 2. 2. a hlavně úterý 22. 2. 2022.
Rok 2022 bude nabitý zajímavými úkazy na obloze, ať už na té noční či denní. Mimo jiné se nadšenci dočkají pohledu na okolní planety Sluneční soustavy, které budou výjimečně viditelné pouhým okem.
Již první lednový týden mohou Jihomoravané pozorovat na obloze astronomické úkazy. Právě v noci na čtvrtého ledna vrcholí meteorický roj známý jako Kvadrantidy. K dobré viditelnosti letos přispívá zároveň Měsíc v novu. Roj je aktivní od prvního do šestého ledna, pozorovatelný má být do pondělí.
Kometa s názvem Leonard, která kolem Země naposledy proletěla před 80 tisíci lety, ozdobila předvánoční nebe. K vidění už bude pouze posledních pár dní, než nadobro zmizí. Zahlédnout ji lze do konce roku těsně po západu slunce.
V prosinci bude večer nad jihozápadem stále velmi nápadná Venuše, dne 4. prosince v 15 hodin navíc dosáhne její jasnost letošní maximální hodnoty. Nad jihozápadním obzorem v průběhu večera stále budeme moci pozorovat planetu Saturn, zatímco vysoko nad jihozápadem se bude vyjímat Jupiter. V závěru měsíce se večer nad jihozápadem objeví také nejmenší planeta Merkur. Naproti tomu Mars bude pozorovatelný ráno nad jihovýchodem.
/FOTOGALERIE/ S další unikátní výstavou přichází Vlastivědné muzeum v Olomouci. Od pátku 5. listopadu vystaví vzácné meteority, které dopadly na zemi před více než 18 tisíci lety. Převoz ve čtvrtek probíhal za mimořádných bezpečnostních opatření, expozici nepřetržitě hlídají ozbrojení policisté.
S další unikátní výstavou přichází Vlastivědné muzeum v Olomouci. Od pátku 5. listopadu vystaví vzácné meteority, které dopadly na zemi před více než 18 tisíci lety. Převoz ve čtvrtek probíhal za mimořádných bezpečnostních opatření, expozici nepřetržitě hlídají ozbrojení policisté.
V listopadu nás na obloze bude stále provázet trojice planet – nad jihozápadním obzorem to bude jasná Večernice neboli Venuše. Nad jihem budou večer defilovat obří plynné planety Jupiter (v první polovině noci) a Saturn (večer). Obě se postupně přesouvají od jihu k jihozápadu.
V listopadu nás na obloze bude stále provázet trojice planet – nad jihozápadním obzorem to bude jasná Večernice neboli Venuše. Nad jihem budou večer defilovat obří plynné planety Jupiter (v první polovině noci) a Saturn (večer). Obě se postupně přesouvají od jihu k jihozápadu.
V listopadu nás na obloze bude stále provázet trojice planet – nad jihozápadním obzorem to bude jasná Večernice neboli Venuše. Nad jihem budou večer defilovat obří plynné planety Jupiter (v první polovině noci) a Saturn (večer). Obě se postupně přesouvají od jihu k jihozápadu.
Kdyby dopadly na povrch, v dotčených místech by po sobě zanechaly spoušť. Naštěstí mají Zemi minout, i tak ale budou poměrně blízko. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) upozornil, že v následujících týdnech kolem Země prosviští několik asteroidů. Velkých zhruba jako slavné pyramidy v Gíze či newyorský mrakodrap.
V říjnu budou dobře pozorovatelné obě vnitřní planety, tedy Venuše a Merkur. Dne 29. 10. ve 22 hodin se Večernice ocitá v maximální východní elongaci a pozorovatelná bude večer nad jihozápadem.
V říjnu budou dobře pozorovatelné obě vnitřní planety, tedy Venuše a Merkur. Dne 29. 10. ve 22 hodin se Večernice ocitá v maximální východní elongaci a pozorovatelná bude večer nad jihozápadem.
V říjnu budou dobře pozorovatelné obě vnitřní planety, tedy Venuše a Merkur. Dne 29. 10. ve 22 hodin se Večernice ocitá v maximální východní elongaci a pozorovatelná bude večer nad jihozápadem.
Několik desítek zájemců si nenechalo ujít příležitost společně zhlédnout vesmírnou podívanou. Ve čtvrtek 12. srpna v libereckém Ostašově uspořádala iQLandia Liberec pozorování Perseid v čele s českolipským rodákem Martinem Gembecem, který vede iQPlanetárium.
"Pouhých" 35 světelných let od Země se nachází hvězda, kterou obíhá řada kamenných exoplanet, mezi nimiž jsou i takové, jež mají velkou šanci na to být obyvatelné. Zjistil to nový astronomický výzkum.
O víkendu nastane na obloze působivé setkání planet a Měsíce v úplňku. Koncem července bude nejhezčí pohled na Mléčnou dráhu a lidé mohou také vyhlížet meteory z roje Perseidy. ČTK to řekl astronom Petr Horálek. Úplněk nastane 24. července.
Začalo léto a prázdniny, přiblížil se i čas dovolených. A to je doba, kdy možná častěji než jindy zvedneme oči k noční obloze. Ostatně, romantické procházky pod hvězdami k tomu přímo vybízejí. Co zajímavého tedy můžeme na nebi spatřit? Více v článku Martina Leskovjana, za který moc děkujeme
Začalo léto a prázdniny, přiblížil se i čas dovolených. A to je doba, kdy možná častěji než jindy zvedneme oči k noční obloze. Ostatně, romantické procházky pod hvězdami k tomu přímo vybízejí. Co zajímavého tedy můžeme na nebi spatřit? Více v článku Martina Leskovjana, za který moc děkujeme
Začalo léto a prázdniny, přiblížil se i čas dovolených. A to je doba, kdy možná častěji než jindy zvedneme oči k noční obloze. Ostatně, romantické procházky pod hvězdami k tomu přímo vybízejí. Co zajímavého tedy můžeme na nebi spatřit? Více v článku Martina Leskovjana, za který moc děkujeme
Výsledky poslední vědecké práce jsou doslova studenou sprchou pro naděje, že by ve žhavých mračnech druhé planety Slunečné soustavy mohl být nalezen život. Americko-evropský vědecký tým minulý týden oznámil, že v atmosféře tajemné Venuše není dostatek vodní páry, aby se v ní mohl dlouhodobě udržet.
Ze sta cílů, které navrhli vědci v rámci programu Voyage 2050, vybrala Evropská komická agentura (ESA) tři. Během několika následujících let z nich vyplynou pro Evropany konkrétní mise. Prozatím je středobodem kosmického snažení starého kontinentu blížící se výprava na Venuši.
V prvním prázdninovém měsíci budou obloze dominovat zejména obě obří planety, Jupiter a Saturn. Během července se nám z večerní oblohy postupně vytratí Mars a z planet ji tak bude zdobit pouze druhá sousedka Země, tedy Venuše. Merkur sice dosáhne své maximální západní elongace, bude se ale postupně vytrácet ve světle ranní oblohy. Uran i Neptun nalezneme za pomoci dalekohledu na ranní obloze, pozorovací podmínky ale nebudou v jejich případě příznivé. Informace o dalších zajímavých úkazech naleznete i na webu www.astrohk.cz.
V prvním prázdninovém měsíci budou obloze dominovat zejména obří planety Jupiter a Saturn. Během července se nám z večerní oblohy postupně vytratí Mars a bude ji zdobit pouze druhá sousedka Země, tedy Venuše.
V prvním prázdninovém měsíci budou obloze dominovat zejména obří planety Jupiter a Saturn. Během července se nám z večerní oblohy postupně vytratí Mars a bude ji zdobit pouze druhá sousedka Země, tedy Venuše.
V prvním prázdninovém měsíci budou obloze dominovat zejména obří planety Jupiter a Saturn. Během července se nám z večerní oblohy postupně vytratí Mars a bude ji zdobit pouze druhá sousedka Země, tedy Venuše.
Dobývání vesmíru se v těchto měsících nebývale zintenzivnilo. Minulý týden například americká Národní agentura pro letectví a kosmonautiku (NASA) oznámila, že se chystá na Venuši. Čínský rover na Marsu zase v pátek vyfotil své první selfie a jeho mateřský stát je připravený vyslat první kosmonauty na svoji vlastní vesmírnou stanici.
Americká vesmírná agentura NASA plánuje dvě vědecké mise s cílem studovat atmosféru a povrch planety Venuše. Oznámila to ve středu v tiskové zprávě s tím, že jejich vyvrcholení očekává mezi lety 2028 a 2030. Podle médií se NASA chystá vyslat sondy k naší sousední planetě poprvé po více než 30 letech.
Červen nám nabídne zajímavý pohled na oblohu, ačkoliv noci budou velmi krátké. Nejmenší planeta Sluneční soustavy Merkur již pozorovatelná nebude, zato naši planetární sousedé Venuše i Mars budou pozorovatelní večer nad severozápadním obzorem.
Zahrada valašskomeziříčské hvězdárny v sobotu po dlouhé době patřila rodinám s dětmi.
Před 60 lety se k planetě Venuši přiblížilo zhruba na 100 tisíc kilometrů první meziplanetární plavidlo vyrobené člověkem. Sovětská sonda Veněra 1, známá také jako Veněra-1VA č. 2, se však ze své výpravy již nikdy nevrátila na Zemi. Dodnes zůstává někde ve vesmíru.
I tak malá věc, jako je dešťová kapka, může být významným dílem skládačky zjišťování informací o vzdáleném vesmíru. Jak uvedli vědci v nedávno zveřejněné studii, až zarážející podobnost dešťových kapek na různých planetách Sluneční soustavy může být klíčem při hledání života za jejími hranicemi.
/FOTOGALERIE/ Větší až o deset procent byl Měsíc v úplňku, který měl vrchol v noci na úterý 27. dubna. Přiblížil se Zemi na druhou nejmenší vzdálenost v letošním roce. Dostal přezdívku "růžový". Vztahuje se k období, kdy k úplňku dochází a pojmenovali ho tak v USA podle růžových plamenek šídlovitých, které v tomto období rozkvétají.
Větší až o deset procent je Měsíc v dubnovém úplňku. Přibližuje se Zemi na druhou nejmenší vzdálenost v letošním roce. Dubnový úplněk, který má vrchol v úterý 27. dubna, dostal přezdívku "růžový". Nemá to nic společného s jeho zabarvením, ale pojmenovali ho tak v USA podle růžových plamenek šídlovitých, které v dubnu rozkvétají.
Na začátku historický úspěch, na konci tragédie. Tento týden uplynulo čtyřicet let od vůbec prvního letu raketoplánu do vesmíru. Jako první vzletěla Columbia. Její kariéru však zakončila tragická havárie.
Lidé od nepaměti vzhlížejí k nebi a pozorují zajímavé jevy, které se čas od času na obloze objeví. Letošní rok sice nebude na nebeské úkazy tak bohatý jako ten loňský, přesto nabídne hned několik pozoruhodných zajímavostí.
V sobotu 20. března krátce po půl jedenácté dopoledne vstoupilo Slunce do znamení Berana a v tom okamžiku podle astronomů začalo jaro. Snad se tím bude řídit i počasí a budeme mít dostatek příležitosti k prohlídkám hvězdné oblohy.
V sobotu 20. března krátce po půl jedenácté dopoledne vstoupilo Slunce do znamení Berana a v tom okamžiku podle astronomů začalo jaro. Snad se tím bude řídit i počasí a budeme mít dostatek příležitosti k prohlídkám hvězdné oblohy.
V sobotu 20. března krátce po půl jedenácté dopoledne vstoupilo Slunce do znamení Berana a v tom okamžiku podle astronomů začalo jaro. Snad se tím bude řídit i počasí a budeme mít dostatek příležitosti k prohlídkám hvězdné oblohy.
V sobotu 20. března krátce po půl jedenácté dopoledne vstoupilo Slunce do znamení Berana a v tom okamžiku podle astronomů začalo jaro. Snad se tím bude řídit i počasí a budeme mít dostatek příležitosti k prohlídkám hvězdné oblohy.
Malá výzkumná helikoptéra Ingenuity na povrchu Marsu zřejmě poprvé vzletí začátkem dubna. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), podle něhož by v případě úspěchu šlo o milník srovnatelný s prvním letem objektu těžšího než vzduch na Zemi, který roku 1903 předvedli bratři Wrightové.
