V "Bílé zoo" a divadle velbloudů v Kernhofu v St. Aegydu (okr. Lilienfeld) se narodil bílý tygr indický. O tygřičku pokřtěnou "Mikita" pečuje matka Thalié a personál zahrady ji pětkrát denně přikrmuje mlékem pro koťata.
/FOTO/ Asi třicet koster dětí i dospělých našli archeologové v okolí kostela svatého Václava ve Světlé nad Sázavou na Havlíčkobrodsku.
Loňské archeologické výzkumy na poli u Dušníků vzbudily velký zájem místních. Patrné to bylo zejména během prohlídky pro veřejnost v rámci Archeologického léta, kam si unikátní pravěkou mohylu s hrobem asi desetiletého dítěte přišly prohlédnout desítky lidí. Ačkoli se pole za vodojemem letos zase zazelenalo a po terénních pracích tu už není ani památky, výzkum v rámci projektu, který zkoumá mohyly z pozdní doby kamenné a rituální krajinu pod Řípem, pokračuje dál.
Britští archeologové objevili další kostry, které jako kdyby vypadly z lidových pověstí o strašidlech: v jednom případě šlo o tělo římského žoldáka pohřbeného spolu s jeho mečem, ve druhém o bezhlavce s lebkou uloženou mezi nohy. V posledních letech došlo k odhalení podobných ostatků již několikrát. Vědci se stále snaží přijít na kloub tajemství, jež se za strašidelnými kostlivci skrývá.
Při stavbě okružních křižovatek v centru Veselí nad Moravou mají práci i archeologové. Nalezené lidské kostry datovali do středověku i do mladších období.
Operace hlavy, respektive vyřezávání otvorů do lebky, nejsou jen výsadou moderní medicíny. Takzvaná trepanace lebky patří k vůbec nejstarším prokázaným chirurgickým zákrokům. Američtí vědci v nové studii tvrdí, že nejstarší podobná operace na území Severní Ameriky se odehrála před 3 až 5 tisíci let. Důkazem je nalezená lebka šamana.
Sportovní pomůcky, elektrické nářadí, resuscitační nástroje a dokonce i část kostry člověka nebo peníze. Tím vším nepohrdl jednatřicetiletý zloděj, který se měl během března vloupat do šesti pedagogických zařízení v Litoměřicích.
Velcí dinosauři jsou běžně považováni za suchozemské tvory. Jenže objev kostry jednoho z pravěkých velikánů naznačil, že některé druhy možná lovily převážně ve vodě, a uměly tak bezvadně plavat. Nyní vědci prozkoumali hustotu kostí nalezeného spinosaura a i ta potvrzuje, že mnozí dinosauři zřejmě byli vodní predátoři.
Tým archeologů objevil v jižní Anglii asi čtyřicet bezhlavých koster. Nacházely se v obrovském pohřebišti v hrabství Buckinghamshire. Podle vědců patřily zločincům z římské doby.
Dosud neznámého původu je lidská kostra, kterou lidé obejvili poblíž Plzeňské ulice v Ostravě. Policie nyní pracuje s několika verzemi a zjišťuje totožnost neznámého člověka.
Impozantní kostra někdejšího symbolu ZOO Ústí nad Labem, slonice Kaly, byla převezena z Muzea města Ústí nad Labem na Univerzitu J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Zde najde dlouhodobé umístění, aby co nejlépe posloužila prezentačním i badatelským účelům. Za přesunem významného exponátu na UJEP stojí spolupráce zdejší přírodovědecké fakulty s Muzeem města Ústí nad Labem. To se rozhodlo fakultě kosterní preparát slonice Kaly dlouhodobě zapůjčit.
Archeologové provádějící vykopávky na místě někdejší římské osady v anglickém městě Fenstanton v cambridgském hrabství odkryli v minulých dnech kostru muže, jemuž mohlo být v době jeho smrti mezi 25 a 35 lety. Když později omyli jeho ostatky, zatajil se vědcům dech - muž měl patní kost probodenou hřebem, takže byl zřejmě po římském způsobu ukřižován. V Anglii je takový nález mimořádně vzácný.
Archeologové v tomto týdnu dokončili největší plošný výzkum v Podbořanech, který se kdy na území města prováděl. Pod budoucím sběrným dvorem v Mlýnské ulici odkryli pozůstatky z dávné minulosti na desítkách metrů čtverečných, objevili tam sídliště a pohřebiště ze starší doby bronzové. Tedy z období zhruba před čtyřmi tisíci lety.
Už několikrát vzrušily vědecký svět nálezy naznačující, že rituální pohřbívání mrtvých není jen záležitostí moderního člověka, ale že obřadné ukládání ostatků svých zesnulých znali už hominidé, kteří dnešním lidem předcházeli. Tyto spekulace nyní opět podnítil nález úlomků dětské lebky vyhynulého druhu Homo naledi, které se po tisíce let skrývaly v těžko přístupné jeskyni v Jižní Africe.
V jihoamerickém Peru se archeologům povedlo odkrýt významný, ovšem děsivý nález. Ve skalní oblasti byly objeveny desítky koster. Patřily také obětovaným dětem.
/FOTO/ U hrany těžební jámy dolu Bílina skončil letošní výzkum raně středověkého pohřebiště a zaniklé vesnice Nesvětice. Archeologové se do výjimečné lokality vrátí po zimě, aby zachránili další památky.
/FOTO/ U hrany těžební jámy dolu Bílina skončil letošní výzkum raně středověkého pohřebiště a zaniklé vesnice Nesvětice. Archeologové se do výjimečné lokality vrátí po zimě, aby zachránili další památky.
Zločin obžalovaná přiznala, českolipský soud ji potrestal dvouletou podmínkou.
V novém úseku dálnice D55 mezi Moravským Pískem a Starým Městem se sice už prohání těžká technika, přesto na obou stranách hranice Jihomoravského a Zlínského kraje pokračuje i záchranný archeologický výzkum. A to jak u Moravského Písku, tak u Polešovic. Právě odtud hlásí archeologové poslední ucelené soubory nálezů.
Našel jsem oko dinosaura! hlásí malý chlapec na nově otevřeném paleopískovišti v Hodoníně. V pátek odpoledne bosý odkrýval se zaujetím kostru štětečkem. Tamní Muzeum naftového dobývání a geologie představilo při zahájení muzejní noci dvě novinky.
Zaniklý život na Moravě. Tak se jmenuje obnovená výstava v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu. Návštěvníci mohou vidět zkameněliny trilobitů, modely dinosaurů nebo impozantní kostru medvěda. Unikátní je také zachovalá spodní čelist pravěkého chobotnatce nebo část lebky nosorožce.
Kdo je nejstarší známou obětí žraločího útoku? Právě tuto otázku si v současnosti pokládají nejméně dva vědecké týmy. Nedávno byla v odborném časopisu zveřejněna studie, podle které toto prvenství patří muži žijícímu před třemi tisíci let. Nyní ale jiný tým tvrdí, že vykopal kostru chlapce zabitého žralokem. A tyto pozůstatky jsou mnohem starší…
Fotbal ve Vroutku v době covidové? Všichni se snaží být optimisté. „Přejeme si, aby se úroveň, jaké je tu nastavená, dál držela,“ říká mluvčí klubu Jaromír Hykl.
Velmi bolestivým způsobem zemřel neznámý muž, který žil zhruba před třemi tisíci lety v Japonsku. Vědcům to nyní odhalila jeho kostra. Ukázalo se totiž, že muže zabil žralok. Jde tím pádem o nejstarší zaznamenaný žraločí útok v dějinách.
Kostry s useknutýma nohama, rukama nebo bez hlav. V téměř hororovou scénu se proměnil běžný archeologický výzkum Jindřicha Wankela v říjnu 1872. V jeskyni Býčí skála na Blanensku jich našel na čtyři desítky. Lékař a archeolog je dodnes označován za otce moravské archeologie. Pomyslné dvousté narozeniny by Wankel oslavil ve čtvrtek.
Ten, kdo má rád vodu a všechno, co k ní patří, si tuhle poezii může připomenout, i když jeho obydlí a zahrada jsou jí vzdálené. Na venkovním sofa ve tvaru lodě se budete cítit jako uprostřed Slapské přehrady.
I v nouzovém stavu nebo při omezených možnostech aktivního sportování se můžete každý den hýbat, a udělat něco pro svoji kostru i dobrou náladu. Přinášíme deset tipů, jak se hýbat Doma ve svém bytě.
/FOTO/ Kostru asi desetiletého dítěte, pohřbeného v zásobní jámě před více než čtyřmi tisíci lety i kostru koně, objevili archeologové u Moravského Krumlova.
Archeologové objevili u Moravského Krumlova kostru dítěte a kostru koně. Pozůstatky asi desitiletého dítěte byly v zásobní jámě pohřbeny před více než čtyřmi tisíci lety.
Hrad Vildštejn, jeden z nejstarších českých hradů, slaví dvacáté jubileum ve své novodobé historii. V roce 1999 ho koupil Miroslav Pumr, bez kterého by zachovalá a turisty velmi vyhledávaná památka dnes už možná ani nestála. Pro veřejnost ho otevřel o dva roky později.
Jmenuje se Radka a je to démon. Vampýrka. Tedy už jen její kostra, ale kdysi to byla nemrtvá žena, která se živila krví živých lidí. Nevěříte? Velká škoda, protože já se s ní setkal na vlastní kůži.
Podíváme-li se na paleontologické nálezy, bude se nám největší žralok, jaký kdy obýval zemské oceány, jevit jako tajemný duch. Jediné, co se z něj dochovalo do dnešních dnů, jsou totiž jeho obrovské zuby. Ty jediné přežily i miliony let poté, co se jeho chrupavčitá kostra dávno rozpadla ne na prach, ale tak, že z ní nezbylo vůbec nic. Velikost megalodona proto odhadujeme právě jen z jeho zubů. A možná chybně.
Ceny, které ocení milovníci aktivního pohybu na kole, ale i pozvánka do sportovně relaxačního areálu Vrchbělá na Mladoboleslavsku. Taková jsou lákadla pro finále soutěže Postrč kostru, s níž přichází Středočeský kraj.
Tři koňské kostry odkryli nedávno archeologové v Křídlovické ulici v Brně. Zvířecí pozůstatky pocházejí patrně z období novověku. „Dva koně byli již v minulosti částečně poničeni mladšími zásahy, třetí byl zachován téměř kompletně, včetně podkov. Předběžně předpokládáme, že koně zde byli zakopáni někdy v 18. století,“ uvedla archeoložka Lenka Sedláčková z organizace Archaia Brno.
V Křídlovické ulici v Brně archeologové nedávno odkryli trojici koňských koster. Zvířecí pozůstatky pocházejí patrně z konce 18. století. Dvě z koster byly v minulosti poničeny, třetí se dochovala téměř kompletní.
/FOTO/ Před výstavbou plynovodu vstoupili archeologové u Mutěnic do zaniklé, více než jedenáct set let staré vesnice. U bezejmenného přítoku Mutěnického potoka se tak vrátili do éry Velké Moravy.
Vědci objevili na oceánském dně dvě mořské formy života žijící v podivuhodné symbióze, o níž jsme dosud mohli čerpat informace jen ze zkamenělin starých 273 milionů let. Nyní se zdá, že obě tyto formy mořských živočichů nejenom přežily, ale přes propast milionů let si udržely i svůj unikátní symbiotický vztah.
Části dělostřeleckého granátu z druhé světové války i dětskou kostru z pravěku objevili archeologové při záchranném výzkumu v Žarošicích. Ten předcházel výstavbě bytového domu a přilehlého parkoviště v jihozápadní části obce v lokalitě Oujezdky.
Archeologové objevili v okolí farního kostela v Nové Pace na náměstí 243 lidských koster a mnoho artefaktů. Pozůstatky z bývalého hřbitova zkoumají odborníci v Praze.
/VIDEO/ Z velkého svazku klíčů bere ten jediný správný a zarachotí s ním v zámku masivních dveří muzea v křídle starého zámku. „Pozor na hlavu, futra jsou nízká,“ upozorňuje starosta Jevišovic Pavel Málek a s předkloněnou hlavou vstupuje jako první do zajetí dávných časů.
/VIZUALIZACE UVNITŘ ČLÁNKU/ Znojemští dostali další finanční injekci na vyšperkování Staré školy u Louckého kláštera. Na rekonstrukci nálezů jim přibude na účtu více než milion korun, k doposud čerpaným padesáti milionům. Obnovu části bývalého premonstrátského sídla, které je kulturní památkou, chtějí Znojemští dokončit do konce roku.
Anatomický ústav 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy ukrývá ve svém muzeu srovnávací anatomie jednu ze dvou koster plejtváka malého v České republice. Exponát je celosvětově unikátní tím, že jsou zachovány i některé jeho měkké tkáně. Kostra kytovce, která byla do muzea umístěna pravděpodobně v druhé polovině 19. století, byla nyní zrestaurována.
Anatomický ústav 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy ukrývá ve svém muzeu srovnávací anatomie jednu ze dvou koster plejtváka malého v České republice. Exponát je celosvětově unikátní tím, že jsou zachovány i některé jeho měkké tkáně. Kostra kytovce, která byla do muzea umístěna pravděpodobně v druhé polovině 19. století, byla nyní zrestaurována.
Anatomický ústav 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy ukrývá ve svém muzeu srovnávací anatomie jednu ze dvou koster plejtváka malého v České republice. Exponát je celosvětově unikátní tím, že jsou zachovány i některé jeho měkké tkáně. Kostra kytovce, která byla do muzea umístěna pravděpodobně v druhé polovině 19. století, byla nyní zrestaurována.
Anatomický ústav 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy ukrývá ve svém muzeu srovnávací anatomie jednu ze dvou koster plejtváka malého v České republice. Exponát je celosvětově unikátní tím, že jsou zachovány i některé jeho měkké tkáně. Kostra kytovce, která byla do muzea umístěna pravděpodobně v druhé polovině 19. století, byla nyní zrestaurována.
Anatomický ústav 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy ukrývá ve svém muzeu srovnávací anatomie jednu ze dvou koster plejtváka malého v České republice. Exponát je celosvětově unikátní tím, že jsou zachovány i některé jeho měkké tkáně. Kostra kytovce, která byla do muzea umístěna pravděpodobně v druhé polovině 19. století, byla nyní zrestaurována.
Anatomický ústav 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy ukrývá ve svém muzeu srovnávací anatomie jednu ze dvou koster plejtváka malého v České republice. Exponát je celosvětově unikátní tím, že jsou zachovány i některé jeho měkké tkáně. Kostra kytovce, která byla do muzea umístěna pravděpodobně v druhé polovině 19. století, byla nyní zrestaurována.
Anatomický ústav 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy ukrývá ve svém muzeu srovnávací anatomie jednu ze dvou koster plejtváka malého v České republice. Exponát je celosvětově unikátní tím, že jsou zachovány i některé jeho měkké tkáně. Kostra kytovce, která byla do muzea umístěna pravděpodobně v druhé polovině 19. století, byla nyní zrestaurována.
Anatomický ústav 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy ukrývá ve svém muzeu srovnávací anatomie jednu ze dvou koster plejtváka malého v České republice. Exponát je celosvětově unikátní tím, že jsou zachovány i některé jeho měkké tkáně. Kostra kytovce, která byla do muzea umístěna pravděpodobně v druhé polovině 19. století, byla nyní zrestaurována.
Anatomický ústav 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy ukrývá ve svém muzeu srovnávací anatomie jednu ze dvou koster plejtváka malého v České republice. Exponát je celosvětově unikátní tím, že jsou zachovány i některé jeho měkké tkáně. Kostra kytovce, která byla do muzea umístěna pravděpodobně v druhé polovině 19. století, byla nyní zrestaurována.
