I když sníh vydržel na zemi jen několik dnů, nic to nemění na faktu, že se blíží Vánoce. Také proto mají obce a města ve svých centrech ozdobené vánoční stromky a tak to zůstane, tedy podle tradice by mělo zůstat, do Tří králů.
Altánky pro odpočinek, vodní prvky nebo výsadba exotičtějších rostlin. To jsou pouze některé příklady vylepšení, které navrhli architekti z brněnského ateliéru TRANSAT pro jejich koncepci obnovy zámecké zahrady ve Vyškově. „Řešili jsme, jak celý prostor oživit a jestli to je vůbec možné a účelné,“ vysvětlil Petr Všetečka.
/FOTOGALERIE/ Zvenčí ta budova u hlavní silnice není ničím nápadná. Kdo však vstoupí dovnitř, ocitne se v malém tropickém ráji. Ten se na severní Moravě podařilo vybudovat pracovníkům Obecních lesů Bludov. Obecní firma provozuje přilehlé zahradnictví.
/FOTOGALERIE/ Pivovary chtějí kvalitní chmel, odborníci v IT a vědci zase uplatnění pro své vynálezy a chmelaři pak šetřit síly, pěstovat efektivně a přitom kvalitně. Proto se tyto tři skupiny spojily a zkouší na chmelnicích na Rakovnicku novinky.
Zvenčí ta budova u hlavní silnice není ničím nápadná. Kdo však vstoupí dovnitř, ocitne se v malém tropickém ráji. Ten se na severní Moravě podařilo vybudovat pracovníkům Obecních lesů Bludov. Bludov je jedinou samosprávou v širokém okolí, která prostřednictvím svého „eseróčka“ provozuje zahradnictví.
/FOTOGALERIE/ Zvenčí ta budova u hlavní silnice není ničím nápadná. Kdo však vstoupí dovnitř, ocitne se v malém tropickém ráji. Ten se na severní Moravě podařilo vybudovat pracovníkům Obecních lesů Bludov. Obecní firma provozuje přilehlé zahradnictví.
V době, kdy každý z nás hledá více než kdykoliv předtím ty nejlepší cesty ke zdraví, obracíme se často ke staletími ověřeným způsobům, kterými se léčili naši prapředci. Ať již síle česneku, řebříčku či slepičí polévky věříme, nebo ne, zajímavé je jedno: i když dávní vyznavači přírodního léčení pocházeli odkudkoliv – jedni žili na území Afriky a další třeba daleko na severu – nakonec často dospěli pouze vlastní zkušeností ke stejnému prostředku, který pomáhal proti konkrétním chorobám.
Blíží se nejkrásnější svátky v roce a v neděli 28. 11. začíná advent – doba odpočítávání do Štědrého večera. Jak si zkrátit čekání na Ježíška? Navštivte Botanickou zahradu v Teplicích, kde jsme pro vás připravili bohatý program.
Myslíte si, že pracovní soboty již neexistují? Mýlíte se, v naší školce ve Stružnici jsme se vrátili o několik let zpět a jednu takovou pravou retro pracovní sobotu uskutečnili. (Jen budovatelské písně chyběly! :-)
/FOTOGALERIE/ Klec spadla v obci Mlékojedy už v červenci, případ 48letého pěstitele marihuany ale pro kriminalisty mělnického územního oboru středočeské policie zůstává stále aktuální. Svědčí o tom vyjádření mluvčího policie Pavla Truxy, podle něhož přednedávnem, v druhém listopadovém týdnu, padlo obvinění.
Na lesním rašeliništi Čtyřicítka, nedaleko Nové Bystřice, se právě pracuje na zlepšení životních podmínek pro vzácné druhy rostlin i živočichů. Pozemkový spolek Hamerský potok zde zahájil zemní práce v podobě stržení travního drnu těžkou technikou a budování tůní.
Dnes Petr Kumšta přináší rady do zahrady na téma přípravy zahrádky na zimu a také s tipy, jak si zajistit co nejranější sklizeň mrkve či pastiňáku.
Dnes Petr Kumšta přináší rady do zahrady na téma přípravy zahrádky na zimu a také s tipy, jak si zajistit co nejranější sklizeň mrkve či pastiňáku.
Dnes Petr Kumšta přináší rady do zahrady na téma přípravy zahrádky na zimu a také s tipy, jak si zajistit co nejranější sklizeň mrkve či pastiňáku.
Dnes Petr Kumšta přináší rady do zahrady na téma přípravy zahrádky na zimu a také s tipy, jak si zajistit co nejranější sklizeň mrkve či pastiňáku.
Dnes Petr Kumšta přináší rady do zahrady na téma přípravy zahrádky na zimu a také s tipy, jak si zajistit co nejranější sklizeň mrkve či pastiňáku.
Je to bezkonkurenčně nejoblíbenější zelenina a její spotřeba u nás stále roste. Najdeme ji totiž v obchodech po celý rok, a ještě můžeme vybírat: plody kulaté, baňaté, šišaté, malé i velké… Jak moc jsou ale rajčata zdravá? A je pravda, že se jimi nemůžeme přejíst?
Všechna očekávání překonaly výsledky sčítání ohrožených hořců křížatých v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Jejich počty se sedm let po příchodu divokých koní a dalších kopytníků zvýšily o neuvěřitelných 367 procent. Počty mladých rostlin vzrostly dokonce o tisíce procent.
Všechna očekávání překonaly výsledky sčítání ohrožených hořců křížatých v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Jejich počty se sedm let po příchodu divokých koní a dalších kopytníků zvýšily o neuvěřitelných 367 procent. Počty mladých rostlin vzrostly dokonce o tisíce procent.
Vypěstoval nejtěžší dýni v Česku. Jeho reakce? „Všichni jásali a já byl smutný, že je tak malá,“ usmívá se Jan Staněk, jemuž ani taková úroda nestačí. Chce být totiž nejlepší na světě. Na jeho pěstitelské umění se můžete podívat v přiložené fotogalerii.
/FOTO/ Stádo ovcí a několik koz se opět pasou na nejvyšším vrcholu Pálavy. Právě pastva je jedním z nástrojů údržby chráněných území a dopomáhá k obnově původního krajinného rázu.
/ROZHOVOR/ Nový život v podobě restaurace získala dlouho chátrající památka v zámeckém parku v Habrovanech. Oranžérie má přitom z památkového hlediska velký význam, v rozhovoru pro Vyškovský deník to potvrzuje Gabriela Stögerová z Národního památkového ústavu. Mluví o minulosti a využití stejně jako o detailech dokončené rekonstrukce. „Už v archivních pramenech z roku 1836 je k dispozici soupis rostlin, které se pěstovaly v oranžérii. Soupis pořídil tehdejší zahradník Jan Skořepa,“ vypráví Stögerová.
Zásahové jednotka Policie ČR si koncem září podařilo zajistit tři muže přímo při předávce 4 kg konopí. Nejstaršího z mužů, který byl odběratelem celé zásilky, policisté propustili na svobodu, proti zbylým dvěma bylo zahájeno trestní stíhání. Ukázalo se, že čtyřmi kilogramy "trávy" ale byznys mladšího ze zadržených nekončil.
V národní přírodní rezervaci Břehyně-Pecopala, která se rozkládá na Českolipsku, nedaleko Máchova jezera, lze spatřit čápa, volavku, ledňáčka a rákosníka. Ze vzácných rostlin zde mohou lidé nalézt stulíky nebo lekníny.
K pěstování rakytníku se Milan Douděra dostal tak trochu z nouze. Dnes je ale podle svých slov zřejmě největším výrobcem pochutin z této rostliny na západ od Vltavy a se svými produkty slaví úspěchy. Musel ale zapojit své šikovné ruce, aby si pořídil potřebná zařízení na zpracování velmi zdravých plodů.
Jeho chuť, vůně, barva a konzistence jsou nezaměnitelné. Jeho „výroba“ přímo pohádková. Dodá sladkou příchuť i energii, navíc má řadu léčivých účinků. Ne nadarmo se medu přezdívá tekuté zlato.
Areál Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava je doslova zaplaven podzimními barvami. Nejen listy stromů a keřů hýří zářivými barvami, řada rostlin také oplývá červenými či oranžovými plody, které lákají zejména volně žijící ptáky ke konzumaci před nadcházejícím chladným obdobím.
Policie si došlápla na muže, který v domě i jeho okolí opakovaně pěstoval konopí a policisté zajistili 200 rostlin. Od vrchního komisaře převzal obvinění.
Studovala pedagogickou fakultu i zahradní architekturu. Dnes neučí ani nenavrhuje zahrady, ale rostliny maluje. Patří jí za to několik mezinárodních cen. Text vyšel v časopise Glanc.
Na severozápadní straně Rovenského rybníka u obce Rovná na Strakonicku se ukrývá přírodní klenot. Mezi travním porostem roste i ostře modrý hořec jarní, který je na seznamu kriticky ohrožených druhů rostlin. Právě z důvodu unikátnosti je lokalita o rozloze přibližně 120 metrů čtverečních oplocena a je kosena výhradně ručně, aby nedocházelo k poškození cenných rostlin. I přes veškerou snahu však dochází k postupnému snižování rozsahu populace.
V knihovně si děti dělají i úkoly díky veřejné wifi.
Nechcete zatěžovat svou zahradu pesticidy a umělými hnojivy? Jděte na to jinak. V článku, který vyšel v časopise Vlasta, vám nabízíme plno rad a tipů, jak pěstovat a zpracovávat ovoce a zeleninu co nejšetrněji a co nejpřirozeněji.
Tušíte, co je sluneční past, broukoviště nebo ježkoviště? To všechno můžete postavit, ať už máte k dispozici vlastní velkou zahradu, plácek u baráku, nebo městský park. Pro větší projekty se předem domluvte s majitelem pozemku. Pokud je to obec, bude nejspíš ráda a ještě vám třeba může zařídit finance.
Patří práce na zahrádce mezi vaše hobby? Poradíme, jak se při zahradničení chovat ekologicky.
Většina pokojových rostlin letnění miluje. Během pobytu venku zesílí a zvýší svou odolnost proti nájezdům škůdců a chorob. V říjnu přichází čas návratu mezi čtyři stěny. Aby květiny neztratily skvělou kondici, musíte jim doma vytvořit vhodné podmínky.
Frýdeckomístečtí kriminalisté v těchto dnech sdělili obvinění 41 letému muži, který na zahradě pěstoval téměř třicet kusů rostlin konopí. Z nich měl následně vyrábět masti. Nejvyšší rostliny dosahovaly výšky až dvou metrů.
Středa, kultury třeba. Podívejte se na pár tipů, jak si zpříjemnit dvacátý říjnový den.
„Vědci mají tendenci vysvětlovat podrobnosti svého oboru příliš odborně – tak, aby se jednoznačně a přesně domluvili s několika málo kolegy, kteří řeší ve světě stejnou problematiku. Jenže je neméně důležité, aby vědec dokázal hovořit způsobem, jímž by bylo jeho sdělení srozumitelné i neodborníkům. Předávat povědomí o svém oboru laické veřejnosti, pomáhat lidem pochopit podstatu důležitých poznatků a vysvětlovat je z pohledu současné vědy.“
„Na chilli nás baví vlastně úplně všechno,“ shodují se s úsměvem na tváři Roman Javořík a Viktor Komadel, dva milovníci pálivých chilli papriček. Svou zálibu však posunuli ještě dál. Společně s partou kamarádů totiž vyrábějí originální chilliády, chilli omáčky nebo čatní. A to všechno pro dobrou věc – veškeré peníze z prodeje totiž darují mateřské lesní škole v Žopech.
Zahrady byly součástí lidského života od nepaměti. Nejen pro svoji užitečnost, ale též coby symbol útočiště, domova, krásna a v neposlední řadě také účinný prostředek při zotavování se z nemocí a chmur. Jak se dozvíte z článku, který vyšel v časopise Květy, zahrady totiž mají obrovskou moc…
Čas Dušiček se blíží a na hřbitovech v Přerově a jeho místních částech v těchto dnech vrcholí přípravy. Prostranství na místě posledního odpočinku v Přerově vyzdobila před Památkou zesnulých nová kobercová výsadba z vytrvalých okrasných dřevin, v Předmostí se zase osazuje svah pod hřbitovem, aby místo více lahodilo pohledu příchozích, kteří přijdou na Dušičky za svými blízkými. Také v Henčlově se počítá s novou výsadbou.
Podzim je období sklizně. Dalo by se říct, že úroda se na nás směje, kam jen oko pohlédne. Jenomže ona se směje i tam, kam naše oči nedohlédnou. Ano, pod zemí se na nás smějí kořeny. Teď na podzim je do nich uložena všechna síla, kterou rostlina pilně sbírala po celé období vegetace a je tudíž ten pravý čas je vykopat a…
Do Botanické zahrady v Teplicích doputovala výstava Genetické zdroje: Klíč k zemědělské rozmanitosti, která už byla k dispozici v Průhonické botanické zahradě, v Brně, Děčíně a nyní doputovala k nám do Teplic. Výstavu připravilo Ministerstvo zemědělství společně s koordinátory Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismům.
Máte kus pole, zeleninovou zahradu, nebo jen pár květináčů na balkoně? Hnojit půdu a vyživovat rostliny potřebujete tak či tak. Co nejvíc zelenině i květinám prospívá a jak hnojiva užívat?
V Botanické zahrad při VOŠ a SZeŠ Tábor najdete kvetoucí rostliny také v tomto ročním odbobí. Ocúny představuje vedoucí Žaneta Šišková. Děkujeme za zaslaný příspěvek.
„Dřív jsme děti učili žasnout nad krásou rostlin a nebát se maličkých mnohonohých živočichů nalezených pod kameny, dnes se učíme, jak s nimi mluvit o obrovské hrozbě klimatické krize,“ říká čerstvá držitelka Ceny Josefa Vavrouška, ředitelka brněnské Lipky – školského zařízení pro environmentální vzdělávání – Hana Korvasová.
Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN – International Union for Conservation of Nature) tak definuje plochu o rozloze nejméně tisíc hektarů, na které zůstalo zachováno původní prostředí včetně vzácné fauny a flóry. Tuto podmínku často splňují národní parky – ty ale většinou nejvzácnější pasáže „tají“ před návštěvníky, ponechávají je pouze pohledům z dálky. Není se čemu divit, davy turistů by je zničily. Text vyšel v týdeníku Květy.
Petr Kočárek si život bez hmyzu neumí představit. Brouky zkoumal už jako dítě a jako vědec objevil několik desítek nových druhů. Hmyzem se zabývá pětatřicet let, učí o něm na univerzitě a jezdí za ním i do exotických zemí. Entomologie je jeho životní vášní. O to víc ho trápí, jak hmyz jako živočišná skupina mizí z naší planety. Přečtěte si zajímavý rozhovor, který s ním vyšel v časopisu Receptář.
Zajděte do táborské botanické zahrady na tropické rostliny, orchideje, sukulenty, ale i zvířata a rybičky jako Kateřina Veselá. Děkujeme za zaslaný příspěvek.
Plevel má příšernou pověst. Všude najdeme rady, jak se ho co nejúčinněji a pokud možno navždy zbavit. Přitom mnoho planě rostoucích rostlinek obsahuje nepřeberné množství zdraví prospěšných látek. Zvlášť na jaře. A to se teď, kdy kvůli pandemii hledáme nejrůznější cesty, jak posílit svou imunitu, hodí. Přečtěte si víc v článku, který vyšel v časopise Květy.
