/FOTO/ Jasně fialové květy a omamně silná vůně. Klejicha hedvábná, původně severoamerická jedovatá bylina, se stále častěji objevuje také na jihu Moravy. Před nenápadně vypadající rostlinou však varují ochranáři. Tvrdí, že je obrovsky nebezpečná především pro mandloně, kterým se v kraji daří.
FOTOGALERIE/ Zhruba po roce, milí čtenáři, znovu společně zavítáme na místo, které je inspirací mnoha milovníkům přírody a zahrad. Už od roku 1989 budují, rozšiřují a přetváření manželé Holubovi ve Staříči svou rozsáhlou zahradu. Za krásný tip na výlet děkujeme Karlu Machylovi.
Čím více času trávíme v uzavřených prostorách, tím spíš nás potěší přítomnost interiérových rostlin. A kde to nejde, využívají se v podobě dekorů. Téma zpracovala redakce časopisu Dům a zahrada.
FOTOGALERIE/ Zhruba po roce, milí čtenáři, znovu společně zavítáme na místo, které je inspirací mnoha milovníkům přírody a zahrad. Už od roku 1989 budují, rozšiřují a přetváření manželé Holubovi ve Staříči svou rozsáhlou zahradu. Za krásný tip na výlet děkujeme Karlu Machylovi.
Pěstírnu konopí v bytě v jednom z domů v Sokolovské ulici v Plzni na Lochotíně se podařilo v minulém týdnu odhalit policistům z plzeňského Toxi týmu ve spolupráci s kolegy z 1. oddělení obecné kriminality. Při zásahu zajistili 16 rostlin v různých fázích růstu.
Pěstírnu konopí v bytě v jednom z domů v Sokolovské ulici v Plzni na Lochotíně se podařilo v minulém týdnu odhalit policistům z plzeňského Toxi týmu ve spolupráci s kolegy z 1. oddělení obecné kriminality. Při zásahu zajistili 16 rostlin v různých fázích růstu.
K rozvoji environmentální výchovy dětí v 31. MŠ v Plzni jsme za podpory Nadačního fondu Zelený poklad vytvořili nový vyvýšený záhon na pěstování rostlin a bylinek.
Výzkum, jaký nemá obdoby, se koná v těchto dnech ve Velké kotlině. Do jedné z nejcennějších částí jesenických hor se sjeli botanici z celé republiky. Mapovat při něm budou rostlinstvo na zdejších nepřístupných skalách. Mohou najít i druhy, které byly desítky let považovány za vyhynulé.
Výzkum, jaký nemá obdoby, se koná v těchto dnech ve Velké kotlině. Do jedné z nejcennějších částí jesenických hor se sjeli botanici z celé republiky. Mapovat při něm budou rostlinstvo na zdejších nepřístupných skalách. Mohou najít i druhy, které byly desítky let považovány za vyhynulé.
V představách mnoha lidí jde jen o upravený kousek pozemku bezprostředně navazující na dům. Terasy, z nichž každá plní jinou roli, však mohou být elegantním a zároveň efektivním využitím malého a navíc svažitého pozemku. Zahrada v pražských Hodkovičkách ukazuje, že dobrý nápad dokáže vykouzlit i na malém prostoru dokonalé zázemí.
Sucho opět nedává spát zemědělcům. Na Vysočině však panuje mírný optimismus. Nicméně podle odborníků jsou tropické teploty pro rostliny ještě ničivější, než jsme původně předpokládali.
Sucho opět nedává spát zemědělcům, na Vysočině však panuje mírný optimismus. „Zaplať pánbůh zatím dobrý,“ okomentoval aktuální počasí agronom Zemědělské společnost Zhoř na Jihlavsku Jiří Kratochvíl. „Minimálně tedy u nás. Loni nám úrodu ničily kroupy, nyní se nám vyhnuly. Suverénně nejhorší co se sucha týče byl rok 2016,“ dodal.
Na jihu Moravy opět zavládlo sucho. Zemědělcům devastuje řepku i kukuřici. Podle odborníků je přitom pro semena rostlin ještě ničivější, než předpokládali.
/FOTO/ Skleník beze skla a bez rostlin. Tak nyní vypadá dominanta botanické zahrady Masarykovy univerzity v Brně. Velký skleník se subtropickými rostlinami byl zastaralý, s jeho opravou teď pomáhají horolezci.
Nápověda jistě nutná není. Hydroponie představuje stále oblíbenější způsob, jak pěstovat rostliny bez klasické zeminy. O živiny, hydrataci i okysličení melounů, zeleniny, jahod či orchidejí se postará vodní roztok. Abyste se radovali z bohaté úrody, musíte však poskytnout svým rajčatům nebo paprikám přesně to, co potřebují – přesné dávkování živin, monitorování pH, dostatek vody a vzduchu.
Přinášíme tipy na turisticky atraktivní i dosud příliš neprozkoumaná zákoutí severní Moravy a Slezska. Díky znalosti prostředí ze strany zaměstnanců krajských redakcí Deníku i místních obyvatel můžete mít k návštěvě tohoto regionu až 7 důvodů navíc.
Přinášíme tipy na turisticky atraktivní i dosud příliš neprozkoumaná zákoutí severní Moravy a Slezska. Díky znalosti prostředí ze strany zaměstnanců krajských redakcí Deníku i místních obyvatel můžete mít k návštěvě tohoto regionu až 7 důvodů navíc.
Slunéčka sedmitečná odjakživa všichni zahrádkáři ve svých zahradách vítají. Někdy si je dokonce z procházek nosí v papírových sáčcích, aby je umístili na své rostliny. Důvod je jasný: naše berušky jsou totiž ideálními ochránci zeleně v zahradách před každoroční invazí parazitujících mšic, které oslabují naše rostliny tím, že sají jejich šťávy. Slunéčka si s nimi vždy dokázala poradit přirozeně a v souladu s přírodou. Ovšem poslední dobou jsou ohrožena jak naše slunéčka, tak rostliny.
Moderní technologie odborníci instalovali ve chmelnicích na Žatecku. Senzory zjišťují, jak rostliny reagují na změny počasí, sledují živiny v půdě i množství vláhy. Mají pomoci udržet kvalitu chmele.
Je čas odložit motyky a skončit s vyhazováním plevelu do kompostu? Botanik Jihomoravského muzea ve Znojmě Radomír Němec se rozhodl, že o plevel bude naopak pečovat a připravovat z něj pokrmy. „Často obsahují více vitamínů než pěstovaná zelenina,“ pochvaluje si Němec. V jeho výběru nechybí ani pověstný chlebíček, který venku pojídaly mnohé děti.
Je čas odložit motyky a skončit s vyhazováním plevelu do kompostu? Botanik Jihomoravského muzea ve Znojmě Radomír Němec se rozhodl, že o plevel bude naopak pečovat a připravovat z něj pokrmy. „Často obsahují více vitamínů než pěstovaná zelenina,“ pochvaluje si Němec. V jeho výběru nechybí ani pověstný chlebíček, který venku pojídaly mnohé děti.
Jindřichohradečtí kriminalisté s kolegy z obvodního oddělení překazili takzvané indoorové pěstování rostlin konopí muži na Jindřichohradecku.
Letecká akrobacie nad vodní hladinou okořenila historický okamžik pro obyvatele Senice na Hané na Olomoucku. V sobotu 18. června se mnozí z nich shromáždili v místní části Véklice, kde v uplynulých dvou letech vznikalo stejnojmenné biocentrum. Pole a louky nahradil biotop s množstvím zeleně i živočichů. Investorem projektu byl Státní pozemkový úřad, jehož zástupci nechyběli na slavnostním otevření zkolaudovaného objektu. Ten bude brzy oficiálně předán do správy obce.
Šumavské louky rozkvetly. Najdete na nich celou řadu rostlin včetně vzácných orchidejí. Kochejte se ale jejich krásou jen na místě, netrhejte je. Hrozí za to vysoká pokuta.
Šumavské louky rozkvetly. Najdete na nich celou řadu rostlin včetně vzácných orchidejí. Kochejte se ale jejich krásou jen na místě, netrhejte je. Hrozí za to vysoká pokuta.
Gymnázium Boskovice je škola s více než stodvacetiletou tradicí. V letošním roce na škole studuje 490 žáků, přičemž škola byla, a stále je, považována za symbol vzdělanosti a centrum kulturního dění v regionu. Škola nabízí kurzy pro veřejnost, ale hlavně celou řadu mimoškolních aktivit pro své žáky. Od možnosti navštěvovat pěvecký sbor, přes tělovýchovné kroužky až po kroužky fyziky a robotiky. Humanitně zaměření žáci mohou navštěvovat jazykové kurzy nebo rozvíjet mediální gramotnost a celá řada aktivit je hrazena z evropských fondů. Děkujeme studentkám prvního ročníku gymnázia za přiblížení jejich projektu.
/FOTO, ANKETA/ Jako v přímořském letovisku se cítí návštěvníci exotické zahrady v Přibicích na Brněnsku. Hned u vstupu je ohromí několikametrové palmy, olivovníky či fíkovníky. V netradiční zahradě se konají i svatby. Cizokrajné rostliny jsou k vidění i v ulicích malé jihomoravské obce.
Dlouho očekávaný Park historie je hotový a teď budou mít hlavní slovo zahradníci.
Jako děti jsme se jimi švihali a pak se snažili nebrečet. Za pár let mohou tvořit nedílnou součást našeho jídelníčku i šatníku. Řeč je o všudypřítomném plevelu – kopřivách. Vědci z Ústavu biologie rostlin Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně kopřivy šlechtí a hledají pro ně využití v řadě oblastí.
Krnované už brzy uvidí v Chomýži pasoucí se pratury, z nichž se domestikací vyvinuly krávy. A hned vedle nich divoké keltské koně.
Tachovsko se chlubí dalším unikátem, po vzácných vstavačovitých rostlinách rozkvetly v regionu také kosatce sibiřské. Kosatcová louka na hranici Plzeňského a Karlovarského kraje rozkvétá pravidelně počátkem léta a už z dálky je louka do modra zbarvená.
O botanických zajímavostech nám napsala paní Hana Vincenciová. Děkujeme.
Jahodové plantáže se konečně začervenaly a lidé tak na mnoha místech v kraji mohou vyrazit mezi řádky. Oblíbeným cílem sběračů jahod je také plantáž v Dolní Pěně nedaleko Jindřichova Hradce. V pondělí tu proběhl první samosběr, který si nenechalo ujít kolem pěti stovek lidí. Během dvou hodin byla plantáž kompletně vysbíraná.
Jahodové plantáže se konečně začervenaly a lidé tak na mnoha místech v kraji mohou vyrazit mezi řádky. Oblíbeným cílem sběračů jahod je také plantáž v Dolní Pěně nedaleko Jindřichova Hradce. V pondělí tu proběhl první samosběr, který si nenechalo ujít kolem pěti stovek lidí. Během dvou hodin byla plantáž kompletně vysbíraná.
Také letos se Hraničář připojí k oslavám ústecké Noci kostelů, Muzejní a Galerijní noci.
Převratnou myšlenkou, která by mohla výrazně pomoci v zemědělství, se zabývají vědci z ústecké Univerzity J. E. Purkyně (UJEP). Jde o takzvané plazmování rostlin, při kterém jsou semena vystavena výboji plazmy.
Na jaře probouzejí sluneční paprsky přírodu k životu a pro zahradnické firmy nastává nejnáročnější období roku. „Sotva vysvitne sluníčko, chtějí krásnou zahradu všichni. Na začátku jara ještě dokončujeme údržby po zimě, plánujeme nové zahrady, začínají realizace, souběžně jede spousta činností. Takže ano, asi je to nejnáročnější období v roce, je ale také nesmírně krásné,“ říká Galina Slívová, zahradní návrhářka, zahradnice a zakladatelka firmy Přírodní zahrady.
O botanických zajímavostech Chrastecka nám napsala paní Hana Vincenciová. Děkujeme.
Přinášíme aktuální zprávy z okresu.
Na západním pobřeží Austrálie vědci objevili velkou podmořskou louku. Šokující pro ně bylo, když zjistili, že se ve skutečnosti jedná o jednu rostlinu. Mořská tráva totiž narostla do enormních rozměrů, velikostí by pokryla 20 tisíc fotbalových hřišť.
Masožravé liány i unikátní desítky let staré rostliny budou od čtvrtka 2. června k vidění na výstavišti Flora Olomouc. Na výstavě Živé pasti tam představí spoustu unikátů zkušená pěstitelka a odbornice Markéta Aubrechtová.
Především trvalky, jejichž půvab nyní obdivujete na rozkvetlých loukách, kdysi zdobívaly předzahrádky venkovských stavení. Pokud se rozhodnete vydat po stopách našich předků, hledejte původní zdejší rostliny, které dlouho pokvetou a budou vyžadovat minimální údržbu.
Možnost nahlédnout do prostor bývalého vojenského bunkru v Přáslavicích na Olomoucku za pár dní dostanou první zájemci z řad veřejnosti. V minulosti se do tohoto objektu s nejvyšším stupněm utajení dostalo jen pár vybraných lidí s přísnou bezpečnostní prověrkou.
Návrat k přírodě moderní cestou. To jsou vertikální zahrady, které začínají vyrůstat na novostavbách v Olomouckém kraji. Jedna se zazelenala na bytovém domě v Tomkově ulici v Olomouci. Živá fasáda z nespočtu rostlin ozvláštnila nejen samotný dům se 17 bytovými jednotkami, ale i celou ulici.
Jednu z českých levandulových farem najdeme v obci Židovice na Mělnicku. Jde o rodinnou farmu, kterou vede Petr Nový se svou ženou. Oba pracují a levandule je pro ně především voňavým koníčkem, který sice přináší radost, ale znamená také mnoho velkých starostí.
Polsko není jen cílem levnějších nákupů potravin, oblečení či paliv do motorových vozidel, ale najdete zde i místa, která rozhodně stojí za návštěvu. Jedním z nich je Japonská zahrada v polském Jarkowě. Nachází se zhruba deset kilometrů od Náchoda. V tomto ročním období, kdy vše krásně kvete, vás zde bude přecházet zrak. Za fotografie velmi děkujeme panu Zdeňku Zelenému z Náchoda.
Výstava nazvaná Masožravé rostliny začíná dnes v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Výstava je prodejní a potrvá do neděle 29. května. Otevřeno je denně od devíti hodin ráno do šesti večer.
V západních Čechách na vás o víkendu čeká řada akcí. Přinásíme přehled těch, na kterých byste neměli chybět.
Po dvouleté pauze a v netradičním ročním období. Letošní Kopidlenský kvítek pořádaný Střední zahradnickou školou se tentokrát uskutečnil už v květnu.
Zahlédnout během víkendu v přírodě rostlinu nebo živočicha, kteří do naší krajiny nepatří, stačí k tomu, aby všímaví lidé mohli pomoci vědcům. Připomíná to Mirka Dvořáková z Botanického ústavu Akademie věd ČR, jenž sídlí v Průhonicích. Od pátku 20. května do neděle se v České republice odehraje akce typu bioblitz: v rámci programu občanské vědy se veřejnost může zapojit do mapování invazních druhů živočichů a rostlin.
