Zásah policie, který během posledního zářijového čtvrtka vyvolal pozornost v nevelké obci Šebestěnice, souvisel s prověřováním podezření na pěstování konopí. V pondělí 10. října Deníku potvrdil policejní mluvčí Pavel Truxa, že domovní prohlídky z 29. září byly zaměřeny právě tímto směrem.
Nejméně deset lidí se na jihu Itálie přiotrávilo mandragorou, která byla zřejmě smíchaná se špenátem na místním trhu u Neapole. Z deseti hospitalizovaných je jeden v ohrožení života, informovala o tom agentura APA.
/FOTO, VIDEO/ Deset nelegálních pěstíren marihuany odhalili kriminalisté na Hodonínsku. V průběhu vyšetřování byly u podezřelých osob provedeny domovní prohlídky, při kterých kriminalisté zajistili téměř třicet kilo sušiny a více jak 250 rostlin konopí, které dosahovaly výšky necelé tři metry.
/FOTOGALERIE/ Téměř padesát dobrovolníků ze Škoda Auto se vrhlo na budování tůní a úpravy luk na Vrchbělé. Tůně se během několika dní zaplnily vodou, a prospějí tak okolní krajině, která trpí suchem. U akce však musel nečekaně asistovat také pyrotechnik.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Turisté na cestě do Jeseníků projíždí malou obcí Rudná pod Pradědem. U silnice už pár týdnů stojí nepřehlédnutelný poutač: „Výstava živých tropických motýlů“. Chovatel Jiří Urda každého rád provede svým královstvím křehké motýlí krásy. „Můžete motýlům nabídnout prst, ať si sami sednou, ale nikdy je nechytejte za letu,“ vysvětluje novým návštěvníkům základní pravidlo.
Více než tisícovce druhů palem hrozí vyhynutí, uvádí studie, o které dnes informoval server BBC News. Vědci použili umělou inteligenci k posouzení rizik pro celou čeleď palem, od vysokých stromů až po popínavé rostliny. Tyto údaje jim umožnily získat mnohem lepší představu o tom, jaké množství a které druhy jsou ohroženy.
Zatímco zelené střechy jsou už v našem stavitelství standardem, živé fasády představují stále spíše unikátní řešení. Přitom právě v Česku najdeme jedinou živou výrobní halu na světě a experimentování se zelenými stěnami má u nás poměrně hluboké kořeny.
Jen málokdo si dokáže přestavit ráno, odpolední siestu či nedělní odpoledne bez šálku dobré kávy či čaje. Jenže ne všichni výrobci či prodejci prodávají to, co zákazník požaduje a pod konkrétním názvem si představuje. S tím by však měl být konec. Ve sněmovně leží nová vyhláška ministerstva zemědělství, která zpřísňuje povinnosti prodejců a výrobců vůči zákazníkům. Musí je přesněji informovat.
Panečku, pěkně si mákli. Ale výsledek stojí za to. Členové spolku Okras, jejich příznivci, dospělí i děti o víkendu pokosili čtyři louky nad Lažánkami na Blanensku. O tyto plochy, kde se prakticky nehospodaří, se starají už několik let. Kosí je pravidelně na podzim.
/FOTOGALERIE/ Třiašedesátiletý muž prodával na internetu za desítky tisíc korun kůži medvěda hnědého, lebku samice tygra a nůž s figurkou slona ze slonoviny. Policie prodejce obvinila z neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy. Hrozí mu až tři roky za mřížemi.
Třiašedesátiletý muž prodával na internetu za desítky tisíc korun kůži medvěda hnědého, lebku samice tygra a nůž s figurkou slona ze slonoviny. Policie prodejce obvinila z neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy. Hrozí mu až tři roky za mřížemi.
Čas muškátů, surfinií a dalších letniček, které zdobily truhlíky od jara, pomalu končí. Přichází čas podzimních výsadeb, kde hrají hlavní roli vřesy, chryzantémy či macešky. Nezapoměňte ani na okrasné listy či plody a přidejte trávy a keříky.
České středohoří je plné vyhaslých sopek. Některé jsou známé a nápadné jako například Hazmburk nebo Milešovka. Jiné jsou takřka neznámé, ale to neznamená, že by nebyly zajímavé. Třeba kopec Špičák u Štětí. Podřipské muzeum na jeho vrchol nedávno zorganizovalo přírodovědeckou exkurzi, kde zájemcům přiblížilo zdejší faunu a floru. I teď na podzim je zde na co koukat.
České středohoří je plné vyhaslých sopek. Některé jsou známé a nápadné jako například Hazmburk nebo Milešovka. Jiné jsou takřka neznámé, ale to neznamená, že by nebyly zajímavé. Třeba kopec Špičák u Štětí. Podřipské muzeum na jeho vrchol nedávno zorganizovalo přírodovědeckou exkurzi, kde zájemcům přiblížilo zdejší faunu a floru. I teď na podzim je zde na co koukat.
Na osm let poslal Krajský soud v Plzni za mříže Ladislava Petrželku (43), který měl v zemědělské usedlosti v Běšinech na Klatovsku vybudovanou velmi moderně vybavenou pěstírnu, v níž měl tři sta rostlin konopí. Muž, který dříve jezdil s kamionem a teď je podle svých slov dřevorubec, se ale s tvrdým trestem nechce smířit, na místě se proti němu odvolal.
Na osm let poslal Krajský soud v Plzni za mříže Ladislava Petrželku (43), který měl v zemědělské usedlosti v Běšinech na Klatovsku vybudovanou velmi moderně vybavenou pěstírnu, v níž měl tři sta rostlin konopí.
V brněnské botanické zahradě letos poprvé vykvetl více než stoletý kaktus, velký exemplář druhu echinokaktus Grusonův. Pro kvetení si shodou okolností vybral rok, kdy Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Kotlářské ulici slaví 100 let existence. Květy ale zůstávají otevřené jen krátce - jediný den.
V brněnské botanické zahradě letos poprvé vykvetl více než stoletý kaktus, velký exemplář druhu echinokaktus Grusonův. Pro kvetení si shodou okolností vybral rok, kdy Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Kotlářské ulici slaví 100 let existence. Květy ale zůstávají otevřené jen krátce - jediný den.
Podřipské muzeum v Roudnici nad Labem pořádá dnes, v úterý 30. srpna, přírodovědnou exkurzi na málo známou přírodovědnou lokalitu Špičák. Průvodce účastníky seznámení z geologickou historií sopky a nevynechá ani botanické zajímavosti. Kromě mnoha jiných rostlin se zde vyskytuje vzácný oman vrbolistý nebo několik druhů voňavých mateřídoušek. Sraz je v 10.30 hodin na parkovišti v obci Stračí.
Bílovecké gymnázium je první střední školou v České republice, která má vlastní edukační aquaponickou farmu. Unikátní počin, který spojuje chov ryb a pěstování rostlin, představil ředitel školy Pavel Mrva.
Vědci přišli na to, jaká by měla být první rostlina, kterou lidstvo vypěstuje na Marsu. Podle nich by obstála vojtěška. Ta by nejenom přežila v nehostinné půdě rudé planety, ale také poskytla biohnojivo pro pěstování dalších typů rostlin. Informoval o tom portál Science Alert.
Vědci z Centra polymerních systémů zlínské univerzity vyvinuli ekologicky šetrné hydrogely, které pomohu udržet vodu v půdě. Zvýší retenční schopnosti půdy a sníží negativní dopady sucha na zemědělství.
Porosty podél chodníků a silnic jsou hezké na pohled, ale mohou být i škodlivé. Některé druhy způsobují narušení infrastruktury a zdravotní problémy. Jejich likvidace je náročná a v praxi téměř neproveditelná. Posekání některých z nich způsobí naopak rozmnožení.
/FOTOGALERIE/ Porosty podél chodníků a silnic jsou hezké na pohled, ale mohou být i škodlivé. Některé druhy způsobují narušení infrastruktury a zdravotní problémy. Jejich likvidace je náročná a v praxi téměř neproveditelná. Posekání některých z nich způsobí naopak rozmnožení.
/FOTOGALERIE/ Porosty podél chodníků a silnic jsou hezké na pohled, ale mohou být i škodlivé. Některé druhy způsobují narušení infrastruktury a zdravotní problémy. Jejich likvidace je náročná a v praxi téměř neproveditelná. Posekání některých z nich způsobí naopak rozmnožení.
/FOTOGALERIE/ Porosty podél chodníků a silnic jsou hezké na pohled, ale mohou být i škodlivé. Některé druhy způsobují narušení infrastruktury a zdravotní problémy. Jejich likvidace je náročná a v praxi téměř neproveditelná. Posekání některých z nich způsobí naopak rozmnožení.
/FOTOGALERIE/ Porosty podél chodníků a silnic jsou hezké na pohled, ale mohou být i škodlivé. Některé druhy způsobují narušení infrastruktury a zdravotní problémy. Jejich likvidace je náročná a v praxi téměř neproveditelná. Posekání některých z nich způsobí naopak rozmnožení.
/FOTOGALERIE/ Porosty podél chodníků a silnic jsou hezké na pohled, ale mohou být i škodlivé. Některé druhy způsobují narušení infrastruktury a zdravotní problémy. Jejich likvidace je náročná a v praxi téměř neproveditelná. Posekání některých z nich způsobí naopak rozmnožení.
/FOTOGALERIE/ Porosty podél chodníků a silnic jsou hezké na pohled, ale mohou být i škodlivé. Některé druhy způsobují narušení infrastruktury a zdravotní problémy. Jejich likvidace je náročná a v praxi téměř neproveditelná. Posekání některých z nich způsobí naopak rozmnožení.
ROZHOVOR/ Jak život v půdě ovlivňuje naši každodennost? Které půdní organismy jsou v ohrožení, a které zas nic nerozhází? O stavu krajiny na Vysočině hovoří půdní bioložka Michala Tůmová.
ROZHOVOR/ Proč je hnůj na polích vzdáleným luxusem? Jak zdravá půda může pomoci v boji se suchem i chemií v pitné vodě? O stavu krajiny Plzeňského kraje hovoří půdní mikrobioložka Eva Kaštovská.
ROZHOVOR/ Znamená stabilní úroda automaticky dobrý stav půdy? Jak souvisí nedostatek remízků v krajině s úbytkem kvalitní ornice? O stavu krajiny Jihomoravského kraje hovoří pedolog Aleš Kučera.
Řetězovka je trvalka původem z východní části Severní Ameriky a čítá asi 12 druhů. Její jméno je odvozeno od květů, které nakvétají jeden za druhým, až tvoří pomyslný řetěz.
Řetězovka je trvalka původem z východní části Severní Ameriky a čítá asi 12 druhů. Její jméno je odvozeno od květů, které nakvétají jeden za druhým, až tvoří pomyslný řetěz.
Řetězovka je trvalka původem z východní části Severní Ameriky a čítá asi 12 druhů. Její jméno je odvozeno od květů, které nakvétají jeden za druhým, až tvoří pomyslný řetěz.
Už 38. kolo rostlinného happeningu, kde si zájemci vyměňují nechtěné výpěstky za nechtěné výpěstky někoho jiného, se uskutečnila v Zahradě na niti v centru Prahy.
/FOTO/ Hned po několika měsících pozorují ornitologové pozitivní vliv skotu na biodiverzitu v ptačím parku Kosteliska nedaleko Dubňan na Hodonínsku. Čtyři krávy, které se od poloviny března v parku pasou, už stačily výrazně potlačit invazní a rychle se šířící rostlinu zlatobýl, jak si od nich ornitologové slibovali. Spásáním zároveň vytvářejí skvělé podmínky pro ptáky, kteří na místo létají za potravou. Jedná se o bahňáky, husy nebo dravce.
/FOTO/ Postrach zahradníků v těchto dnech vylézá z kukel a chystá se nenávratně zničit keře buxusů zvaných také zimostráz či krušpánek. Jde o zavíječe – druh malého motýla. Zkušenosti s ním mají na řadě míst jižní Moravy. „Pokud jeho housenky nepostříkáte hned, má rostlina do podzimu malou šanci na obnovu,“ varují odborníci z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu v Brně.
Jak jsme dokázali přesvědčit zemědělskou půdu, aby se nestala lesem? A jakou cenu jsme za to zaplatili? O stavu krajiny Zlínského kraje hovoří pedolog Jaroslav Záhora z Mendelovy univerzity v Brně.
Sucho nás trápí už několik let. Zázračné recepty, díky nimž trvalky, letničky i bylinky porostou ostošest bez životodárné zálivky, nehledejte. Základním předpokladem pro to, aby byla vaše zahrada pořád krásná, musí být především správný výběr rostlin, kterým bude vyhovovat půda na pozemku a klima.
Nečekanou pestrost pražské přírody představí film Planeta Praha, který do českých kin vstupuje 4. srpna. Diváci ve filmu uvidí více než padesát živočišných a rostlinných druhů, které se perou o své místo v zástavbě hlavního města. Filmaři je sledovali celkem dva roky ve všech ročních obdobích. Dobrodružná výprava za příběhy zvířat a rostlin je dílem režiséra Jana Hoška, producenta Radima Procházky a deseti kameramanů v čele s Jiřím Petrem.
Na začátku tohoto týdne si policisté z územního odboru Trutnov došli spolu s kriminalisty krajského TOXI týmu pro 33letého distributora pervitinu a o den později zadrželi s hradeckými kolegy pěstitele marihuany.
Jako v jezeře botanické zahrady si mohou připadat vodáci, kteří se vydají splout meandry horní Ohře. Čistá voda s viditelností kolem metru a množství kvetoucích rostlin. Asi nejnápadnější jsou žlutě kvetoucí stulíky.
/FOTO/ Netradiční stavbu připomíná čínský solární skleník s automatickým zavlažováním, který funguje v Lednici na Břeclavsku. V českých podmínkách ho testují vědci z brněnské Mendelovy univerzity. Dvacetimetrovou stavbu označili za jediný čínský solární skleník ve střední Evropě. Od těch klasických se odlišuje především jednodušší konstrukcí a je úspornější.